Rušte parkovací místa. Pomalu a potichu, radí dánský architekt Jan Gehl
Podle Jana Gehla se města navrhují pouze technicky – plánuje se infrastruktura, cesty nebo domy a doufá se, že se lidé s novými objekty prostě srovnají. „Většinou se s nimi ale nesrovnají,“ říká Ghel.
Po celou historii až do šedesátých let dvacátého století se města stavěla pro lidi, kteří se pohybují po vlastních nohách. Rozšiřovala se postupně, po krocích, po jednotlivých budovách, připomíná Gehl. V roce 1960, někde dříve, jinde později, se ale podle jeho slov tento zažitý systém převrátil. Výstavba měst se začala provádět ve velkých jednotkách, byly určovány zóny na bydlení, práci, rekreaci a dopravu. A nastal rozmach automobilismu. Gehlovými slovy doslova „invaze automobilů“.
Pro lidi, kteří se chtějí nyní pohybovat pěšky, je ve městě stále méně místa a podmínky pro pěší jsou v záplavě aut často nedůstojné. „Nejdůležitějším člověkem ve městě se stal řidič,“ tvrdí architekt.
Více asfaltu, více aut
Množství aut ve městě je přitom podle Gehla relativní. „Každé město má tolik aut, kolik si jich pozve,“ říká. K snížení jejich počtu doporučuje velmi nepopulární krok: rušení parkovacích míst. „Když lidé nemohou zaparkovat, tak nepřijedou,“ vysvětluje. Na příkladu Nizozemí se totiž ukazuje, že ani sebevětší podpora cyklistiky sama o sobě na snížení automobilové dopravy ve městech nestačí. Parkovací místa by se ale měla podle Gehla rušit pozvolna a potichu. „Když to nikomu neřeknete, nikdo si toho nevšimne,“ říká architekt ze své kodaňské zkušenosti.
V Kodani nyní jezdí do práce na kole 37 % obyvatel. „V květnu skoro nemůžete přejít silnici, místo automobilové zácpy, máme zácpu na cyklostezkách,“ na oko si stěžuje Gehl. Bicykl je v dánské metropoli natolik běžným, že jej můžete převézt nejen vlakem nebo metrem, ale přizpůsobily se i místní taxíky.
„Co je dobré pro lidi, je dobré i pro podnikání,“ snaží se vyvrátit jeden z argumentů odpůrců rušení parkovacích stání. Lidé, kteří se po městě rádi pohybují, v něm tráví i více času. V Kodani se podle Gehlových slov prodloužila například letní sezóna venkovních zahrádek. Do podpory alternativní dopravy se ostatně mohou zapojit i samy obchody a další podniky a připravit například speciální programy pro cyklisty.
Podporovat docházení či dojíždění do práce na kole znamená zároveň podporovat zdravý životní styl, připomíná Gehl. Vyspělý svět potýká s nedostatkem pohybu a civilizačními chorobami. V dlouhodobém měřítku se tedy může ušetřit nejen na výdajích za infrastrukturu, ale i za léčebné výdaje.
Lidské měřítko
Od chvíle, kdy mají hlavní slovo v plánování měst dopravní inženýři nastala podle Gehla paradoxní situace: zatímco o autech a jejich pohybu po městech víme všechno, o tom jak procházejí a jak využívají město lidé, nevíme nic. Vnímání města v rychlosti 5 km v hodině a oční výšce je přitom prý to nejdůležitější měřítko. Ptačí perspektiva je sice přitažlivá, ale také záludná.
„V padesátých a šedesátých letech se města navrhovala tak, aby vypadala dobře z letadla a jejich čtvrti z helikoptéry,“ tvrdí Jan Gehl. „Ale nikdo se nezajímal o to, jak to vypadají z pohledu člověka,“ vysvětluje. Příkladem podle Gehla může být město Brasília postavené v 50. letech na zelené louce. Metropole navržená tak, aby z výšky připomínala siluetu orla, vypadá z letadla fantasticky. To ovšem běžný obyvatel a návštěvník města tolik neocení. Naopak stará rezidenční čtvrt v Kodani ze začátku 20. století je z ptačí perspektivy naprosto nezajímavá, přesto podle Gehla přitahuje významné dánské osobnosti, včetně architektů. „Prostě proto, že se tam dobře žije,“ říká Jan Gehl.
reklama
Architekt Jan Gehl a inspirace z Kodaně
předchozí 
Další informace |
Dále čtěte |
Většina starých lidí není schopna přejít silnici včas
Dálnice po Dánsku: Autům vjezd zakázán, sem smí jen kola
Průzkum: Na kole jezdí půl republiky, za výlety ale musí do zahraničíOnline diskuse
Všechny komentáře (1)
Václav Příhoda
1.6.2023 13:43
studie o zeleni, zdraví a automobilismu - 3. 6. 2012 - PájaStromy tím, že vypařují vodu, zmírňují teplotní extrémy. Takže v létě město chladí (a zadarmo). Zkuste si, až bude venku 40 stupňů zajít do parku pod strom, anebo si lehnout na pláž pod slunečník či nějaký přístřešek a následně to porovnat.geohydraulika.fsv.cvut.cz/on_line/ape/APE%20prednaska%207.pdf Zeleň je navíc velkým lapačem prachu, hlavně jemných částic, na něž je navázána velká část znečištění. Zkusmo jsem k tomu něco googloval (a jistě by v tom šlo pokračovat): "A review of the literature reveals considerable evidence to support the suggestion that vegetative surfaces remove particulate matter from the atmosphere. Preliminary observations of the leaf surfaces of an important urban tree indicate the presence of numerous particulate contaminants." (z roku 1977) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2595388/ "Foliar dust on urban tree leaf surfaces in Huizhou (HZ) in Guangdong Province of China was studied for a range of elements. The concentrations of the heavy metals (Cd, Cr, Cu, Pb, Zn) and sulfur in the foliar dust were determined by ICP-AES. Remote sensing imaging was used to estimate the total aboveground urban vegetation biomass in Huizhou, information that was then used to estimate the total removal of air particulates in the city by foliar dust. The results showed that the heavy metal concentrations in foliar dust were high, particularly for Cd and Pb. Concentrations of Cd ranged from 6.2 to 12.8 mg kg−1, while concentrations of Pb ranged from 434.0 to 512.0 mg kg−1. The amount of foliar dust retained by the four tree species increased with time for 20 d following a rain event. The amount of foliar dust collected from different locations in the city was significantly different. Specifically, the heavy metal and sulfur pollution index in the different locations decreased in this order: Power Station (PS) > Electronic Industry Area (EIA) > Commercial and Traffic Area (CTA) > Residential Areas (RA) > Control Area (CA). These data suggest that the foliar dust can remove appreciable amounts of Cd, Cr, Cu, Pb, Zn, and S – 0.040 t, 1.63 t, 2.70 t, 1.84 t, 5.54 t, and 19.52 t, respectively – from the atmosphere in the study area. This information can provide health-related impetus and guidance for the work of urban planners and those involved in environment protection." (z roku 2008) http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0045653508015944 Pro p. Šimůnka: ukažte mi nějakou studii, která vyhodnocuje dopady automobilismu na zdraví lidské populace a ukazuje, že má dopady celkově pozitivní :-). |
