https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/modra-krev-ostrorepu-se-vyuziva-v-lekarstvi-dal-i-kdyz-ji-uz-dokazeme-vyrabet-umele
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Modrá krev ostrorepů se využívá v lékařství dál, i když ji už dokážeme vyrábět uměle

4.6.2020 02:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Životodárná náplň, která pulzuje těly ostrorepů, má mimořádné vlastnosti, dokáže bleskově stanovit sterilitu/kontaminaci vzorku.
Životodárná náplň, která pulzuje těly ostrorepů, má mimořádné vlastnosti, dokáže bleskově stanovit sterilitu/kontaminaci vzorku.
Foto | Victoria Pickering / Flickr.com
Stáří kolem 450 milionů let a k tomu živoucí fosilie, podivně mimozemský tvar těla s krunýřem a klepítky. Ano, řeč je o ostrorepech, trochu záhadných obyvatelích mořského dna. Jejich popis by nebyl kompletní bez zmínky o jejich modré krvi, přesněji tedy krvomíze, hemolymfě. A u to jde dnes především. Možná až příliš, jak píše Guardian.
 
Tato životodárná náplň, která pulzuje těly ostrorepů, má totiž mimořádné vlastnosti. Základním kyslík vázajícím barvivem je tu hemocyanin. A měď v něm obsažená má antibakteriální účinky.

Ostrorepové také rezignovali na obranný systém bílých krvinek. Místo toho mají amébocyty, které na infekce reagují mnohem pohotověji. A ještě je tu látka, koagulin, která reakci s endotoxiny zprostředkovává. Pro moderní medicínu je zásadní, protože dokáže bleskově stanovit sterilitu/kontaminaci odebraného vzorku. Jde o to, jak tyto užitečné záležitosti z ostrorepů dostat. Většinou jde totiž o poněkud průmyslové odčerpání. Což se nelíbí ochráncům zvířat.

Člověk, anebo ostrorep?

Argumenty ochránců zvířat se v případě neetického odběru tělních tekutin ostrorepů dlouho zdály liché. Cenu záchrany lidského života na morální náklady těžby z ostrorepů nikdo přepočítávat nechtěl. Ročně je díky vzorku odebranému z živých fosilií pohotově otestováno kolem 70 milionů lidí, a krev ostrorepů představuje ve zdravotnictví byznys za 1 miliardu dolarů ročně.

Jenže pak se do věci vložila švýcarská farmaceutická společnost Lonza s novou látkou zvanou Rekombinanční Faktor C (rFC). Ta dokáže to samé jako látky získávané z ostrorepů. A dá se syntetizovat uměle, i v průmyslovém objemu. Bez napíchnutí ostrorepů na transfúzní linku. Což, alespoň teoreticky, činí jejich další utrpení zbytečné.

Basilejská Lonza nezůstala ve svém inovativním přístupu osamělá, s podobným preparátem brzy přišla i francouzská farmakologická společnost bioMerieux. A obě teď, jako součást svého marketingu, aktivně brojí proti dalším odběrům krvomízy z ostrorepů.

Jde jim především o medicínský trh ve Spojených státech amerických. Tam proti nim stojí rival, společnost Charles River Laboratories. Která zatím získává materiál ze živých zvířat. A podle Guardianu má nadstandardní podporu od americké vlády. Na rozdíl od konkurenčních zahraničních syntetických preparátů získávaných bez zbytečného utrpení zvířat, jež jsou tu zatěžovány nadbytečnými schvalovacími testy.

Krev ostrorepů tak zatím zůstává v USA standardem, bez ohledu na to, že už je k dispozici plně syntetická náhražka. Viděno v širších souvislostech: Američané teď těžko mohou kritizovat Čínu a asijské země, za jejich „barbarskou“ tradiční medicínu, pro kterou zbytečně umírají zvířata z volné přírody. Jejich farmaceutické společnosti totiž dělají to samé.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Tauš

Jan Tauš

5.6.2020 13:09
Ve druhé větě se píše, že je Ostrorep vybaven klepítky, myslím, že se má napsát klepýtky, žádná klepítka u žádných živočichů neexistují.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.6.2020 19:48 Reaguje na Jan Tauš
https://cs.wikipedia.org/wiki/Klep%C3%ADtkatci
Odpovědět

Martin Černý

8.6.2020 08:57 Reaguje na Jan Tauš
Když jsme u toho pravopisu, tak české názvy druhů se píší s malým písmenem. A i to klepítko s měkkým i je zcela v pořádku.
Odpovědět
PB

Petr Burda

8.6.2020 21:45 Reaguje na Jan Tauš
Klepítko není kopýtko - a není ve vyjmenovaných slovech. Velké písmeno se píše na začátku věty, u vlastních jmen nebo když vlastnímu jménu přivlastňujete. Pokud je pan Ostrorep vybaven "klepety", bude asi policajt - a tedy klepítko nemá ani jedno. Ale živočich ostrorep je něco jiného.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.6.2020 15:20
Proč myslíte, že se má psát klepýtka?
Ve vyjmenovaných slovech to není. Proto si myslím, že měkké i ve slově klepítka je správně.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist