Martin Rexa: Stát už nebude penalizovat zemědělce za meze nebo remízky na okrajích polí

Ministerstvo zemědělství v reakci na to představilo nyní schválenou úpravu, která umožňuje nové krajinné prvky ponechat jako součást sousední obhospodařované půdy a dále na ně pobírat přímé platby na plochu. Pokud byl zároveň prvek na základě dřívějších pravidel z dotovaných ploch odebrán, může být k ploše opět přičleněn. Ekologické organizace tyto úpravy považují za důležitý krok, který odstraňuje jednu z bariér zemědělců vytvářet nové meze, remízky nebo mokřady. Starší krajinné prvky, které nikdy nebyly součástí dotačních ploch, však nadále zůstávají mimo dotační politiku.
Tvorba mezí, remízků, alejí nebo mokřadů je jedním ze stěžejních řešení problémů české krajiny. Podporují půdní i nadzemní biodiverzitu, zadržují vodu, zpestřují prostředí, snižují znečištění vodních zdrojů pesticidy a živinami. Z české krajiny však bylo v posledních desetiletích výrazné množství krajinných prvků odstraněno. Jen od roku 1948 do 80. let šlo až o 800 000 kilometrů mezí, 120 000 kilometrů polních cest, 35 000 hektarů polních remízků a hájků, 30 000 kilometrů alejí a liniové zeleně.
Dalším pozitivním krokem je zavedení dvou ekoplateb za tvorbu a péči o krajinné prvky. Ekologické organizace vyzývají, aby platba za péči o krajinné prvky byla spojená s dostatečnou kontrolou a nedocházelo tak k zásahům v rozporu s podporou biodiverzity.
Všechny tyto kroky přesto nemohou vyvážit zásadní oslabení v takzvané celofaremní ekoplatbě. Pro její získání již zemědělci nebudou muset vyčleňovat část půdy pro krajinné prvky nebo úhory, a z české krajiny tak pravděpodobně zmizí desetitisíce hektarů zejména úhorových ploch, které vznikly teprve v roce 2023. [4]
V Hnutí Duha vítáme, že ministerstvo odstranilo jednu z bariér demotivující zemědělce od vytváření nových mezí, remízků nebo mokřadů. Naše krajina je potřebuje a zemědělci si za ně podporu zaslouží. Bohužel spolu s tím dochází k oslabení jiného ekologického opatření, ačkoli ideálně by se měla spolu doplňovat. Takto nemůžeme čekat, že změny povedou k výraznému nárůstu krajinných prvků v naší krajině, ačkoli mohou zásadně pomoci se zvrácením úbytku biodiverzity nebo adaptací krajiny na dopady klimatické změny. Budoucí vláda tak bude muset v úsilí zabrat.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |



Online diskuse
Všechny komentáře (21)

Jakub Graňák
19.3.2025 07:23smějící se bestie
19.3.2025 11:23 Reaguje na Jakub GraňákRadek Čuda
20.3.2025 15:04 Reaguje na Jakub GraňákA mám pocit, že je to u nás taková hezká historická tradice ...
Marcela Jezberová
19.3.2025 08:28Slavomil Vinkler
19.3.2025 09:14 Reaguje na Marcela JezberováKarel Valenta
19.3.2025 09:26Jan New
20.3.2025 12:10 Reaguje na Karel Valentabude potom moct vyplácet pachtovné.
Honza Honza
19.3.2025 09:47Žádné dotace do zemědělství! Jen takovéto ekoplatby- žádost zásadně na 1 listu, vyřízená obratem!!
A zároveň zrušit všechna jiná nařízení, mimo ochrany před jedy, omezit byrokracii.
Jaroslav Pokorný
19.3.2025 11:23 Reaguje na Honza HonzaZdeněk Duffek
19.3.2025 11:41Karel Valenta
19.3.2025 19:43 Reaguje na Zdeněk DuffekMajka Kletečková
19.3.2025 21:20 Reaguje na Zdeněk DuffekSlavomil Vinkler
20.3.2025 07:16 Reaguje na Majka Kletečková-Velké lány,
-bez plevelů dosaženo herbicidy
-zarůst všeho kde se páslo a sklízela tráva jen keři a stromy.
Slavomil Vinkler
20.3.2025 08:05 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
20.3.2025 17:54 Reaguje na Majka Kletečkovávýživu lidí a zvířat. Po plyšáku obchodujeme s celým světem a mnohé plodiny už nepěstujeme a nebo ve velmi mizivém množství. Po snížení počtu dobytka se nepěstují pícniny, brambory dovážíme, snižuje se výměra cukrové řepy, len
je minulostí stejně, jako krmné luštěniny(bob setý) a
jiné plodiny. Druhová pestrost se scvrkla na "svatou"
trojici kukuřice, řepka a pšenice. Tady je třeba hledat,
proč je pestrost na polích minulostí. To, že to byly
nudličky a nebo lány bylo jedno, ale pěstovalo se více
druhů, než ty tři. Když vidím "farmáře" bez dobytka,
jak pěstuje pouze pšenici, kukuřici do bioplynky a řepku
do nafty, tak si říkám, kdo to zavinil? Zavinil to jak
dotacemi zdeformovaný trh, tak ekologismus, který vidí
v půdě potenciál pro energetické využití plodin, místo
jejich konzumace a zkrmování zvířaty. Pak tu schází v
půdě organika z hnoje a ze zaorání zbytků, když třeba
kukuřici semelou až ke kořenům a odvezou do bioplynky.
Slámu spálí v teplárnách a jen z řepky zůstane na poli
sláma k zaorání. Tady hledejme ztrátu pestrosti krajiny,
nebo ničení půdy postupným snižování organických látek.
Takže fádní nebyla za socíku, kdy se v okolí pěstovaly
brambory, pšenice, ječmen, oves, žito, kukuřice, řepa
cukrovka i ta krmná, tuřín , bob , mák, jetel, vojtěška
a v okolí bylo plno pastvin pro dobytek. Dnes se vše
smrsklo na tu "svatou" trojici a občas zkusí to, co
momentálně jde na odbyt. Jinak v mém okolí byla ta pole
tak velká jako nyní už za 1. republiky a za císaře pána,
protože to byla pole hraběcí(Larisch a nebo Rotschildové)
a na těch nudličkách dnes stojí po plyšáku RD, protože už komunisté nebrání v zástavbě zemědělské půdy, jako kdysi.
Tehdy se přidělovaly stavební pozemky 4 ary a dnes je ta
výměra pouze o výši konta stavebníka. Z polí jsou paneláky naležato, bazény a zahrady se střiženými trávníky. To jsou
ty příčiny devastace půdního fondu a nikoliv scelování
s pestrou skladbou plodin.
Jan New
20.3.2025 12:34- kdo tuto možnost nemá - střídající se zelené úhory -ano.
Honza Honza
21.3.2025 06:59Zase má přijít horké suché léto. Diskutující, jako všichni přírodovědci, nedokážou dohlédnout dál: bojují proti monotonním přehradám, kt. ničí krásné pestré údolí.
Mám názor jako Petr: tyto představy neodpovídají přírodě, jsou to lidské představy, příroda nemá žádná kritéria, jen přežití, žije to, co v dané oblasti má nejlepší podmínky.
Příroda potřebuje naši pomoc, ne k tomu abychom ji přetvářeli dle našich představ, co by se nám tak asi nejvíc líbilo, ale aby přežila. Aby byla zavodněná a nebyla přesušená. Tedy opak hospodářské činnosti. Dokonce i jiná představa monotonního NP, který časem zkolabuje vlivem kůrovce.
Činnost tedy ano, ale úplně jiným směrem, než je uvedeno ve článku a diskuzích.
Příroda v dnešní době potřebuje vodu, zastínění, zavodnění. Je chybná představa, že zahuštěný les vysaje vodu a umře. Platí to pro zvířata- přemnožení zvířat, ale neplatí to o lese, jakoby rostliny mezi sebou lépe komunikovaly, sukcese nevede ke kolapsu. Kolaps není zahuštěný Hercinský les, sibiřské monotonní lesy, pestrý ale v globálu oproti anglic. parku rovněž monotonní Amazonský prales. Kolaps = poušť, polopoušť, subsahara, protože život je založen na vodě, bez vody se příroda nedokáže adaptovat.