https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/katastroficky-narativ-na-cechy-nefunguje.vystraseni-jsou-uz-dost-ukazuje-vyzkum-postoju-lidi-ke-zmenam-klimatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Katastrofický narativ na Čechy nefunguje. Vystrašení jsou už dost, ukazuje výzkum postojů lidí ke změnám klimatu

22.7.2021 16:56 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nechtějí víc strašit, chtějí řešení. Ilustrační snímek.
Nechtějí víc strašit, chtějí řešení. Ilustrační snímek.
Za koho se Češi považují? Na prvním místě za vlastence (72 %), ale hned těsně za tím i za ochránce přírody (71 %). Ale za klimaskeptiky se považuje jen 14 % respondentů. To a celou řadu zajímavých informací o Češích přináší aktuální výsledky rozsáhlého výzkumu veřejného mínění, který provedl tým Jana Krajhanzla z Katedry environmentálních studií FSS MUNI ve spolupráci s Green Dock. V reprezentativním vzorku 2762 respondentů byli i mladí lidé nad 15 let. Sběr dat proběhl od listopadu 2020 do února 2021.
 
Jak za svůj výzkumný tým říká Jan Krajhanzl, smyslem výzkumu je posunout debatu o klimatické změně dál. „Z výzkumu vyplývá, že pro lidi už není důležitá otázka, zda klimatické změny jsou nebo nejsou. Tři čtvrtiny lidí si myslí, že klimatická změna probíhá už nyní a dalších 7 % se domnívá, že přijde v budoucnu. Její existenci dnes zpochybňují jen 4 % obyvatel České republiky,“ říká Krajhanzl. „Ukazuje se ale, že aktuální je u lidí nejistota, jak klimatické změny řešit.“ Toto poznání může podle Krajhanzla být pro veřejnou debatu impulz posunout se dál.

Pochybující
Pochybující

Výzkum v návaznosti na předchozí výzkumy veřejného mínění ukazuje, že u části veřejnosti došlo ke změně názoru na otázku klimatické změny. Oproti výzkumu před šesti lety výrazně přibylo lidí, kteří si všímají projevů změny klimatu. Prakticky všichni, kteří uvádějí, že za poslední dva roky změnili názor na ochranu klimatu, ji nyní podporují více než dříve. Ubývá naopak těch, kteří se domnívají, že se to s ochranou klimatu přehání.

Výzkumníci se v šetření pokusili zmapovat, čeho se lidé na klimatické změny obávají. „Nejčastější je obava, že jejich děti budou žít v horším světě,“ říká Renata Svobodová. S klimatickou změnou si lidé spojují pestrou paletu emocí. Nejvýraznější je pocit bezmoci, smutek a strach.

Rezervovaní
Rezervovaní

Podle výzkumníků lze data interpretovat tak, že lidé jsou klimatickou změnou vystrašeni už dost. „7,8 % respondentů nám odpovědělo, že ve spojitosti s klimatickou změnou pociťují extrémní bezmoc. 7,8 % se nezdá jako velké číslo, ale ve skutečnosti jsou to stovky tisíc lidí,“ vysvětluje kontext Renata Svobodová. „A podobně je to se strachem, smutkem nebo depresí. Lidé nepotřebují více vystrašit, řadě z nich může naopak tlačení na pilu v těchto otázkách psychicky ublížit,“ myslí si Svobodová.

Zmatení
Zmatení

Nabízí se interpretace, že lidé v souvislosti s klimatickou změnou potřebují objevit nový, nekatastrofální rámec. To může být užitečná informace pro aktivisty, vědce, novináře, podnikatele, ale v neposlední řadě i pro politiky.

Jak doplňuje Tomáš Chabada, veřejnost považuje ochranu klimatu za důležitou. Dvě třetiny jsou pro to, aby se přijala nějaká opatření. Jen pětina společnosti si myslí, že se to s opatřeními přehání. „Dvě třetiny respondentů například souhlasí s tím, abychom u nás snižovali emise, bez ohledu na to, co dělají jiné státy,“ říká Chabada.

Výrazným rysem české společnosti podle výzkumníků je, že sice lidé jsou ochotni dělat drobná opatření v rámci tzv. domácí ekologie (šetřit vodou a elektřinou, třídit odpad), ale už se jim moc nechce přímo podpořit aktivity na ochranu přírody nebo se přímo angažovat. „Lidé nemají velkou ochotu se jakkoliv zapojit. Nepodporují moc ani akce typu pouliční slavnost. A akce typu studentská stávka nebo blokování dopravy podporu většiny veřejnosti rozhodně nemají,“ říká Krajhanzl.

Sympatizující
Sympatizující

Důležitým rysem je nízká informovanost a znalost faktů o klimatické změně. V baterii otázek, testujících znalost, lidé často volili odpověď ‚nevím‛ či rovnou odpověděli špatně. Například byli respondenti šokování informací, že naše emise CO2 na hlavu jsou větší než Čína. „Lidé nevědí, jakou uhlíkovou stopu k té jejich domácí přidává tuzemská energetika a průmysl,“ říká Krajhanzl.

Respondenti deklarovali ochotu změnit způsob života, ale své životní úrovně se vzdát nechtějí. Lidé podporují, aby se omezovalo znečišťování a vyvíjeli nové technologie.

Angažovaní
Angažovaní

Ve výzkumu se výzkumný tým podíval také do nitra české společnosti testováním několika narativů ochrany klimatu, tedy zjišťováním, jak lidé na různé způsoby komunikace o této problematice reagují. „Jako nejúspěšnější se ukázal narativ zeleně optimistický. Změna klimatu jako příležitost k pozitivní změně,“ říká Jan Krajhanzl. Lidé podle něho také rádi slyší na narativ návratu zeleně a vody do krajiny, který si výzkumný tým pojmenoval jako Svěrákovský narativ. „Na část společnosti funguje i protekcionistický narativ alá ministr Havlíček. Musíme být energeticky soběstační….“ Naprosto propadl narativ katastrofický: planeta hoří, lesy umírají.

„Ukazuje se, že o klimatické změně je dobré mluvit jako o příležitosti, než jako hrozbě, rámovat ji odhodláním spíše než depresí,“ hodnotí výzkum Krajhanzl. Zároveň je podle něho důležité to, že veřejnost má silnou antipatii proti tomu, co k nám přijde zvenku. „Lidé by myslím ocenili, kdybychom aktivně vedli domácí debatu o řešeních, více by ocenili české odborníky v debatě,“ říká Krajhanzl.

Podle něho lidé vnímají, že změna klimatu tu je a je potřeba ji řešit. Zároveň ale platí, že představy společnosti, jak ji řešit, jsou mlhavé a útržkovité. „Vyplývá nám z toho, že je potřeba prohloubit klimatickou informovanost veřejnosti a místo katastrofických scénářů vnést do debaty scénáře budoucnosti,“ uzavírá Krajhanzl.

Výsledky studie České klima 2021 volně ke stažení.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

22.7.2021 16:54
Chybi mi tam narativ "Jdete do ..... s takto pojatymi otazkami" !

Misto

"Zajima Vas deni v prirode, pocasi, historie?" "Laka Vas snazit se mu opravdu porozumet?"

"Nebo Vam spis vyhovuje pripojovat se k prave probihajicim, stadnim propagacnim kampanim (a z nich casto vyplyvajicich honu na carodejnice, pogromu, prodeje odpustku, povolenek, ...) kterymi Vas "elity" prubezne krmi?


Zajimal by mne take vyber respondentu. Podle jakeho klice byl delan. Kdyz jsme loni jeli Vltavu, tak pred odjezdem u Soumarskeho mostu si k nam prisedla sympaticka divcina a zeptala se mne, zda mame chvili casu. Rekl jsem ze jisteze a ona vytahla seznam otazek tykajicich se naseho nazoru na to jak si pocina sumavsky narodni park ohledne kurovce, zachovani divociny atd. Kdyz jsem uvidel formulace otazek, zatvaril jsem se tak ze slecna se urychlene obratila uz jen k me zene, kde zrejme ocekavala priznivejsi styl odpovedi. (Ja bych si servitky nebral :)
Odpovědět
ig

22.7.2021 20:06
Znamená to, že když se zbavíme pětapadesáti procent čtyřicetiletých žen, tak lidi přestanou blbnout?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

23.7.2021 16:19 Reaguje na
Neznamená.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.7.2021 20:08
Vystrašený jsou akorát zelený a pisálkové + ty študovaný, ale pro praktický život nepoužitelný.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.7.2021 21:31
Je zajímavé, že ten průzkum nedopadl nijak tragicky. To teda asi znamená, že většina hlupačisek a ropáčků se slízá na Ekolistu??

Já vím, jsme země naopak a žádné ropácké listy tu nemáme. Tam by se možná slízali zeleňáci.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

22.7.2021 22:34
Ako základnú otázku by dal koľko percent CO2 obsahuje atmosféra. S bežných respondentov nevie zodpovedať nikto. Ak by túto informáciu ľudia mali, ich obavy by boli značne menšie.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

22.7.2021 23:34 Reaguje na Vladimir Mertan
Ono by stacilo zeptat se, co to je vlastne ten sklenikovy efekt a jak funguje. Dalsi dotaz by mohl byt, jaka je role vodni pary v analogickych jevech. Dalsi dotaz by mohl byt, zda mraky ten sklenikovy efekt zesiluji nebo zeslabuji. Atd. Premii by dostali respondenti, kteri spravne odpovedeli na otazku "Ktery francouzsky filosof 17. stoleti proslul vyrokem "Nemyslim, tedy jsem?"
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.7.2021 08:04 Reaguje na Miloš Zahradník
Máte to zbytečně složité. Já bych se zeptal, co je to pyramidový jev. Tam je obsaženo vše.

A graf teploty spolu s grafem koncentrací CO2 v atmosféře za poslední milión let, (zná se to dost přesně z ledovcových vývrtů) by byl takový bonus.

A pro méně informované jedince bych pložil záchrannou otázku, jestli věří na to, že Země je kulatá a obíhá kolem Slunce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.7.2021 07:58 Reaguje na Vladimir Mertan
Zkuste vysvětlit, proč by měl člověk znát procento CO2 ve vzduchu.
Je to mu k něčemu?
Co kdybyste se spíš zeptal, jaký vliv má koncentrace CO2 na teplotu atmosféry a jak se změnila za posledních 100 let??
Tam je zakopaný ten čokl.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.7.2021 10:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Je celkem dulezite hlavne v teto dobe vedet, ze 1% slozeni atmosfery si deli H20, uslechtile plyny, plyny CO, CO2, NOx, SOx, O3, aerosoly. Co by dali ve studenejsim 19. stoleti za sklenikovy efekt, zpusobovany v ruzne mire mozna vsemi temi plyny, kdovi jestli ve vysledku ne + - konstantne. Jaky vliv ma CO2 na teplotu atmosfery, se zeptejte nejakeho atmosferickeho fyzika. Zatim se musi snizovat znecisteni z prumyslu, dopravy, energetiky, ktere snizit muzeme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.7.2021 11:36 Reaguje na Jarka O.
Koncentrace CO2 v atmosféře je zásadním činitelem ovlivňující teplotu atmosféry.
To je dokázáno dávno.
A právě tento plyn dodáváme do atmosféry navíc z fosilních zásob.
Skleníkový efekt je zesilován pyramidovým jevem, (to jsou ty ostatní plyny), takže se rozbíhá zcela nekontrolovaná klimatická změna.

Současná teplota +1.2°C proti malé době ledové není vůbec žádný problém, proto to většinu lidí nezajímá.
Problém je, že ta teplota stoupá extrémně rychle a hlavně nekontrolovatelně a ten proces konce nemá.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.7.2021 23:03
Propadl hanzlovský narativ země hoří a lesy umírají. Ještě nejsou lidi tak zhlouplí. Psychologové předají výsledky na správná mista, aby se vědělo, jak strašit efektivněji, aby se zcvoklo rychleji. Zdá se, že lidi odpovídali celkem rozumně, ale vývody výzkumníků jsou na hlavu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.7.2021 07:54 Reaguje na Jarka O.
Já si rozhodně nemyslím, že země hoří a lesy umírají. Faktem ale je, že bod 2. je u nás skutečně reálný, kolik procent lesů už padlo?
Pokud si ale člověk vezme pouze tvrdá data, bez jakýchkoliv komentářů, tak ten vývoj tragický je a myslím si, že už v téhle dekádě jej pocítíme.

Dobře překousneme to, ale co dál. Pyramidový jev to celé zhoršuje a ten vývoj nemá konce. To je prostě čistá realita podložená měřením. Žádné cobykdyby.
Odpovědět

Jirka Černý

23.7.2021 09:25
Třídíme odpad, nejezdím zbytečně, nelétáme do ciziny, mám rád elektrické lokomotivy (Öbb lX-X epocha. kdyby tu byl někdo podobně postižený), myslím že v rámci průměru si nevedu špatně, ale jak slyším ekologie vím že je potřeba otevřít peněženku a solit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.7.2021 09:34 Reaguje na Jirka Černý
Fkat? Hrabišova mafie se dnes už jmenuje ekologie??
Odpovědět

Jirka Černý

23.7.2021 10:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano je nepříjemný fakt že lidé jako je on z toho bohatnou.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.7.2021 10:22 Reaguje na Jirka Černý
A to si myslim, ze on uz jen dostava drobecky ze stolu tech, kteri Opravdu bohatnou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.7.2021 11:37 Reaguje na Jarka O.
A to je kdo? Kalúskova mafia?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.7.2021 12:47 Reaguje na Jarka O.
A kdo to je? To by mě skutečně zajímalo,počád se objevují různé plky typu "oteplovací lobby", "klimaalarmisté" atd., něco konkrétního nemáte?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

23.7.2021 11:58
A co bylo špatného před 6000 lety kdy bylo v Evropě o 3 st.C tepleji? Vždyť tehdy bylo všude plno života a dařilo se skvěle i lidem.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Atlantik_(klimatologie)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.7.2021 12:53 Reaguje na Richard Vacek
"Analýza paleodat ale ukazuje, že maximum teplot nenastalo.[4]"

Tak nevím. Týkalo se to jen střední Evropy, což je významově nula a jak si lebedili lidé (skoru niko tady nežil) se taky neví.

Není ten název od Atlantidy, která byla chvíli před tím zničena?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.7.2021 14:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Může být zničeno něco, o čem není jisté, že vůbec kdy existovalo ... a spíš ne:-)?

Otázky, samé otázky ...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2021 09:30 Reaguje na Svatá Prostoto
Velmi technicky vyspělá civilizace tu byla zcela stoprocentně.
Zanechala velmi málo důkazů, ale zato zcela přesvědčivých.
Jsou to megalitické stavby z gigantických kamenných kvádrů, často dopravovaných na velké vzdálenosti.
Tiwanako, Cuzko, Egypt, Stonehenge, Velikonoční ostrovy a především Baalbecké terasy atd. atd.

Největší monolitický kvádr přeparavený na stavbu přes nezpevněný terén a ještě do kopce má asi 1100 tun. Pro dnešní techniku je to neřešitelný problém.
K tomu existují další spíš indicie než důkazy: Erasthotenovy a Ptolemaiovy mapy, známá mapa Piriho Riese atd. atd. do toho spadá Sfinga i možná egypské pyramidy, žulové obelisky a další a další nevysvětlitelné stavby (dnes často pod mořem) i jiné artefakty (astroláb z Kyrkéry).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2021 09:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Jediným známým kontaktem s touhle civilizací byla asi Alexandrijská knihovna, kterou vypálili Římané. Odtud jsou ty mapy i informace o Atlantidě.

Možná další místo byla buddhistická knihovna ve Lhase (Tibet), kterou čínští komunisti rozstříleli a vypálili dodna v roce 1953.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist