https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/australie-dala-svoleni-k-odstrelu-10-000-velbloudu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Austrálie dala svolení k odstřelu 10 000 velbloudů

22.1.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Podle různě optimistických odhadů žije na území celé Austrálie přes 1 milion velbloudů jednohrbých, kteří se na zdejší suché podmínky dokázali velmi dobře adaptovat. / Ilustrační foto
Podle různě optimistických odhadů žije na území celé Austrálie přes 1 milion velbloudů jednohrbých, kteří se na zdejší suché podmínky dokázali velmi dobře adaptovat. / Ilustrační foto
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz
APY neboli Anangu Pitjantjatjara Yankunytjatjara, je oblastí místní správy v Jižní Austrálii. Na území s rozlohou o polovinu větší, než celá Česká republika, žije jen 2300 lidí. A také spousta velbloudů, které teď čeká velký regulační odstřel. Píše o tom CNN.
 

Podle různě optimistických odhadů žije na území celé Austrálie přes 1 milion velbloudů jednohrbých, kteří se na zdejší suché podmínky dokázali velmi dobře adaptovat. Momentálně probíhající sucho a požáry jim v zásadě nevadí. I ve vyprahlé krajině si vodu najít umí. Jenže v regionu APY se zdroje vody překrývají s řídkým osídlením lidí, a obyvatelé jsou v posledních dnech vystaveni „invazi žíznivých velbloudů“. Jak píše místospráva APY: „Zvířata, vytvářející nyní extrémně velká stáda, vyvíjí neúměrný tlak na izolované komunity Aboridžinců, ohrožují lidská sídla a infrastrukturu.“

A proto se přistoupí k jejich regulačnímu odstřelu. Počítá se, že v následujících pěti dnech bude odstřeleno 10 000 velbloudů. Jak zmiňuje státní Odbor pro životní prostředí a vodní zdroje, větší část odstřelů bude prováděna z nízko-přelétávajících vrtulníků. Těla velbloudů budou z lidmi osídlených lokalit odvezena ke spálení v buši, ta, nacházející se dále od civilizace, budou ponechána svému přirozenému rozkladu. To, že se teď velbloudi probourávají ploty k farmám a rančům, případně rozbíjí klimatizace na stěnách domů, aby se dostali k vodě, je ale jen jeden z důvodů nařízené regulace.

Jak například zmiňuje deník The Hill, australská vláda má „spadeno“ na velbloudy trvale. Bez patřičné regulace se jejich počet každých 9 let zdvojnásobí. A z hlediska produkce skleníkových plynů je milion velbloudů ekvivalentní k 400 000 osobním automobilům na silnicích.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 07:54
Velbloud v Austrálii nemá přirozeného predátora kromě člověka. Je tedy namístě jejich stavy regulovat, protože pastva těchto velkých zvířat snižuje potravní nabídku původním druhům ptáků, savců i hmyzu.
Odpovědět
LS

Lukas Spitzer

22.1.2020 09:08 Reaguje na Karel Zvářal
Ale jak jsem pochopil, tak ty původní velké druhy spásačů už jsou vesměs v pánu. Čili zřejmě funguje jako náhradní řešení, které se utrhlo z řetězu... Asi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 09:20 Reaguje na Lukas Spitzer
Milion kusů, to těch 10000 odlovených je bezýznamný plivaneček v moři... osobně bych tam vypusti zo pár smeček lvů... protože kromě velkých spásačů pravděpodobně zmizely i šelmy.
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

23.1.2020 15:22 Reaguje na Karel Zvářal
Tak to navrhněte, možná že dostanete Nobelovu cenu za blbost!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.1.2020 08:28 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
Tu by měli dostat ti, co tam vypustili kočky, lišky, prasata aj., i ten dingo je zdivočelý pes. Lev s obojkem ve smečce je snadno kontrolovatelný, v případě nějakého neplechaření lze smečku uspat a odchytit. Když by lovili velbloudy a jiné utečené spásače (skot, ovce), šlo by toliko o zákon přírody.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

24.1.2020 10:49 Reaguje na Lukas Spitzer
V té době ovšem byla Austrálie víceméně zeleným kontinentem. To už dávno neplatí...
Odpovědět
J

Jan Dvořák

22.1.2020 11:15 Reaguje na Karel Zvářal
Konkrétně kterým druhům snižuje potravní nabídku spásání převážně suché vegetace v pouštích ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 11:29 Reaguje na Jan Dvořák
Suchá, ale i schnoucí tráva je plná semen, která jsou potravou pro mnoho druhů papoušků, amadin, zebřiček a vím já čeho ještě, co tam lítá. Travou se živí i ikony Austrálie, klokani. Kromě nich i další vačnatci (vombat, vakomyši), zejména výživnými semeny trav.

O tomto problému se příliš nemluvilo, velbloud je vnímán jako neškodný ňouma a "trávy je dostatek". Kde můžu, krizuji i nadměrnou pastvu a devastaci (vypalování, buldozerizmus) původních lesů kvůli získání nových pastvin. Takže nejen Brazílie, ale i Austrálie má v tomto směru co napravovat. Likviduje ve velkém nepůvodního kapra, který je pohromou pro tamní ekosystém, u toho hrbáče to možná není tak akutní, nicméně jeho stavy bych snížil tak na 5 tis. kusů. Více pro zachování divoké populace netřeba.
Odpovědět
J

Jan Dvořák

22.1.2020 12:02 Reaguje na Karel Zvářal
Velbloud žije hlavně v nejsušších oblastech, tam již ptactva tolik není, klokan určitě konkurencí netrpí, jejich stavy rozhodně neklesají, stejně jako stavy vámi zmíněných druhů ptactva. Vombat obývá vlhké lesy, takže tam jste úplně mimo, vakomyši jsou hojné, množství kolísá s množstvím srážek, nikoli s výskytem velbloudů.
Počet 5000 u zvířecího druhu, to je už možná na rozhraní "ohrožený" a "kriticky ohrožený" dle IUCN. Takhle si představujete nakládání s konkrétním druhem zvířete?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 12:20 Reaguje na Jan Dvořák
U nosorožců, tygrů aj. druhů jsme na daleko nižších počtech, přesto populace je schopna se zvetit.

Ten velbloud žije i tam, kam ti ptáci sezóně zaletují. Jednou k tomu zákroku stejně dojít muselo, jsem rád, že to není v hodině dvanácté. Ono i těch endemitů tam i tak je poskrovnu, Není nutno to nechávat "na potom". Klidně si jeďte před ambasádu s transparentem, bylo by divné, kdyby se zvířátkofilové neozvali.
Odpovědět
J

Jan Dvořák

22.1.2020 13:10 Reaguje na Karel Zvářal
U téměř všech druhů na počtu 5000 nebo nižších je to vinou člověka a nikdo si nyní nedovolí říci, že je to tak správně. Kdyby někdo v 19. stol. protestoval proti zabíjení bizonů, taky by byl urážen, jak se o to pokoušíte vy. No a jak to nakonec s bizony dopadlo. To je jen jeden příklad, který by vás měl přivést raději zpět ke sledování ptáků na krmítkách, v tom jste dobrý.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 16:29 Reaguje na Jan Dvořák
Jsem a priori nepřítel nepůvodních druhů, a nijak mě v tom nezvikláte. Ti velbloudi se namnožili z několika desítek utečených, takže ta moje cifra jsou ještě královské počty.
Odpovědět
J

Jan Dvořák

22.1.2020 16:56 Reaguje na Karel Zvářal
Nepřítele nepůvodních druhů není těžké poznat. Ale takovou zásadovost považuji za velmi hloupou. Některé "invazní" druhy jsou celosvětově hojné, jiné už jsou ve svých domovinách velmi ohrožené a vytvoření další populace je žádoucí k záchraně druhu.
Austrálie je v tomto specifická, lze to částečně chápat, původní druhy tam jsou skutečně zranitelné. Ale hysterie ohledně "invazních" druhů, která propukla v Evropě i v USA, nemá se zdravým myšlením nic společného.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 17:12 Reaguje na Jan Dvořák
Řek bych, že hysterie vypadá jinak než Zvářal:-)
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

22.1.2020 19:39 Reaguje na Jan Dvořák
Dobrý den, no ono je to dost o posouzení konkrétního případu. Invazní druh který "ničemu nevadí" nechť si spokojeně žije, ovšem říci že ničemu nevadí lze pouze máme-li detailní informace o jeho biologii a interakcích s ostatními taxony. Takže zde spíše než obecně bychom měli hovořit konkrétně.

Jsou samozřejmě možné i příklady co uvádíte vy (doma vyhubený, jinak invazní druh), ale zase je to o informacích a důkladném posouzení toho, zda ten invazní (byť doma i vyhubený) druh likviduje nějakou místní faunu/floru. Tedy opět je na posouzení, zda je lepší nechat ho být "v novém", nebo se ho snažit vrátit "domů".

Blbé je, že některé dopady invazních druhů jsou "jasné" od začátku (predace,..), objevení jiných logicky nějakou dobu trvá (přenos patogenů). Ale to je opět o hloubce poznání a konkrétních příkladech.

Máte nějaký příklad, nějakého druhu proti kterému se nějak hystericky, ale bez podkladů - bojuje, ale přitom ten druh nevadí? (ať už původním druhům, nebo zem. produkci,...)?
Odpovědět
J

Jan Dvořák

22.1.2020 21:15 Reaguje na Ondřej Dočkal
K tomuto bych mohl uvést např. nutrii říční. Spásáním části pobřežní vegetace neškodí, nekonkuruje žádnému původnímu druhu, v podstatě vyplňuje mezeru po bobrovi, který ze známých důvodů není v mnoha lokalitách tolerován. Ačkoliv se tvrdí, že poškozuje břehy, nebyl doložen žádný konkrétní příklad. Další lživou argumentací je nebezpečí přenosu chorob. BYla dříve u nás chována jako domácí zvíře na maso a kožešinu, nebyl publikován případ nějakého přenosu nemoci. Není útočná, ačkoliv je nesmyslně někdy před tím varováno. Při větším rozšíření do přírody by mohla tvořit kořist např. rysa nebo její mláďata kořist divoké kočky nebo dravých ptáků.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

22.1.2020 23:02 Reaguje na Jan Dvořák
No, k nemocem se vyjádřit nemůžu, v tom se nevyznám, ale těch případů s poškozenými břehy a hrázemi jsem už pár zachytil, viz např. zde:

https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/nutrie20081110.html

Ale nutrií je u nás asi zatím málo na to, abychom je vnímali jako nějaký problém. Ono přece jenom občas ještě trochu víc zamrzne, a to je redukuje.

JInak jsem mrknul do ciziny - viz např. zde pár odkazů:

https://books.google.cz/books?id=RNfRJvCXbe4C&pg=PA177&lpg=PA177&dq=myocastor+destruction+dikes&source=bl&ots=Yheo7XCVF2&sig=ACfU3U344uRHEaoU64UAxlt_3MQLIHZfYw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiSu5GAmpjnAhUFNOwKHc1vA4UQ6AEwDHoECAoQAQ#v=onepage&q=myocastor%20destruction%20dikes&f=false

Odpovědět
va

vaber

27.1.2020 15:05 Reaguje na Karel Zvářal
nedávno jsem viděl video, jednoho světového přírodovědce ,jméno nevím, nechal kdysi vystřílet,v dobrém úmyslu, desetitisíce slonů v JAR ,aby nespásali vegetaci, dnes,jak přiznal,to považuje za největší omyl svého života a razí teorii ,že šlapaní po vegetaci stádem zvěře, vlastně zabraňuje vysychání půdy a pomáhá udržovat zeleň, prý je to prakticky ověřeno.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.1.2020 20:42 Reaguje na vaber
Přemnožený slon dokáže zdevastovat své životní prostředí téměř do neobyvatelnosti, něco jako kobylky. Viděl jsem několik dokumentů, kde se přiznávali k chybám, že stříleli jen dospělé kusy. Bezprizorní frustrovaná omladina páchala velké škody na úrodě, útočila na lidi, dokonce zabíjela nosorožce (propíchli je kly). Takže pokud regulace, je třeba celé rodiny. Špatné vzpomínky dělají z pozůstalých slonů zabijáky.

Stačí se podívat na stav půdy po intenzivní pastvě dobytka. Tam nic jiného žít nemůže (mravenci, brouci, hraboši). Ideální je sezónní pastva, nepříliš intenzivní. I zde platí, že všeho moc škodí. Ano, mírný sešlap půdě ani rostlinám nevadí, spíše naopak.
Odpovědět
va

vaber

28.1.2020 09:51 Reaguje na Karel Zvářal
nevím kde je pravda, jen jsem připomněl názor jednoho uznávaného přírodovědce který si posypal hlavu popelem ,ale možná se mýlil tehdy i nyní ale opravu dokazoval svoji teorii šlapání ,fotkami krajiny kde se tráva obnovila
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 09:19
Odpovědět
J

Jan Dvořák

22.1.2020 11:04
Pokud je zájem na vybíjení zvířat, vždy příslušní úředníci velmi nadsadí vše, co se toho týká. Zde je uvedeno, že je velbloudů přes milion, tzn. reálný počet bude tak desetina, možná dvě. Australany zajímá pouze "jejich" zvířectvo, ostatní musí být hubeno, co na tom , že velbloud už divoce nikde jinde nežije. Zaštiťují se ochranou Aboridžinců, ti by se určitě dokázali vypořádat s velbloudy poblíž jejich studní a měli by navíc dostatek masa.
Odpovědět
J

Jan Dvořák

22.1.2020 11:07
Tenisté , herci atd. posílali Austrálii peníze ke zvládání požárů, je ale vidět, že peněz je dost , i na nákladné safari z helikoptér.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 11:37 Reaguje na Jan Dvořák
V Austrálii toho hoří daleko více, jen ta nepůvodní zvířátka lidé nevnímají jako nebezpečí. Plamenů se bojí, tomu dobře rozumí a pomáhají. Zkuste sehnat peníze na eradikaci nepůvodních lišek a koček... moc úspěšný asi nebudete.
Odpovědět
J

Jan Dvořák

22.1.2020 13:55 Reaguje na Karel Zvářal
Lidé vědí, co je tíží a co ne, snad byste jim nechtěl diktovat svou pravdu?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 16:20 Reaguje na Jan Dvořák
Myslíte, že jim něco diktuji? Kočky a lišky jsou dávný problém Austrálie a příčina vymizení endemitů z velkých oblastí. Loví se, avšak bez většího vlivu na faunu, podobně jako prasata. O potkanech jsem nikdy neslyšel, ten má rád lidská sídla, případně blízkost vody. Je tam i sova pálená, orli, ti by s ním trochu mohli pohnout. Jó na Novém Zélendu je to problém, i krysa, ale tam na tom pracují a do r. 2050 si slibují eradikaci.
Odpovědět
J

Jan Dvořák

22.1.2020 16:41 Reaguje na Karel Zvářal
Slyšel jsem, že díky shodnému rodovému jménu Rattus je názvem "ratt-krysa" označována krysa i potkan. Ten se drží lidských sídel, neboť v odpadu najde dostatek krmiva a v podzemí teplo a úkryt před predátory. Pokud predátoři nebudou, bude se šířit pracděpodobně i ven z měst.
Ale spíše by mě zajímalo, zda pokročili v boji proti kaprovi, slibovali už před 3-4 lety nasazení herpes viru, novější článek jsem nenašel.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 17:10 Reaguje na Jan Dvořák
Neznám aktuální situaci, ale při plodnosti kapra tipuji, že to tak snadné mít nebudou. Navíc riziko přenosu na jiné druhy... nevím, nevím.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

25.1.2020 21:18 Reaguje na Karel Zvářal
Zatím taky nevím zda je to v "ostrém nasazení", ale je hodně zpráv o testování. Zkoušejí to i v USA, taky tam mají velké problémy s kaprem, snad už i na ostro, ale jistotu (konkrétní odkaz) ještě nemám.

Jinak KHV je "přirozeně" se vyskytující virus i v ČR. Info viz např. zde: https://www.rybsvaz.cz/beta/index.php/aktuality/z-casopisu-rybarstvi/584-odemceny-clanek-z-rybarstvi-strasak-zvany-khv
Odpovědět
J

Jan Dvořák

22.1.2020 14:22 Reaguje na Karel Zvářal
Ono totiž hlavním problémem je potkan. Ten likviduje drobné australské druhy, a po případné "eradikaci" koček a lišek bude mít volnou cestu kamkoliv za x-násobného rozmnožení. Protože potkan v Austrálii již zůstane, mají další opatření proti čemukoliv živému jen jediný účel - vykázání nějaké činnosti zbytečnými zoology.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.1.2020 10:17 Reaguje na Jan Dvořák
S některými věcmi co jste napsal, pane Dvořáku jde dokonce souhlasit. Třeba to , že "Lidé vědí, co je tíží a co ne". Proč se tedy tím, co jste dál napsal , "snad byste jim nechtěl diktovat svou pravdu", sám neřídíte??? Bizon snad dopadl špatně? Co tam máte dál napsané. Třeba to, že : " Pokud je zájem na vybíjení zvířat, vždy příslušní úředníci velmi nadsadí vše, co se toho týká". To platí pouze pro Austrálii, nebo je to všeobecně aplikovatelné? Pokud je to všeobecný závěr pak se celkem podivuji, že se důrazně nevyslovujete proti snižování stavu zvěře u nás. To je také takové vybíjení z důvodu nadhodnocených škod. A opatření proti čemukoliv. To se vám opravdu povedlo. Ano vykazovat "prospěšnou činnost" je prvořadým úkolem zbytečných ochranářů.
Odpovědět
J

Jan Dvořák

24.1.2020 19:38 Reaguje na Jarek Schindler
1) Bizon dopadl opravdu "výborně". Z milionových stád zbylo posledních asi 7 ks, musel být přikřížen domácí dobytek, takže 100% čistokrevný bizon snad ani není.
2) O obrovském nadsazování škod to platí hlavně v Evropě. Nejvíc se to týká škod způsobených tzv. invazními druhy. Tam opravdu padají fantasmagorická čísla.
3) Nejsem proti regulaci např. vysoké nebo divočáků. To ostatní nestojí ani za řeč.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.1.2020 13:19 Reaguje na Jan Dvořák
Posledních 7 ks je nesmysl. Stejně tak to křížení. Současný stav kolem čtvrt miliónu asi špatný není. Nadsazování škod. Tam spíš záleží na důvodu. Pokud ideologie přeroste zdravý rozum je to z rohu do rohu. Starejme se v první řadě co máme doma a nekecejme do věcí na druhé straně zeměkoule. Houby o jejich problémech víme. Zvlášť původní etnika musí mít šanci pokračovat ve způsobu svého života. Už se těším na reakce až tu proběhne článek o nutnosti, z důvodu enormních škod a problematického soužití, snížit výrazně stav slonů v Africe.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

25.1.2020 21:32 Reaguje na Jan Dvořák
Dobrý večer, ad. nadsazování škod a fantasmagorická čísla - myslím, že bylo by více než vhodné tohle obecné konstatování doplnit nějakým konkrétním údajem, seriozně publikovaným, jinak se o tom nedá vůbec, natož seriozně diskutovat.

Ad. regulace vysoké a divočáků - zrovna zde jsme z problematiky nepůvodních druhů přešli do druhů původních, ale s populacemi neodpovídajícími úživnosti prostředí. Říkáte, že ostatní nestojí za řeč... - zmíním pár příkladů nepůvodních druhů, co dělají (nejen dle mého názoru fakt velké) problémy - původním druhům i lidským aktivitám: mýval severní, norek americký, karas stříbřitý, slávička mnohotvárná, asijská sršeň, plzák španělský...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.1.2020 11:21 Reaguje na Ondřej Dočkal
U nás nejde o to, že by stavy zvěře neodpovídaly úživnosti. Ta je samozřejmě podstatně větší. U nás je pouze každé kousnutí obrovskou ekonomickou škodou.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

28.1.2020 14:19 Reaguje na Jarek Schindler
O tomhle já fakt nemluvím, zvěř v lese má své místo, a jako taková ať si klidně žere co potřebuje, ale ať nebrání přirozené obnově lesa. Jde o ty stavy a jejich dopad na stav lesa.

Nevím jak u Vás, ale u nás prakticky obnova lesa není možná bez oplocenek - co není oplocené, je až na výjimky sežrané. Výjimky jsou prakticky jen u cest kde se chodí apod. (= rušení lidma).

Když je semenný rok, tak semenáčů spousta, ale po pár letech nic - stromek který vykoukne z trávy je okamžitě pryč, anebo maximálně z něho vznikne bonsaj - má to 20 let, hustou korunku, výšku do metru...

Něco je prostě špatně. Špatně jsou ty počty zvěře, ne zvěř jako taková, ta opravdu - pokud by se držely rozumné stavy - nevadí, je to součásti přírody.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

28.1.2020 14:21 Reaguje na Ondřej Dočkal
doplnění: u nás listnáče, dub, lípa, javory, habr, buk,...
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

23.1.2020 15:38
Nejhorší invazní druh jsou lidi a hlavně nejvíce přemnoženej druh který kam vleze nechává za sebou jenom spoušt.Na tohle lidi jednou dojedou a nebude to trvat dlouho!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.1.2020 11:26 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
Vy nejste člověk? Pokud ano tak doufám, že nikam nelezete, A určitě víte jak nejvíce můžete pomoci přírodě. Vezměte provaz a namiřte si to k lesu.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist