https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/sakvice-pretvorily-30-hektaru-poli-na-zivou-krajinu-za-domy-maji-les-i-rybnik
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Šakvice přetvořily 30 hektarů polí na živou krajinu. Za domy mají les i rybník

1.10.2024 18:22 (ČTK)
Foto | Město Šatvice / Adapterra Awards
Přes 30 hektarů monotónní zemědělské krajiny přetvořily v uplynulých deseti letech Šakvice na Břeclavsku. Místo polí mají nyní za posledními domy rybník, tůně, louky, cesty s alejemi a keři i lužní les. Do krajiny se vrátila řada živočišných druhů, začaly zde růst vzácné plevely a místní začali mnohem více chodit do okolí. Starosta David Tomášek (STAN) ČTK řekl, že obec plánuje ještě další zásahy do krajiny.
 
Celý projekt se letos jako jeden ze dvou jihomoravských dostal do celostátního finále soutěže Adapterra Awards, která oceňuje a ukazuje příklady dobrých projektů, které mají pozitivní dopad na přírodu a životní prostředí.

Iniciátorkou změn v okolí byla před více než deseti lety tehdejší starostka Drahomíra Dirgasová (STAN), dnes už jen členka zastupitelstva. Díky poměrně rychlým pozemkovým úpravám se obci podařilo získat potřebné pozemky a mohla s proměnou začít. Krajina v okolí byla pestřejší a pravidelně zaplavovaná před vznikem Novomlýnských nádrží v 70. letech minulého století. Od té doby byly kromě několika vinic pro okolí typické velké lány polí, mezi nimiž zanikly i cesty.

Foto | Město Šatvice / Adapterra Awards

"Teď chodí za obec sledovat přírodu děti i spousta místních. Hodně lidí chodí také běhat a využívají cesty. Snažíme se také prosekávat polňačky, aby byly přístupné," řekl Tomášek. Hodně lidí míří k rybníku a tůním také v zimě, protože rychle zamrzají a dá se na nich bruslit.

Aby se podařilo benefity projektu udržet, stará se obec i společnost Kavyl o údržbu zeleně. Louky a další místa je potřeba sekat. Kolem rybníku vznikla i slaniska. Další výsadbu stromů a keřů, snad už příští rok, plánuje obec kolem Zaječího potoka, kde jsou zatím holé kopce. Do budoucna uvažuje také o rozparcelování velkých lánů směrem k železniční trati, ale v tomto případě se bude čekat ještě několik let. Podél železniční tratě by měla vést ještě vysokorychlostní trať.

"Nová" příroda dobře zafungovala i před dvěma týdny při intenzivních deštích. "Rybník akumuloval hodně vody z kolem protékající Štinkovky, něco se rozlilo do mokřadů. Něco se vylilo i do výsadby okolo rybníka. Ta odtéká pomalu, ale musíme se jí zbavit, aby neuhnily kořeny stromů. Ovšem v místech, kde hrozí vylití i při slabších deštích, rostou vrby a další stromy typické pro vlhká stanoviště," řekl Tomášek.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2024 18:31
Špica!, šak více takových projektů je potřeba, ale i to málo potěší.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2024 18:35 Reaguje na Karel Zvářal
Vzorové tůně s rákosím u břehu, a i celkově je to nádherně využitý prostor. 1*
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.10.2024 07:06
Hezké a pokud k tomuto účelu byla využita neplodná či málo úrodná půda, což předpokládám, tak i účelné. S takovýmito projekty lze jen souhlasit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.10.2024 08:56
Jeden z mála světlých paprsků v jinak slzavém údolí ochrany krajiny a přírody v ČR.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.10.2024 13:13
Oni to postavili. No já myslel, že nejlepší je nezasahovat do moravské amazonie, brouka či požáru.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.10.2024 18:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Není to (_!_), když po náročném studiu budeme razit bezsáhovost (čest práci a rukám klid), neb "příroda ví nejlíp"? Líp než kreativní člověk, který na malé ploše dokáže vytvořit různé druhy biotopů? Co hodnotím desítkou, je zamezení přístupu volavkám a čápům do tůní tím, že po odvodu je husté rákosí. Na řadě míst můžete totiž k "tůni" připsat rovnítko "krmítko pro vzácné volavky a čápy".
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.10.2024 10:43
Takže o 30 hektarů zemědělské půdy méně. No, zatím si (myslíme, že si) to můžeme dovolit.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.10.2024 19:23 Reaguje na Viktor Šedivý
Přesně tak. 30 hektarů pole je dost, i střední zemědělec zabrání tolika hektarů slušně pocítí na své rentabilitě.
Holt dalších asi 120 tun řepky nebo 200 tun obilí nebo až asi 2000 tun kukuřičné biomasy třeba na siláž na krmení dobytka, místo abychom to vypěstovali tady u nás našimi pracovními silami, budeme dovážet odněkud odjinud.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.10.2024 19:50 Reaguje na Radim Polášek
Koukněte do map a porovnejte plochu našich lužních lesů (včetně omílané M. Amazonie) s Rakouskem či Maďarskem. Jsme na tom s ekologií krajiny poměrně dobře, byť je stále co zlepšovat.
Nemám obavy, že příklad Šakvic se zvhrne v živelné budování tůní, natolik znám českou sedláckou mentalitu, že upřednostní ekonomické hledisko. Ale aby byla krajina i lidé zdraví, potřebujeme podobné krajinné prvky. Peníze nejsou všechno...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.10.2024 10:34 Reaguje na Karel Zvářal
To ano, je nezbytné, tam, kde krajina prakticky celá intenzívně zemědělsky obdělávaná, vzít část té obdělávané plochy a přeměnit ji v drobné krajinné celky, které nemají produkční povahu, ale krajinotvornou, udržovací a stabilizační.
Ale 30 hektarů na jednom místě mně přišlo moc.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.10.2024 19:26
V článku je ale správný postřeh, který velmi oceňuji, že tu vytvořenou přírodní členitou krajinu je třeba udržovat. Tím sekáním a určitě co se týká stromového porostu i nějakým občasným kácením, klučením nebo vyřezáváním větví.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist