Velký příběh o klimatických změnách pro malé čtenáře

Knihu Palmy na severním pólu napsal nizozemský autor Marc ter Horst a ilustrovala Wendy Pandersová. V českém překladu ji vydalo nakladatelství Host v Brně v roce 2020.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Host

„Všichni mluví o klimatických změnách, jenže málokdo tomuto tématu skutečně rozumí. Ty budeš, až si přečteš tuto knihu,“ slibuje se na přebalu stoosmdesátičtyřstránkové publikace. Naplnit tento ambiciózní cíl se Marc ter Horst pokouší tím, že se dívá na klima v kontextu geologického věku Země. Zhruba první čtvrtina knihy se proto zabývá historickými změnami klimatu, aby tu současnou čtenář viděl v kontextu. Proto i název knihy Palmy na severním pólu, který odkazuje k době před 55 milióny let, kdy na pólu měly růst stromy.

Publikace je rozdělená do deseti kapitol, v nichž je vždy několik témat pojednaných na ilustrované dvoustránce. Na ni se musí vejít témata jako Co zabilo dinosaury, Prdící moře, Slisované bahenní rostliny, Zuřivé počasí, Mizející ostrovy, Bezbarvý korál, Letadla na fritovací olej, kandidáti na energetické zdroje do budoucnosti i oblíbené argumenty klimaskeptiků.

Množstvím informací a zajímavostí kniha zaujme i dospělého čtenáře, zároveň se díky tomu některé pasáže obtížně vstřebávají.

Z knihy vystupuje zaměření na problém. A ačkoli je v knize věnována podstatná část i možným cestám ke zmírnění dopadů klimatické změny a adaptaci na ni, trpí kniha vizí hrozby.

Hrozba může být na místě, aby ve společnosti vyvolala silnější reakci. Ale u knihy pro děti je na místě věnovat více prostoru také motivaci, kterou mají děti mít při pohledu do budoucnosti. Protože to je kontext, ve kterém je kniha relevantní. Cíl zpřístupnit problematiku klimatické změny těm, kdo budou pravděpodobně zažívat její dopady, vyžaduje větší důrazu na to, jak má čtenář alarmující informace zpracovat, aniž by propadl úzkosti nebo pocitu, že „to nemá cenu“.

Kniha s vizí budoucnosti úplně nepracuje, ale přitom ji implicitně vytváří. Neodpovídá přitom na otázku, jak žít ve světě zřejmě nezastavitelné klimatické změny. Mohou mít děti radost z dárků, z dovolené u moře, z hamburgru z oblíbeného fast foodu, nebo se mohou jen cítit provinile a úzkostně?

Jaký mají krávy dopad na klima?

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Host

Palmy na severním pólu nepracují s tím, že by čtenáři pomohli lépe se orientovat ve vlastní motivaci, zdrojích radosti, relevantnosti osobních problémů ve srovnání s těmi společenským a celoplanetárním.

Na konci knihy je věnován malý prostor vlastním pochybnostem autora, které jsou ale zahnány prostým tvrzením, že se prostě snažit musíme. Vůči síle jevů, které jsou popisované v knize, si toto přesvědčení nestojí zrovna pevně. Pokud nepřijmeme jako danost, že „má cenu se snažit“, můžete od knihy odcházet s podobným pocitem marnosti jako z většiny výstupů věnujících se této problematice. A hravé ilustrace a jednoduchý jazyk na tom nic nezmění.

Příkladem nedostatečného zpracování konfliktních pocitů, které může kniha přinést, je pojednání o růstu lidské populace. Jako ostatním tématům je mu věnovaná ilustrovaná dvoustrana, na které se popisuje nárůst počtu lidí na planetě, jako by čtenář ani autor nebyli jedněmi z těch, kdo jsou v tomto růstu zahrnuti. Vyvolává to dojem, že ti ostatní lidé představují problém. A etická rovina toho, jestli jako druh můžeme usilovat o zmenšení své populace, dalece přesahuje rámec knihy.

Na jiném místě je uveden výčet věcí, které mohu pro planetu udělat, abych jí ulevil ve vypořádávání se s klimatickou změnou. Jednou z položek na seznamu je: „Neměj děti“. To je požadavek, který je bez obsáhlejší diskuze a komentáře pro děti obtížně pochopitelný. Kniha k tomu ale kromě dvoustránky o přelidnění nenabízí komentář.

Pokud chcete knihu použít k tomu, abyste dětem přiblížili klimatické změny v průběhu historie i dneška, počítejte s tím, že se budete muset zapojit a číst s nimi. Bude se vám také hodit alespoň trochu pozitivní vize budoucnosti, abyste dětem pomohli zpracovat možné konfliktní pocity.

Z knihy není úplně zřetelné, v jakém věku je nejvhodnější ji číst. Jazyk je sice poměrně jednoduchý, ale jevy a problémy, které popisuje, vyžadují udržet v paměti velké množství souvislostí. Pochopení složitých jevů jednoduchý jazyk vždy nezajistí. V dospělém čtenáři může občas naopak vyvolat nedůvěru vůči popisovaným faktům.

Autor proto v poděkování na závěr uvádí, že knížka prošla revizí několika odborníků z oblasti klimatologie, geologie, geografie i chemie, měla by tedy odpovídat současnému vědeckému poznání a přesvědčit vás, abyste ji přibrali jako pomocníka v nelehkém pokusu pomoct dětem zorientovat se ve světě klimatických změn.