Rušte parkovací místa. Pomalu a potichu, radí dánský architekt Jan Gehl
Podle Jana Gehla se města navrhují pouze technicky – plánuje se infrastruktura, cesty nebo domy a doufá se, že se lidé s novými objekty prostě srovnají. „Většinou se s nimi ale nesrovnají,“ říká Ghel.
Po celou historii až do šedesátých let dvacátého století se města stavěla pro lidi, kteří se pohybují po vlastních nohách. Rozšiřovala se postupně, po krocích, po jednotlivých budovách, připomíná Gehl. V roce 1960, někde dříve, jinde později, se ale podle jeho slov tento zažitý systém převrátil. Výstavba měst se začala provádět ve velkých jednotkách, byly určovány zóny na bydlení, práci, rekreaci a dopravu. A nastal rozmach automobilismu. Gehlovými slovy doslova „invaze automobilů“.
Pro lidi, kteří se chtějí nyní pohybovat pěšky, je ve městě stále méně místa a podmínky pro pěší jsou v záplavě aut často nedůstojné. „Nejdůležitějším člověkem ve městě se stal řidič,“ tvrdí architekt.
Více asfaltu, více aut
Množství aut ve městě je přitom podle Gehla relativní. „Každé město má tolik aut, kolik si jich pozve,“ říká. K snížení jejich počtu doporučuje velmi nepopulární krok: rušení parkovacích míst. „Když lidé nemohou zaparkovat, tak nepřijedou,“ vysvětluje. Na příkladu Nizozemí se totiž ukazuje, že ani sebevětší podpora cyklistiky sama o sobě na snížení automobilové dopravy ve městech nestačí. Parkovací místa by se ale měla podle Gehla rušit pozvolna a potichu. „Když to nikomu neřeknete, nikdo si toho nevšimne,“ říká architekt ze své kodaňské zkušenosti.
V Kodani nyní jezdí do práce na kole 37 % obyvatel. „V květnu skoro nemůžete přejít silnici, místo automobilové zácpy, máme zácpu na cyklostezkách,“ na oko si stěžuje Gehl. Bicykl je v dánské metropoli natolik běžným, že jej můžete převézt nejen vlakem nebo metrem, ale přizpůsobily se i místní taxíky.
„Co je dobré pro lidi, je dobré i pro podnikání,“ snaží se vyvrátit jeden z argumentů odpůrců rušení parkovacích stání. Lidé, kteří se po městě rádi pohybují, v něm tráví i více času. V Kodani se podle Gehlových slov prodloužila například letní sezóna venkovních zahrádek. Do podpory alternativní dopravy se ostatně mohou zapojit i samy obchody a další podniky a připravit například speciální programy pro cyklisty.
Podporovat docházení či dojíždění do práce na kole znamená zároveň podporovat zdravý životní styl, připomíná Gehl. Vyspělý svět potýká s nedostatkem pohybu a civilizačními chorobami. V dlouhodobém měřítku se tedy může ušetřit nejen na výdajích za infrastrukturu, ale i za léčebné výdaje.
Lidské měřítko
Od chvíle, kdy mají hlavní slovo v plánování měst dopravní inženýři nastala podle Gehla paradoxní situace: zatímco o autech a jejich pohybu po městech víme všechno, o tom jak procházejí a jak využívají město lidé, nevíme nic. Vnímání města v rychlosti 5 km v hodině a oční výšce je přitom prý to nejdůležitější měřítko. Ptačí perspektiva je sice přitažlivá, ale také záludná.
„V padesátých a šedesátých letech se města navrhovala tak, aby vypadala dobře z letadla a jejich čtvrti z helikoptéry,“ tvrdí Jan Gehl. „Ale nikdo se nezajímal o to, jak to vypadají z pohledu člověka,“ vysvětluje. Příkladem podle Gehla může být město Brasília postavené v 50. letech na zelené louce. Metropole navržená tak, aby z výšky připomínala siluetu orla, vypadá z letadla fantasticky. To ovšem běžný obyvatel a návštěvník města tolik neocení. Naopak stará rezidenční čtvrt v Kodani ze začátku 20. století je z ptačí perspektivy naprosto nezajímavá, přesto podle Gehla přitahuje významné dánské osobnosti, včetně architektů. „Prostě proto, že se tam dobře žije,“ říká Jan Gehl.
reklama
Architekt Jan Gehl a inspirace z Kodaně
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Václav Příhoda
1.6.2023 13:43
Nařknout... - 3. 6. 2012 - Jan Šimůnekad1 V názvosloví politických a ekonomických směrů je b...l, který v něm ovšem nadělali levičáci.A dále si vzpomeňte na 90. léta, kdy se po zhroucení SSSR na chvíli otevřely archivy. Tehdy se ukázalo, že prakticky všichni, kdo byli usvědčení z "neamerické činnosti" byli opravdu řízeni sovětskou tajnou službou. Dtto prakticky celé protiválečné hnutí za války ve Vietnamu. I známý proslov M. L. Kinga "I have a dream..." napsal anonymní důstojník KGB. ad2 Současný ekoteror skutečně vylidňuje města, protože domácnost, k níž se nedá zajet autem, nemůže normálně fungovat. Dříve (60. léta) a v západní Evropě a USA to byly nadhodnocené daně. Odkazy na to máte i v této diskusi. Nevidím sebemenší důvod, proč parkovat někde, kde nebydlím, nepracuji, nebo nemám něco jiného, kvůli čemu tam jsem. To si jako myslíte, že lidé pojedou přes půl Prahy nebo půl republiky jen proto, aby vám zablokovali komunikaci pro požární vozidla? Ti lidé tam parkují proto, že tam buď bydlí, nebo pracují, nebo nakupují, nebo jsou na návštěvě, nebo tam dostávají nějakou službu (např. holič) apod. A pokud stojí na zákazech apod., tak jen proto, že nějaký lidský odpad zredukoval parkovací místa, "zklidňoval provoz", "humanizoval čtvrť", jak to radí ekofašista Gehl. Jistěže je někde je to akcentováno tím, že rudí Gehlové projektovali řadu sídlišť s tím, že auto je nemístný luxus, na který se musí vystát dvacetiletý pořadník a získat řadu razítek a podpisů. A že lidé mají sedět doma nebo v práci a mezi nimi se pohybovat jen po schválené trase a každé odbočení z ní si nechat předem schválit vysokoprevoschoditělstvem okresním náčelníkem, jak to ještě relativně do nedávna měli v SSSR (a byla snaha to zavést i u nás - a zelení mají tendence se k této snaze vracet). ad3 Restaurace se volí podle toho, jak tam vaří (+ takových těch čísílek na jídelníčku). Tahle kuřácká vychází prostě líp než řada nekuřáckých (zkoušeno cca 5, 6, které vyhovovaly ještě v dalších požadavcích). K tomu pasívnímu kouření: Dá se vyjít ze statistické ročenky, kdy z počtu zemřelých na rakovinu plic dostanete procento kuřáků v populaci a přes určité koeficienty, vztažené na některé další nádory, kardiovaskulární choroby apod. dostanete počet mrtvých způsobených kouřením za rok. Existují práce, vyčíslující zvýšení pravděpodobnosti úmrtí u nekuřáků, majících za partnera kuřáka, případně nekuřáků na kuřáckém pracovišti. Z nich se dají vytáhnou koeficienty, s jejichž pomocí se dostanete na maximální možný počet úmrtí navíc, pokud by všichni stávající nekuřáci byli vystaveni v praxi nereálnému pasívnímu kouření. Realitu lze z tohoto čísla jen odhadnout jako zlomek takto vypočteného (nemožně velkého) čísla. Na exaktnější vyčíslení byste musel mít nějaké (validní pro naši populaci) studie na téma, kolik procent nekuřáků chodí do kuřáckých restaurací, kolik tam stráví času, jaké je jejich věkové složení apod. Nicméně dá se odhadnout, že koruna investovaná např. do protikuřácké výchovy na školách bude až několik set krát efektivněji vynaložená než koruna utracená v souvislosti se zákazem kouření v restauracích nebo třeba na stanicích MHD. Takže se jedná, pomineme-li skutečnost, že se zde státní moc motá do něčeho, do čeho by se motat v principu neměla (máme-li mít demokracii), o naprosto nesmyslné plýtvání penězi. ad 4. Na tohle jsem už reagoval výš: Téměř nikdo nejezdí a neparkuje autem jen tak, pro zábavu. Pokud je nějaká čtvrť přecpaná auty, tak je prostě špatně dimenzovaná, špatně naprojektovaná. K tomu nakupování: Je mnohonásobně efektivnější udělat jednou dvakrát týdně velký nákup (spojit třeba s cestou do práce nebo zpět), než obcházet větší množství krámů. Ty jsou vhodné k tomu, když něco zapomenu koupit, nebo se vynoří potřeba nějaké potraviny, která nebyla plánovaná. Pokud babka nezvládne přejít přes ulici, tak jí ten nákup někdo přiveze, třeba i na týden (většina domácností u nás má ledničku s malým mražákem, opět trn v očích ekologů), Takže jí toho veze větší objem. V MHD máte limitovanou velikost tašky zdarma, za nadměrečnou a za každou další byste měl platit lístek, konkrétně v Brně jako jízdenka pro dospělého, v jiných městech to může být jinak, už to dovozné činí dovezení autem výhodnějším. A to ještě můžete být z přepravy vykázán (opět podle brněnského přepravního řádu, jinde to může být jinak), takže musíte započítat i hodnotu rizika, že to "sockou" nedovezete vůbec. ad 5. Kapitalismus je socioekonomický systém. Homosexuálové, potraty a feministky (atd.) souvisejí s ideologií, která nemá s kapitalismem nic společného a je mu naopak nepřátelská, křesťanstvím. To, že si někteří takto orientovaní pánové a dámy kapitalismus "přivlastnili", jako si jiní z jejich řad "přivlastnili" třeba Vánoce, Velikonoce a jiné pohanské svátky, je už asi za horizontem této diskuse. Paní H. je prostě z těch spíše levicových ideologů, kteří se snažili a snaží (viz bod 1) udělat z původně jednoduchého rozdělení politických stran co nejméně přehledný a co nejméně logický "guláš". Doporučuji spíše ignorovat. |