Indonéské domácnosti chovají miliony ptáků odchycených z přírody
29.10.2019 01:00 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Je špatné mít za domácího mazlíčka papouška? Záleží, odkud pochází a jakého je druhu. Pokud patří mezi ty ohrožené a do vaší klece doputoval z volné přírody, problém to bude.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Gabby Salazar
„Obrat z prodeje ptactva na stovkách indonéských tržišť v zemi je odhadován na desítky milionů dolarů,“ doplňuje Harry Marshall, který výzkum v terénu vedl. „A není tedy překvapením, že poptávka po opeřeném zboží vyvolává značný tlak na omezený přírodní rezervoár.“
Obchodováno je tu kolem 200 místních druhů, plus nějaká ta exotika ze zahraničí. Například zebřičky nebo kanárci, jejichž domácí populace javánský chov neohrožuje. Horší už je to s papušíky (Agapornis), přiváženými z Afriky. Poptávka po nich se za poslední desetiletí zvedla sedmkrát, což už je znát. Nejvíce tristní je samozřejmě situace s druhy místními, zvláště pak těmi, které soutěží v tzv. Kicau-mania.Jak ptáček v kleci zpívá?
Porotci při nich hodnotí hlas, vydatnost a intenzitu a nápaditost jejich zpěvu. Majitel šampiona si v respektované soutěži může přijít i na 50 000 dolarů, což je tu neskutečné jmění.
Ne až tak úspěšní opeřenci se naopak mohou stát obědem, medicínou či dekorací. Svoboda na ně ale nečeká, což poptávku po nových kusech z divočiny akceleruje. Situace pak graduje do podoby, kdy dříve hojné a rozšířené druhy, jako je například šáma bělořitá, už v přírodě prakticky nenaleznete a k vidění jsou jen v klecích movitých domácností. Podle Marshalla jde vidět určité zlepšení, ale k optimismu by zrovna nenabádal.V současnosti se například řada soutěží v ptačím zpěvu začíná oficiálně zříkat účasti ptáků z divoké přírody a povoluje jen zpěváky z domácího odchovu. „Což tlak na přírodní populace snižuje.
Na druhé straně, stále výrazněji se projevuje negativní vliv odchytů a pašování indonéských ptáků za hranice. Nelegální obchod s ptáky je hlavní příčinou jejich ohrožení v celé jihovýchodní Asii. Nezapomeňte, jde o miliony kusů ročně. A u spousty z nich se blížíme k bodu, ze kterého již nebude návratu. Ano, tohle je krize,“ říká Marshall.reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Netopýry ohrožuje proměna prostředí i poptávka po lihovinách
V britských vodách nalezli nového mořského slimáka, je citlivý na změny klimatu
CNN: Lidé změnili Zemi tak moc, že migrujícím zvířatům hrozí vyhubení
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
mr