https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/martin-rexa-stat-uz-nebude-penalizovat-zemedelce-za-meze-nebo-remizky-na-okrajich-poli
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Rexa: Stát už nebude penalizovat zemědělce za meze nebo remízky na okrajích polí

19.3.2025
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zemědělci již nebudou znevýhodňováni za vytváření a udržování mezí nebo remízků. Vláda totiž schválila nařízení, které ukončuje odnímání krajinných prvků ležících na okraji polí nebo těch protínajících pole z plochy způsobilé pro zemědělské dotace. Na nápravě absurdní situace, v níž bývali zemědělci znevýhodnění za to, že podporovali biodiverzitu, začalo Hnutí DUHA pracovat před dvěma lety. Součástí nařízení jsou i nové ekoplatby na tvorbu nových krajinných prvků nebo údržbu těch stávajících. Zároveň však dochází k zásadnímu oslabení ekologických ambicí, jelikož zemědělci pro získání plošných dotací již nebudou muset vyčleňovat žádné krajinné prvky nebo úhory.
 
Na nemožnost pobírat dotace ze Společné zemědělské politiky na krajinné prvky, které nejsou plně obklopené evidovanou zemědělskou půdou, si zemědělci i ekologové dlouhodobě stěžovali. I přesto, že zemědělec tyto prvky vytvořil na okraji svého pole nově, nemohl na ně dotace dále pobírat. Proto Hnutí DUHA požádalo o oficiální stanovisko Evropskou komisi, na kterou se do té doby odvolávalo Ministerstvo zemědělství. Komise potvrdila, že proti změně nemá námitky. Hnutí DUHA proto v lednu 2024 předalo ministerstvu zemědělství a životního prostředí analýzu situace a vyzvalo je, aby co nejdříve přišlo s návrhem změn, které napraví toto demotivační nastavení ve vztahu ke krajinným prvkům.

Ministerstvo zemědělství v reakci na to představilo nyní schválenou úpravu, která umožňuje nové krajinné prvky ponechat jako součást sousední obhospodařované půdy a dále na ně pobírat přímé platby na plochu. Pokud byl zároveň prvek na základě dřívějších pravidel z dotovaných ploch odebrán, může být k ploše opět přičleněn. Ekologické organizace tyto úpravy považují za důležitý krok, který odstraňuje jednu z bariér zemědělců vytvářet nové meze, remízky nebo mokřady. Starší krajinné prvky, které nikdy nebyly součástí dotačních ploch, však nadále zůstávají mimo dotační politiku.

Zdroj | Hnutí DUHA

Tvorba mezí, remízků, alejí nebo mokřadů je jedním ze stěžejních řešení problémů české krajiny. Podporují půdní i nadzemní biodiverzitu, zadržují vodu, zpestřují prostředí, snižují znečištění vodních zdrojů pesticidy a živinami. Z české krajiny však bylo v posledních desetiletích výrazné množství krajinných prvků odstraněno. Jen od roku 1948 do 80. let šlo až o 800 000 kilometrů mezí, 120 000 kilometrů polních cest, 35 000 hektarů polních remízků a hájků, 30 000 kilometrů alejí a liniové zeleně.

Dalším pozitivním krokem je zavedení dvou ekoplateb za tvorbu a péči o krajinné prvky. Ekologické organizace vyzývají, aby platba za péči o krajinné prvky byla spojená s dostatečnou kontrolou a nedocházelo tak k zásahům v rozporu s podporou biodiverzity.

Všechny tyto kroky přesto nemohou vyvážit zásadní oslabení v takzvané celofaremní ekoplatbě. Pro její získání již zemědělci nebudou muset vyčleňovat část půdy pro krajinné prvky nebo úhory, a z české krajiny tak pravděpodobně zmizí desetitisíce hektarů zejména úhorových ploch, které vznikly teprve v roce 2023. [4]

V Hnutí Duha vítáme, že ministerstvo odstranilo jednu z bariér demotivující zemědělce od vytváření nových mezí, remízků nebo mokřadů. Naše krajina je potřebuje a zemědělci si za ně podporu zaslouží. Bohužel spolu s tím dochází k oslabení jiného ekologického opatření, ačkoli ideálně by se měla spolu doplňovat. Takto nemůžeme čekat, že změny povedou k výraznému nárůstu krajinných prvků v naší krajině, ačkoli mohou zásadně pomoci se zvrácením úbytku biodiverzity nebo adaptací krajiny na dopady klimatické změny. Budoucí vláda tak bude muset v úsilí zabrat.


reklama

foto - Rexa Martin
Martin Rexa
Autor je koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.3.2025 07:23
To říkám už minimálně 10 let, že největší podíl na buzeraci zemědělců nemá Brusel, ale MZe...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.3.2025 11:21 Reaguje na Jakub Graňák
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.3.2025 11:23 Reaguje na Jakub Graňák
Že by zemědělci neplatili daně z remízků, mezí, ale dostávali dotace na jejich obnovu, údržbu, no !
Odpovědět

Radek Čuda

20.3.2025 15:04 Reaguje na Jakub Graňák
Tak ono to neplatí zdaleka jen pro zemědělství a MZe ...

A mám pocit, že je to u nás taková hezká historická tradice ...
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

19.3.2025 08:28
Hnutí Duha jako obvykle lehce mlží. Pro získání základní podpory příjmu (BISS) a redistribuce není nově nutné udržovat stanovené procento neprodukční plochy, ale jelikož redistribuce výrazně osekala právě základní podporu BISS, je ekonomická nutnost žádat i o ekoplatby a v těch povinnost vyčlenit neprodukční plochu zůstala. Musíte vyčlenit min. 5% z plochy orné půdy, trav na orné půdě a úhorů. Plnit neprodukci můžete nejen krajinnými prvky, úhory a různými pásy, ale i dusík poutajícími plodinami (se sníženým přepočítávacím koeficientem) a meziplodinami (také s výrazně sníženým přepočtem a navíc omezením na max. 60% z neprodukčních ploch). Katastrofa tedy nenastane. Co se týká úhorů, ty rozhodně nenašly příznivce ani mezi vlastníky půdy, na kterých je zemědělci založili, ani mezi laickou veřejností courající s pejsky mezi poli. Pro tyto lidi je úhor prostě jen binec, za který zemědělci z nepochopitelných důvodů dostávají dotace. Kdyby Hnutí Duha místo neustálého kopání do zemědělců provádělo kvalitní edukaci prostého obyvatelstva, mohlo to dopadnout jinak. Takhle zkrátka úhory podporu ani u zemědělců ani u běžných občanů nenašly.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.3.2025 09:14 Reaguje na Marcela Jezberová
No, asi tak jak nenašly podporu vypálené či sežrané parky, což se vrací ochraně přírody jako bumerang, odporem proti NP a CHKO.
Odpovědět
KV

Karel Valenta

19.3.2025 09:26
Já mám mezi dvěma poli malý potůček s cca 5 m širokou strmou mezí, která je porostlá různými křovinami. Je to jediná zeleň mezi poli a hnízdí tam spousta ptáků. A jelikož je to ostatní plocha, tak mě stát ještě navíc pokutuje vyšší daní, než z normálního pole, kde dostávám od zemědělce nájem. A jak čtu tento článek, tak se na tom nic nezmění.
Odpovědět
JN

Jan New

20.3.2025 12:10 Reaguje na Karel Valenta
Já tomu rozumím tak že stávající remízek (mez) musíte zničit,zemědělec si ho pak najme a za dotace obnoví a bude na něj brát dotace a vám
bude potom moct vyplácet pachtovné.
Odpovědět
HH

Honza Honza

19.3.2025 09:47
V demokracii se dobré věci prosazují těžko, složitě ale nějaký pomalý vývoj dle Haškovy strany mírného pokroku v mezích zákona, což naše 4kolka tak asi je, se snad prosadí.
Žádné dotace do zemědělství! Jen takovéto ekoplatby- žádost zásadně na 1 listu, vyřízená obratem!!
A zároveň zrušit všechna jiná nařízení, mimo ochrany před jedy, omezit byrokracii.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

19.3.2025 11:23 Reaguje na Honza Honza
A prosím vás, jak by se pak ti vzdělanci z různých škol, pracujících na úřadech, uživili?
Odpovědět
ZD

Zdeněk Duffek

19.3.2025 11:41
Nesmyslná čísla Hnutí Duha. Alespoň v tom smyslu, že ve výsledku není úbytek zeleně z krajiny oproti roku 1948. Zkuste si porovnat letecké snímkování republiky a na současných snímcích je zeleně viditelně víc, než tehdy. Zarostly totiž veškeré meze, okraje cest, terénní nerovnosti, okraje veškerých vodních toků, mechanizací neskliditelné louky(jsou z nich opravdové mokřadní louky) atd. Sedlák, který měl 10 hektarů a měl z nich uživit rodinu, určitě nesázel remízky, z kterých nic neměl. Věděl, že strom mu vyžere živiny a vodu do 10ti metrů kolem sebe a omezí mu sklizeň. Využíval každý metr a křoviny mu nic nedaly. Sklízely se travnaté okraje cest, příkopy kolem silnic, každá mez se spásala a sekla. Remízky sázeli jen vlastníci stovek hektarů - šlechta, církve, velkostatky, aby se tam držela zvěř. Jsem pro to, aby bylo hodně zeleně v krajině. Ale aby byla rozmístěna i účelně, ne ji sázet na zemědělskou půdu. Už tak ji dost ubývá kvůli zástavbě - 7 až 10 tisíc hektarů ročně. To je ten pravý problém. Za sto let ubyla třetina zemědělké půdy - zabetonováno!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.3.2025 17:32 Reaguje na Zdeněk Duffek
1**
Odpovědět
KV

Karel Valenta

19.3.2025 19:43 Reaguje na Zdeněk Duffek
Nyní vláda plánuje dotačně velmi drahé bioplynky převést na produkci čistého zemního plynu za cca 70 mld. Kč. Tím získá cca 10-15 TWh energie v zemním plynu spalováním hnoje a cíleně pěstované biomasy, hlavně erozně náročné kuku v bioplynkách. Takže zemědělské půdy je stále dost.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.3.2025 21:20 Reaguje na Zdeněk Duffek
Podle mého názoru nejnápadnější rozdíl v leteckých snímcích z roku 1948 a ze současnosti spočívá v pestrosti a velikosti barevných ploch. Kdysi u nás byla mozaika tvořená spoustou malých různobarevných plošek. Dnes je zemědělská krajina fádní, různobarevných ploch na leteckých snímcích je podstatně méně a jsou mnohem rozsáhlejší.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.3.2025 07:16 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, fádní. Vemi fádní. Důvody jsou tři.
-Velké lány,
-bez plevelů dosaženo herbicidy
-zarůst všeho kde se páslo a sklízela tráva jen keři a stromy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.3.2025 08:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Polní živočichové nemají šanci.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.3.2025 17:54 Reaguje na Majka Kletečková
V minulosti se i za socíku pěstovalo všechno potřebné pro
výživu lidí a zvířat. Po plyšáku obchodujeme s celým světem a mnohé plodiny už nepěstujeme a nebo ve velmi mizivém množství. Po snížení počtu dobytka se nepěstují pícniny, brambory dovážíme, snižuje se výměra cukrové řepy, len
je minulostí stejně, jako krmné luštěniny(bob setý) a
jiné plodiny. Druhová pestrost se scvrkla na "svatou"
trojici kukuřice, řepka a pšenice. Tady je třeba hledat,
proč je pestrost na polích minulostí. To, že to byly
nudličky a nebo lány bylo jedno, ale pěstovalo se více
druhů, než ty tři. Když vidím "farmáře" bez dobytka,
jak pěstuje pouze pšenici, kukuřici do bioplynky a řepku
do nafty, tak si říkám, kdo to zavinil? Zavinil to jak
dotacemi zdeformovaný trh, tak ekologismus, který vidí
v půdě potenciál pro energetické využití plodin, místo
jejich konzumace a zkrmování zvířaty. Pak tu schází v
půdě organika z hnoje a ze zaorání zbytků, když třeba
kukuřici semelou až ke kořenům a odvezou do bioplynky.
Slámu spálí v teplárnách a jen z řepky zůstane na poli
sláma k zaorání. Tady hledejme ztrátu pestrosti krajiny,
nebo ničení půdy postupným snižování organických látek.
Takže fádní nebyla za socíku, kdy se v okolí pěstovaly
brambory, pšenice, ječmen, oves, žito, kukuřice, řepa
cukrovka i ta krmná, tuřín , bob , mák, jetel, vojtěška
a v okolí bylo plno pastvin pro dobytek. Dnes se vše
smrsklo na tu "svatou" trojici a občas zkusí to, co
momentálně jde na odbyt. Jinak v mém okolí byla ta pole
tak velká jako nyní už za 1. republiky a za císaře pána,
protože to byla pole hraběcí(Larisch a nebo Rotschildové)
a na těch nudličkách dnes stojí po plyšáku RD, protože už komunisté nebrání v zástavbě zemědělské půdy, jako kdysi.
Tehdy se přidělovaly stavební pozemky 4 ary a dnes je ta
výměra pouze o výši konta stavebníka. Z polí jsou paneláky naležato, bazény a zahrady se střiženými trávníky. To jsou
ty příčiny devastace půdního fondu a nikoliv scelování
s pestrou skladbou plodin.
Odpovědět
JN

Jan New

20.3.2025 12:34
A co - kdo hnojí hnojem a kompostem,pravidelně,prokazatelně -bez úhoru.
- kdo tuto možnost nemá - střídající se zelené úhory -ano.
Odpovědět

Petr Šrámek

25.3.2025 20:14 Reaguje na Jan New
Kéž by to někdo vnuknul našemu teologovi.
Odpovědět
HH

Honza Honza

21.3.2025 06:59
Pestrost krajiny vlivem hospodářské činnosti: Diskutující zapomínají, že přibyla města, zástavba, dálnice. Že hosp. činnost = pole, vypasené řídké louky, krajina podobná Valtickému areálu, golfovému hřišti, proti čemuž se ve městech bojuje, protože tento způsob vede k tepelnému ostrovu.
Zase má přijít horké suché léto. Diskutující, jako všichni přírodovědci, nedokážou dohlédnout dál: bojují proti monotonním přehradám, kt. ničí krásné pestré údolí.
Mám názor jako Petr: tyto představy neodpovídají přírodě, jsou to lidské představy, příroda nemá žádná kritéria, jen přežití, žije to, co v dané oblasti má nejlepší podmínky.
Příroda potřebuje naši pomoc, ne k tomu abychom ji přetvářeli dle našich představ, co by se nám tak asi nejvíc líbilo, ale aby přežila. Aby byla zavodněná a nebyla přesušená. Tedy opak hospodářské činnosti. Dokonce i jiná představa monotonního NP, který časem zkolabuje vlivem kůrovce.
Činnost tedy ano, ale úplně jiným směrem, než je uvedeno ve článku a diskuzích.
Příroda v dnešní době potřebuje vodu, zastínění, zavodnění. Je chybná představa, že zahuštěný les vysaje vodu a umře. Platí to pro zvířata- přemnožení zvířat, ale neplatí to o lese, jakoby rostliny mezi sebou lépe komunikovaly, sukcese nevede ke kolapsu. Kolaps není zahuštěný Hercinský les, sibiřské monotonní lesy, pestrý ale v globálu oproti anglic. parku rovněž monotonní Amazonský prales. Kolaps = poušť, polopoušť, subsahara, protože život je založen na vodě, bez vody se příroda nedokáže adaptovat.
Odpovědět
HH

Honza Honza

21.3.2025 07:02 Reaguje na Honza Honza
Oprava: článek je správný, ale diskuze jsou posunuty jinak.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist