https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/jak-zachranit-hmyz
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak zachránit hmyz?

22.5.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na světě podle všeho existuje kolem 5,5 milionů druhů hmyzu, jeho biomasa násobně překračuje hmotnost lidstva a jen na jednom akru panamského pralesa napočítáte víc hmyzích druhů, než kolik je celosvětově druhů savců.
Na světě podle všeho existuje kolem 5,5 milionů druhů hmyzu, jeho biomasa násobně překračuje hmotnost lidstva a jen na jednom akru panamského pralesa napočítáte víc hmyzích druhů, než kolik je celosvětově druhů savců.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matt Hill / University of Huddersfield
Život na planetě nemůže fungovat bez hmyzu. Přesněji, může, ale ne nadlouho. Opylují, rozkládají organický odpad, propagují cykly živin, pohybují semeny a dotýkají se každé sítě života a vyplňují nekonečné množství funkčních nik po celé Zemi. A přestože vidíme masový globální propad hmyzu, věříme, že tu je naděje. Těmito slovy zahajuje třicítka vědců text výzvy, související s jejich studií, shrnující možná řešení toho, jak pro lidstvo zachránit hmyz. Píše o tom Mongabay.com.
 

Autoři studie i výzvy trochu překvapují tím, že se protentokrát vyvarovali přehnaně panického tónu. Katastrofální globální propad populací hmyzu (o 0,92 % ročně, tedy o 24 % méně za třicet let) konstatují, ale v apokalyptických vizích se nenimrají. V zásadě vychází ze slov biologa E. O. Wilsona, který v roce 1987 vyřkl památné věty: „Pravdou je, že bezobratlí nás vůbec nepotřebují. Kdyby zítra lidé zmizeli, na jejich životech se změní pramálo. Kdyby ale zítra zmizel hmyz, pochybuji o tom, že by lidstvo vydrželo jen pár měsíců.“

Na světě podle všeho existuje kolem 5,5 milionů druhů hmyzu, jeho biomasa násobně překračuje hmotnost lidstva a jen na jednom akru panamského pralesa napočítáte víc hmyzích druhů, než kolik je celosvětově druhů savců. Přesto jim není věnována dostatečná pozornost. Stav hmyzích populací po celém světě autoři přirovnávají ke kousku dřeva, které se zakutálelo pod vodní hladinu. Přirozeně chce vyplout vzhůru, ale my jej tlačíme ke dnu. Pokud uvolníme tento tlak, situace se – zatím – může navrátit k optimu.

„Hmyz čelí problému s charismatem, neláká totiž k ochraně, jako třeba pandy,“ píší autoři. A měl by se prý proměnit způsob, jakým jsou hmyzí témata celospolečensky pojímána. Třeba vyzvednout důležitost hmyzu pro lidské přežití, ale neomezovat se jen na ikonické druhy, včely, čmeláky, motýly. „Velmi nápomocný by tu mohl být jazyk, jakým o hmyzu hovoří třeba životnímu prostředí naklonění vedoucí korporací a státníci.“

Hodilo by se, kdyby kromě zjevně cenných přírodních lokalit savan a pralesů byl zdůrazněn potenciál „obyčejných“ luk, travních lemů, náplavů. Zmiňují také, že zásadní záchovný potenciál pro hmyz by mohla mít letiště a areály vojenských základen. Nehodí se prý témata ochrany přírody oddělovat a je třeba chápat, že potenciál hospodářských lesů (pro hmyz) není jen v živém, stojícím dřevu. Podobně pak, příhodné by bylo omezit chemické postřiky pesticidy a insekticidy. Ne jen proto, že ohrožují zdraví lidí a znečišťují vodní toky, ale i kvůli hmyzu.

Podstatné podle autorů je, že pomoci hmyzu může, v rámci svých možností, naprosto každý. A není třeba čekat na reakci „velkých hráčů“. V hyperdiverzifikovaném světě hmyzu přináší i lokální akce slušné výsledky. Za pozitivní příklad zmiňují populace sladkovodního hmyzu na severu Ameriky a v Evropě, který se z drastického stavu dokázal za posledních padesát let značně zlepšit. Jde to. Stačí jen začít. Čím? Hmyzím hotelem, broukovištěm, mozaikovitě sečenou loukou, pěstováním lokálních druhů rostlin. Nebo tím, že nebudete na zahradě používat průmyslovou chemii. Je to prý jen na nás, protože hmyz nás nepotřebuje, zatímco my jej ano.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.5.2020 06:43
Dobrý článek. Bohužel, pro cca 90% obyvatel planety platí: Hmyz? Zmiz!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 06:53
Je to pořád dokola.... pořád se o tom mluví, ale pozitivního se děje jen velice málo... potřebujeme hlavně změnit zemědělství a lesnictví.... a to z mnoha dalších a pro lidi na první pohled významnějších důvodů jako je například sucho/povodně....

Nevím kolik takových článků a apelů ještě bude muset zaznít, aby se děly adekvátní změny....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.5.2020 07:22
Není tu to nejpodstatnější. PROČ hmyz ve velkém mizí i v místech, kam žádná chemie nezasahuje.
V minulém článku bylo podezření, že je to mikrovlnným zářením datových sítí, což má daleko bětší logiku, než chemie. Je to pravda, nebo ne? Je v tom směru prováděn nějaký výrazný výzkum?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.5.2020 08:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Jedná se o to, že v přírodě působí souběh všech jevů, v laboratoři to jde těžko napodobit. Pro nás (lidstvo) to jsou všechno podprahové vlivy, jako např. chlór, který dezinfikuje vodu (bakterku), ale člověku neublíží. Podobně i elmag vlny, které hmyz pravděpodobně negativně ovlivňují. Hmyz vnímá chemii o několik řádů intenzivněji, jen si vemte, na jakou vzdálenost najdou feromonový lapač. Dokázal by něco podobného člověk?-) Všechno, řek bych, hodnotíme lidským pohledem. Zamořujeme planetu nejen plasty a toxiny, ale také smogem (odpadem, vlněním), přičemž tomu světelnému se asi dostává nejvíce pozornosti (publicity).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.5.2020 09:06 Reaguje na Karel Zvářal
To máte pravdu, ale tak děsivý ústup za posledních pár let musí mít nějakou razantnější příčinu. Za bolševika se u nás chemizovalo asi výrazně více a daloko razantnějšími jedy, třeba DDT, víno se stříkalo modrou skalicí atd. atd. a hmyz žil dále.
Máme ložnici do zahrady a vždy na jaře nebyla možnost dospat kvůli ptačímu zpěvu. Letos je stále klid, jen občas nesmělé pípání. To je někdy přímo děsivý pocit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.5.2020 14:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Asi to DDT nebylo tak hrozné. A modrá skalice je na plísně, ne na hmyz (stříkaly se tak i okurky proti padlí).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.5.2020 19:14 Reaguje na Jan Šimůnek
LD 50 0,033 mikrogramu, vyloženě čajíček
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.5.2020 20:44 Reaguje na Jakub Graňák
Podle Wikipedie je LD50 pru člověka 1500 mg/kg, tedy pro 70 kilového člověka něco přes 100g.
Těch 0,33 mikrogramu odpovídá nějakým bojovým chemickým látkám nebo některým opravdu atyp silným bakteriálním jedům. I botulotoxin per os má LD50 kolem 1 mikrogramu.

Mazalo se to dětem na hlavičky, když měly vši. Ještě jsem měl roztok DDT v nějakém petroleji či čem v ošetřovně na táboře, když jsem začínal jezdit po promoci na tyhle akce.
V jedné US klinice to zkoušeli na nějaké opravdu rezistentní sarkomy v dávce 15g na den a pacienta.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.5.2020 07:47 Reaguje na Jan Šimůnek
Článek je o hmyzu, všiml jste si?
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.5.2020 12:35 Reaguje na Jakub Graňák
Důležité je, že v době stříkání polí DDT takto drastické úbytky hmyzu prostě nebyly. A za odchod od DDT k jiným preparátům jednoznačně mohou ekologičtí aktivisté. Nikdo jiný.

Jinak tu dávku máte na jedince mouchy domácí, vážícího 1/70 g. Čili je to 2,3 mg/kg. Takže zase žádné drama.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.5.2020 15:56 Reaguje na Jan Šimůnek
V době práškování! polí DDT jsme tady měli režim, který nějaký hmyz, natož jeho stavy totálně ignoroval, pokud tady nešlo o jeho masové hubení (viz úbytek chroustů). Pokud vím, tak aktivisté jsou proti všem preparátům, tudíž i těm co přišly po DDT.

1 kg much, kolik to je tisíců jedinců, zahubených pomocí 2,3 mg?
A teď k tomu připočítejte ty vyrobené a použité cca 2 mil tun DDT, a můžete začít počítat ty stamiliony tun hmyzu, které byly tímto přípravkem zahubeny.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.5.2020 18:02 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud byste to ideálně rovnoměrně rozdělil, tak jich zahyne polovina, tj. 35 000. Budou tam v reálu nějaké "overkilly", takže spíš míň.

Aktivisté si vyřvali preparáty jiné, problém je, že jsou toxičtější, hlavně pro člověka.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

23.5.2020 17:47
Myslím že většina hmyzu v dnešní době nezahyne rukou pesticidu od amerického výrobce, ale kvuli tomu že nemá vodu. Není rosa.
Proto je potřeba budovat hmyzí pýtka.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.5.2020 20:46 Reaguje na Kamil Krabice
Tohle je zajímavý podnět, to může udělat každý chatař či chalupář. Nejlépe z ekology nenáviděného plastu ...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.5.2020 19:02 Reaguje na Kamil Krabice
Myslíte slavného nástupce IG farben, producenta běžného drogistického zboží, jako jsou cyklon B, nebo pervitin?
Jednoduchá otázka: Kde nepadá rosa? Odpověď: V krajině kde chybí krajinné prvky, přesně v průmyslovozemědělské krajině stahektarových, pesticidy ošetřovaných lánů.
Odpovědět
kj

kyanka josef

24.5.2020 07:26
Hmyz se zdržuje na polích ne ba betoně který jsme místo zeleně vysadili.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2020 07:54 Reaguje na kyanka josef
Promluvil znalec:-) Kolik hmyzu jste na těch zchemizovaných polích viděl???
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.5.2020 10:51 Reaguje na kyanka josef
Pan Cílek psal, že město Praha by měla být vyhlášena za přímo národní park se zákazem vstupu člověka. Biodiverzita celé lokality je tak vysoká, že to je snad dle zákonna povinnost.
Rozmanitost rostlin v zahrádkách, na rumištích i protorami za garážemi atd. je daleko vyšší, než v kulturní krajině, která je všude kolem. U hmyzu to platí samozřejmě také, ptáky nevyjímaje.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

28.5.2020 20:14
A co když ještě významnou roli hraje zamoření prostředí elektrosmogem. Kdyže to přibylo do éteru 2G a 3G a 4G. Není to náhodou počátek výrazného poklesu hmyzí populace. Zde je pěkná studie o absorpci EMF tělem hmyzu. https://www.nature.com/articles/s41598-018-22271-3. Bohužel spektrum se zaplňuje čím dál více a nikdo nebere zřetel na lidi a biosféru už vůbec ne. Přitom studií o negativním dopadu neionizujícího źáření existuje velké množství.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist