Zvědy ve vlastní zemi a Ekolístky
EkoLístky | |
Repro: ČKA
|
Koncem loňského roku vydala A Rocha, křesťané v ochraně přírody, v České Skalici útlou, hezkou a příjemnou publikaci Pavla Světlíka, Idy Kohoutkové a Věry Soukupové Zvědy ve vlastní zemi, která přináší řadu podnětů k poznávání přírody a vytváření vztahu k ní. V tom spočívá její základní zaměření. Autoři jsou křesťané a příroda pro ně je především Božím dílem a svědectvím o Stvořitelově velikosti. Tato skutečnost, již v předmluvě zdůrazňuje prof. ThDr. Jan Heller, se do výkladu nenásilně promítá. A protože poznávat přírodu a sbližovat se s ní je radost - tak to autoři prožívají a tento prožitek chtějí sdělit dále, je knížka doplněna i několika křesťansky radostnými písněmi. Sympatickým doplněním knížky je připomenutí Dr. Alberta Schweitzera, velkého svědka pokorného vztahu ke stvoření, informace o organizaci A Rocha a několik krátkých k prostředí orientovaných kázání.
V prvním čtvrtletí letošního roku vycházejí Metodické listy Svatojanské koleje Ekolístky Kateřiny Jančaříkové. Po úvodních poznámkách jsou děti během 26 zastavení, zamyšlení a pozorování přírodních jevů vedeny k prožití důležitých přírodovědných skutečností, k hledání souvislostí existujících v přírodě i k propojení poznávání přírody s poselstvím Bible. Výklad je veden jednoduchým, nenásilným způsobem, přiměřeným dětským možnostem. Četba těchto kapitolek je obohacením i pro dospělého čtenáře, ať již pedagoga, který těmito zastaveními děti provází, či kohokoli jiného, toužícího rozšířit, prohloubit, obohatit své vnímání stvoření. Praktickým doplněním výkladu jsou i náměty na výlety a exkurse. V Ekolístcích se spojuje autorčina hluboká křesťanská víra s přírodovědným vzděláním, s praxí lektorky Svatojánské koleje i se zkušenostmi s vedením přírodovědného oddílu. Čtenáři Ekolistu, kteří se nějakým způsobem věnují výchově dětí, nepochybí, když budou z Ekolístků čerpat.
Obě knihy jsou věnovány současně křesťanské i přírodovědně ekologické výchově. Poslouží širokému spektru učitelů vychovatelů, vedoucích přírodovědných kroužků a i rodičům a dětem samým. Rozhodně si nekonkurují a nepochybí ten, kdo bude užívat obě. Zatímco kniha Zvědy ve vlastní zemi začíná spíše z pohledu na přírodu a jejího spontánního pozorování a velice ji ocení zvláště ti, kdo vedou a organizují zájmovou činnost dětí (zejména starších), Ekolístky vycházejí od dětí, systematicky sledují vytčený didaktický cíl a mají na zřeteli především mladší děti. V obou knihách je výklad provázen pěknými ilustracemi a doplněn citlivě sestaveným seznamem literatury.
O propojení víry s nefragmentárním poznáním Božího stvořitelského díla usiloval poslední biskup původní Jednoty bratrské Jan Amos Komenský. Je velice potěšitelné, že se teď k čtenářům dostávají knihy, které tomuto cíli plně odpovídají a slouží.
reklama