https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/velky-pribeh-o-klimatickych-zmenach-pro-male-ctenare
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Velký příběh o klimatických změnách pro malé čtenáře

27.1.2021
Knihu Palmy na severním pólu napsal nizozemský autor Marc ter Horst a ilustrovala Wendy Pandersová. V českém překladu ji vydalo nakladatelství Host v Brně v roce 2020.
Knihu Palmy na severním pólu napsal nizozemský autor Marc ter Horst a ilustrovala Wendy Pandersová. V českém překladu ji vydalo nakladatelství Host v Brně v roce 2020.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Host
Nizozemský autor Marc ter Horst si dal za cíl vysvětlit dětským čtenářům klimatické změny na planetě Zemi. Největší prostor přitom věnoval té probíhající a jejím následkům. Knihu Palmy na severním pólu nejméně z poloviny dotvářejí ilustrace Wendy Pandersové, které odvádějí velký kus práce ve stravitelnosti složitého problému.
 

„Všichni mluví o klimatických změnách, jenže málokdo tomuto tématu skutečně rozumí. Ty budeš, až si přečteš tuto knihu,“ slibuje se na přebalu stoosmdesátičtyřstránkové publikace. Naplnit tento ambiciózní cíl se Marc ter Horst pokouší tím, že se dívá na klima v kontextu geologického věku Země. Zhruba první čtvrtina knihy se proto zabývá historickými změnami klimatu, aby tu současnou čtenář viděl v kontextu. Proto i název knihy Palmy na severním pólu, který odkazuje k době před 55 milióny let, kdy na pólu měly růst stromy.

Publikace je rozdělená do deseti kapitol, v nichž je vždy několik témat pojednaných na ilustrované dvoustránce. Na ni se musí vejít témata jako Co zabilo dinosaury, Prdící moře, Slisované bahenní rostliny, Zuřivé počasí, Mizející ostrovy, Bezbarvý korál, Letadla na fritovací olej, kandidáti na energetické zdroje do budoucnosti i oblíbené argumenty klimaskeptiků.

Množstvím informací a zajímavostí kniha zaujme i dospělého čtenáře, zároveň se díky tomu některé pasáže obtížně vstřebávají.

Z knihy vystupuje zaměření na problém. A ačkoli je v knize věnována podstatná část i možným cestám ke zmírnění dopadů klimatické změny a adaptaci na ni, trpí kniha vizí hrozby.

Hrozba může být na místě, aby ve společnosti vyvolala silnější reakci. Ale u knihy pro děti je na místě věnovat více prostoru také motivaci, kterou mají děti mít při pohledu do budoucnosti. Protože to je kontext, ve kterém je kniha relevantní. Cíl zpřístupnit problematiku klimatické změny těm, kdo budou pravděpodobně zažívat její dopady, vyžaduje větší důrazu na to, jak má čtenář alarmující informace zpracovat, aniž by propadl úzkosti nebo pocitu, že „to nemá cenu“.

Kniha s vizí budoucnosti úplně nepracuje, ale přitom ji implicitně vytváří. Neodpovídá přitom na otázku, jak žít ve světě zřejmě nezastavitelné klimatické změny. Mohou mít děti radost z dárků, z dovolené u moře, z hamburgru z oblíbeného fast foodu, nebo se mohou jen cítit provinile a úzkostně?

Jaký mají krávy dopad na klima?
Jaký mají krávy dopad na klima?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Host

Palmy na severním pólu nepracují s tím, že by čtenáři pomohli lépe se orientovat ve vlastní motivaci, zdrojích radosti, relevantnosti osobních problémů ve srovnání s těmi společenským a celoplanetárním.

Na konci knihy je věnován malý prostor vlastním pochybnostem autora, které jsou ale zahnány prostým tvrzením, že se prostě snažit musíme. Vůči síle jevů, které jsou popisované v knize, si toto přesvědčení nestojí zrovna pevně. Pokud nepřijmeme jako danost, že „má cenu se snažit“, můžete od knihy odcházet s podobným pocitem marnosti jako z většiny výstupů věnujících se této problematice. A hravé ilustrace a jednoduchý jazyk na tom nic nezmění.

Příkladem nedostatečného zpracování konfliktních pocitů, které může kniha přinést, je pojednání o růstu lidské populace. Jako ostatním tématům je mu věnovaná ilustrovaná dvoustrana, na které se popisuje nárůst počtu lidí na planetě, jako by čtenář ani autor nebyli jedněmi z těch, kdo jsou v tomto růstu zahrnuti. Vyvolává to dojem, že ti ostatní lidé představují problém. A etická rovina toho, jestli jako druh můžeme usilovat o zmenšení své populace, dalece přesahuje rámec knihy.

Na jiném místě je uveden výčet věcí, které mohu pro planetu udělat, abych jí ulevil ve vypořádávání se s klimatickou změnou. Jednou z položek na seznamu je: „Neměj děti“. To je požadavek, který je bez obsáhlejší diskuze a komentáře pro děti obtížně pochopitelný. Kniha k tomu ale kromě dvoustránky o přelidnění nenabízí komentář.

Pokud chcete knihu použít k tomu, abyste dětem přiblížili klimatické změny v průběhu historie i dneška, počítejte s tím, že se budete muset zapojit a číst s nimi. Bude se vám také hodit alespoň trochu pozitivní vize budoucnosti, abyste dětem pomohli zpracovat možné konfliktní pocity.

Z knihy není úplně zřetelné, v jakém věku je nejvhodnější ji číst. Jazyk je sice poměrně jednoduchý, ale jevy a problémy, které popisuje, vyžadují udržet v paměti velké množství souvislostí. Pochopení složitých jevů jednoduchý jazyk vždy nezajistí. V dospělém čtenáři může občas naopak vyvolat nedůvěru vůči popisovaným faktům.

Autor proto v poděkování na závěr uvádí, že knížka prošla revizí několika odborníků z oblasti klimatologie, geologie, geografie i chemie, měla by tedy odpovídat současnému vědeckému poznání a přesvědčit vás, abyste ji přibrali jako pomocníka v nelehkém pokusu pomoct dětem zorientovat se ve světě klimatických změn.


reklama

foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

27.1.2021 11:59
Já bych řekl, že spoustu zásadních informací děti poberou lépe než dospělí, kteří v sobě zažívají zásadnější konflikt mezi tím co jim bylo celou dobu jejich života podsouváno, v jaké iluzi žili, a tím jaká je realita.

Buď dětem vezmeme jejich bezstarostnost a nebo jim vezmeme budoucnost.... já myslím, že volba je jasná... je samozřejmě potřeba děti informovat citlivě a s velkým rozmyslem, ale rozhodně to nejde odkládat nebo takto zásadní informace dokonce zlehčovat....

Odpovědět
VN

Vilém N

27.1.2021 12:49 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nemělo by to znít nějak ofenzivně. Ale máte děti? Protože podle toho co píšete, tak spíš jim moc nerozumíte.
Ostatně co píšete o dospělých také trochu napovídá, že nerozumíte ani jim.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.1.2021 23:03 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Děcka to pochopí zcela nezávisle na nějakých školometských dospělých. Jenom proto, že budou krutě postižení a toho by si nevšiml snad jen pan Šimůnek.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

3.2.2021 10:14 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jsem si zcela jist že naprosto stejně argumentovali kněží při rekatolizaci,
naprosto stejně uvažoval Joseph Goebells, o Makarenkovi nemluvě.

indoktrinujte děti... nemají srovnání s minulostí tak vám budou věřit všechno.


Je to celkem jednoduché - lidský mozek je programovatelný počítač - který se dá nějak naprogramovat 15-20 let jeho vývoje. Pak je jeho fyzický vývoj defacto uzvařen a standardy toho "jak žít" jsou v něm už prakticky uložené bez významných změn.

Shrnuto v staré lidové moudrosti - "starého psa novým kouskům nenaučíš"
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2021 20:08 Reaguje na Vaclav Sobr
Totální nesmysly, vzdělání není demagogie a nějaké vymývání mozků. To jsou totalitní, ve vašem případš bolševické postupy.
Klimatologie je věda založená na tvrdých datech a tím, že se do ní hodně investuje a rychle se vyvíjí, tak dává stále přesnější výsledky.
To, že vy o tom nevíte ani ťok neznamená, že se děcka učí pitomosti.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.1.2021 12:34
Vypadá to pěkně , snad to nebude poplatné Gretě a Ulrice v.d.Leyen.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.1.2021 13:03
Především by se dětem mělo říkat, že obaly od svačiny, čokolády ani Kinder vajíček, či papírky od bonbonů, nebo plastové lahve od koly či jiné limonády, se neháží na jen tak zem, ani v lese, ani nikde jinde. Další skautská poučení by se jim měla do hlavy přímo vtloukat, doma, ve škole, všude.
A také by se měly učit přírodní zákony, zejména co se týkají fysiky a chemie, místo aby chodili každý pátek za školu, ale snad už k tomu nezavelí ani Greta Thunberg.
Odpovědět
ig

27.1.2021 16:39 Reaguje na Jiří Daneš
Přesně to jsem dětem vysvětloval a zdá se, že to pochopily :-) Fyziku jim vysvětlili na škole a zdá se, že úspěšně, aspoň pojmy jako absorpční spektrum, Stefanův–Boltzmannův zákon nebo nelineární jevy celkem chápou a obrázek o budoucnosti Země si už udělaly samy :D
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.1.2021 20:04 Reaguje na
Praktické zkušenosti dobrovolníků, co sbírají na jaře a na podzim odpady v různých českých NP, CHKO, NPR a NPP, by tomu, že to děti pochopily nenasvěčuje, možná Vaše ano, ale já měl na mysli hlavně ty ostatní.
Zapomněl jste na kvantovou mechaniku a na moderní úvahy o temné hmotě a temné energii, které podle některých renomovaných vědců, tvoří 85% součtu hmoty a energie ve vesmíru (a co je proti tomu budoucnost jedné planety?).
Odpovědět
ig

28.1.2021 08:50 Reaguje na Jiří Daneš
Na kvantovku jsem nezapomněl, ale ta se nedá bezprostředně použít k pochybování o tvrzeních klimaalarmistů :-)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.1.2021 22:59 Reaguje na
Nedá k pochybování. Ale Greta by se tím mohla ohánět, kdyby to brali ve škole v prvních čtyřech dnech v týdnu, protože pro humanitně vzdělané ekoaktivisty, by krásně na jednáních znělo : Ajak nám ukazuje kvantová mechanika tak emise z lidské činnosti pronikají i do této sféry. Nikdo sice tomu blábolu nerozumí stejně jako n ženení ohně bez kouře, ale budou se cíti, že jejich úsilí(nikoliv skutečná práce, třeba občas zalévat zasazené stromy aby neuschly) je založeno na posledních výdobytcích vědy. A ještě, když se z toho vyřadí Čína a Rusko, jako pasou soby a pijou vodku,Číňáné pak jim stačí hrst rýže denně a ovíc nestarají, tak na to jistě najdou bohaté sponzory.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.1.2021 23:08 Reaguje na
Nedá k pochybování. Ale Greta by se tím mohla ohánět, kdyby to brali ve škole v prvních čtyřech dnech v týdnu, protože pro humanitně vzdělané ekoaktivisty, by to krásně na jednáních znělo:
A jak nám ukazuje kvantová mechanika, milé spolubojovnice a spolubojovníci, tak emise z lidské činnosti pronikají i do této sféry. (Nikdo sice tomu blábolu nikdo nerozumí stejně jako nechápe, že není ohně bez kouře a CO2 či H2O par, ale budou se cítit vzněšeně, že jejich úsilí(nikoliv skutečná práce, třeba občas zalévat zasazené stromy aby neuschly) je založeno na posledních výdobytcích vědy. A ještě, když se z toho vyřadí Čína a Rusko - jako že pasou soby a pijou vodku,Číňáné pak že jim stačí hrst rýže denně a o víc se nestarají,nenejvýš přeškolují UJgury z muslimů na normální lidi, tak potom na to jistě najdou bohaté sponzory, i ze zámoří.
Odpovědět
ig

29.1.2021 21:55 Reaguje na Jiří Daneš
:D
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.1.2021 17:59 Reaguje na
A copak k vysvětlení skleníkového jevu tu kvantovou mechaniku nepotřebujete?

Ale možná stačí vašim dětem ukázat molekulu ve tvaru hlavy mikymause a z toho si už samy (pokud jsou po tatovi) potřebné odvodí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.1.2021 19:57
Lenin maják - Lenin zvon, maják zvon Lenin. sme to povinně recitovali na základce. že by nám to nějak rozšířilo obzory - no ano, rozšířilo. poznám to hned. a hnusí se mi to a naskakuje mi husí kůže. (a jako děti jsme tomu věřily a zpětně vnímám ten strach rodičů vysvětlovat, co se doopravdy děje, že radši nás nechali v té indoktrinaci, než abychom si neopatrnou zmínkou o tom, o čem se mluví doma posrali budoucnost)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.1.2021 23:16 Reaguje na Lukas B.
Na vojně takoví stejní aktivisti se při politické výchově ptali : Co řekl LENIN 5.1.? Odpověď byla: V.I.Lenin řekl: učit se,učit se, učit se ...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2021 08:48 Reaguje na Jiří Daneš
Ani tohle ropáci nezvládají.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

27.1.2021 22:37
Ano, klimatické změny jsou tak složitá problematika, že jim zcela nerozumí nikdo. Probíhají od samého vzniku Země, tedy začaly daleko dřív, než na ní objevil člověk. Druhá věc pak jsou antropogenní zásahy do vývoje klimatu. Hrozby náhlých změn klimatu, zejména hrozba prudkého globálního ochlazení, až globální oteplování překročí určitou mez, se jeví zcela reálné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.1.2021 23:08 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Tak složitá problematika to byla až do okamžiku, než to vyřešil pan Šimůnek.
Prostě prohlásil, že žádná taková změna neexistuje, protože si ji vymysleli ekologové, aby mohli těžit bambiliardy na dotacích.
To se všem lidem na celém světě ulevilo a přihodili pod kotel.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.1.2021 15:19
Záleží na tom, jak starým dětem je kniha určena. Pokud mladším deseti let,
tak vnucováni názoru, že je špatné plodit děti, může poškodit citlivé jedince, kteří se budou cítit provinile, že vůbec žijí. Důsledky
raději nedomýšlím. Každopádně si myslím, že ekologické cítění dětí by mělo
být přízemnější, než řešení klimatických změn, ze kterých nejsou moudří
často ani vědci. Vnucovat dětem nějaké teorie zavání vnucováním jediného
"správného" názoru bez možnosti k tomu dospět vlastním poznáním. Pro mne
jsou už otřesná slova Gréty, že jí dospělí zkazili dětství. Ano zkazili,
když ji nevedli k typicky dětským koníčkům a třeba sportu. Cíleně z ní
vytvořili s prominutím "monstrum" klimatického bojovníka, který chce
spasit svět. Představa toho dosáhnout pátečními školními stávkami u
dětí padá na úrodnou půdu už pouze proto, že je to den volna navíc.
Mnohdy to vyhovuje i kantorům a některým rodičům. Posuzovat knihu
z vybraných témat není myslím objektivní, ale těch pár vypíchnutých
ukázek se mi nelíbí. Realita života je zcela jiná a kniha může stavět
děti proti rodičům, kteří se snaží své děti zabezpečit a ony jim
řeknou, že o to nestojí, protože se tím ničí planeta. Ono je lépe
v praxi dětem předvést, jak snížit životní nároky. Například
po setmění vypínat proud, protože už ho přece slunce nevyrábí.
Snížit topení o deset stupňů, aby se ušetřilo spalované palivo.
Nekoupit jim vše, co si přejí a co vytváří zbytečné odpady atd.
Pak položit na misku vah i ten dosavadní standart a říci: vyber si!
Pak být samozřejmě i příkladem a říci, že na výlet půjdeme pěšky,
či hromadnou dopravou a ne v pohodlí autem, protože škodí klimatu.
Nechat je tak přemýšlet, co je reálné a co ne. Co význam má a co je
pouhé sebemrskačství. Tu knihu považuji za bibli klimaaktivistů
pro děti a já nemám v oblibě bible, ale knihy, které mi nediktují
jedinou pravdu. Jinak to dětství bez klimahysterie bylo krásné a
jsem i tak člověkem, co zbytečně neplýtvá a neničí zbytečně přírodu.
Na to jsou jiní kabrňáci mající té ochrany planety a přírody plnou
pusu a přitom páchají pravý opak..
Odpovědět
ig

28.1.2021 18:52 Reaguje na Břetislav Machaček
+1
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

28.1.2021 20:44
Prečítal som si prvých 18 strán -https://obalky.kosmas.cz/ArticleFiles/278102/278102.pdf/FILE/Palmy-na-severnim-polu_278102.pdf
Nestojí to za veľa, zase ideológia. Podobne ako s tým Leninom ako to tu niekdo spomínal, alebo ako v tom vtipe: Zeby Lenin? (mala to byť zebra v zoologickej záhrade) MYslím sí, že deti majú rozvinuté kritické myslenie, všetci poznáme výrok "Kráľ je nahý" Ak by napríkla dostali informáciu koľko bolo CO2 v minulosti a dnes mali by k celej teórii dosť otázok.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.1.2021 12:04 Reaguje na Vladimir Mertan
"Současnost tak s vysokou pravděpodobností představuje období s nejvyššími koncentracemi oxidu uhličitého za posledních 23 miliónů let."
Václav Cílek Vesmír 9/2020

Já pořád nechápu, co je na celé klimatologii ideologického.
Teploměr je technické zařízení a teplota stále stoupá a zrychluje se to. To je čistá technika. Když si spočítáme jakýkoliv model dalšího průběhu, je to jen matematika.
Tak kde máte tu ideologii?
CO je sleníkáč, to je prokázáno dávno, to je chemie. A že emitujeme 40 miliard tun CO2 ročjě je zase statistika.
Tak kde máte tu ideologii? A proč?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

30.1.2021 13:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy ako zástanca tejto ideológie samozrejme nevidíte, že je to ideológia. Snažil som sa veľakrát vám to vysvetliť a nikdy som nevedel, prečo nechápete a ignorujete moje argumenty. Nedávno som našiel vysvetlenie:
"Politická ponerológia - pseudorealita.
Konečným účelom vytvorenia pseudoreality je moc, ktorú vytvorená pseudorealita poskytuje mnohými spôsobmi. Aj keď ich je veľa, mali by sme vymenovať niekoľko. Po prvé, pseudorealita je vždy konštruovaná tak, že štrukturálne zvýhodňuje tých, ktorí ju prijímajú, pred tými, ktorí ju neprijímajú, často zjavnými dvojitými normami a morálno-lingvistickými pascami. Dvojitý meter v tomto ohľade bude vždy uprednostňovať tých, ktorí akceptujú pseudorealitu ako realitu, a vždy znevýhodní tých, ktorí hľadajú pravdu.
Je potrebné poznamenať, že ľudia, ktorí akceptujú pseudoreality, akoby boli „skutočné“, už nie sú normálnymi ľuďmi. Vnímajú pseudorealitu namiesto reality a čím dôkladnejšie zaujmú tento klamný postoj, tým funkčnejšiu psychopatiu nevyhnutne prejavujú,"
Andrzej Łobaczewski psychiater.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2021 08:18 Reaguje na Vladimir Mertan
Proboha jaká pseudorealita?
Teplotní řada nejen z Klementina je krutě reálná.
Staré fotografie ledovců, kde je dnes holá skála jsou krutě reálné.
Horské chaty v Alpách, které stály vedle ledovců (a jsou zobrazeny na fotkách i krsbách) jsou dnes klidně 150 -180 metrů nad ledovcem.
Milióny moderních měření a analýza proxydat je prostě realita.
To je prostě čistě historický fakt.
Ovšem strkání hlavy do písku před touhle zcela nepochybnou realitou je ta vaše pseudorealita se všemi důsledky.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

1.2.2021 19:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Mám sa znova zbytočne snažiť? Že Klementinska rada nám dobre mapuje priebeh Malej doby ľadovej snáď uznáte či nie? Znalec Klementínskej rady uznávavný klimatológ Vilibald Kakos nám v rozhovore povie, že ak odrátame efekt tepelného ostrova mesta Praha sú súčasné teploty podobné ako boli za Jozefa II. https://prehravac.rozhlas.cz/audio/461452 koniec rozhovoru - cca od 9. minuty. O ľadovcoch som tiež posielal link na prácu p.Matejoviča História zím. Píše, že maximálny rozsah ľadovcov v Alpách nenastal počas Malej doby ľadovej, ale až na jej konci v rokoch 1850 až 1900. Takže hlavu strkáte do piesku vy, ale hlavne si zapchávate oči a uši aby ste nevideli nepučuli a nepamätali si.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.2.2021 18:50 Reaguje na Vladimir Mertan
Tepelný ostrov se odečítá a nejvíc ledu je samozřejmě až před masivním oteplováním. Když je kosa tak led stále přibývá, navíc Alpy mají setrvačné mikroklima.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.2.2021 22:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy jste opravdu viděl chatu vedle ledovce? A co usuzujete z toho, že je chata nad ledovcem? Zkuste si zajet třeba do Norska, tam ledacos kolem ledovců uvidíte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.2.2021 18:45 Reaguje na Jiří Daneš
Píšu o Alpách a tam se většina chat ať v Rakousku nebo ve Francii stavěla vedle ledovců. Dnes jsou všude sestavy žebříků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2021 08:46 Reaguje na Jiří Daneš
https://mapy.cz/turisticka?x=12.7412927&y=47.0752034&z=14

Podívejte se na tento snímek mapy. Je na něm chata Kaiser - Franz - Josef - hohe, postavená někdy v půlce 19. století na skále vedle ledovce. Na západ je nejvyšší hora Rakouska, Gross Glockner, kam vedla přes ledovec výstupová trasa. Já tam šel v roce asi 1993, k ledovci se sestupovalo možná 180 metrů, ovšem dnes je dole jezero. To je neskutečný, jak rychle ten led mizí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.1.2021 17:49 Reaguje na Pavel Hanzl
A kdo měřil teploty teploměrem pposledních 23 milionů let? Jmenujte ho, nebo je, Hanzl, když to tak době víte. Kolik pak asi °C bylo ve stínu, před těmi 23 miliony lety
v Praze-Bráníku 5.července ve 14:00 hodin?
Odpovědět

Jirka Černý

30.1.2021 21:36 Reaguje na Jiří Daneš
V tu dobu by se spíš měřila teplota vody.
Odpovědět

Jirka Černý

30.1.2021 21:36 Reaguje na Jiří Daneš
V tu dobu by se spíš měřila teplota vody.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2021 08:26 Reaguje na Jiří Daneš
Velmi přesná data jsou zjištěna z ledovcových vývrtů v Antarktidě i v Grónsku (nebo i jinde?) a je z nich možno přesně zjistit složení vzduchu i průměrnou teplotu. tahle data sahají asi miliól let do minulosti.
Pro starší období se používají sedimenty, kterým se říká "databáze dějin", kde se s daleko horší přesností dá zjistit to samé.
A právě proto, že těchto dat ze všech možných výzkumů každým rokem přibývají snad ve statisících, tak se celý teplotní graf stále zpřesňuje.
Ale je dobré si zjistit, co je to klima a co počasí.
Odpovědět

Jirka Černý

30.1.2021 16:32
Vzor dokonalosti je Norsko.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

1.2.2021 11:40
Vidím jisté analogie:
https://kreacionismus.cz/stvoreni-odpovedi-pro-deti/
Odpovědět

Viktor Šedivý

2.2.2021 12:16
Aneb vymývání mozků odmalička.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

2.2.2021 16:55
A etická rovina toho, jestli jako druh můžeme usilovat o zmenšení své populace, dalece přesahuje rámec knihy.


Proč mají východoevropané nejnižší porodnost a zároveň živí největší státní a nárokově-sociální aparát na světě?
Nebude to spolu souviset? Nejsou náhodou ti východoevropané vybráni k li....ci?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.2.2021 20:54 Reaguje na Kamil Krabice
Protože jsou těžce postižení období budování komunismu a ještě se nevzpamatovali. Navíc to jsou hlavně slovanské země, ktré byly vždy pozadu....
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist