Martin Rexa: Zemědělci nebudou muset z dotací vytvářet plochy pro přírodu. I přes rekordní erozi a stále ubývající biodiverzitu
9.12.2024
Česká krajina tak pravděpodobně přijde o desetitisíce hektarů těchto ploch, které vznikly teprve v roce 2023 a mohly při vhodném nastavení pomoci zvrátit úbytek biodiverzity, ozdravit půdu a omezit její erozi. Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Evropská komise po dlouhých jednáních návrh ministerstva schválila, ačkoli politické změny po zemědělských protestech na jaře 2024 měly vést pouze k oslabení základních povinných požadavků DZES, nikoli dobrovolných ekoplateb. Rozhodnutí komise je překvapivé i proto, že v září využití vynaložených peněz ze SZP vyhodnotil Evropský účetní dvůr jako neadekvátní. Podle jeho závěrů národní Strategické plány “neodpovídají úrovni ambicí EU v oblasti klimatu a životního prostředí”.
Že jde primárně o politickou dohodu, vyplývá i z toho, že ministr životního prostředí Petr Hladík nebude požadovat hodnocení SEA pro navrhované změny v dotacích. MŽP přitom původně své souhlasné stanovisko k tzv. Strategickému plánu SZP v roce 2022 podmínilo navýšením ploch pro přírodu v dalších letech. Samotný hodnotitel pak konstatoval, že bez navyšování těchto ploch “nelze očekávat obrácení trendu úbytku biodiverzity na zemědělské půdě”. [2] Alternativní opatření, které vláda navrhuje, přitom nejsou ani zdaleka dostačující. [5]
Pokračující úbytek biodiverzity v zemědělské krajině přitom nedávno potvrdila Zpráva o životním prostředí 2023. Např. početnost ptáků zemědělské krajiny poklesla od roku 1982 již o 47 %. Rozhodnutí je tak nesmyslné i z pohledu nedávno přijaté legislativy na obnovu přírody, kde je např. zvrácení úbytku polního ptactva jeden z cílů pro zemědělské ekosystémy. V aplikaci Monitoring eroze byl také letos zaznamenán rekordní počet s více než 500 erozních událostí. Nová pravidla proti vodní erozi v rámci DZES 5 byla přitom opakovaně odložena, nyní až na podzim 2025.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Místo abychom se snažili najít vhodné nastavení již zavedených dotačních opatření z hlediska zemědělců i přírody, vláda je bez rozmyslu škrtá. V době, kdy na zemědělskou krajinu tvrdě dopadají klimatické extrémy nebo vláda podpořila nařízení o obnově přírody, je to z pera ministrů Výborného a Hladíka skutečně nekoncepční a krátkozraký krok se zřejmým negativním dopadem na krajinu.
„Ministerstvo životního prostředí vyměnilo povinná procenta skutečně neprodukčních ploch na orné půdě za podporu zakládání krajinných prvků a péči o ně a podporu pásového hospodaření. Ačkoliv jsou tato opatření pro krajinu a biodiverzitu žádoucí, není jisté, jestli navržené nastavení bude fungovat a jestli do něj zemědělci budou vůbec vstupovat. Každopádně se ale jedná o malé plochy, které nemohou nahradit přínos původně požadovaných neprodukčních ploch,” okomentovala situaci Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF v Česku.
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, k tomu dodává: „K oslabení požadavků na naplňování celofaremního ekoschématu dochází ještě předtím, než se pozitivní přínosy mohly v krajině naplno projevit a obhájit tak svůj význam pro zajištění ekosystémových služeb včetně biodiverzity. Další krok je teď na samotných zemědělcích, aby s novou situací naložili jako správní hospodáři. Ti uvážliví už dnes využívají a také aktivně vytvářejí mimoprodukční prvky prostřednictvím zemědělských dotací i vlastními prostředky s cílem zlepšit stav krajiny a stabilizovat své příjmy. Můžeme jen doufat, že se jejich počet navýší,”
Poznámky:
[1] V roce 2016 zemědělci v rámci tzv. greeningu vyčlenili 194 000 ha plodin vázajících dusík a 108 000 ha meziplodin. I s váhovým koeficientem pro meziplodiny 0,3 a při letošním navrhovaném snížení váhového koeficientu pro plodiny vázající dusík z 1 na 0,5 by tyto plochy znamenaly více než 5 % orné půdy.
[2] Hodnotitel Integra Consulting ve svém hodnocení schválené verze Strategického plánu SZP v roce 2022 konstatoval mimo jiné: “Oproti předchozímu období dochází k některým pozitivním posunům základních podmínek (DZES) pro čerpání podpory, zejména stanovení minimální výměry neprodukčních ploch (3, resp. 4 %) připadajících na úhory, ochranné pásy a krajinné prvky. [...] Tyto pozitivní kroky jsou však spíše dílčí. Nelze tak očekávat obrácení trendu úbytku biodiverzity na zemědělské půdě, poklesu stavu opylovačů, degradace a úbytku přírodních biotopů na zemědělské půdě, ohrožení vodních ekosystémů živinami a chemickými látkami splavovanými ze zemědělské půdy ani významnější zvýšení ekologické stability krajiny. Chybí především vyšší nebo postupně se zvyšující podíl neprodukčních ploch připadajících na úhory, ochranné pásy a krajinné prvky, minimální podíl nebo větší motivace k tvorbě krajinných prvků a ponechávání neposečených ploch na menších DPB.“
Dále konstatoval: “Koncepce jako celek bude mít převážně mírný pozitivní vliv, neboť dojde oproti stávajícímu nastavení SZP ke zlepšení ve většině parametrů a podmínek podpory směrem k většímu zohlednění zájmů životního prostředí a veřejného zdraví. Koncepce je v tomto smyslu akceptovatelná. Konstatovaný pozitivní vliv však nebude natolik významný, aby bez dalšího zajistil řešení hlavních relevantních problémů a existujících negativních trendů životního prostředí souvisejících se zemědělstvím.”
Na základě toho MŽP podmínilo své souhlasné stanovisko k návrhu Strategického plánu SZP mimo jiné zvýšením požadavku na krajinné prvky a úhory v dalších letech: “Část A – Požadavky z hlediska vlivů na životní prostředí: [...] Zvýšit podíl plochy ochranných pásů, úhorů a krajinných prvků (tedy mimo plochy plodin vázajících dusík a meziplodiny) minimálně na 5 % v posledním roce období v DZES a přiměřeně navyšovat rovněž v nadstavbových titulech (navýšení navrhovat progresivně, aby měli hospodáři možnost přizpůsobit plány a nedošlo ke skokovému zvýšení v současné nestabilní situaci. Zvýšení je vnímáno jako nutné, aby bylo možné přiblížit se cíli 10 % hodnotných neprodukčních ploch v roce 2030, stanoveném ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života).” https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/SEA_MZP265K?lang=cs
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Entomologové a pražští zemědělci společně zkoumají, jak ideálně pečovat o nektarodárné biopásy
Jaký je rozdíl mezi záchranným programem a programem péče?
COP16: Domorodé národy budou mít poradní orgán při OSN pro ochranu biodiverzity
Další články autora |
Martin Rexa: Popírá Agrární komora klimatickou změnu?
Martin Rexa: Jakým směrem se vydá evropské zemědělství? Nyní už je jasněji
Martin Rexa: Pokračující zemědělské protesty potvrzují, že seškrtání ekologických ambicí bylo zbytečnéOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (63)
pp
pavel peregrin
9.12.2024 06:32Pochopí už konečně někdo, že dotace v současné době nepokryjí ani neustále se zvyšující pachtovné? To za prvé. A za druhé -nikdo není proti rozumným požadavkům. Ochranné pásy okolo vod- nemám problém. Prokazatelně neplodnou půdu uvést do stavu klidu- nemám problém. Ale vymýšlet zhovadilosti na kvalitní orné půdě, která denně mizí díky zástavbě- tam mám problém, a velký.
Odpovědět
ss
AL
Alena Lyskova
9.12.2024 12:15 Reaguje na pavel peregrinMáte naprostou pravdu. To vymýšlejí lidé, kteří nemají nic jiného na práci.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
9.12.2024 14:28 Reaguje na pavel peregrinproč by měli být dotace na pachtovné?
vážně si myslíte, že má smysl nazývat zemědělce někoho, kdo hospodaří aniž by myslel na zítřek, za deset let, za padesát? žijou z ruky do " huby" a podle toho ta krajina vypadá.
Kompromis mezi těmi kdo hospodaří na půdě a biologií půdy není možný.
Odpovědět
vážně si myslíte, že má smysl nazývat zemědělce někoho, kdo hospodaří aniž by myslel na zítřek, za deset let, za padesát? žijou z ruky do " huby" a podle toho ta krajina vypadá.
Kompromis mezi těmi kdo hospodaří na půdě a biologií půdy není možný.
pp
pavel peregrin
9.12.2024 15:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNechápete smysl příspěvku. Dotace na pachtovné nikdo nepožaduje, to, že jsem uvedl, že dotace nepokryjí ani pachtovné znamená pouze to, aby si lidé uvědomili, že z těch dotací v žádném případě není možné zajišťovat nějakou údržbu krajiny. je to pouze vyjádření poměru dotace ku neustále stoupajícímu pachtovnému a hluboce podhodnocených cenách výkupu komodit.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
11.12.2024 12:54 Reaguje na pavel peregrinNeva, zase budete mít opravený dům po babičce a panely na střeše :-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
9.12.2024 08:44Přístup prosazovaný p. Rexou je zcela kontraproduktivní. Pokud zemědělci budou nuceni vyčlenit plochy a nedostanou zejména za její údrždu dostatečnou náhradu, nebudou půdu udržovat. Dopadne to jako s chráněnými územími jako NP, NPR, PP... zejména stepního charakteru. Během několika let zarostou křovím a posléze stromy. Žádná společenstva polních rostlin, hmyzu, a obratlovců se nevyvinou. Jako údržba je nutná mírná střídavá-mozaiková seč, sklizeň biomasy, mírná pastva, mírné porušování drnu atd... A to jsou nemalé náklady.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
9.12.2024 08:47 Reaguje na Slavomil VinklerVýsledky neudržování PR viz sousední článek o koniklecích,: LIFE PROSPECTIVE - projekt pro lepší ochranu rostlin, hub a živočichů
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.12.2024 08:45Zemědělci mají produkovat potraviny a ne blbnout s nějakými plochami pro přírodu. Zemědělci ať jsou na polích zelenými předpisy omezeni jen tak, aby to nezasáhlo a výrazně nesnížilo jejich produktivitu.
A přírodní plochy ať si dělá třeba stát, ať si na tom úředníci hrají s vypracováváním příslušných zelených projektů a jejich provozováním specializovanými firmami. Klidně to může být zemědělec, ale ať je produkce potravin zemědělcem stoprocentně ekonomicky i technicky oddělena od těchto bruselských zelených ekologických hrátek.
Odpovědět
A přírodní plochy ať si dělá třeba stát, ať si na tom úředníci hrají s vypracováváním příslušných zelených projektů a jejich provozováním specializovanými firmami. Klidně to může být zemědělec, ale ať je produkce potravin zemědělcem stoprocentně ekonomicky i technicky oddělena od těchto bruselských zelených ekologických hrátek.
pp
pavel peregrin
9.12.2024 08:59 Reaguje na Radim PolášekVtip je v tom, že výkupní ceny komodit dlouhodobě nezohledňují skutečně vynaložené náklady zemědělců. Povídačky o tom, jak zemědělci berou dotace, z nichž jsou podle názoru manipulované veřejnosti povinni pečovat o krajinu, patří do říše fantazie. Ty dotace v současné době skutečně ve velké míře nekryjí ani pachtovné, zvláště v úrodnějších krajích. Skutečně nejlépe by bylo, veškeré dotace napříč Evropou zrušit, ale to by potom bylo agrární zemětřesení a ukázalo by se v plné nahotě, kdo je schopen efektivně vyrábět a kdo nikoliv. A malí producenti s pár hektary by to rozhodně nebyli. Ale protože dotace od samého počátku slouží jako takový bič na zemědělce, a navíc dávají práci spoustě naprosto jinak nepotřebných lidí, tak že by si je Brusel dobrovolně zrušil, o tom nemůže být ani řeči. Zrušení dotací může zařídit pouze pád do naprostého ekonomického dna.
Odpovědět
Peter Sládek
9.12.2024 09:37 Reaguje na pavel peregrinUž to, že si niečie dotácie berú do úst ekovládky, ktoré by bez nich ani nevstali z postele, je choré.
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
9.12.2024 12:20 Reaguje na Radim PolášekSouhlasím, ale kdo to jejich hraní bude platit? Myslíte si, že oni to budou dělat v rámci pracovní náplně, ty specializované firmy také nepracují zdarma. Náš státní rozpočet je v těžkém mínusu a vy pořad nechcete zařadit zpátečku.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
9.12.2024 23:21 Reaguje na Alena LyskovaZakládání a údržba krajinných prvků není zrovna to, co by zruinovalo státní rozpočet. Zvláště když zvážíte, že na podobné akce se vyplácí štědré dotace.
Pro příklad v zemědělské krajině např. v okolí Brna bude zdaleka největší položkou nákup pozemku. Pro představu od 50 Kč za m2 nahoru (pokud se najde někdo, kdo jej prodá).
Založení sadu nebo lesa, včetně údržby se dá zvládnout pohodlně pod 500 tis/ha.
Odpovědět
Pro příklad v zemědělské krajině např. v okolí Brna bude zdaleka největší položkou nákup pozemku. Pro představu od 50 Kč za m2 nahoru (pokud se najde někdo, kdo jej prodá).
Založení sadu nebo lesa, včetně údržby se dá zvládnout pohodlně pod 500 tis/ha.
RP
Radim Polášek
10.12.2024 09:39 Reaguje na Alena LyskovaZadarmo není nic.
V minulosti v době drobných zemědělců a vesnických bezzemků se ta krajina s drobnými krajinnými prvky udržovala v tom žádoucím ekologickém stavu za cenu nesmírné dřiny těchto lidí. Kteří si tou dřinou s primitivními ručními nářadími vydělali jen tak malé prostředky, aby neumírali hladem.
To není dneska možné, dneska má kdekdo na sociálních dávkách podobnou životní úroveň, o se týká bydlení a potravin jako tehdy na vesnici střední sedláci. Když pominu to, že ti sedláci pracovali často a velmi tvrdě od nevidím do nevidím.
Dneska se tak už nikdo nechce živit prací kolem drobných krajinných celků, protože by museli žít mnohem chuději než ti dnešní nepracující na dávkách.
Proto, pokud dnes ty drobné krajinné celky a ekologickou krajinu chceme, musíme ty práce u někoho objednat a taky zaplatit. Neboli dotovat, protože náklady na ty práce jsou násobně vyšší než nějaký případný výnos z nějaké trošky produktů, které se z toho dají získat. Přikazovat soukromému podnikateli - zemědělci, aby ty práce prováděl na úkor svého podnikání a zisku není nic jiného než částečné socialistické zestátněn jeho podnikání.
Odpovědět
V minulosti v době drobných zemědělců a vesnických bezzemků se ta krajina s drobnými krajinnými prvky udržovala v tom žádoucím ekologickém stavu za cenu nesmírné dřiny těchto lidí. Kteří si tou dřinou s primitivními ručními nářadími vydělali jen tak malé prostředky, aby neumírali hladem.
To není dneska možné, dneska má kdekdo na sociálních dávkách podobnou životní úroveň, o se týká bydlení a potravin jako tehdy na vesnici střední sedláci. Když pominu to, že ti sedláci pracovali často a velmi tvrdě od nevidím do nevidím.
Dneska se tak už nikdo nechce živit prací kolem drobných krajinných celků, protože by museli žít mnohem chuději než ti dnešní nepracující na dávkách.
Proto, pokud dnes ty drobné krajinné celky a ekologickou krajinu chceme, musíme ty práce u někoho objednat a taky zaplatit. Neboli dotovat, protože náklady na ty práce jsou násobně vyšší než nějaký případný výnos z nějaké trošky produktů, které se z toho dají získat. Přikazovat soukromému podnikateli - zemědělci, aby ty práce prováděl na úkor svého podnikání a zisku není nic jiného než částečné socialistické zestátněn jeho podnikání.
BM
Břetislav Machaček
9.12.2024 09:08Osobně si myslím, že zastánci zemědělské půdy zatravněné a zalesněné se ji dočkají i bez dotací za neproduktivitu. Po schválení zóny volného obchodu se státy Jižní Ameriky se budou více dovážet levné potraviny z vykácených
a vypálených pralesů a EU nebude muset dotovat neproduktivitu u nás. Sami evropští zemědělci přestanou s obděláváním půdy a chovem zvířat, protože nemohou konkurovat dovozům ze zemí Mercosuru, kde je levná pracovní síla
a příhodné podnební podmínky pro zemědělství.
Byl to "geniální" tah vedení EU, jak zlikvidovat evropské zemědělství,
snížit náklady na zemědělské dotace a zároveň jihoamerické pralesy. V EU pole a louky zalesníme, zaplevelíme a tam se pralesy vykácí a osejí krmivy a budou se spásat dobytkem. Tato ekologie naruby nahrává obchodníkům a spekulantům s půdou, kteří budou mít možnost skupovat neproduktivní půdu
za nízké ceny a tu zastavět budovami skladů a paneláky naležato. Jsem rád, že jsem zažil skutečnou ekologii a nikoliv tento paskvil tvářící se, že
zachrání Zemi. Naopak tato politika přispěje k jejímu kolapsu, když
padnou další statisíce hektarů pralesů kvůli uspokojení poptávce v EU
po levných potravinách. Velebnosti to je ale hnus!
Odpovědět
a vypálených pralesů a EU nebude muset dotovat neproduktivitu u nás. Sami evropští zemědělci přestanou s obděláváním půdy a chovem zvířat, protože nemohou konkurovat dovozům ze zemí Mercosuru, kde je levná pracovní síla
a příhodné podnební podmínky pro zemědělství.
Byl to "geniální" tah vedení EU, jak zlikvidovat evropské zemědělství,
snížit náklady na zemědělské dotace a zároveň jihoamerické pralesy. V EU pole a louky zalesníme, zaplevelíme a tam se pralesy vykácí a osejí krmivy a budou se spásat dobytkem. Tato ekologie naruby nahrává obchodníkům a spekulantům s půdou, kteří budou mít možnost skupovat neproduktivní půdu
za nízké ceny a tu zastavět budovami skladů a paneláky naležato. Jsem rád, že jsem zažil skutečnou ekologii a nikoliv tento paskvil tvářící se, že
zachrání Zemi. Naopak tato politika přispěje k jejímu kolapsu, když
padnou další statisíce hektarů pralesů kvůli uspokojení poptávce v EU
po levných potravinách. Velebnosti to je ale hnus!
HH
Honza Honza
9.12.2024 09:30 Reaguje na Břetislav Machaček-vypalováním Amazonie nezajistíte produkci potravin- leda tak kakaa. Konkurence je Ukrajina, Argentina, Austrálie ne trop. prales- jejich produkce nezávisí na EU, jedině, že na ně hodíme nepořirozené clo, zakážeme dovoz. Oni pak zakážou dovoz toho, co my sami umíme vyrábět.
-likvidace toho, pro co nejsou podmínky, co existuje jen s dotacemi, je normální podnikatelské = uvážlivé rozhodnutí- viz Klaus
-vypalování amozonských pralesů, drancování přírody ve všech zemí nejen v Amazonii, honba za ziskem zničí i nás: přehříváním a vysušováním klimatu, nebudou řeky, i vy sám nebudete mít vodu ve studni.
Odpovědět
-likvidace toho, pro co nejsou podmínky, co existuje jen s dotacemi, je normální podnikatelské = uvážlivé rozhodnutí- viz Klaus
-vypalování amozonských pralesů, drancování přírody ve všech zemí nejen v Amazonii, honba za ziskem zničí i nás: přehříváním a vysušováním klimatu, nebudou řeky, i vy sám nebudete mít vodu ve studni.
ss
JS
Jiří Svoboda
9.12.2024 10:45 Reaguje na Honza HonzaKdyž se budete chovat sobecky a dělat všelijaké tůně a mokřady na horních tocích, kde se spousta vody odpaří, pak níže budou opravdu vysychat studny i řeky.
Odpovědět
AL
Pe
Petr
9.12.2024 12:29 Reaguje na Jiří SvobodaKdyž se zvětší zásoby vody v krajině nahoře, bude víc vody i ve studnách a řekách dole. Nahoře to přece není nijak zašpuntované.
Krajna ale samozřejmě potřebuje větší retenční schopnost všude, ne jen někde.
Odpovědět
Krajna ale samozřejmě potřebuje větší retenční schopnost všude, ne jen někde.
Pe
Petr
9.12.2024 12:32 Reaguje na Jiří SvobodaVaše logika by říkala, že přehrada na horním toku řeky vezme vodu dolní části řeky. A že to tak není je evidentní. Možná jen po dobu, než se to nahoře naplní.
Principem je zadržet vodu, která tím dolním tokem nenávratně mizí pryč.
Odpovědět
Principem je zadržet vodu, která tím dolním tokem nenávratně mizí pryč.
Pe
Petr
9.12.2024 12:37 Reaguje na Jiří SvobodaA odpar vody v tom nijak negativní roli nehraje, voda se odpařuje všude, i na tom dolním toku a krajině kolem. Naopak zvýšení vlhkosti vzduchu brání dalšímu odparu a působí pozitivně nejen na krajinu a vše živé, ale i na koloběh vody. Odpařená voda přece nezmizí.
Odpovědět
HH
Honza Honza
9.12.2024 13:49 Reaguje na PetrPřesně! Já jen nechápu, že to ostatní neví!
Nestavějte přehrady na horních tocích, bude málo vody dole!
Právě naopak, na horních tocích se dělají přehrady, aby zachycovaly nadměrnou vodu (po zimě)- viz vltavská kaskáda.
Odpovědět
Nestavějte přehrady na horních tocích, bude málo vody dole!
Právě naopak, na horních tocích se dělají přehrady, aby zachycovaly nadměrnou vodu (po zimě)- viz vltavská kaskáda.
AZ
JO
Jarka O.
10.12.2024 20:46 Reaguje na Jiří SvobodaTo není pravda, malé tůně na horních tocích nesouvisí se suchem na dolních tocích, lesy eliminují odpar z tůní. I vodní nádrže se budují na horních tocích v údolích mezi lesy, úzké, dlouhé a hluboké, pak je odpar nízký.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.12.2024 11:57 Reaguje na Honza HonzaUkrajina, pokud přistoupí do EU, konkurencí nebude. Plochy dobyté Rusy asi zůstanou ruské nebo separatistické, tudíž na nich pro EU nevyroste nic a na ostatní Ukrajině bude jejich zemědělství ničeno a regulováno Bruselem stejně jako v celé EU. Tudíž jejich ceny stoupnou prakticky na evropskou úroveň.
Odpovědět
PK
Pavel Karel
9.12.2024 13:50 Reaguje na Břetislav MachačekSkvěle napsáno...Pán Bůh s námi a globální neoliberální kapitalismus PRYČ!
Odpovědět
HH
Honza Honza
9.12.2024 09:15Kontraproduktvní především je, že zemědělství není výdělečné, je postaveno na dotacích a pak schází peníze na cokoli. Bez dotace pak není nic.
Tak jako musíme především zastabilizovat přírodu, aby prospívala - budou i koniklece: bez peněz, a dobré funkce přírody ani koniklece nemají šanci!, tak musí i hospodářství vydělávat, aby byly peníze na dobré věci.
Kontraproduktivní je, že aby zemědělství vydělávalo, musí být velké plochy, výkonné stroje, což poškozuje přírodu.
Lepší je tedy jít cestou přirozeného vývoje: zemědělství jen tam, kde je samo výdělečné (i třeba s velkými plochami, poli), ostatní plochy nechat více přírodě = pasení původními přirozenými býložravci, více sukcese a produkce dřeva. Dřevo je energenická surovina, poskytuje teplo a elektřinu, produkce dřeva chrání přírodu a jeho výroba přináší zisk, dotace jen minimální. Budou peníze i na diverzitu, na koniklece.
Odpovědět
Tak jako musíme především zastabilizovat přírodu, aby prospívala - budou i koniklece: bez peněz, a dobré funkce přírody ani koniklece nemají šanci!, tak musí i hospodářství vydělávat, aby byly peníze na dobré věci.
Kontraproduktivní je, že aby zemědělství vydělávalo, musí být velké plochy, výkonné stroje, což poškozuje přírodu.
Lepší je tedy jít cestou přirozeného vývoje: zemědělství jen tam, kde je samo výdělečné (i třeba s velkými plochami, poli), ostatní plochy nechat více přírodě = pasení původními přirozenými býložravci, více sukcese a produkce dřeva. Dřevo je energenická surovina, poskytuje teplo a elektřinu, produkce dřeva chrání přírodu a jeho výroba přináší zisk, dotace jen minimální. Budou peníze i na diverzitu, na koniklece.
SV
Slavomil Vinkler
9.12.2024 09:22 Reaguje na Honza HonzaPoužívat dřevo na energii je darebáctvo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
9.12.2024 09:26 Reaguje na Slavomil VinklerA nejlépe dovést dřevo i potraviny z Jižní Ameriky. Tam jsou k přírodě šetrní.
Odpovědět
HH
Honza Honza
9.12.2024 09:50 Reaguje na Slavomil VinklerPotraviny určitě: nemá smysl dělat něco bez hosp. efektu a ještě si přírodě škodit. Boj proti globalizaci je stejně nesmyslný jako nadměrný boj proti všemu přirozenému, všemu, co sami potřebujeme. Je to nesmyslné jako necvičit, abyste měl víc času na učení.
V Argentině jsou skutečně zcela přirozené rozsáhlé stepi, jejich globální zalesnění by bylo stejně nesmyslné jako vaše stepi u nás = naprosto nepřirozené!
Naopak naše dřevo můžeme využívat k zisku a k všeob. prospěchu.
A právě z těchto důvodů je i nadměrný boj proti sukcesi, která je u nás přirozená a chrání přírodu, škodlivý.
Odpovědět
V Argentině jsou skutečně zcela přirozené rozsáhlé stepi, jejich globální zalesnění by bylo stejně nesmyslné jako vaše stepi u nás = naprosto nepřirozené!
Naopak naše dřevo můžeme využívat k zisku a k všeob. prospěchu.
A právě z těchto důvodů je i nadměrný boj proti sukcesi, která je u nás přirozená a chrání přírodu, škodlivý.
HH
Honza Honza
9.12.2024 09:38 Reaguje na Slavomil VinklerNení, pane Vinklere, vy máte názor jako ekologové: nekupujte dřevo, aby ho bylo více = nekupujte elektroauta aby jich bylo více.
Produkce dřeva je stejné jako váš koniklec. Dřevo taky musí mít podmínky, les musí být pestrý, vyvážený, zavodněný, musí být i přístupný pro techniku, hospodářsky využitelný, ošetřovatelný, boj proti kůrovci atd atd , úplně stejně jako diverzifikace.
Dřevo poskytuje peníze, na všechny tyto činnosti musíte také mít peníze.
Neúplně spálené dřevo může zlepšovat i půdu -tj. i vaše diverzif. louky.
Je jen třeba nevidět jen metr před sebe, vidět i širší souvislosti.
Odpovědět
Produkce dřeva je stejné jako váš koniklec. Dřevo taky musí mít podmínky, les musí být pestrý, vyvážený, zavodněný, musí být i přístupný pro techniku, hospodářsky využitelný, ošetřovatelný, boj proti kůrovci atd atd , úplně stejně jako diverzifikace.
Dřevo poskytuje peníze, na všechny tyto činnosti musíte také mít peníze.
Neúplně spálené dřevo může zlepšovat i půdu -tj. i vaše diverzif. louky.
Je jen třeba nevidět jen metr před sebe, vidět i širší souvislosti.
ms
9.12.2024 10:27 Reaguje na Honza Honza
jíst budeme co? opět vytváření závislosti na jiných částech světa.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
9.12.2024 14:21 Reaguje na Honza HonzaV současném systému dotací, regulací, kvót a daňových úlev my vůbec nevíme kde zemědělství je a kde není výdělečné. Uvnitř EU s rozdílnou úrovní daní, dotací, mzdových nákladů ztrácíme i informace o skutečné ceně zemědělských produktů na vnitřním trhu. Po zrušení úlev, dotací a kvót by se taky mohlo stát, že rozsáhlé plochy v ČR a EU nemá smysl obhospodařovat a mnoho zemědělských podniků nelze bez dotací provozovat. V té souvislosti se mi vždycky vybaví kozí a ovčí "farmy" na jednom středomořském ostrově provozované pomocí sena dovezeného loďmi odněkud z Rumunska nebo Ukrajiny a napájené vodou dováženou z pevniny. Ovce a kozy v nich stály na pozemcích vyžraných na holou zem a vápencovou skálu a čekaly na tu vodu a balíky sena... Všude masivní eroze, deforestace, a povrch tvořený obnaženými škrapy. Politicky, pokud naprosto nedojdou peníze nebo nenastane válka, je reforma neproveditelná. Snad přijmout nějaký "ústavní" zákon o plošném snižování objemu dotací o 1 nebo 2% ročně až do jejich zániku za 50-100let. A na druhé straně to může vést k závislosti relativně bohaté Evropy na masivním importu potravin z Argentiny, Brazílie, Turecka, Ukrajiny a podobných destinací .
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.12.2024 12:04 Reaguje na Dalibor MotlJestliže Evropa má být bohatá, tak bychom měli mít vhodné podmínky pro investování do nových metod produkce potravin v uzavřených plochách. Všechny ty hydroponické a akvaponické kultury ve vnitřních plochách osvětlovaných umělými LED osvětleními slibují po vytvoření skutečně robustních produkčních technologií minimálně zdesateronásobit produkci potravin na jednotku plochy. A přinést produkci potravin i do velkých měst a hustě osídlených souměstí.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
9.12.2024 09:35To je zase alarmistický článek. Pokud je mi známo, ptáci zemědělské krajiny začali houfně ubývat po roce 2000, do té doby zhruba od 80. let do konce 90. let jejich početnost stoupala. Společná zemědělská politika vedla svými přísnými podmínkami (které jsme si ještě zpřísnili) k poklesu biodiverzity. Holt každému druhu nesvědčí přesné počty a termíny sečí, zalití polních cest asfaltem nebo třeba tlak na odstranění polních hnojišť z krajiny. Rexa by tak dlouho chránil byrokratickými cestami biodiverzitu, až by nám žádná nezbyla.
Odpovědět
PE
Petr Elias
9.12.2024 10:12 Reaguje na Marcela JezberováNapř. koroptve. V půlce šedesátých let odhad 900 tisíc kusů. V roce 1990 odhad 80 tisíc kusů. Úbytek 820 tisíc kusů.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
9.12.2024 11:18 Reaguje na Marcela JezberováNemáte pravdu. Koroptve většinově zmizely již začátkem 50 let. bažanti v 70 letech. Drobní ptáci jako vrabci, skřivani, strnadi... mizeli postupně od 70. let do konce 80. let. Po převratu se zemědělství omezilo a ejhle, počet polních ptáků vyrostl asi 3x do cca roku 95. A pak se znovu začalo intenzivně hospodařit a znovu výrazný pokles asi na 20%. Netřeba zkreslovat.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
10.12.2024 09:11 Reaguje na Slavomil VinklerJestliže podle vás drobní ptáci mizeli od 70. do 80. let a po převratu počet vyrostl, pak pravdu mám - od 80. let (kdy podle vás už drobní ptáci nemizeli) do konce 90. let jejich počet stoupal a SZP je poslala pěkně šupem směrem dolů. To není žádné zkreslování. A nejde jen o intenzivní hospodaření. Spolu se striktními požadavky na přesné termíny a postupy přišel i silný ekonomický tlak na zvyšování efektivity výroby a snižování ztrát plus požadavky na maximální sterilitu krajiny (žádná hnojiště, vysekáno, upraveno). Zdaleka v úbytku polních ptáků nehraje roli jen intenzita hospodaření. Ve snaze mít všude čisto a dokonalo jsme hmyzu i ptactvu sebrali potravu i úkryt a to nejen na polích a lukách, ale i v obcích nebo podél silnic. Prostě jsme to s potřebou "zdravé a čisté krajiny" sakra přehnali.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.12.2024 09:38 Reaguje na Marcela JezberováObdivuji vaši snahu odporovat teoretikům, kterým
jste přesně popsala pravou příčinu úbytků ptáků. Na
vině je sterilita v přírodě, kde z počátku došlo
k zákazu polních hnojišť. Pokračovalo to omezením
hnojení polí hnojem a kejdou kvůli snižování stavu
zvířat a zápachu, který vadil nosánkům lidí z měst. Omezila se pastva, kdy hmyz a následně ptáky živil
trus zvířat na pastvině, ale hmyz(ovádi) vadili
zase těm turistům a novoosídlencům vesnic. Těm
vadí i pyl a tak se seče tráva před rozkvětem a
před částečným vysemeněním, kdy mělo seno největší
nutriční hodnotu. U nás se vždy senoseč dělala,
když dozrávaly jílky a senné drolky byly plné
semen i pro ty ptáky a na obnovu louky samovýsevem. Jen kolik ubylo pícnin z našich polí vhodných
pro hmyz a nebo slunečnic, které nahradil dovoz
oleje ze zahraničí. Ubylo sadů a když už jsou, tak
chemicky sterilní bez jediného broučka a mšice.
A co přibylo? Predátorů, rychlých aut vraždících
ptáky, hmyz a zvířata a samozřejmě cest, betonu
a zbytečné chemie i tam, kde kdysi stačily ruce
lidí, kteří ze zemědělství odešli do montoven
a kanceláří. Problém je komplexní a vytrhávání
jednotlivých negativních vlivů je nesmysl. Mám
ale obavu, že se současnou politikou státu se to
nejen nezlepší, ale naopak ještě zhorší. Když
je ministrem zemědělství teolog, který z praxe
nezná pole, zvířata, les a rybníky, tak nelze
nic lepšího ani čekat.
Odpovědět
jste přesně popsala pravou příčinu úbytků ptáků. Na
vině je sterilita v přírodě, kde z počátku došlo
k zákazu polních hnojišť. Pokračovalo to omezením
hnojení polí hnojem a kejdou kvůli snižování stavu
zvířat a zápachu, který vadil nosánkům lidí z měst. Omezila se pastva, kdy hmyz a následně ptáky živil
trus zvířat na pastvině, ale hmyz(ovádi) vadili
zase těm turistům a novoosídlencům vesnic. Těm
vadí i pyl a tak se seče tráva před rozkvětem a
před částečným vysemeněním, kdy mělo seno největší
nutriční hodnotu. U nás se vždy senoseč dělala,
když dozrávaly jílky a senné drolky byly plné
semen i pro ty ptáky a na obnovu louky samovýsevem. Jen kolik ubylo pícnin z našich polí vhodných
pro hmyz a nebo slunečnic, které nahradil dovoz
oleje ze zahraničí. Ubylo sadů a když už jsou, tak
chemicky sterilní bez jediného broučka a mšice.
A co přibylo? Predátorů, rychlých aut vraždících
ptáky, hmyz a zvířata a samozřejmě cest, betonu
a zbytečné chemie i tam, kde kdysi stačily ruce
lidí, kteří ze zemědělství odešli do montoven
a kanceláří. Problém je komplexní a vytrhávání
jednotlivých negativních vlivů je nesmysl. Mám
ale obavu, že se současnou politikou státu se to
nejen nezlepší, ale naopak ještě zhorší. Když
je ministrem zemědělství teolog, který z praxe
nezná pole, zvířata, les a rybníky, tak nelze
nic lepšího ani čekat.
SV
Slavomil Vinkler
10.12.2024 09:59 Reaguje na Marcela JezberováJá nerozporoval vše, ale jen některé termíny. Za úbytkem koroptví je rozorání mezí. Ono nejde ani tak o meze, ale uváděnou sterilitu-zmizely travní hnízdní plochy a luční plevele.
U nás byla letos řepka a slunečnice. Po sklizni se slétli zrnožravci, ale do cca týdne jim to , myslím zbytečně brzo, obrátili a zapravili.
Odpovědět
U nás byla letos řepka a slunečnice. Po sklizni se slétli zrnožravci, ale do cca týdne jim to , myslím zbytečně brzo, obrátili a zapravili.
SV
Slavomil Vinkler
10.12.2024 10:00 Reaguje na Slavomil VinklerLuční plevele a hmyz(koníci).
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.12.2024 16:33 Reaguje na Slavomil VinklerZkuste přemýšlet, kde se cítí pták se svým hnízdem
bezpečněji. Zda v rozsáhlém nepřehledném poli a nebo na mezi po které vede stezky třeba lišky, která jde raději po mezi, než pšenicí? Meze jsou pro zvířata spojnicí a nikoliv místem ke klidu.
Je to jako u lidí, kteří si odpočinou mimo
cestu a nikoliv uprostřed ní. Hnízdo na dva
metry široké mezi nelze před predátorem ukrýt,
ale v desetihektatrovém poli se nachodí, než
ho najde. Meze byly pro koroptve spestřením potravní nabídky, ale to jsou třeba i zanedbané
louky a jako u nás okolí pískoven a šterkoven.
Možnosti by tu měly nejen ke hnízdění, ale i
tu potravu z plevelů a víte proč tu nejsou?
Protože tu je násobně více predátorů, než před
40 roky. Tehdy jsem viděl krkavce nejblíže od
Bohumína v Beskydech. Dnes mi přelétá nad domem
den co den. Totéž jestřábi, vrány, sojky, straky
a jezevci a lišky, které byly likvidovány jen co
se objevily. Jezevec chodí plenit odpadkové koše
a pytle s odpadky u stanoviśtě kontejnérů a je
mu fuk, že kolem jezdí auta a chodí lidé. Liška
mi provokovala psa sedíc pět metru od něho za
plotem a kuna se chtěla usídlit v zateplení domu.
K čemu by ty meze asi tak dnes byly? U nás mezí
neubylo, ale zmizeli ti ptáci a zajíci, takže
mezemi to NENÍ!
Odpovědět
bezpečněji. Zda v rozsáhlém nepřehledném poli a nebo na mezi po které vede stezky třeba lišky, která jde raději po mezi, než pšenicí? Meze jsou pro zvířata spojnicí a nikoliv místem ke klidu.
Je to jako u lidí, kteří si odpočinou mimo
cestu a nikoliv uprostřed ní. Hnízdo na dva
metry široké mezi nelze před predátorem ukrýt,
ale v desetihektatrovém poli se nachodí, než
ho najde. Meze byly pro koroptve spestřením potravní nabídky, ale to jsou třeba i zanedbané
louky a jako u nás okolí pískoven a šterkoven.
Možnosti by tu měly nejen ke hnízdění, ale i
tu potravu z plevelů a víte proč tu nejsou?
Protože tu je násobně více predátorů, než před
40 roky. Tehdy jsem viděl krkavce nejblíže od
Bohumína v Beskydech. Dnes mi přelétá nad domem
den co den. Totéž jestřábi, vrány, sojky, straky
a jezevci a lišky, které byly likvidovány jen co
se objevily. Jezevec chodí plenit odpadkové koše
a pytle s odpadky u stanoviśtě kontejnérů a je
mu fuk, že kolem jezdí auta a chodí lidé. Liška
mi provokovala psa sedíc pět metru od něho za
plotem a kuna se chtěla usídlit v zateplení domu.
K čemu by ty meze asi tak dnes byly? U nás mezí
neubylo, ale zmizeli ti ptáci a zajíci, takže
mezemi to NENÍ!
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2024 13:22 Reaguje na Břetislav MachačekVytahujete jednu věc jako absolutní. Koroptve zmizely po rozorání mezí, aniž by se s predátory následných 30 let něco dělo. Nyní, s predátory je to o to horší. Nicméně tam kde jsou trávobylinné plochy mírně sečené se ještě drží.
Odpovědět
ms
9.12.2024 10:31
Rexa opět jenom kalí vodu, jako vždycky.
Jak mohou brát zemědělců jejich základní výrobní prostředek? Který draze platí buď v kupní ceně nebo v pachtovném.
Kdybyste se pane Rexo zaměřil na to, co jste způsobili v národních parcích, desetitisíce nefunkčního lesa, tam jsou skutečné ztráty biodiverzity na územích, kde měla mít prostor příroda, jenom že i o přírodu je potřeba pečovat a nikoliv kulturní krajinu nechat napospas nepéči. Hnutí Duha, Greenpeace a další neziskové organizace máte vinu na tomto stavu a nechcete pro nápravu udělat vůbec nic. Kolik kůrovce se rozšířilo z np do dalších lesů.
Odpovědět
Jak mohou brát zemědělců jejich základní výrobní prostředek? Který draze platí buď v kupní ceně nebo v pachtovném.
Kdybyste se pane Rexo zaměřil na to, co jste způsobili v národních parcích, desetitisíce nefunkčního lesa, tam jsou skutečné ztráty biodiverzity na územích, kde měla mít prostor příroda, jenom že i o přírodu je potřeba pečovat a nikoliv kulturní krajinu nechat napospas nepéči. Hnutí Duha, Greenpeace a další neziskové organizace máte vinu na tomto stavu a nechcete pro nápravu udělat vůbec nic. Kolik kůrovce se rozšířilo z np do dalších lesů.
AL
Alena Lyskova
9.12.2024 12:31 Reaguje naPřesně tak, Jsou to teoretici. Práce žádná, praxe žádná jen melou pantem a kde nic ti nic, po nich potopa. To jsou naši ekoterosté.
Odpovědět
MM
Milan Milan
9.12.2024 20:02To vypadá dost pokrytecky. Zemědělcům se chce něco vyčítat, ač nic neprovedou a krajina zůstane krajinou a plní svoji funkci. A co takhle začít kritizovat hektary zabrané a zlikvidované půdy osázené solárními panely, obrovské betonové průmyslové zóny, dálnice, satelity kolem každé pr.de.le atd. atd.?
Odpovědět
Pája Žížala
10.12.2024 01:00Bylo by dobré, kdyby si aktivista pan Rexa vybral ze svého účtu v bance tak 30 milionů, koupil si za ně cca 50 hektarů (jak kde, ale je to normální průměrná cena), a potom si za tyto své peníze na svých polích dělal ty eko - bio - fanatické experimenty podle svých představ. A nebo si za cca 400ti + daň dalších 70 tisíc ročně takové pole pronajmout a potom experimentovat. TO BY BYLO SPRÁVNÉ A SLUŠNÉ vůči nám zemědělcům. Zatím jen hlásá demagogii, zkresluje, přibarvuje, manipuluje a i falšuje skutečnosti, aby byl mediálně zajímavý a na této pokřivené vlně se zviditelňoval a vydělával.
Dotační zemědělství se mění na dotační NEVOLNICTVÍ, pod taktovkou soudruha ministra Výborného ad. absurda. Jsme NUCENI pod Vládním nařízením dělat na svém majetku a za naše peníze (ty dotace ani nezaplatí opatření a následné škody) něco, co nechceme - proti své vůli, a o čem víme, že je to jen pozérství, demagogie a nefunkční věc neřešící nesmyslné úkony ale experimenty na zemědělcích a přírodě, které problematiku NEVYŘEŠÍ! Přál bych vám například vidět pole, po "medonosném" úhoru v následující sezóně. Ani tři aplikace herbicidů navíc nezničily ten bordel, co se tam po vysemenění "úhoru" vyskytoval. Tedy nárůst chemie 300%, pokles výnosu v této následné sezóně byl 75%. Jak ekonomika, tak ekologie jásaly.
K pořád zneužívanému argumentu úbytku ptactva : pěstoval jsem do vstupu do EU jen ptačí zoby (prosa, béry, saflor, lesknici, semenec....). V naší lokalitě nebyl problém vidět hejna strnadů a stehlíků čítající tisíce kusů. Zalétávali mi i do skladu "krást" semeno. Po vstupu do EU ihned zakázali všechny herbicidy na ochranu těchto plodin - již přes příští rok jsem musel z toho důvodu přejít na obilí a řepku.
Nicméně ale celkově z mého celoživotního pozorování ohledně úbytku (nejen) pěvců vyplývají dva zásadní faktory. První - od počátku sedmdesátých let (to již 20 let byly "velké" lány bez úbytku) se náhle výrazně zvyšuje stav černé zvěře, která sežere vše, co má vývojový cyklus na zemi. Včetně pěvců, zajíců, koroptví atd. Je jediný viník přemnožení černé, a to státní správa. Ta do 1.1.2016 tvrdošíjně zakazovala lov dospělé mimo honiteb s normovanými stavy, i když měla statistiky dramatického nárůstu stavů a lovu. A před cca dvaceti lety došlo ke skokovému nárůstu stavů motáků, luňáků ale také krkavců, strak a sojek. Tady u nás to i o tisíce procent! Kdo je znalý věci ví, jaká je to pohroma právě pro pěvce, koroptve a zajíce. Tak by to občas chtělo nazývat vše pravými jmény, pane manipulátora Rexo, nepoužívat jen otřepané floskule a narativy...
Odpovědět
Dotační zemědělství se mění na dotační NEVOLNICTVÍ, pod taktovkou soudruha ministra Výborného ad. absurda. Jsme NUCENI pod Vládním nařízením dělat na svém majetku a za naše peníze (ty dotace ani nezaplatí opatření a následné škody) něco, co nechceme - proti své vůli, a o čem víme, že je to jen pozérství, demagogie a nefunkční věc neřešící nesmyslné úkony ale experimenty na zemědělcích a přírodě, které problematiku NEVYŘEŠÍ! Přál bych vám například vidět pole, po "medonosném" úhoru v následující sezóně. Ani tři aplikace herbicidů navíc nezničily ten bordel, co se tam po vysemenění "úhoru" vyskytoval. Tedy nárůst chemie 300%, pokles výnosu v této následné sezóně byl 75%. Jak ekonomika, tak ekologie jásaly.
K pořád zneužívanému argumentu úbytku ptactva : pěstoval jsem do vstupu do EU jen ptačí zoby (prosa, béry, saflor, lesknici, semenec....). V naší lokalitě nebyl problém vidět hejna strnadů a stehlíků čítající tisíce kusů. Zalétávali mi i do skladu "krást" semeno. Po vstupu do EU ihned zakázali všechny herbicidy na ochranu těchto plodin - již přes příští rok jsem musel z toho důvodu přejít na obilí a řepku.
Nicméně ale celkově z mého celoživotního pozorování ohledně úbytku (nejen) pěvců vyplývají dva zásadní faktory. První - od počátku sedmdesátých let (to již 20 let byly "velké" lány bez úbytku) se náhle výrazně zvyšuje stav černé zvěře, která sežere vše, co má vývojový cyklus na zemi. Včetně pěvců, zajíců, koroptví atd. Je jediný viník přemnožení černé, a to státní správa. Ta do 1.1.2016 tvrdošíjně zakazovala lov dospělé mimo honiteb s normovanými stavy, i když měla statistiky dramatického nárůstu stavů a lovu. A před cca dvaceti lety došlo ke skokovému nárůstu stavů motáků, luňáků ale také krkavců, strak a sojek. Tady u nás to i o tisíce procent! Kdo je znalý věci ví, jaká je to pohroma právě pro pěvce, koroptve a zajíce. Tak by to občas chtělo nazývat vše pravými jmény, pane manipulátora Rexo, nepoužívat jen otřepané floskule a narativy...
pp
pavel peregrin
10.12.2024 07:07 Reaguje na Pája ŽížalaSkvělá odpověď! Ale myslím, že budete místními neználky, zelenými fanatiky a zmanipulovanými obviněn zo toho, že vaše argumenty se zakládají na "vysoké škole života" a oni uznávají pouze vědecké argumenty, zdroje... byť by pocházely od lidí, kteří na poli za celý život neprošoupali boty za pětikorunu.
Odpovědět
Peter Sládek
10.12.2024 09:38 Reaguje na Pája ŽížalaVýborne napísané. Rexa nie je aktivista, ale platený politruk.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.12.2024 09:43 Reaguje na Pája ŽížalaSouhlas, děkuji vám jako praktikovi za fundované vyvrácení těch
nesmyslů teoretiků .
Odpovědět
nesmyslů teoretiků .
RP
Radim Polášek
10.12.2024 09:52 Reaguje na Pája ŽížalaVidím to podobně.
Strak je obrovské množství. I ve městě, třeba Ostravě. I na mé zahradě je slyším. Jediná šance pro ptáčky je pěstovat husté trnité keře, kde má od země problém se dostat na ptáčky a jejich hnízda kočka a shora straka a podobní plenitelé.
Jenže právě takováhle podobná zdánlivě neudržovaná neproduktivní křoví a lesíky z naší krajiny mizí.
Odpovědět
Strak je obrovské množství. I ve městě, třeba Ostravě. I na mé zahradě je slyším. Jediná šance pro ptáčky je pěstovat husté trnité keře, kde má od země problém se dostat na ptáčky a jejich hnízda kočka a shora straka a podobní plenitelé.
Jenže právě takováhle podobná zdánlivě neudržovaná neproduktivní křoví a lesíky z naší krajiny mizí.
KV
Karel Valenta
10.12.2024 10:24 Reaguje na Pája ŽížalaJá mám na zahradě cca 500 m2 topinambur a na jaře musím vytrhat pár desítek bodláků (práce tak na 15 minut) a pak už to roste pěkně a včelky na podzim mají poslední pastvu a je na ten kvetoucí pás pěkný pohled. Zkouším také zatím na pár metrech i ostatní léčivky a třeba cca 10 m2 dobromyslu nedá téměř žádnou práci, jen v létě před rozkvětem protrhat pár trsů přerůstající trávy. Takto bodově pečovat o nějaké hektary ovšem nejde.
Problém u těch nektarodárných pásů vidím v nevhodném složení, moc jednoletek. Volal jsem jednomu odborníkovi a mají to nějak měnit. Já bych upřednostnil víceletky a ten pás udělat trvalým. Ovšem množit tam bodláky a ostatní plevely nemá smysl.
Odpovědět
Problém u těch nektarodárných pásů vidím v nevhodném složení, moc jednoletek. Volal jsem jednomu odborníkovi a mají to nějak měnit. Já bych upřednostnil víceletky a ten pás udělat trvalým. Ovšem množit tam bodláky a ostatní plevely nemá smysl.
BM
Břetislav Machaček
10.12.2024 16:44 Reaguje na Karel ValentaNechci vám radit, ale pozdní snůška pylu a nektaru je včelám
spíše na škodu. Dokud je přínos potravy, tak matky plodují
a nestihnete včely zbavit roztočů. Je lépe plodování ukončit
v podletí a včely už nechat s minimem plodu odpočívat. Ony
se totiž mohou před zimou i udřít, protože nejsou schopny nechat potravu bez užitku. Velkou škodu tak koná pozdní snůška nepůvodních druhů jako topinambury, křídlatka a
nebo rozkvetlé směsky určené k zaorání, které nakonec
ještě někdo před zaoráním postříká chemií. To je pak už
zcela zničující, když vám zabije zimní včely, které se
nestačily upracovat.
Odpovědět
spíše na škodu. Dokud je přínos potravy, tak matky plodují
a nestihnete včely zbavit roztočů. Je lépe plodování ukončit
v podletí a včely už nechat s minimem plodu odpočívat. Ony
se totiž mohou před zimou i udřít, protože nejsou schopny nechat potravu bez užitku. Velkou škodu tak koná pozdní snůška nepůvodních druhů jako topinambury, křídlatka a
nebo rozkvetlé směsky určené k zaorání, které nakonec
ještě někdo před zaoráním postříká chemií. To je pak už
zcela zničující, když vám zabije zimní včely, které se
nestačily upracovat.
KV
Karel Valenta
10.12.2024 22:24 Reaguje na Břetislav MachačekSouhlasím. Ty topinambury tam mám již dlouho před včelkami a letos byly pro ně nezajímavé, protože poblíž bylo několik hektarů těch kvetoucích směsek a k tomu teplý říjen. To včelkám nerozmluvíte a lítají jak divé.
Odpovědět
PB
Petr Brok
10.12.2024 10:13Plochy pro přírodu si nevydělají ani na daň z nemovitosti. Parcela větší než jeden ha nelze osvobodit od daně z nemovitosti.
Odpovědět
RP
PD
Petr Dubský
10.12.2024 18:39Pane Martine Rexo, nepřijde Vám poněkud pokrytecké hovořit o erozi když je známo, že velkým problémem je jistá energetická plodina, kterou zemědělci pěstují jen proto že na ní něco vydělají (a to něco zaplatíme my všichni), chovají se tedy ekonomicky. A kdo se bude starat o kulturní step, když krachnou? Asi před dvaceti roky rostly obilniny (pšenice, ječmen, méně žito a ještě méně oves) a brambory (je to sice ještě Jihočeský kraj, ale je kousek na bramborářskou Vysočinu (hnědozem je hnědozem), býval tu listnatý les, než ho člověk během staletí vykácel, nahradil je hlavně smrky, na kterých pak nechal nečinností pochutnat kůrovce, teď se tam střídá řepka a kukuřice. Kohopak to je asi zásluha, zemědělců určitě ne. Co si takhle zamézt před vlastním prahem? Naše krajina je různorodá, někde biopás zabere jinde ne. Zmiňujete rostliny vázající dusík, ale většina těch teď tak vzácných bylin na které je vázán (potrava) vzácný hmyz k nám přišla s dávnými zemědělci a je vázán na chudé půdy. Zjevně schází mezioborová spolupráce, zhodnocení prostředí před kroky pro zlepšení, takže může a zjevně dochází i k neefektivním opatřením a vzhledem k tomu, že i já je platím mám nejen právo, ale povinnost Vás na to upozornit.
Odpovědět
MM
Milan Milan
10.12.2024 20:55Myslím že článek nevyjadřuje odborný pohled, ani pohled zemědělce, ani ekologa krajináře...., spíše to vypadá na pokrytecký výkřik aktivisty, snad obhájce bruselských rádoby zelených nápadů.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
11.12.2024 09:07Viděl jsem v reálu pár úhorů a vzhled naprosto jiný než je na fotkách v článku. Převažoval porost plevelů, takže co může žít v porostu pcháče, konopice a odkvetlého heřmánku ?
Odpovědět
Peter Sládek
11.12.2024 10:16 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekEkohraboše. Lekári poľa, konzumujú len choré a slabé zrno.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.12.2024 12:44 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekCo jiného tam může vyrůst, když tam je volná odkrytá půda, než pionýrské plevely, jejichž semena se šíří převážně větrem z okolí?
Plus vyseté kvetoucí rostliny, jejichž semeno zemědělec kvůli šetření financí vyseje co nejřídčeji. Pokud se vůbec bude obtěžovat se setím, pokud to tam třeba jenom ručně řídce nerozháže.
Odpovědět
Plus vyseté kvetoucí rostliny, jejichž semeno zemědělec kvůli šetření financí vyseje co nejřídčeji. Pokud se vůbec bude obtěžovat se setím, pokud to tam třeba jenom ručně řídce nerozháže.
PD
Petr Dubský
11.12.2024 20:08Pane Milane Milane, přečetl jsem si samozřejmě, že pan Rexa je koordinátor. Jsem prostě toho názoru, že když někdo umístí třeba na Ekolistu nějaký článek, měl by číst diskusi, snažit se seznámit s názory mimo svou názorově podobnou či stejnou skupinu, umět vyvracet jiné názory, různorodost pohledů je, podle mne velmi důležitá. Jsem zvědavý, jestli se toho dočkám a tak to zkouším dál v případech kdy s někým, jako třeba s panem Rexou, nesouhlasím. Čtu, jak GD pomáhá přírodě. Pokud jde o přírodu pomáhá zjevně jednomu bystrému všežravci. Před několika měsíci jsem šel po silničce mezi Jarošovem nad Nežárkou a Lovětínem (tam máme chalupu, teď je to součást Jarošova), když něco velkého přeběhlo přes cestu. Blbě vidím a tak jsem myslel, že jde o psa. Nakonec těch zvířat, na kterých své umění nedávno zdokonalovali policejní střelci, bylo nejméně osmnáct. Není divu, když se kolem té silničky se střídá kukuřice sklízená hnědá a řepka. Nejen koordinátoři, ale zejména vědci by měli zkoumat důsledky kroku A, co následuje. Nebo se alespoň neprsit jak pomáhají přírodě, když dělají pravý opak.
Odpovědět
