https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/indoneske-domacnosti-chovaji-miliony-ptaku-odchycenych-z-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Indonéské domácnosti chovají miliony ptáků odchycených z přírody

29.10.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Je špatné mít za domácího mazlíčka papouška? Záleží, odkud pochází a jakého je druhu. Pokud patří mezi ty ohrožené a do vaší klece doputoval z volné přírody, problém to bude.
Je špatné mít za domácího mazlíčka papouška? Záleží, odkud pochází a jakého je druhu. Pokud patří mezi ty ohrožené a do vaší klece doputoval z volné přírody, problém to bude.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Gabby Salazar
Je špatné mít za domácího mazlíčka papouška? Záleží, odkud pochází a jakého je druhu. Pokud patří mezi ty ohrožené a do vaší klece doputoval z volné přírody, problém to bude. V Indonésii je v klecích takto drženo kolem 75 milionů ptáků, což představuje zásadní ohrožení volně žijících populací. Píše o tom Ecologist.
 
Údaje o počtu držených ptáků vychází z kvalifikovaného odhadu zoologů Manchesterské metropolitní univerzity a zoologické zahrady v Chesteru, kteří na Jávě prozkoumali 3000 domácností z 36 milionů.

Zjistili, že ve třetině z nich jsou v klecích běžně chováni ptáci, kteří ještě nedávno poletovali mezi větvemi stromů někde v pralesích.

Důvodů, proč si je místní lidé na venkově i ve městech pořizují, je spousta. S ptákem v kleci je život hned veselejší, dům barevnější. Opeřenci prý přináší štěstí, jsou působivou ornamentální dekorací. A s některými z nich dokonce můžete vydělávat nemalé peníze v ptačích pěveckých soutěžích. Za poslední desetiletí tak výrazně přibylo domácností, ve kterých jednu nebo více klecí s ptáky mají.

„Obrat z prodeje ptactva na stovkách indonéských tržišť v zemi je odhadován na desítky milionů dolarů,“ doplňuje Harry Marshall, který výzkum v terénu vedl. „A není tedy překvapením, že poptávka po opeřeném zboží vyvolává značný tlak na omezený přírodní rezervoár.“

Obchodováno je tu kolem 200 místních druhů, plus nějaká ta exotika ze zahraničí. Například zebřičky nebo kanárci, jejichž domácí populace javánský chov neohrožuje. Horší už je to s papušíky (Agapornis), přiváženými z Afriky. Poptávka po nich se za poslední desetiletí zvedla sedmkrát, což už je znát. Nejvíce tristní je samozřejmě situace s druhy místními, zvláště pak těmi, které soutěží v tzv. Kicau-mania.

Jak ptáček v kleci zpívá?

Porotci při nich hodnotí hlas, vydatnost a intenzitu a nápaditost jejich zpěvu. Majitel šampiona si v respektované soutěži může přijít i na 50 000 dolarů, což je tu neskutečné jmění.

Ne až tak úspěšní opeřenci se naopak mohou stát obědem, medicínou či dekorací. Svoboda na ně ale nečeká, což poptávku po nových kusech z divočiny akceleruje. Situace pak graduje do podoby, kdy dříve hojné a rozšířené druhy, jako je například šáma bělořitá, už v přírodě prakticky nenaleznete a k vidění jsou jen v klecích movitých domácností. Podle Marshalla jde vidět určité zlepšení, ale k optimismu by zrovna nenabádal.

V současnosti se například řada soutěží v ptačím zpěvu začíná oficiálně zříkat účasti ptáků z divoké přírody a povoluje jen zpěváky z domácího odchovu. „Což tlak na přírodní populace snižuje.

Na druhé straně, stále výrazněji se projevuje negativní vliv odchytů a pašování indonéských ptáků za hranice. Nelegální obchod s ptáky je hlavní příčinou jejich ohrožení v celé jihovýchodní Asii. Nezapomeňte, jde o miliony kusů ročně. A u spousty z nich se blížíme k bodu, ze kterého již nebude návratu. Ano, tohle je krize,“ říká Marshall.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

mr

29.10.2019 10:43
To jsou zase tady jednou bláboly rádobyochranářů.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist