Přítomnost divokých zvířat ve městech má blahodárný účinek na lidskou psychiku

Na zvířata ve městech by se už nemělo pohlížet jako na nositele problémů, ale měly by být vyzvedávány i pozitivní stránky jejich přítomnosti. Srnky, zajíci, jezevci či lišky, kteří do městského ekosystému zavítají, s sebou totiž přináší řadu dosud přehlížených ekologických benefitů. Podle Carla Soulsburyho má pouhá přítomnost divokých zvířat blahodárný účinek na lidskou psychiku.

Zoolog Carl Soulsbury z univerzity v britském Lincolnu se před několika lety začal věnovat problematice zvířat, malých i velkých savců a ptáků, pronikajících do center a předměstí velkých sídel. Při hledání informačních zdrojů ale narážel jen na typ informací odrážejících jednostranný a zjednodušený pohled. Stránky odborných žurnálů plnily lišky přenášející vzteklinu, kousající jezevci, hlodavci přenášející parazity a ptáci, kteří své okolí znečišťují trusem.

„Také většina veřejného dialogu o přítomnosti divokých zvířat ve městech byla omezena na témata rizika přenosu chorob, poškození majetku či možného nebezpečí pro domácí mazlíčky," říká Soulsbury. „Informací o aktuálním přínosu fauny z volné přírody ve městech bylo pomálu." Proto se rozhodl upozornit na fakt, jaké výhody přináší potenciální přítomnost kusu živé divočiny.

„Lidé a divoká zvířata dokáží úspěšně žít bok po boku v zastavěných oblastech," říká Soulsbury a dále upozorňuje, že: „Zvířata už první krok učinila a nyní je na lidech, aby se postarali o určitý kulturní posun ve vlastním myšlení." Cesta k lidskému porozumění ale není snadná. Zatímco lidé už prý chápou význam blízkosti parkové zeleně pro své zdraví a blahobyt, výhody přítomnosti zvířat jim stále unikají. Jaké že to jsou?

Například to, že přítomnost malých pěvců úspěšně redukuje početnost hmyzích škůdců, a poletující dravci zase regulují výskyt hlodavců. Hlavní a přesto nezjevnou výhodou podle Soulsburyho zůstává, že už pouhá přítomnost divokých zvířat má blahodárný účinek na lidskou psychiku. Zoolog z Lincolnské univerzity dále cituje řadu aktuálních vědeckých prací, které dokládají regenerační a rekreační účinek přítomnosti divokých zvířat na psychiku lidí ve městech odtržených od přírody.

„Zásadní problém zatím je, že nedokážeme stanovit přesný počet a lokality výskytu divokých zvířat ve městech," říká Soulsbury. „A tím ani přesně kvantifikovat jejich efekt." Do připravovaného podrobného monitoringu, vedeného na lokální úrovni, proto hodlá zapojit širokou veřejnost. Lidé tak budou mít možnost přímého kontaktu s divočinou ve svém okolí, což zvýší jejich obecné povědomí, tak i sníží riziko budoucích lidsko-zvířecích konfliktů.

---

---

reklama

---