https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/hydrolog-odpady-z-kanalizaci-pri-desti-mohou-zanaset-napriklad-reky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hydrolog: Odpady z kanalizací při dešti mohou zanášet například řeky

23.12.2024 13:20 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Česko špatně hospodaří se srážkovou vodou, povrchové vody jako například řeky mohou při dešti zanášet odpady z kanalizací. V komentáři, který má ČTK k dispozici, to uvedl hydrolog Jindřich Duras. Zlepšit by to podle něj mohla letos schválená unijní legislativa. I v reakci na přepracovanou směrnici připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) novelu vodního zákona, řekla mluvčí MŽP Veronika Krejčí. Například pro nyní projektované čističky odpadních vod je vhodné plánovat navrhovanou technologii s ohledem na budoucí požadavky směrnice.
 
Duras uvedl, že odpadní vody například z domácností končí ve stejném potrubí jako dešťová voda z chodníků a střech. Aby se kanalizace při dešti nepřehltila, existují takzvané odlehčovací komory. Z nich část směsi splašků a povrchových splachů putuje dál směrem k čistírně odpadních vod a část přesměruje do nejbližší řeky, potoka nebo rybníka, čímž se takzvaně odlehčí, avšak bez čištění.

Problematické podle hydrologa je, že se velké množství dešťové vody nezachytává, a ta se pak dostává do kanalizace. Ve stokové síti chybí dostatečně velká retenční nádrž, která by sloužila k zachycení prvního nejznečištěnějšího podílu přitékajícího za deště, řekl. Tato část vody by se podle něj po skončení deště přečerpávala postupně přes čistírnu do řek a potoků.

Letos schválená evropská směrnice o čištění městských odpadních vod by podle Durase mohla situaci změnit. Mezi její cíle patří zpřísnění požadavků na kvalitu vyčištěné odpadní vody, zlepšení nakládání s odpadními vodami v malých obcích a omezení úniku znečištění z kanalizace do řek, potoků a rybníků za deště.

Krejčí řekla ČTK, že ministerstvo životního prostředí se na zavádění směrnice připravuje od prvních návrhů a spolupracuje na tom s ministerstvem zemědělství. Na zavedení směrnice má Česko 30 měsíců od jejího schválení. "S ministerstvem zemědělství už vyhodnocujeme všechny důležité aspekty. Na základě tohoto hodnocení následně přistoupíme k postupnému zapracování jednotlivých částí směrnice do národní legislativy," uvedla mluvčí MŽP.

Nová směrnice EU o čištění odpadních vod byla přijata v listopadu 2024 a platí od 12. prosince. Nová unijní pravidla přinášejí například povinnost čistit odpadní vody pro obce s více než 1000 obyvateli, dříve platila od 2000 obyvatel. Velké čistírny budou muset přidat další stupeň čištění, aby zachytávaly zbytky léků a kosmetiky, což částečně zaplatí firmy z těchto odvětví. Čistírny s větší kapacitou budou také muset šetřit energií a postupně přejít na obnovitelné zdroje, jako je bioplyn nebo solární energie.

"Množství vypouštěných odpadních vod bude třeba snížit zhruba o 70 až 90 procent, podle podmínek v jednotlivých městech," míní Duras. Současně s tím se musí výrazně zvýšit množství srážek zachycených v ploše města. "Bude nutné konečně řešit i odlehčování odpadních vod do řek. Evropská města jako Vídeň, Berlín, Londýn, Kodaň a stovky dalších s tím začala už dávno," dodal.

Řešení je podle Durase jasné, je potřeba zachytit více vody. "Lze to udělat kombinací známých a propracovaných opatření takzvané modrozelené infrastruktury, což jsou zelené střechy a fasády, dešťové zahrádky a jezírka, zasakovací prvky a nádrže na jímání vody k dalšímu využití," popsal. Doplnit by je měly retenční nádrže v jednotné kanalizaci, dodal.

Na každý metr čtvereční v ČR spadne v průměru kolem 550 litrů vody ročně. "Každý litr srážkové vody, který nevteče do kanalizace, je výborný dárek pro naše vodní ekosystémy i pro mikroklima měst a obcí," řekl Duras.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

23.12.2024 13:39
oddělit splaškovou a dešťovou kanalizaci bude hodně drahé, asi by bylo produktivnější spíš omezit splašky třeba změnou chování domácností jako je třeba separační technologie kompostovatelné či chemické.
Z toho by bylo jasné, že by se do čističek odpadních vod nedostávali drogy, léčiva, chemie, hormony atd. které by museli obtížně retrahovat z odpadních vod by se problém vyřešil a voda by se v domácnostech ušetřila.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.12.2024 08:31 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jo,
na to měly jít peníze z Bruseli, místo na rozhledny, cyklistické stezky odnikud nikam, atd. !
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.12.2024 13:48
Souhlasím. Hlavním problémem našich toků je ale zejména splach z polí. Vidím to v Táboře. Lužnice vypadá jakš takš, ale těch sedimentů co přitéká Kozským potokem je moc.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.12.2024 20:27 Reaguje na Michal Ukropec
ono jedna věc je vizuální dojem a druhá chemický rozbor... pak by člověk mohl zjistit, že zdání klame.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

23.12.2024 14:24
Třeba by stačilo těžit z řek písek. Tím se koryto prohlubuje.
Odpovědět
Pe

Petr

24.12.2024 10:59 Reaguje na Richard Vacek
Prohlubování koryt vodních toků je velmi problematická věc - odvodňuje to krajinu snižováním úrovně vody. Potřebný je opak.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

23.12.2024 14:25
Ony se v posledních letech, při různých rekonstrukcích a revitalizacích sídlišť a městských částí, už ty retenční nádrže i zřizují. Dokonce postupně a po částech vznikají i oddělené kanalizace pro dešťovou vodu. Je totiž i v zájmu obcí, neplatit místní "vodárně" stočné, i za dešťovou vodu. Problém vidím spíše v zajištění pravidelné kontroly stavu a čištění košů na splachy nečistot, v uličních vpustích. To nelze udělat od počítače. Stejně tak bude zajímavé, kdo a jak odstraní ty usazené nečistoty, z těch podzemních betonových retenčních nádrží.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.12.2024 14:36
Je pravda, že ty problémy jsou asi 3. POrvní je záchyt fosforu. Druhý je záchyt léků a hormonů a třetí, nejhorší je, že při dešti se propláchne jednotná kanalizace přes odlehčovací komory, tj. nakumulované spašky tečou bez čištění přímo do řeky. Pod Brnem po každé letní bouřce je mnoho scíplých ryb.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.12.2024 16:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
ono je v zásadě problém právě u měst, která se rozvijí a přistavuje. Ona ta kanalizace funguje jen do výše své kapacity. Tedy problematika je, že nestačí jen zahušťovat zástavbu v centrech města, jako se to děje v Brně místo Tesca, ale taky budou muset přitlačit i na zkapacitnění a nebo si ty záchody pořídit separační.
Odpovědět
hi

23.12.2024 17:14
Nové kanalizace se již převážně budují jako oddílné, požaduje to i zákon.
Dešťové zdrže se na stávajících kanalizacích také budují, je to však investičně nesmírně náročné a ve stávající husté zástavbě i technicky náročné. Stočné za dešťovou vodu platí jen právnické osoby, obce a fyzické osoby stočné neplatí. Výhledově se uvažuje o změně, problém je, že jsou obavy, že to nebude sociálně průchozí.
Odpovědět
MM

Milan Milan

23.12.2024 20:26
Co to je za poznatek? Mohla. A zanáší snad koryta řek? To je teorie v duchu "kdyby byly v pr...de.l. ryby, nemuseli by být rybníky". Napřed s velkou slávou všechno přes čističky,pak se stoky rozdělily a najednou to budeme prohánět přes retenci až se vrátíme ke kořenovým čistírnám?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.12.2024 09:25 Reaguje na Milan Milan
No nevím jak vy vidíte, ale po každé vyšší vodě visí na keřích kdeco.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.12.2024 11:38
Já vidím problém v často zbytečném odkanalizování doslova samot a malých obcí do ČOV. U kanalizací se hřeší i tím, že do nich jdou i vody, které čistit nepotřebují. Osobně považuji za chybu ústup od septiků a žump směrem ke kanalizacím, protože při nedělených kanalizacích budou vždy výkyvy v množství vod na vstupu do ČOV. U žump je bylo možno vyvážet v době, kdy
měla ČOV méně "potravy" a u dobře fungujících septiků byl vyhnívací
proces velmi účinný. Z čištění odpadních vod se stal výnosný byznys
navyšující cenu vody o stočné i za vodu, která končí jako zálivková a
nebo jinak použitá bez znečištění. Snižování spotřeby vody naráží na
samotnou konstrukci kanalizačních sítí, které k dopravě pevných podílů
potřebuje dostatek vody, aby se neusazovaly v potrubí a jímkách. I ta
čerpadla nezvládnou příliš husté splašky a potřebují naředit. Šli jsme
zbytečně složitou a nákladnou cestou kanalizací a výsledkem je místní
zátěž v místě výpustí z ČOV. Rozptýlené znečištění příroda zvládá lépe,
než koncentrovaní do jednoho místa. Mám obavu, že se tu k lepšímu nic
brzo nezlepší a varuji i před banalizováním vlivu vody z cest a chodníků
na život v řece. V zimě při solení pak vody menších toků připomínají
spíše mořskou vodu obohacené o otěry z pneumatik, asfaltu s chemií z
autovosků a různých kapalin do ostřikovačů atd. Takže i ty by měly
být alespoň sedimentovány, než budou vypuštěny do řek. Takže to vidím
poněkud skepticky a obávám se spíše dalšího zhoršování kvality vody
v tocích o látky, kterými se dosud nikdo nezabývá. Ono co nelze
rozeznat smysly se jeví jako čisté a přitom může být horší, než co
páchne a na pohled je nečistotou.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.12.2024 12:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak, V Kanadě se ukázaly některé druhy lososů extrémě citlivé na otěry pneumatik, když kolem řeky vede silnice s vysokým provozem.
Navíc z hlediska obojživelníků jsou vpusti kanálů zcela smrtelnou pastí.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist