https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/krajinomalba-kupodivu-zije
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Krajinomalba kupodivu žije

11.3.2019
Pohled do výstavy v podzemí spořitelny, kde jsou kromě klasických obrazů na stěně napříč prostorem zavěšeny fólie Aleny Kožené.
Pohled do výstavy v podzemí spořitelny, kde jsou kromě klasických obrazů na stěně napříč prostorem zavěšeny fólie Aleny Kožené.
Foto | Karel Stibral
Pokud jste při návštěvě centra Prahy unaveni davy turistů, které zde již najdete i mimo sezónu a chtěli byste i v zimním období vidět alespoň trochu z přírody, je dobrý nápad schovat se hned kousek od Můstku v podzemí České spořitelny a zanořit se tu alespoň na chvíli v iluzi přírody.
 

V poměrně nenápadné výstavní síni totiž nyní vystavují mladí umělci své krajiny a přírodní motivy. Přitom co si budeme namlouvat, krajinomalba už přestala zajímat umělce už na počátku 20. století a kdo se jí věnoval, jaksi automaticky stál z hlediska hlavního proudu opodál. Pokud chtěl pracovat s přírodou, musel na to umělec z úplně jiné strany. Jistě i prostřednictvím land artu, happeningu, ale třeba i bio artu byly pro evropskou kulturu objeveny nové dimenze přírody.

Klasická krajinomalba sice může přilákat davy obecenstva do galerie, ale z hlediska umění se zdá tato linie beznadějně zastaralá, však také ateliéry krajinomalby na akademiích byly většinou uzavřeny. Zdá se ale, že to vůbec nevadí mladé generaci, která se zde sešla a ukazuje přírodní zákoutí i výhledy do krajiny, jakoby se posledních sto let vlastně až tak moc v umění nestalo.

Tomáš Honz: Začátek jara na potoce
Tomáš Honz: Začátek jara na potoce
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Honz (Repro Karel Stibral)

Svým způsobem je to ale úlevné – konečně zase po nějaké době výstava, kde nezní podivné zvuky z videí, výstavu neprovázejí dlouhé komentáře umělců či kurátorů, které diváky zaplavují vysvětleními, proč je mizerná fotografie z mobilu pořízená v jedoucím vlaku hodná dlouhé filosofické úvahy, nemusí se tu řešit složité otázky multikulturní společnosti, ani se divák nemusí nudit u stopadesáté haldy štěrku složené v galerii. Divák se setkává s obrazy, za kterými stojí evidentně pečlivé pozorování a prožívání přírody, propojené se zvládnutím řemesla.

Zdaleka to ale neznamená, že by zdejší umělci malovali pouze nějak „postaru“, jako by vypadli z oka malířům 19. století, to vůbec ne. Naopak zde najdeme velmi širokou škálu od pečlivých realistických studií (Adam Kašpar), práce v plenéru přes fantaskní krajiny prolínající se s technologiemi (Michal Nagypál) až po tušovým uměním Dálného Východu ovlivněné práce (Eva Vápenková).

Potkáte tu v podstatě velmi klasické krajiny, opravdové „výhledy“, ale i lesní interiéry či vůbec přírodní detaily, třeba obyčejných větví jehličnanů. Je vůbec zajímavé, jak řada z vystavujících pracuje s obrovským smyslem pro detail – ať jsou to již „geologické“ studie Adama Kašpara, který prokázal sílu tohoto přístupu při nedávné výstavě v Nové galerii (podívat se můžete zde), vodní plochy Ivany Mrázkové nebo tušové detaily Lenky Falušiové. Současně tu najdete i svižnější a silné práce Tomáše Honze a Ondřeje Mináře a samozřejmě i dalších vystavujících.

Pro většinu vystavených prací je příznačné, že téměř nezahrnují lidskou technologii a vlastně ani lidskou složku. Jen sem tam najdeme nějaký domeček, postavu, cestu, ale naprostou dominanci zde má příroda – zdá se, že současní umělci si nedělají nic ze současného módního antropocénu. A nedělají si ani nic z toho, že třeba environmentální estetikové již v sedmdesátých letech prohlásili pohled na přírodu jako na krajinu za chybný či minimálně omezující, protože příliš odvozený z lidského umění a kultury a snažili se prosadit pojem (a zážitek) environmentu. Krajina pro ně (a nejen pro ně) byla způsob pohledu, který spojuje úseky přírody do nehybného celku a nahlíží je z distance, i když náš estetický zážitek s přírodou je jiný – jsme vlastně vždy uvnitř přírody a ta se neustále proměňuje. Umění posledních dekád ostatně pohled do krajiny okázale ignorovalo.

Ivana Mrázková: Novohradské hory
Ivana Mrázková: Novohradské hory
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Mrázková / Galerie České spořitelny

A tady je to – vlastně zaplať pánbůh – zcela bez uzardění znovu. To ale neznamená, že by výstava zahrnovala pouze krajinky, dokonce i sama instalace, která využívá nejen rozvěšení pláten po stěnách, ale i zavěšení velkých průsvitných fólií Aleny Kožené, tvoří jakýsi environment, kde se nedíváte jen z distance, ale jste i uvnitř v nějakém prostředí, které již není jednoduchým kvádrem místnosti. Sympatické také je, že se zde pracuje především s českou, respektive středoevropskou krajinou (např. Tatrami) s výjimečnými výlety do krajin mírného pásma. Žádná exotika, žádné dech beroucí scenérie. Přesto výstava ukazuje, jak dovede být příroda silná i ve svých zcela nenápadných projevech, jako je pařez někde v lese, křoví, větev či zdánlivě neatraktivní potok někde v předjaří.

I když pro někoho možná budou zdejší vystavující beznadějně zastaralí, ukazují, v čem je síla i takovéhoto „tradičního“ přístupu – učí nás se dívat a sebe ostatně také. Možná zdejší vystavující nezískají Chalupeckého či Turnerovu cenu, ale v každém případě nám nabízí osvěžující soubor děl i chuť vyrazit do krajiny (nebo snad řekněme přírodního prostředí?).

Pohled do krajiny Očima mladých umělců

předchozí    další
Pod zadním hutiskem
Pod zadním hutiskem
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Adam Kašpar / Galerie České spořitelny
Pod zadním hutiskem
Inscape
Z Anglie (louka)
Lesní noc
Storr


reklama

Další informace |
Pohled do krajiny očima mladých umělců
18/ 1/ 2019 - 31/ 3/ 2019
Kurátorka: Marie Janšová
foto - Stibral Karel
Karel Stibral
Estetik a kulturní historik. Zabývá se vzájemnými vztahy kultury a přírody, především historií estetického a uměleckého postoje ke krajině, vztahem přírodních věd a umění a dějinami ochrany přírody. Je docentem na Katedře environmentálních studií FSS MU v Brně.

tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist