https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/globalni-oteplovani-povazuji-za-problem-ctyri-petiny-cechu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Globální oteplování považují za problém čtyři pětiny Čechů

4.9.2021 01:16 | PRAHA (ČTK)
Více než 80 procent Čechů trápí například znečišťování oceánů, nedostatek pitné vody, pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů, znečišťování ovzduší či zemědělské půdy, úbytek deštných pralesů nebo vyčerpání zdrojů surovin.
Více než 80 procent Čechů trápí například znečišťování oceánů, nedostatek pitné vody, pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů, znečišťování ovzduší či zemědělské půdy, úbytek deštných pralesů nebo vyčerpání zdrojů surovin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Globální oteplování považuje za problém 80 procent Čechů. Je to téměř o 20 procentních bodů více než před osmi lety. Za nejpalčivější problémy ale Češi pokládají hromadění odpadů a znečišťování pitné vody. Odpovědělo tak 92 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
 

Globální oteplování považovaly za velmi či dosti závažné v letech 2006 a 2007 více než čtyři pětiny veřejnosti, poté jejich podíl klesal. Nejnižší hodnoty 61 procent dosáhl v roce 2013, od té doby stále mírně roste. V aktuálním výzkumu se již pohybuje na úrovni čtyř pětin.

Více než 80 procent Čechů trápí například znečišťování oceánů, nedostatek pitné vody, pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů, znečišťování ovzduší či zemědělské půdy, úbytek deštných pralesů nebo vyčerpání zdrojů surovin.

Většinu sledovaných oblastí hodnotí jako závažnější ženy. "Z hlediska věku nejsou prakticky žádné rozdíly, pouze s rostoucím věkem roste závažnost připisovaná znečišťování zemědělské půdy," uvedli statistici.

Dlouhodobě lidé za nejpalčivější problémy označují právě hromadění odpadů a znečišťování pitné vody, v posledních letech se k nim ještě přidává nedostatek pitné vody. Víceméně stabilní jsou postoje českých občanů k úbytku deštných pralesů, znečišťování zemědělské půdy, vyčerpávání zdrojů surovin a úbytku druhů.

"Poněkud nejednoznačný trend vykazuje vnímání provozu jaderných elektráren jako globálního problému," uvedlo CVVM. Výkyv byl pouze v roce 2011, kdy provoz jaderných elektráren označilo za problém 60 procent lidí, dosud nejvíce. Podle statistiků to souviselo s havárií jaderné elektrárny ve Fukušimě. V aktuálním výzkumu podíl těch, kteří tuto oblast vidí jako problém, vzrostl proti loňsku o šest procentních bodů na 55 procent. "Zároveň se jedná o jediný statisticky signifikantní posun oproti loňskému výzkumu," dodalo CVVM.

Průzkum se uskutečnil od 26. června do 11. července a zúčastnilo se ho 904 lidí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.9.2021 06:18
Stalo se módou veškeré přírodní katastrofy házet na jediného viníka - globální oteplování živené senzacechtivými médii v dnešním světě.

Externality počasí prostě tady byly, jsou a budou. Když v r. 1997 a poté 2002 postihly ČR povodně nikdo vinu na klimatickou změnu neházel.

Když otevřete středověké kroniky , najdete tam plno příkladů extrémních projevů počasí. A to s ohledem na nízkou hustotu osídlení musely být jevy často vyšší intenzity než dnes.

Patřím k těm 80ti procent Čechů, které trápí spíše znečišťování oceánů, nedostatek pitné vody, pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů, znečišťování ovzduší či zemědělské půdy, úbytek deštných pralesů nebo vyčerpání zdrojů surovin.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.9.2021 06:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
přece oni ten klacek musí nějak jednoduše pojmenovat, aby to pak marketingově mohli prodávat i nezabaleně. Samozřejmě, že zkratovité a lineární myšlení nefunguje ale děláme to. Vždy je problematická košaťejší než nám předávají nejrůznější články, které jsou vypichovány a manipulovány a následně je manipulovaný i čtenář. Mě jen udivuje, kam, až to pokrytectví dokáže zajít v Německu.
Mě vadí, že po sobě zanecháváme bordel a dýcháme bordel, v řekách je bordel díry v zemi ale taky vím, že na vše je potřeba i nějaký čas a prostředky.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

4.9.2021 06:43 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Bohužel zkratovité, zkratkovité, až lineární myšlení funguje. Jinak by lidé četli programy a vzpomněli si na vlády minulé, jak jim ve jménu blaha ČR vládli. A zkusili by opravdu něco jiného. Ale letos letí změna.
A změnu hlásají i ta ODS, i to ANO, i Piráti. Jediní Zelení jsou konzistentní. Upozorňovali jsme na problémy, ještě než odpady, voda, půda, lesy i klimatická změna nebyly mainstremem. Tak uvidíme.
Led na planetě stejně roztaje.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.9.2021 07:08 Reaguje na Katka Pazderů
to vás chápu, jen mi připadá, že naše společnost má reálnou schopnost si pamatovat a realně předávat informaci přes generace tak posledních 150 let. Geologický život planety je brán či se domníváme v miliardách let. My to neumíme dostatečně postřehnout ale co je fakt, že jsme se od toho spojení se Zemí dost odstřihli a zbloudili. Pokud člověk dokáže pochopit, že nic na Světě není statické a vše se nějak vyvíjí i bez našeho přičinění, tak by měl lépe porozumět tomu, co se děje jako celku. Myslím, že ta planeta to nedělá poprvé...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.9.2021 07:56 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vše na planetě se vyvíjí a já si myslím, že poznání jejího vývoje je už na velmi vysoké úrovni.
Aby lidé poznali, že takový vývoj tu nebyl NIKDY. Prostě nikdy se nestalo, aby se během historického okamžiku dostalo tolik fosilního uhlíku, (stamilióny let ukládaného do země), zase zpět do atmosféry.
Tohle je klimatická bomba s podobnou rychlostí (ale větší razancí) než byl náraz velkého asteroidu Chicxulub, který vyhubil dinosaury.
Odpovědět
J

Jan Omasta

4.9.2021 10:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Mné trápí lokální ohřívání obcí. Černý asfalt, černé střechy a suneční kolektory, velké parkovací plochy, ostříhané trávníky.
Díval jsem se na města v Ukrajině, Bělorusku a Litvě. Tam když je na mapě města zeleň, tak tam není trávník, ale lesík. To by se mělo zavést i u nás.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.9.2021 18:45 Reaguje na Jan Omasta
Pokud by nenastávalo globální oteplování, nepřehřívaly by se ani obce.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.9.2021 19:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale nepovídej ?

Povídej !

Ochlazovaní obcí lze provádět právě vhodnou zelení, vodní plochou, kropením silnic, parkovišť, vysokých teplotách.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.9.2021 06:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Poslední odstavec - až na úbytek deštných pralesů, nic z toho jmenovaného, vůbec nesouvisí s globálním oteplováním.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.9.2021 06:56 Reaguje na smějící se bestie
to je taková zajímavá poznámka, ono totiž míra "zprznění" Země může ovlivňovat jiné aspekty. Když zkrátka úrodnou půdu a pole přestanou chránit lesy, tak se zrychlí eroze...vše na Zemi je v přirozeném měřítku symbiotické. Jestli se zlikviduje jedna číst, ovlivní to jinou část ale dohromady je to jeden celek. My ten celek nevnímáme, snažíme se vše oddělovat, bádat mentálně mřížkovat vypichovat následkem čehož jsme zapomněli vidět ten symbiotický celek.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.9.2021 06:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
globální oteplení je nejspíš do značné míry cyklický jev, ono totiž planeta se nebude chovat podle toho, jak si to naše lineární myšlení přeje a člověk je přeci smutní, když se něco NEchová podle toho, co zrovna chceme je to odtržení od reality a čas na usebrání, tedy duchovní obrodu našeho zpovykaného života, přestat se zotročovat a více naslouchat Zemi, přírodě a nesebestředně porozumět lidem. Může se to brát jako reset našeho hloupého intelektualismu bez hodnot. Je čas zpomalit a uvědomit si, co je důležité. Spousty věcí jsme už zapomněli a měli by jsme si je připomenout, že my nejsme tak dokonalý, aby jsme se mohli vykašlat na to, naše spojení s touto Planetou a doufám, že to bude tak navždy symbioza s tím kde jsme a jak žijeme....mnoho lidí neví, že existuje i index štěstí, a zeptejte se sami, jestli jste šťastni NE materiálně, ekonomicky ale psychicky a emočně šťastni. Je potřeba začít hledat v sobě. Zemi jsme sprznili a je na nás, jestli jestli se můžeme vrátit zpět ke spojení.
Odpovědět

Jirka Černý

4.9.2021 07:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
Máte pravdu, ale na tom se nedá zviditelnit, udělat kariéra, politikařit ani vydělat peníze.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.9.2021 08:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bohužel, přírodní katastrofy mají skutečně většinou (třeba jen částečně) příčinu v globálním oteplování, protože v atmosféře je více energie. Normální americká tornáda a hurikány, ničily jižní státy vždycky, ale dnes mají jen o něco větší sílu.

V roce 1997 a 2002 ještě nebyla klimatická změna tak prokázaná a hlavně rozjetá, jako dnes.

Historicky občas probíhaly taky extrémní jevy (ve středověku bylo taky teplo asi jako dnes), ale kdybyste se podíval na data zjistíte, že sledujete období třeba 800 let, kdežto dnes asi 40.

Samozřejmě všechny lidské extrnality jsou nebezpečné, ale ta míra je rozdílná. CO2 je jednoznačně nejhorší.
Odpovědět
kk

karel krasensky

4.9.2021 07:06
Čtyři pětiny čechu jsou na tom rozumově velmi špatně
Odpovědět
RV

Richard Vacek

4.9.2021 07:20
Dokud je elektřina v zásuvce, řeší se pseudoproblém "pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů, znečišťování ovzduší či zemědělské půdy". Jakmile elektřina v zásuvce zmizí, nastane skutečný problém.
A proč pseudoproblém? Protože "pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů, znečišťování ovzduší či zemědělské půdy" bylo velmi úspěšně vyřešeno v uplynulých 50 letech a žijeme v tak nezávadném prostředí, jako snad nikdy v moderní historii.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.9.2021 07:50 Reaguje na Richard Vacek
Ano, hlavně poslední věta. K článku, kdyby mi někdo dal takové otázky, taky bych odpověděla ano, spíše ano, na skoro všechno kromě změny klimatu. To mě netrápí. Proč sem radši nevlepí tu tabulku, ať jsou vidět témata. 904 dotazovaných je nevzhledné číslo, chtělo by aspoň zaokrouhlit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.9.2021 08:11 Reaguje na Richard Vacek
S tou nezávadností bych si nebyl tak jist. Proč teda vymírá tolik živočišných druhů? Proč vymírá ve velkém hmyz?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

5.9.2021 19:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč mizí hmyz? Protože vytváříme sterilní monotónní prostředí, ze kterého mizí celá řada biotopů. A mnohdy to vytvářejí úmyslně lidé, kteří si o sobě myslí, že jsou ekologové. Například sterilní horskou bystřinu pokládají za životodárnou a prohnojený bahnitý rybník plný života za něco negativního.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

5.9.2021 22:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Hmyz určite neumiera od tepla :-) Pre biodiverzitu druhov všeobecne a teda aj hmyzu sú najväčším nepriateľom monokultúry akéhokoľvek typu. Nielen veľké polia repky pšenice či kukurice ale aj hlboké temné a husté lesy. Naopak priaznivá je pre biodiverzitu pestrá krajina s lúkami, solitérnymi stromami a kriakmi niekde pasená inde kosená v rôznych termínoch. Lesy sú lepšie presvetlené s prirodzenými vývratmi alebo pravidelne čistené, ideálne sú výmladkové pastevné lesy alebo také kde sa vykonáva polardovanie - hlavovanie stromov.
Odpovědět
J

Jan Omasta

4.9.2021 10:25
Mné trápí lokální ohřívání obcí. Černý asfalt, černé střechy, velké parkovací plochy, ostříhané trávníky.
Díval jsem se na města v Ukrajině, Bělorusku a Litvě. Tam když je na mapě města zeleň, tak tam není trávník, ale lesík. To by se mělo zavést i u nás.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.9.2021 11:26 Reaguje na Jan Omasta
A čím větší město, tím toho je víc - tepelné ostrovy. Vodní plochy téměř žádné !
Odpovědět
J

Josef Mozek

4.9.2021 10:53
Co2 z fosilních paliv nijak klima neohrožuje. Spotřebovává se ve zrychleném růstu rostlin. Nynější koncentrace Co2 už v ovzduší byly dávno před industriální érou, což dokazuje, že množství tohoto plynu ve vzduchu cyklicky kolísá. Fosilní paliva by se měla beze zbytku spotřebovat pro blaho současného lidstva. Neřešit nesmysly, ale jak omezit neustále se prudce zvyšující přírustek obyvatel planety.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

5.9.2021 08:37
Obávam sa, že naozaj reálne nepriaznivé následky údajnej klimatickej zmeny nevie nikto vymenovať. To, že sa zastaví tlaková níž, alebo zostane na jednom mieste blokujúca tlaková výš sa dá iba ťažko pripočítať radiačnému pôsobeniu 0.01% CO2 vypustených ľudstvom.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist