Rušte parkovací místa. Pomalu a potichu, radí dánský architekt Jan Gehl
Podle Jana Gehla se města navrhují pouze technicky – plánuje se infrastruktura, cesty nebo domy a doufá se, že se lidé s novými objekty prostě srovnají. „Většinou se s nimi ale nesrovnají,“ říká Ghel.
Po celou historii až do šedesátých let dvacátého století se města stavěla pro lidi, kteří se pohybují po vlastních nohách. Rozšiřovala se postupně, po krocích, po jednotlivých budovách, připomíná Gehl. V roce 1960, někde dříve, jinde později, se ale podle jeho slov tento zažitý systém převrátil. Výstavba měst se začala provádět ve velkých jednotkách, byly určovány zóny na bydlení, práci, rekreaci a dopravu. A nastal rozmach automobilismu. Gehlovými slovy doslova „invaze automobilů“.
Pro lidi, kteří se chtějí nyní pohybovat pěšky, je ve městě stále méně místa a podmínky pro pěší jsou v záplavě aut často nedůstojné. „Nejdůležitějším člověkem ve městě se stal řidič,“ tvrdí architekt.
Více asfaltu, více aut
Množství aut ve městě je přitom podle Gehla relativní. „Každé město má tolik aut, kolik si jich pozve,“ říká. K snížení jejich počtu doporučuje velmi nepopulární krok: rušení parkovacích míst. „Když lidé nemohou zaparkovat, tak nepřijedou,“ vysvětluje. Na příkladu Nizozemí se totiž ukazuje, že ani sebevětší podpora cyklistiky sama o sobě na snížení automobilové dopravy ve městech nestačí. Parkovací místa by se ale měla podle Gehla rušit pozvolna a potichu. „Když to nikomu neřeknete, nikdo si toho nevšimne,“ říká architekt ze své kodaňské zkušenosti.
V Kodani nyní jezdí do práce na kole 37 % obyvatel. „V květnu skoro nemůžete přejít silnici, místo automobilové zácpy, máme zácpu na cyklostezkách,“ na oko si stěžuje Gehl. Bicykl je v dánské metropoli natolik běžným, že jej můžete převézt nejen vlakem nebo metrem, ale přizpůsobily se i místní taxíky.
„Co je dobré pro lidi, je dobré i pro podnikání,“ snaží se vyvrátit jeden z argumentů odpůrců rušení parkovacích stání. Lidé, kteří se po městě rádi pohybují, v něm tráví i více času. V Kodani se podle Gehlových slov prodloužila například letní sezóna venkovních zahrádek. Do podpory alternativní dopravy se ostatně mohou zapojit i samy obchody a další podniky a připravit například speciální programy pro cyklisty.
Podporovat docházení či dojíždění do práce na kole znamená zároveň podporovat zdravý životní styl, připomíná Gehl. Vyspělý svět potýká s nedostatkem pohybu a civilizačními chorobami. V dlouhodobém měřítku se tedy může ušetřit nejen na výdajích za infrastrukturu, ale i za léčebné výdaje.
Lidské měřítko
Od chvíle, kdy mají hlavní slovo v plánování měst dopravní inženýři nastala podle Gehla paradoxní situace: zatímco o autech a jejich pohybu po městech víme všechno, o tom jak procházejí a jak využívají město lidé, nevíme nic. Vnímání města v rychlosti 5 km v hodině a oční výšce je přitom prý to nejdůležitější měřítko. Ptačí perspektiva je sice přitažlivá, ale také záludná.
„V padesátých a šedesátých letech se města navrhovala tak, aby vypadala dobře z letadla a jejich čtvrti z helikoptéry,“ tvrdí Jan Gehl. „Ale nikdo se nezajímal o to, jak to vypadají z pohledu člověka,“ vysvětluje. Příkladem podle Gehla může být město Brasília postavené v 50. letech na zelené louce. Metropole navržená tak, aby z výšky připomínala siluetu orla, vypadá z letadla fantasticky. To ovšem běžný obyvatel a návštěvník města tolik neocení. Naopak stará rezidenční čtvrt v Kodani ze začátku 20. století je z ptačí perspektivy naprosto nezajímavá, přesto podle Gehla přitahuje významné dánské osobnosti, včetně architektů. „Prostě proto, že se tam dobře žije,“ říká Jan Gehl.
reklama
Architekt Jan Gehl a inspirace z Kodaně
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Václav Příhoda
1.6.2023 13:43
Nařknout... - 1. 6. 2012 - Jan Šimůnekad 1. On má liberalismus poněkud jiný význam zde, v Evropě a jiný v USA (liberálové v USA jsou v podstatě komunisté a s liberalismem jako takovým, v evropském slova smyslu, nemají nic společného. Proto je váš projev na toto téma poněkud mimo mísu.ad 2. V 60. letech si na západě vylidnili centra měst cestou nenažranosti (nasadili daně, které místní neutáhli, ať je museli přímo platit, nebo se jim promítly do nájmů apod.). Dnes se u nás děje to samé pod praporem "ekologie". Je jasné, že v obou případech se najdou developeři, kteří budou ve vylidněných centrech něco "budovat", zejména pokud budou zastupitelé rozhodovat o obecních penězích bez veřejné kontroly (takže je možno hospodařit stylem "dostanete miliardu z veřejných peněz a já z toho deset procent za zprostředkování"). Jediná cesta, jak tomu zabránit, je důsledná kontrola všech peněžních toků z radnic veřejností. A povinnost zastupitelů tuto kontrolu umožnit. ad 3. V kuřácké hospodě vaří líp než v nekuřácké. Kdyby vařili líp v té nekuřácké, tak bych chodil tam. (Je ovšem otázka, zda by po zavedení nekuřáckého režimu nezkrachovali.) Mimochodem, kdysi jsem počítal zdravotní vliv těch kuřáckých restaurací: Vyšlo mi to asi na 10 - 15 mrtvých ročně na celou republiku, ovšem za podmínky, kdyby všichni nekuřáci ihned po pracovní době (děti po škole) odešli do kuřácké restaurace a strávili tam veškerý čas až do konce provozní doby. V reálu (protože tatopodmínka evidentně splněna není) to bude možná ani ne jeden nebožtík za republiku a rok. ad 4 "Transferová vozidla, která nemají s oblastí nic společného" rušením parkovacích míst nijak neovlivníte. Ta budou chtít obchvaty a pod., tedy věci, které "zelení" pravidelně a dlouhodobě blokují (viz před pár lety Plzeň, nyní České Středohoří, ale taky blokují výstavbu obchvatných komunikací kolem Prahy apod.). "Výjimky" se zpravidla přidělují draze a korupčně. Budete-li mít rodiče v zóně, tak na ně parkovací kartu nebo vjezd zpravidla nedostanete. Už tu padla suma 400 Kč za vjezd řemeslníka (když to nespraví na místě, tak se každá oprava prodraží minimálně o dvojnásobek, za odvoz a za dovoz). Raději pojedu pro rohlíky (protože zpravidla nekupuji jen ty) do nákupního centra, než abych si platil povolení k vjezdu / parkování. Jistěže je to i otázka cen v těch večerkách apod. Pokud do oblasti nevjedu, nezaparkuji, nemohu přijímat návštěvy, mám permanentní problémy s jakýmikoli službami atd., tak nakonec skutečně přesídlím jinam, kde takováto buzerace a vícenáklady nebudou (už proto, že budu počítat s prognózou jejich stupňování, o tom je právě ten "ekoteror"). 5. Levičáci si fašismus pochopitelně definují tak, aby se zakryl fakt, že se jedná o levicový politický směr, velice často souznící s tím, co hlásají sami. |