https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/odpovedi-na-cerne-klimaticke-scenare-mohou-byt-bile-a-zelene-strechy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odpovědí na černé klimatické scénáře mohou být bílé a zelené střechy

27.5.2021 06:39 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ochlazovací efekt bílých střech je až 6x větší než střech zelených. Teplotu v jedenácti modelových územích zástavby dokázaly snížit v průměru o 0,67°C, a v maximu o 2,22°C. Jenže bílé střechy fungují jen za dne.
Ochlazovací efekt bílých střech je až 6x větší než střech zelených. Teplotu v jedenácti modelových územích zástavby dokázaly snížit v průměru o 0,67°C, a v maximu o 2,22°C. Jenže bílé střechy fungují jen za dne.
Foto | Isaac Mehegan / Unsplash
Vlny letních veder sužovaly města při pobřeží Středozemního moře vždy, ale s nástupem klimatických změn se tyto úmorné epizody vedra staly o poznání citelnější. Vzpomínka na léto 2015, kdy se denní teploty v Barceloně pohybovaly vytrvale mezi 35-40 °C (a noční přesahovaly 25 °C) byla pro výzkumníky univerzitního ústavu ICTA-UAB stále dost horká. A proto na extrému tohoto roku namodelovali plán možné optimalizace vln městských veder. Zvažovali přitom dvě často diskutovaná opatření. Střechy zelené. A ty sluneční paprsky odrážející - bílé.
 

Které řešení je lepší? Tak jednoduše se odpovědět nedá. Badatelé z týmu Joana Gilaberta a Sergiho Ventury si uvědomovali, že podobné studie o prospěšnosti zeleně či albeda (poměru odraženého elektromagnetického záření k množství dopadajícího záření) tu už byly. A s různými výsledky. V čem se tyto předcházející studie lišily, bylo užité měřítko.

Jiný efekt užitého opatření se totiž dá odpozorovat na úrovni jednoho domu a jedné střechy, a odlišný na úrovni celé městské čtvrti nebo rovnou metropole. A důležitý je tu i kontext: rozvolněný či nahuštěný charakter zástavby, převládající směr proudění větru, absence nebo přítomnost „kaňonů“ ulic zahloubených mezi výškovými budovami.

Každá z těchto situací vydá mezi opatřeními proti vlnám veder svého favorita, ale dost nejednoznačně. Proto se rozhodli badatelé z ICTA-UAB namodelovat různé scénáře pro 11 typů zástavby. A ukázalo se, že každé opatření má své specifické využití. Dílem proto, že v městské krajině zastavěné mrakodrapy dominují střechy (tvoří 46 % plochy), zatímco v rozvolněné zástavbě hraje prim zeleň (má 15 % pokryvnost plochy, zatímco střechy jen 0,68 %). Zacílit tedy opatření se slunečními paprsky odrážejícími a teplo nepohlcujícími střechami by efekt nepřineslo.

Pokud v členité mozaice velkého města aplikujete mix obou opatření, můžete se dobrat snížení teploty v rozmezí maxim 1,26-4,73°C. Což je v jednu odpoledne znát.
Pokud v členité mozaice velkého města aplikujete mix obou opatření, můžete se dobrat snížení teploty v rozmezí maxim 1,26-4,73°C. Což je v jednu odpoledne znát.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Podnětných zjištění ale práce přinesla víc. Například, že s vlnami veder se obecně lépe vyrovnává heterogenní městské prostředí. Tedy výškově nesourodý mix budov. Jejich heterogenita totiž částečně napomáhá k rozrušování efektu tepelných ostrovů a rozbíjí svou nerovnoměrností lokálně budované mikroklima. Tuto heterogenitu samozřejmě podpoří začlenění prvků vegetace. Ale pozor – k tomu, aby efektivně zeleň snižovala horko, je třeba i patřičná závlaha. Kvůli evapotranspiraci, odpařování. Jen v kombinaci se závlahou má tedy vegetace patřičný potenciál ke snižování teploty. Kolik vody by bylo zapotřebí? Nižšího efektu se doberete v přepočtu se 2 litry na metr čtvereční závlahy za den, výraznějšího s 5 litry na metr čtvereční a den.

Pokud jde o ozeleněné či „bílé“ střechy, potenciál ke snižování teploty mají obě opatření. Ale každé funguje trochu jinak. Ochlazovací efekt bílých střech je až 6x větší než střech zelených. Teplotu v jedenácti modelových územích zástavby dokázaly snížit v průměru o 0,67 °C, a v maximu o 2,22 °C. Zelené střechy snižovaly teplotu v průměru o 0,15 °C a maximu 0,17 °C. Jenže bílé střechy fungují jen za dne. Úmorné noční vedro ovlivnit nemohou. A tehdy se projeví klady střech zelených. Badatelé odvodili, že by se v noci mohlo spotřebovat o 26 % méně energie na provoz klimatizací.

Pokud v členité mozaice velkého města aplikujete mix obou opatření, můžete se dobrat snížení teploty v rozmezí maxim 1,26-4,73 °C. Což je v jednu odpoledne znát i v rozpálené španělské (katalánské) metropoli. Na základě této modelové studie pak autoři z ICTA-UAB doporučují rozšířit zeleň o dalších 6 městských parků a zvýšit stávající zastoupení pokryvnost vegetace z 32,54 % na 35,92 %. Pro města, které letní horko také trápí, ale tak bohatou městskou zelení nedisponují, se nabízí pohotovější řešení v podobě „chladivých“ bílých střech.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

27.5.2021 07:36
Obávám se, že autor pláče na nesprávném hrobě. Klimatická změna není způsobena barvou střech, ale emisemi 40 mld. tun CO2 ročně do atmosféry. A s tím barva střechy vůbec nesouvisí. Jediná pomoc by byla, kdyby se střechy pokryly fv panely. Ty odvedou 20% záření ve formě elektřiny pryč a střechu zastíní. Navíc můžou živit nejen klimatizace, ale i většinu spotřebičů v domě.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

27.5.2021 08:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Autor neroní slzy nad klimatickou změnou, ale nad řešením vln veder. Možná klimatickou změnou umocněnou. Popisované opatření je tedy adaptační, ne mitigační.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.5.2021 09:47 Reaguje na Radomír Dohnal
Já si myslím, že právě fve je řešením adaptačním (střechu zastíní a vyrobí energii pro klimatizace) a částečně i mitigační, protože snižuje závislost celého domu na centrálně vyráběné a přes přenosovou soustavu proháněnou elektřinu.
Tím se dosahuje diverzifikace zdrojů a odlehčování soustavy i centrálních zdrojů. Ovšem pod panely může být střecha klidně bílá, cenově to vyjde nastejno.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.5.2021 14:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Letos zatím nebylo co do vlny veder, nic k řešení.
Takže jen bla, bla, bla.
A střecha může být klidně bílá, z cementových tašek natřených syntetikou z ropy (nebo zenergeticky mimořádmě náročné výrobitelného hliníkového, či zinkotitianového plechu, natřených toutéž sytetikou). V kombinaci s těžbou vápence, jeho dopravou mletím a vypalováním se dokonale uzavře ropácký kruh. A když k tomu připočítáte výrobu fv, stačí jen výroba křemíku a tavení skleněného krytí, výroba plastových částí a hliníkových rámů, respektive plechové kritiny, tak vyjde pálená taška je ekologicky nejšetrnější střešní krytina.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.5.2021 14:48 Reaguje na Jiří Daneš
U vás na dvorku. Rok 2020 byl celosvětově zase nejteplejší v historii a problém je GLOBÁLNÍ oteplování.
v současnosti jsou na Sibiři třicetistupňová vedra, studený vzduch, který proudí k nám je nahrazován žhavým vzduchem z pouští Mongolska.
Řídí to jet stream a stále hlubší poruchy tohoto proudění je zase do značné míry zůsobené oteplováním.
Odpovědět
li

27.5.2021 23:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Kde jste zase vzal,že jsou na Sibiři třicítky?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.5.2021 14:49 Reaguje na Jiří Daneš
Velmi důležité je, jakou energii na ty vaše postupy použijete.
Pokud z OZE, není na tom nic extra špatného, ty panely produkují pak energii zcela čistou.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.5.2021 13:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy Hanzl, v létě topíte a produkujete CO2?
A ty fv panely odvedou těch 80% záření kam?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.5.2021 14:51 Reaguje na Jiří Daneš
Ty panely vyzáří teplotu do svého okolí úplně stejně, jako všechny ostatní materiály ležící na slunci.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

27.5.2021 07:51
Jedinou správnou odpovědí na oteplování je masivní zadržování vody na pevnině a plošná výsadba vhodné zeleně, která dokáže pomoci při ochlazování. Lakování střech na bílo mi připomíná situaci, kdy by mi hořel barák a já bych šel požár hasit konvičkou na zalévání kytek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.5.2021 09:55 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Taky mám ten pocit, ale hlavní je zablokovat emise CO2 a začít je odčerpávat z atmosféry.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

27.5.2021 12:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Ta výsadba zeleně by mohla pomoci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.5.2021 14:53 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pouze tehdy, kdyby se uhlík v ní vytvořený tlačil zase pod zem. Jinak se zetlením zase ve formě CO2 uvolní.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

27.5.2021 23:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Já jsem měl na mysli dlouhodobější zeleň než je řepka.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.6.2021 08:32 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
I ta časem odumře a vypustí CO2 do atmosféry.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.5.2021 08:44
Uf, uf, uf. Badatelé došli k něčemu, co praktikují jižní národy tisíce
let. Domy i střechy mají nabíleny a přírodní klimatizací jsou tlusté
hlíněné zdi s větracím "komínem" často až z podzemí. Ještě, že máme nyní
ty vědce a badatele, kteří vylezli z laboratoří do terénu a zkopírovali
poznatky z dob faraónů. No a fotovoltaika? Ano odčerpá těch svých 20%,
ale kolik odrazí ty černé plochy na rozdíl od bílých? Jinak i ta slavná
fotovoltaika může mít problém s přehřátím a o to více musí být kvalitní, aby to přežila. Ty levné šunty dům tak leda podpálí a hasit ji je tak
leda pro sebevrahy. Na videu jsem viděl hořící dům s fotovoltaikou na
střeše a hasiče přihlížející z bezpečné vzdálenosti ohni. Jiskřilo to
a blýskalo jako za bouřky a sklo létalo po okolí. Po zhroucení střechy
začalo teprve hašení a to stále ještě z uctivé vzdálenosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.5.2021 09:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Bílá střecha není nic nového, ovšem v klasických zemích jsou bílé zdi a na střechách se večer žije.
Fotovoltaika je stavěna do vyšších teplot, při teplotě panelu asi +50°C se snižuje její výkon asi o 18%.
Fotovoltaika nemůže dům zapálit ani omylem, to snad jen zkrat kdekoliv, jako u normální přípojky.
Odpovědět

Jirka Černý

27.5.2021 10:46
Střechy ano ale bylo by dobré njaké řešení pro silnice, i když ve městech nejsou obvykle ty klasické černé asfaltky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.5.2021 11:32 Reaguje na Jirka Černý
Asfaltka je černá jen nová, pak zešedne. Betonka je světle šedá normálně.
Nedovedu si představit v létě bílou silnici, to by každý řidič musel mít totálně černé brýle, přes které by neviděl nic tmavšího.
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.5.2021 14:24 Reaguje na Pavel Hanzl
betonová vozovka má kromě výhod i několik nevýhod. 1. vede teplo, a tak musí být vyšší "kufr" konstrukčních vrstev vozovky jako ochrana podloží proti mrazu, 2. akustika, 3. tepelná kapacita v kombinaci s bílou barvou a velká ochota k tvorbě náledí, a tak betonová vozovka je v zásadě vhodná na silně zatížené komunikace v extravilánu (s předpokladem dostatečné pohotové zimní údržby) a na plochy extrémně zatížené vodorovnými silami (zastávky autobusů).
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist