Úbytek biodiverzity je rizikem pro přírodu i lidskou společnost, říká vědec
18.2.2026 14:21 | PRAHA
(ČTK)
Ilustrační foto
Vědci budou měřit úbytek biodiverzity, analyzovat příčiny a vyhodnocovat dopady na fungování ekosystémů, na ekonomiku i kvalitu života. "Je to téma, kterému se vědci věnují intenzivně už 30 let, ale ve společnosti je podceňované. Přitom existuje více paralelních krizí životního prostředí a je tu zjevná paralela s klimatickou změnou. Ta s sebou nenese jen oteplování, ale komplex dějů, které se podepisují na lidské společnosti," řekl Hédl.
Propojení přírodních věd s humanitními je podle něj velmi žádoucí, protože přírodovědci na biodiverzitu hledí velmi jednostranně. "Je potřeba přidat i lidský pohled, je třeba řešit vliv na ekonomiku, na životní prostředí. Společnost a živou přírodu nelze oddělit," poznamenal Hédl.
Zmínil, že v Evropě je stabilita ekosystémů výrazně závislá na lidské činnosti a na hospodaření, ať jde o květnaté louky, mokřady či některé druhy lesů. Připomněl také, že jsou příklady z historie i současnosti, kdy nastal kolaps ekosystémů a lidem nezbylo, než se stěhovat. "Například Sicílie a Egypt byly kvetoucími obilnicemi starověkého Říma, ale když se prostředí změnilo a půdu postihla ve velkém eroze, nastal problém," řekl Hédl. Díky biodiverzitě má člověk obvykle k dispozici úrodnou půdu pro pěstování potravin a pitnou vodu. "Když se některý z prvků ekosystému oslabí, vyřadí, nebo nahradí něčím jiným, může celý systém zkolabovat a nejsou potraviny ani voda," uvedl Hédl.
Jak ostatně zmínil na jednom ze setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe, ochrana přírody není otázkou přežití přírody, ale člověka jako živočišného druhu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Nová ochranářská kampaň evropských zoo se věnuje mokřadům
Hlinsko plánuje nový rybník, ochranáři se obávají o biotop Blatenského potoka
Šest zemí, jedna půda: Příběhy lidí, kteří chrání půdu napříč světemOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (124)
Ra
Radek
18.2.2026 16:25Ano jde o přežití člověka jako živočišného druhu . Ne vlka jako vrcholového predátora který napříč Evropou likviduje drobné chovatele / pasáčky , kteří opouští životní styl a květnaté louky plné biodiverzity zarůstají , bezlesí se mění a zarůstá neprostupným bordelem . Je to tak tady nejde pouze o změnu klimatu ale o změnu ochranářských ekoteroristů kteří ničí životní prostředí , pěstování energetických plodin na výrobu bioplynu , biopaliv , spalování organické hmoty v bioplýnkách ….. 30 let bádáte tak uvidíme co za těch dalších 5 vybádáte .
Odpovědět
ss
su
18.2.2026 18:29 Reaguje na Radek
Takže za úbytek biodiverzity v krajině může vlk. Tak to jsem nevěděl...)).
Odpovědět
Ra
su
Ra
Radek
18.2.2026 20:50 Reaguje naMáte štěstí že jste tady , je tady plno praktiku , odborníku . Teoretiku jako jste vy . Nebojte se zeptat .
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2026 20:53 Reaguje na Radek:-))) To je pěkný: nebojte se zeptat...
Za nás se říkalo: Kdo umí, umí, kdo neumí, učí.
Takže je to pravda!-)
Odpovědět
Za nás se říkalo: Kdo umí, umí, kdo neumí, učí.
Takže je to pravda!-)
su
Karel Zvářal
19.2.2026 05:14 Reaguje naDobrý!, další za 500...
Když jsem hledal práci a řekl, čím se zabývám, tak u počtu vyvěšených budek vypukla (v místnosti s komisí) salva smíchu...:"vole, my nemáme žádnou, ale zato máme teplé místečko. A takové blázny tu nepotřebujeme."...
volně přeloženo nevyslovené, leč zřejmé
Když měl v lampě ("kamarád"), tak mi řekl, že já dělám ochranu přírody pro slávu, a on pro prachy.
Tak to u nás chodí...
Takže "neumím nic", ale hrozně mě to baví a nabíjí. Lepší, než všechny léky dohromady.
Odpovědět
Když jsem hledal práci a řekl, čím se zabývám, tak u počtu vyvěšených budek vypukla (v místnosti s komisí) salva smíchu...:"vole, my nemáme žádnou, ale zato máme teplé místečko. A takové blázny tu nepotřebujeme."...
volně přeloženo nevyslovené, leč zřejmé
Když měl v lampě ("kamarád"), tak mi řekl, že já dělám ochranu přírody pro slávu, a on pro prachy.
Tak to u nás chodí...
Takže "neumím nic", ale hrozně mě to baví a nabíjí. Lepší, než všechny léky dohromady.
Karel Zvářal
19.2.2026 06:56 Reaguje naMěl jsem zde ca 30 přepestrých příspěvků, jaktože je nesypete z rukávu, když "umíte pracovat s daty"???
Pohrdat "spodinou" a lhát- to vám jde nejlíp.
Odpovědět
Pohrdat "spodinou" a lhát- to vám jde nejlíp.
su
19.2.2026 07:53 Reaguje na Karel Zvářal
No - vy zase pohrdáte vzdělanci a vědci - a víme proč, sám jste v tomto směru neuspěl, tak když dojdou argumenty nadáváte do gůglistů a lhářů. Ale to už je takový kolorit ve vaší psané diskuzi. Z toho co jsme napsal nebylo nikdy nic lživého, to o vás to říci nelze. Ale tak je to asi dáno....bude dále hlavním broukem Pytlíkem na Ekolistu, protože to je nejvyšší level na který dosáhnete.
Odpovědět
su
Karel Zvářal
19.2.2026 08:02 Reaguje naJste lhář a dezinformátor - a klidně mě zažalujte! Když vám dám odkaz, kde hyena je převážně mrchožrout/zloděj - ani sebereflexe, ani omluva.
S takovými nafoukanci mě přestalo bavit se stýkat a raději píšu pro "sprostý lid", "vědče" bez jediného vlastního článku.
Odpovědět
S takovými nafoukanci mě přestalo bavit se stýkat a raději píšu pro "sprostý lid", "vědče" bez jediného vlastního článku.
Karel Zvářal
19.2.2026 08:09 Reaguje na Karel ZvářalJá své články doplňuji fotkami, jmény svědků (druhé hnízdění lejska) - ale kde je nenávist a pohrdání, nemůže být zájem a respekt "odborníků", že...
Odpovědět
su
19.2.2026 08:21 Reaguje na Karel Zvářal
Ale no tak - já jsem vám zase naposílal několik odkazů, kde je jasně uvedeno, že hyena je hlavně lovec a vy co? Žádná omluva, jen nadávky do gůůglistůůů. Tak si zameťte před vlastním prahem. Z vašich komentářů určitě žádná nenávist nečíší, že ))).
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2026 08:27 Reaguje naJste hlupák, jaký se jen tak nepotká. To jsou přesně ty vaše "správně vybrané" citace, na které mám jako skočit???
Dobře víte (viz poslední odkaz), co je hyena zač, že kvůli ní a lvům chybělo jen kousíček - a geparda štíhlého bychom neznali.
Jste odporný, nenávistný troll, který na Ekolist chodí vybít své negativní emoce a "poučovat" druhé. Nevadí mi se s takovým zjevem pohádat - aspoň všichni pochopí, z jakého toxického prostředí jsem utekl.
Odpovědět
Dobře víte (viz poslední odkaz), co je hyena zač, že kvůli ní a lvům chybělo jen kousíček - a geparda štíhlého bychom neznali.
Jste odporný, nenávistný troll, který na Ekolist chodí vybít své negativní emoce a "poučovat" druhé. Nevadí mi se s takovým zjevem pohádat - aspoň všichni pochopí, z jakého toxického prostředí jsem utekl.
PE
Petr Eliáš
19.2.2026 11:08 Reaguje naFakt si myslíte, že někdo jako on čte nějaké studie? Třeba tu o které se psalo v National Geographic, že asi 75-95% potravy hyena sama uloví? Kruuk hyeny v Serengeti pozoroval v terénu od šedesátých let , ale odborník to asi nebude no .... :D
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2026 12:03 Reaguje na Petr Eliášhttps://www.oreateai.com/blog/the-diet-of-the-spotted-hyena-natures-versatile-scavenger-and-hunter/54cd0c14b6acec06b28237992616a73e
V reálu/průměru, tedy nesestříhané, to funguje takto. Příklad geparda (2x "hrdlo lahve") klasicky (po trolím) odignorujete, neb na víc nemáte.
Odpovědět
V reálu/průměru, tedy nesestříhané, to funguje takto. Příklad geparda (2x "hrdlo lahve") klasicky (po trolím) odignorujete, neb na víc nemáte.
PE
Petr Eliáš
19.2.2026 13:47 Reaguje na Karel ZvářalSuper karlíku, jsi šikulka šikovná. Dokázal sis najít článek ve kterém není sebemenší odkaz na zmiňované studie, ani na místo kde se výzkum prováděl ani na délku výzkumu. Někomu jako jsi ty tohle asi stačí no ... :D Ale zkus něco fundovanější - třeba od Hanse Kruuka - což byl asi nejznámější odborník na hyeny (ale na tebe karlíku by jistě nestačil). :D Zkus třeba toto:
https://www.nejlevnejsi-knihy.cz/kniha/spotted-hyena-a-study-of-predation-and.html
Odpovědět
https://www.nejlevnejsi-knihy.cz/kniha/spotted-hyena-a-study-of-predation-and.html
Karel Zvářal
19.2.2026 14:53 Reaguje na Petr EliášOdkaz na titul knihy, nic víc...
teta Wiki: ...Samotná hyena dokáže od kořisti odehnat levharta, pravidelně krade kořist gepardům a zejména psům hyenovým, ti jsou sice rychlejší, ale mají až třikrát nižší hmotnost." To zejména bych dal i ke gepardovi, levhart většinou stíhá vynést kořist na strom. Okrádají v tlupě i lvy.
"Hyena skvrnitá má pravděpodobně nejsilnější stisk čelistí ze všech druhů šelem."... Pročpak tomu asi tak je - neb dojíždí kosti po uhynulých slonech, nosorožcích, kopytnících.
Ta kniha mnou uvedená shrnuje celkově potravu hyeny s. - je pravdivá, autentická, tak to prostě je.
Zaleží, jestli dají sledovací obojek královně v době vrhu mláďat pakoňů, nebo samcům mimo tlupu. To pak hází zcela jiné údaje...
Odpovědět
teta Wiki: ...Samotná hyena dokáže od kořisti odehnat levharta, pravidelně krade kořist gepardům a zejména psům hyenovým, ti jsou sice rychlejší, ale mají až třikrát nižší hmotnost." To zejména bych dal i ke gepardovi, levhart většinou stíhá vynést kořist na strom. Okrádají v tlupě i lvy.
"Hyena skvrnitá má pravděpodobně nejsilnější stisk čelistí ze všech druhů šelem."... Pročpak tomu asi tak je - neb dojíždí kosti po uhynulých slonech, nosorožcích, kopytnících.
Ta kniha mnou uvedená shrnuje celkově potravu hyeny s. - je pravdivá, autentická, tak to prostě je.
Zaleží, jestli dají sledovací obojek královně v době vrhu mláďat pakoňů, nebo samcům mimo tlupu. To pak hází zcela jiné údaje...
PE
Petr Eliáš
19.2.2026 19:04 Reaguje na Karel ZvářalHans Kruuk je i v té tvé wiki. :D :D A je tam i to, že až 98% potravy tvoří to, co si uloví. :D :D
https://en.wikipedia.org/wiki/Spotted_hyena
Můžeš vyrazit do Serengeti a ukázat, jak mají hyeny správně sledovat a nasazovat jim obojky, ty odborníku. :D
Odpovědět
https://en.wikipedia.org/wiki/Spotted_hyena
Můžeš vyrazit do Serengeti a ukázat, jak mají hyeny správně sledovat a nasazovat jim obojky, ty odborníku. :D
Karel Zvářal
19.2.2026 19:44 Reaguje na Petr EliášTo víš že jo gůglisto, jedna vlaštovka/ideolog jaro nedělá. Více najdeš v diskusi o vlkovi.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
20.2.2026 08:17 Reaguje na Karel ZvářalProstě si přiznej, že jsi se zase zesměšnil, pitomče. A máš klid. :)
Odpovědět
Karel Zvářal
20.2.2026 19:13 Reaguje na Petr EliášU tebe vždycky, nic než prudit neumíš. Předložené důkazy (recenzovaná kniha o hyeně, zlodějská povaha na videu) "zasměšníš", neb na víc nemáš. Ty mě z klidu nerozhodíš, ubohý trolle.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
19.2.2026 08:25 Reaguje naAle to není nic nového. Už několikrát v minulosti, když tu byl nějaký článek od odborníků kteří se tématu věnovali, karlík vylezl a začal vykládat ty své přiblblé teorie a vydávat je za pravdu. Přičemž nezapomněl zmínit, že ti odborníci jsou pod jeho úrovní. :D
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2026 08:32 Reaguje na Petr EliášPoslyš, péťo, tys nám tu fakt chyběl-) Já nic nevydávám za pravdu, jen upozorňuji na problémy, které se blahoskloně přehlíží, a které mají na klímu nezpochybnitelný vliv (např tepelné megaostrovy - vycuclé artézké studně na spoustě míst, prohlubování starých studní a tím snížení hladiny chladící vody).
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
19.2.2026 10:17 Reaguje na Karel ZvářalOpravdu karlíku nepíšu jen o klimatu ... :D :D
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2026 19:54 Reaguje na Petr EliášSám jsi přiblblý nafoukanec.
https://www.youtube.com/watch?v=PUZcZmXSnFc
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=PUZcZmXSnFc
PE
Petr Eliáš
20.2.2026 08:18 Reaguje na Karel ZvářalSuper karlíku, přihoď sem ještě další video, které nic nedokazuje. Ty jsi fakt kolosální zoufalec. :D
Odpovědět
su
Ra
Radek
18.2.2026 22:24 Reaguje naMyslivec , chovatel drobného dobytka , koní . Obyčejný vesničan , smrdím každý večer hnojem a ráno mi kouká sláma za kloboukem . Když se kácí borovice , tak říkají děti u oběda že táta voní lesem .
A vy jste praktik v čem ?
Odpovědět
A vy jste praktik v čem ?
su
18.2.2026 22:53 Reaguje na Radek
Já nejsem praktik, já jsem teoretik - jak píšete. Mám mnohem vyšší vzdělání než vy, umím pracovat s daty, umím vyhledat informace, i ty kterými praktici tolik opovrhují, protože jim nerozumí, učím, zkouším. Zkoušel jsem i mnoho praktiků, protože zkoušet je moje praxe a proto dobře vím, že praktici mívají většinou teoretické znalosti žalostné, bohužel. Zkoušel jsem i mnoho myslivců a rybářů, taktéž bohužel žádná sláva.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2026 06:54 Reaguje naVzdělání máte stejné, vysokoškolské - takže ta zjevná pýcha a arogance by měla skončit.
Jo, umíte "pracovat s daty"... manipulovat a lhát, zamítat nevhodné příspěvky, odsouhlasit takové, které bublině konvenují.
To znám z praxe zase já, demokracie je jen pro vyvolené, ostatní utřou hubu.
Proto Ekolist.
Odpovědět
Jo, umíte "pracovat s daty"... manipulovat a lhát, zamítat nevhodné příspěvky, odsouhlasit takové, které bublině konvenují.
To znám z praxe zase já, demokracie je jen pro vyvolené, ostatní utřou hubu.
Proto Ekolist.
EB
Emil Bernardy
19.2.2026 07:38 Reaguje naPane SU.Za prvé Vy jste anonym.
Anonym teoretik.Práce se slůvky.Jsem v oboru již velmi dlouho a znám všechny možnosti praktiků i akademiků.Moudré,přínosné,i ty co jsou tu jaksi navíc.A také účí a zkoušejí.Váš sebevědomý výlev ... a co politika?
Odpovědět
Anonym teoretik.Práce se slůvky.Jsem v oboru již velmi dlouho a znám všechny možnosti praktiků i akademiků.Moudré,přínosné,i ty co jsou tu jaksi navíc.A také účí a zkoušejí.Váš sebevědomý výlev ... a co politika?
su
19.2.2026 08:00 Reaguje na Emil Bernardy
Ano, jsou dobří a špatní akademici, tak jako jsou špatní a dobří i vzdělaní a nevzdělaní praktici. A co se týče anonymity, tady ja každý "první až druhý" anonymem (a ptejme se proč). Navíc, jestli jste si všimnul, žádný významný odborník tady s vámi nikdy nediskutuje, protože to nemá smysl. Ani autor toho projektu, dr. Hédl, tady s vámi diskutovoat nebude, protože toho jednak nemá zapotřebí a protože ví, že je to zbytečné. Na Ekolistu toitž žádní vzdělanci nejsou, Je to jen skupina lidí, kteří mají své názory a často si ve své nadustosti myslí, že názor = znalost či vědomost, ale takto to věru není.
Odpovědět
Ra
Radek
19.2.2026 09:01 Reaguje naTakže jako vzdělaný teoretik který nikdy nic neulovil zpochybňujete ztížení lovu spárkaté zvěře v oblastech z výskytem vlka . Tvrdíte že vlk nemá vliv na biodiverzitu , zkoušíte praktiky a tvrdíte že mají teoretické znalosti žalostné . Dobrá je to vaše věc .
Odpovědět
Ra
Radek
19.2.2026 09:02 Reaguje na RadekJá sem píšu protože vím že mnoho vzdělaných lidí se zajímá o názory na podobných diskuzích , pokud jsou inteligentní tak se nad nim minimálně zamyslí , nakonec jako vesničan který umí hledat data a pochopit nějaké souvislosti je to možnost jak vyjádřit názor k ochranářským aktivitám které přímo ovlivňují životné prostor který je mým domovem .
Odpovědět
Ra
Radek
19.2.2026 09:06 Reaguje na RadekDošlo mi že podobným lidem jako jste vy jde pouze o jakési takési ochranářství jen vybrané oblasti a jedinců , na kterých u laické veřejnosti můžete posbírat hodně politických výhod a že vám o přírodu jako takovou nejde . Člověk je neoddělitelnou součástí životního prostředí , které po tisíciletí vytváří a díky němu ho máme takové jaké vy teď tak moc chcete bezzasahováním chránit .
Odpovědět
su
19.2.2026 09:15 Reaguje na Radek
Nepotřebuju nic ulovit. To, že je to těžké pro vás souvisí s tím, že na vlka nejste zvyklí. Ale časem si zvyknete. Ale i kdyby, to, že vám se hůře loví není důvod aby vlk z krajiny zmizel. Je řada studíí, které dokazují, že na jednom místě mohou stejně dobře lovit jak vlci tak lovci, kvůli tomu já nepotřebuju střílet. Vlk má vliv na biodiverzitu - ale k vašemu zděšení je ten vliv pozitivní! Říká se tomu trofické kaskády. Takže rozhodně VLK NENÍ DÚVODEM ÚBYTKU BIODIVERZITY (na rozdíl od člověka).
Odpovědět
Ra
Radek
19.2.2026 10:05 Reaguje naAby vlk z krajiny nezmizel , pro vás aby ho lidé znovu nevyhubili . Je potřeba povolit lov v takovém prostoru ve kterém nemá být , je to jediná možnost jak ho zachovat . Vy si asi myslíte že ho nenávidím , není tomu tak . Jste zaslepený teoretik .
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
20.2.2026 07:20 Reaguje naČlověče.Vy jste na vlka zvyklý???Nevíte o čem píšete.Chtěl jsem k Vám mít porozumění,ale nejde to.Neznáte obsah toho o čem píšete.Doufám,že Váš obor pane SU je něco jiného.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.2.2026 07:50 Reaguje na Emil BernardyJj, děkuji! To je takový vytrvalý plevel na zdejším fóru.
Odpovědět
su
19.2.2026 09:20 Reaguje na Radek
Už jsem vám doporučoval - přečtěte si aspon zde - https://www.selmy.cz/publikace-detail/velke-selmy-na-morave-a-ve-slezsku/
- a nebo zde - https://hul2.mendelu.cz/wp-content/uploads/2023/08/Ekologie-lesa_kniha.pdf
Obě knihy jsou volně stažitelné a psané i pro praktiky jako jste vy (tedy pro ty, kteří mají ochotu si něco přečíst a nějaké nové informace vstřebávat).
Jsou tam kapitoly o významu šelem v ekosystémech a jejich vlivu na biodiverzitu.
Odpovědět
- a nebo zde - https://hul2.mendelu.cz/wp-content/uploads/2023/08/Ekologie-lesa_kniha.pdf
Obě knihy jsou volně stažitelné a psané i pro praktiky jako jste vy (tedy pro ty, kteří mají ochotu si něco přečíst a nějaké nové informace vstřebávat).
Jsou tam kapitoly o významu šelem v ekosystémech a jejich vlivu na biodiverzitu.
DA
DAG
19.2.2026 09:39 Reaguje naJá už bych se o vlka nedohadoval, toho vyřeší Aujeszkyho choroba.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
20.2.2026 07:24 Reaguje na DAGTo určitě ne.O ACH se nemluví,ale byla tu vždycky.Přenáší se na jiné druhy špatně.
Odpovědět
Ra
Radek
19.2.2026 10:01 Reaguje naJá s tvůrci mluvil , teorie u nich vítězí před dopady na životní prostředí zavírají oči , praktikům se snaží vnutit jejich teoretické poznatky , vy opravdu neuznáte nic jiného než vaši teoretickou nadpravdu nad vším .
Opravdu tady nejsme v Yellowstonském parku , zkuste se nad tím zamyslet , třeba se něco stane :-)))
Odpovědět
Opravdu tady nejsme v Yellowstonském parku , zkuste se nad tím zamyslet , třeba se něco stane :-)))
su
19.2.2026 10:07 Reaguje na Radek
To jistě nejsme a taky u nás vlk nebude stejně fungovat - ale taky nebude škodit tak aby ničil biodiverzitu...."praktikům se snaží vnutit jejich teoretické poznatky"...a co? Vy snad máte nějaké praktické poznatky s vlkem a jeho vlivem na krajinu a prostředí u nás? To by mě zajímalo jaké, když s prominutím vidíte "maximálně ze dvorka na pole".
Odpovědět
Ra
Radek
19.2.2026 10:17 Reaguje naSpolkové země v rakousku povolují lov vlka který se opakovaně pohybuje v blízkosti lidí nebo stád . Probíhají tam soudní spory , protože je to v rozporu z evropským právem ale to nemění nic na faktu že se to děje .
O ztrátě biodiverzity a vlivem vlka už jsem vám toho napsal dost , je to jako z malým děckem pořád dokola , něco si o tom přečtěte , but to přimete a nebo ne , to je na vás .
Odpovědět
O ztrátě biodiverzity a vlivem vlka už jsem vám toho napsal dost , je to jako z malým děckem pořád dokola , něco si o tom přečtěte , but to přimete a nebo ne , to je na vás .
Ra
Radek
19.2.2026 10:19 Reaguje na RadekPraktikům se snažíte vnutit VAŠE TEORETICKÉ POZNATKY , máte to napsané opačně .
Odpovědět
Ra
Radek
19.2.2026 10:22 Reaguje na RadekPastvinu po návštěvě vlka jste nikdy neviděl , mluvil by jste jinak . Pokud ten prostor opustí pasáček , ten potom začne zarůstat bordelem , tak to není ztráta biodiverzity . Pokud ho opustí všichni pasáčci tak ho potom vyhlásí podobní vám chráněnou oblasti a tu budou pást ochranáři , o to vám jde ,
Odpovědět
su
19.2.2026 10:27 Reaguje na Radek
Aha...tak v ČR se chová přes 150 tis. ovcí a je tu cca 200-400 vlků a za úbytek chovu ovcí tedy mohou vlci...no...tak to jsou frajeři....
Odpovědět
Ra
JS
Jarek Schindler
19.2.2026 16:17 Reaguje naKolik byste těch vlků chtěl? Navíc asi nevíte jak velké je vlčí teritorium.No a chovatelům ovcí bude stačit když se vlci v "okrese" objeví 3x, 4x do roka.
Odpovědět
su
19.2.2026 10:35 Reaguje na Radek
"O ztrátě biodiverzity a vlivem vlka už jsem vám toho napsal dost" ...jo napsal....ale je to jen váš názor, ničím nepodložený, protože s tím jednka osobní zkušenosti nemáte a zkušnostmi těch co to studují jako správný praktik pohrdáte. A jako s malým děckem je to i s vámi, jestli jste sí náhodou nevšiml. "Vlci ničí biodiverzitu, protože já jsem o tom jako praktik hluboce přesvědčen na základě toho , že loví ovce - takže si logicky odhadnu, že kde není ovečna, není biodiverzita" - jak prosté. "A dokonalé znalosti o vlcích v krajině a jejich vlivu na biodiverzitu jsem získal na základě odhadu při okopávání hnoje a hřebelcování koní" (aniž bych chtěl jakkoliv tuto práci znevažovat).
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
20.2.2026 07:36 Reaguje naPane SU.Já mám 15tiletou zkušenost žití s vlky,i setkání se zoology ze světa.Plkáte.Pardon.
Odpovědět
su
19.2.2026 10:38 Reaguje na Radek
Ano jistě, spory probíhají všude, to je normální stav. A věřte nebo ne, já proti lovu vlků principielně nic nemám. Ale kdo určí kvóty? Vy jako myslivci? To sotva, podívejte se jak špatně počítáte zvěř.
Odpovědět
Ra
Radek
19.2.2026 10:57 Reaguje naMyslivci to do teď dělají a mají velice dobré výsledky , jsem jeden z nich .
Vy tady plkáte teoretické pohádky a neudělal jste pro to nic .
Tím jsme si pověděli vše , další je pro mě ztráta času a energie . Věřím že životní prostředí zůstane domovem lidí co ho vytvořili a stále tvoří , ochranářská vlna se přežene podobně jako špatné počasí a zmizí jako prd z gatí
Odpovědět
Vy tady plkáte teoretické pohádky a neudělal jste pro to nic .
Tím jsme si pověděli vše , další je pro mě ztráta času a energie . Věřím že životní prostředí zůstane domovem lidí co ho vytvořili a stále tvoří , ochranářská vlna se přežene podobně jako špatné počasí a zmizí jako prd z gatí
su
19.2.2026 11:05 Reaguje na Radek
"Myslivci to do teď dělají a mají velice dobré výsledky" - tak to nemyslíte vážně, že jo :).
"Věřím že životní prostředí zůstane domovem lidí co ho vytvořili a stále tvoří"
- životní prostředí pro člověka tvoří příroda - společenstva rostlin živočichů a dalších organismů a abiotické faktory, které je vymezují (půda, klima pod.) - člověk žádné životní prostředí nevytváří, jen ho mění (globálně špatným směrem). Takže to jste špatně pochopil :).
Odpovědět
"Věřím že životní prostředí zůstane domovem lidí co ho vytvořili a stále tvoří"
- životní prostředí pro člověka tvoří příroda - společenstva rostlin živočichů a dalších organismů a abiotické faktory, které je vymezují (půda, klima pod.) - člověk žádné životní prostředí nevytváří, jen ho mění (globálně špatným směrem). Takže to jste špatně pochopil :).
Karel Zvářal
19.2.2026 11:56 Reaguje na RadekOpravdu ztráta času, to je demagog, manipulátor a lhář I.A. Je to už víc než rok, co smazali diskusi, kde jsme se chytli kvůli biodiverzitě (studie tuším Australanů, 300tis. rezervací).
Odmítali přijmout fakt, že vyhlášením bezsásahu (absolutní ochrana) v člověkem dříve obhospodařované krajině se SNÍŽILA diverzita. Prostě zarostením (egaliazcí) zmizela i mozaika sadů, vinic, luk, pastvin apod.
Ale oni (SU počínaje), že to není možnééé... Takže je lepší to opravdu zavčasu zabalit, protože s takovým trolem kloudného závěru nikdy nedosáhnete. Pořád si pojedou svou, až člověka vytrolí a diskuse se smaže...
Odpovědět
Odmítali přijmout fakt, že vyhlášením bezsásahu (absolutní ochrana) v člověkem dříve obhospodařované krajině se SNÍŽILA diverzita. Prostě zarostením (egaliazcí) zmizela i mozaika sadů, vinic, luk, pastvin apod.
Ale oni (SU počínaje), že to není možnééé... Takže je lepší to opravdu zavčasu zabalit, protože s takovým trolem kloudného závěru nikdy nedosáhnete. Pořád si pojedou svou, až člověka vytrolí a diskuse se smaže...
su
Karel Zvářal
19.2.2026 14:58 Reaguje naJasné, ubožáčku nešťastný, Zvářal napsal jediný článek, kde v budce byla žába. O desítkách dalších nic, o tisících nakroužkovaných puštíků, kalousů, pustovek... 25 let monitoringu potravy puště aj. nula...
Zkrátka krysa zůstane krysou, navíc nemá.
Odpovědět
Zkrátka krysa zůstane krysou, navíc nemá.
EB
JS
Jarek Schindler
19.2.2026 16:11 Reaguje naPořád tu zvěř počítáme lépe než ochranáři. Možná si vzpomenete ale před lety tu byla diskuze kdy jsem kritizoval skutečnost, že "Plán péče o vlka" neobsahuje jeho únosný stav a hranice rozšíření. Stavy rostou a ochranáři se k ničemu takovému pořád neznají. Kdy se dovíme kolik vlků je už dost?
Odpovědět
su
19.2.2026 17:02 Reaguje na Jarek Schindler
Dovolil bych si netvrdit, že počítáte zvěř lépe něž ochranáři. Ti používají moderní vědecké metody, které jsou často jediné možné pro odhad počtu tak těžce monitorovatelných druhů jako jsou velké šelmy. A jedna věc je umět zvířata "spočítat" a druhá říci kdy už jich je dost (to je něco úplně jiného). Např. myslivci mají v honitbách po celé ČR statisíce kusů zvěře - a pořád jí nemají dost? A co se týče sčítání zvěře myslivci, tak proč vaši vlastní členové /např. Prof. Koubek, který je členem redakční rady časopisu Svět myslivosti a sám je aktivním myslivcem/ tak těžce šijí do vlastních řad, že to děláte špatně? Stačí si přečíst pár úvodníků od pana profesora v daném časopise. A taky asi v nejlepší myslivecké encyklopedii - https://www.databazeknih.cz/knihy/encyklopedie-myslivosti-68177 - od Červeného a kol., nepoužívají autoři v grafech počty kusů zvěře, ale jenom procenta a to zdůvodňují tím, že myslivecká metoda sčítání zvěře je absolutně nepoužitelná!
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.2.2026 19:59 Reaguje naHm, první zajímavý příspěvek od vás. Tkay si myslím ,že zvěře nyní je dost. P. Koubka zelení rádi vyautovávali, tak mě překvapuje, že vy o něm mluvíte. Já jsem z kritik p. Koubka vyrozuměla, ale možná špatně, že mu šlo i o to, kdy a kde se zvěř sčítá, a většinou se po sčítání a odčítání ulovených počtů napíše stav podobný předchozímu roku a je to. Počítání v terénu jsou možná omezené na krmelce. Pak mají myslivci spory o tom, jak stavy nazývat a kterých dosahovat, nad čímž si jiné země vůbec hlavy nelámou.
A klidně padněte spolu s myslivci do mdlob, ale snad vám můžu říct, že si myslím, že existuje jen těžce počítatelná zvěř, a že u veškeré lovné zvěře není potřeba přesně počítat stavy (invazní + divočák), ale u dravců, krkavcovitých, šelem, vlka, bobra, by se únosný stav měl vytvořit. Proč ne v diskuzi se Slováky a třeba Švédy. To je dobrý, jak jste uznal, že nejste proti odlovu vlka. Neochořel jste?))
Odpovědět
A klidně padněte spolu s myslivci do mdlob, ale snad vám můžu říct, že si myslím, že existuje jen těžce počítatelná zvěř, a že u veškeré lovné zvěře není potřeba přesně počítat stavy (invazní + divočák), ale u dravců, krkavcovitých, šelem, vlka, bobra, by se únosný stav měl vytvořit. Proč ne v diskuzi se Slováky a třeba Švédy. To je dobrý, jak jste uznal, že nejste proti odlovu vlka. Neochořel jste?))
su
19.2.2026 20:08 Reaguje na Jarka O.
Spočítat zvířata přesně nelze (až na výjimky), ale vždy se dá udělat co nejobjektivnější odhad. A u kopytníků je to mnohem snaží než u šelem. Jedna taková objektivní metoda byla už před lety publikována i v češtině aby ji měli myslivci k dispozici - jde o předklad zahraniční knihy s názvem "Kolik spárkaté zvěře máme v honitbě?" - https://shop.silvarium.cz/kolik-sparkate-zvere-mame-v-honitbe-b--a--mayleova-a-kol/ - ale myslivci ji očividně nepoužívají.
Odpovědět
EB
su
20.2.2026 08:12 Reaguje na Emil Bernardy
Počítal jsem jeleny, i velké šelmy, drobné savce, i ptáky - "trochu" zkušeností mám.
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.2.2026 18:52 Reaguje naTak ta metodika je čistě věc myslivců stejně jako náhrady škod zvěří. V jiných oborech tabulky a takovéhle práce dělají noví, mladí neopotřebovaní lidi, ti se naučí i novou metodiku ... a pak ji použivají do smrti. Mně je spíš líto, že nikde ani ve S. Myslivosti nejsou články právě o rovnocenných, konkurenčních vztazích zvěře, namátkou váš oblíbený vlk vs. divočák nebo kočka vs.havran, nikdo to nedělá, ale to by aspoň bylo zajímavé.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
20.2.2026 07:31 Reaguje na RadekTo znám.Já celý život spolupracoval s kolegy na VŠ.Koncentrují své úsilí na problém,který bylo třeba řešit a zázemí vynikající laboratoře.Ale někde naše odbornost končí a začíná někoho jiného.
Odpovědět
EB
BM
Břetislav Machaček
18.2.2026 19:23 Reaguje na RadekPopsal jste ty důvody zcela přesně. Ekologismus ničí přírodu více,
než cokoliv předtím. V lánech kukuřice pro bioplynky žije tolik
černé, jako nikdy předtím. Predátoři likvidují jeden druh kořisti
za druhým na úroveň vymření, vlci likvidují pastevectví a větrníky
a soláry krajinu nejen hyzdí, ale vyhání z ní vše živé a to vše
pouze díky ekologistům konajících v zájmu jejich sponzorů z řad
solární, větrných a bioplynových baronů. Z lesů se mají stát
plantáže na štěpku, z polí plantáže na biomasu pro bioplynky
a teplárny, z pastvin bez pastvy náletové lesy na štěpku a z
rybníků a řek bezrybé vody vyžrané predátory. Prostě ráj na
Zemi zachráněne před sodovkáčem a před skutečnými ekology.
Odpovědět
než cokoliv předtím. V lánech kukuřice pro bioplynky žije tolik
černé, jako nikdy předtím. Predátoři likvidují jeden druh kořisti
za druhým na úroveň vymření, vlci likvidují pastevectví a větrníky
a soláry krajinu nejen hyzdí, ale vyhání z ní vše živé a to vše
pouze díky ekologistům konajících v zájmu jejich sponzorů z řad
solární, větrných a bioplynových baronů. Z lesů se mají stát
plantáže na štěpku, z polí plantáže na biomasu pro bioplynky
a teplárny, z pastvin bez pastvy náletové lesy na štěpku a z
rybníků a řek bezrybé vody vyžrané predátory. Prostě ráj na
Zemi zachráněne před sodovkáčem a před skutečnými ekology.
PE
Petr Eliáš
19.2.2026 08:27 Reaguje na RadekA jéje, další karkulka a její pohádky o tom, jak hlavním důvodem je vlk... :D
Odpovědět
Ra
Radek
19.2.2026 09:49 Reaguje na Petr EliášUž jste si dohledal jak povolují spolkové země v Rakousku lov nebezpečných jedinců vlka a jak končí soudní jednání vyvolané tamními ochranáři a kolik jedinců se v rakousku ulovilo v roce 2025 .
Odpovědět
PE
RV
Richard Vacek
18.2.2026 16:59To je těžké. Krajina se stává stále víc monotónní. Dříve se v ní nacházela místa odlišných vlastností, která byla útočištěm specifických rostlin, hmyzu, obojživelníků.
Skládka stavební suti na kraji lesa byla během let obydlena ještěrkami, podél stok, které nikam nedotekly, ale mizely v příkopech podél silnic, se dařilo dusíkomilovným rostlinám a bohatému společenství hmyzu.
Odpovědět
Skládka stavební suti na kraji lesa byla během let obydlena ještěrkami, podél stok, které nikam nedotekly, ale mizely v příkopech podél silnic, se dařilo dusíkomilovným rostlinám a bohatému společenství hmyzu.
JS
Jarek Schindler
18.2.2026 20:03To jsou zase moudra. Ano v Evropě je stabilita ekosystémů výrazně závislá na lidské činnosti a na hospodaření. No a proto tam pusťte ty humanisty a podobnou pakáž , co hlasá bezzásahovost. Ty pro které je každá lidská činnost fůj a jediná správná cesta je cesta nicnedělání.
Odpovědět
Pe
Petr
18.2.2026 21:41 Reaguje na Jarek SchindlerJe to trochu jinak. Lidmi vytvořené umělé ekosystémy jsou zcela nesoběstačné a neživotaschopné, neschopné zajistit cokoliv - klima, vodní režim, biodiverzitu..., a k alespoň částečné funkčnosti, v podstatě pouze za účelem zisku, nutně vyžadují nejen trvalou lidskou činnost, ale i neustálou deformaci zbývající biodiverzity a hubení ostatních živočišných a rostlinných druhů.
A ti lidé, kteří pochopili neudržitelnost tohoto stavu a nutnost návratu k přirozené rovnováze, jsou odpůrci přírody obviňováni z likvidace biodiverzity a posměšně nazýváni ekologisty.
Odpovědět
A ti lidé, kteří pochopili neudržitelnost tohoto stavu a nutnost návratu k přirozené rovnováze, jsou odpůrci přírody obviňováni z likvidace biodiverzity a posměšně nazýváni ekologisty.
Ra
Radek
18.2.2026 22:17 Reaguje na PetrVy asi nepamatujete dobu kdy se zaorával každý rok na podzim do země hnůj , když jste do takové země zaryl rýč a vytáhl jí kus ven tak byla plná života , červy počínaje a mikroorganizmy konče , po dešti nestála voda na ní ale byla uvnitř země a nebyly ve svazích zavaleny cesty ornicí . Není zase to tak dlouhou dobu . To se ještě hnuj / hovna co serou krávy plné slámy od podestýlání ….nepálil v bioplýnkách . Ale jinak to bylo jak píšete , lidé obhospodařovali pudů aby měli co jíst a čím krmit dobytek . Jo a nebyli vlci , oni věděli že je potřeba udržovat pomoci pasení květnaté louky a bezlesí .
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.2.2026 15:55 Reaguje na PetrČlověk nemůže vytvořit jiný ekosystém než jaký tu už v nějaké podobě funguje. Lidmi vytvořené ekosystémy jsou podstatně pestřejší s přirozeně vyšší biodiverzitou než ekosystémy původní. A ano, jsou s podmínkou zásahu člověka dostatečně životaschopné. Zajistí vše co člověk potřebuje. Ten lidský zásah zajiš´tuje jediné. Zajišťuje právě tu různorodost, diverzitu kterou není příroda jinak schopna vytvořit či dlouhodobě udržet. Ano, děs pro tuto společnost jsou lidé co nepochopili, že jedinou cestou je cesta trvale udržitelného rozvoje. Žádný návrat k přirozené rovnováze neexistuje. Většina ekosystémů je již poznamenána člověkem natolik , že to vylučuje návrat do nějaké původní rovnováhy. Otázka je byla nějaká původní, přirozená rovnováha?
Odpovědět
su
19.2.2026 19:49 Reaguje na Jarek Schindler
"Lidmi vytvořené ekosystémy jsou podstatně pestřejší s přirozeně vyšší biodiverzitou než ekosystémy původní" - to myslíte opravdu vážně????? A které to jsou?
Odpovědět
JO
su
19.2.2026 20:03 Reaguje na Jarka O.
Jistě - a kolik si myslíte, že jich s vysokou biodiverzitou v ČR je )).
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.2.2026 20:12 Reaguje naDost a jsou hezké. Na některých rostou atraktivní druhy jako botanické rarity, ale jsou kdysi přinesené lidmi.
Odpovědět
su
su
19.2.2026 20:10 Reaguje na
Všechny takové louky i lesy jsou dnes součástí chráněných území, proti kterým tady všichni tak brojíte.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2026 20:17 Reaguje naPrávě že to jsou i běžné hosplesy, kde si lesník s výsadbou pohrál- zaexperimentoval.
A je rozdíl monolitní uzavřený prales a hosp lesy s mýtinami (strnad, tuhýk, hraboš...), hustníky - druhy, které v pralese nepotkáte.
Odpovědět
A je rozdíl monolitní uzavřený prales a hosp lesy s mýtinami (strnad, tuhýk, hraboš...), hustníky - druhy, které v pralese nepotkáte.
JO
Jarka O.
19.2.2026 20:15 Reaguje naPozůstatky po těžbách, proti kterým tady všichni tak brojíte.
Odpovědět
PN
Petr Novotný
18.2.2026 23:01úbytek biodiverzity je problém , a problém je i brutální ubytek hmyzu od 80 tých let 20. století je u nás o 70% (hmotnost) méně hmyzu a nikdo prakticky neví proč. Je to dáno ztráta biotopů, prostě lepší údržbou krajiny způsobujeme, že hmyz nemá kde žít.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.2.2026 16:00 Reaguje na Petr NovotnýCo se změnilo celoplošně od těch 80 let? V roce 1979 byly vytvořena první G síť. V roce 1991 2G siť. .....2009 4G siť. nyní 5 g síť. Vypneme tyto sítě abysme za dalších 20 let zjistili, že se ubytek hmyzu zastavil? Zatím bych řekl, že hmyz má kde žít.
Odpovědět
PN
Petr Novotný
19.2.2026 19:02 Reaguje na Jarek SchindlerKauzalita mezi mobily a hmyzem je velmi nepravděpodobná. Síla el. mag. pole je mizivá . 4W základnové stanice. Proti tomu Cukrák v Analogu vysílal 600kW , dnes 100kW. atd.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
19.2.2026 19:08 Reaguje na Jarek SchindlerOpravdu neionizující záření z G sítí zabíjí hmyz? :)
Odpovědět
Pe
Petr
19.2.2026 22:07 Reaguje na Petr EliášO vlivu elmg. zářeni na fyziologiii hmyzu nevíme nic. A o vlivu na smysly hmyzu také nic. Můžeme si pomoct a využít analogii. Třeba takové kouření. Zabíjí? Ne, nezabíjí. Vliv na funkce,smysly a zdraví celého organismu má ale obrovský, a navíc i u každého jiný.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2026 22:17 Reaguje na Petr1* Výjimečně!-) O mobilech a hovorech na dálku jsme donedávna nevěděli nic, bylo to sci-fi. Kdo by s tím vylezl, byl by za blázna...
Jako psi mají tisíckrát citlivější čich, hmyz vnímá elmag záření jinak, citlivěji. Takže jen blb může přidávat svá obligátní :DDDéčka.
Co tě nezabije, to tě oslabí (někdy tak, že se nedovyvineš).
Odpovědět
Jako psi mají tisíckrát citlivější čich, hmyz vnímá elmag záření jinak, citlivěji. Takže jen blb může přidávat svá obligátní :DDDéčka.
Co tě nezabije, to tě oslabí (někdy tak, že se nedovyvineš).
Karel Zvářal
19.2.2026 22:33 Reaguje na Karel ZvářalK té poslední větě: hádám/spekuluji, ale podobný vliv přisuzuji novým (tzv "chytrým") pesticidům, které zabíjí hmyzáčky ještě před vylíhnutím z vajíčka, nebo se nedovyvivine z kukly (hormonální blok). Věda se tím nechlubí, mají na triku spousty záhadných nemocí, sami netuší, jak se to mohlo stát... ale stalo se.
Odpovědět
Pe
Petr
19.2.2026 22:43 Reaguje na PetrMůžeme použít i zrak jako příklad. My jsme schopni vnímat část spektra záření, kterému říkáme viditelné světlo. Třeba včely vidí i UV záření, které my nevidíme, pro nás neexistuje. Kdybychom vytvořili síť vysílačů UV záření, nám by to bylo jedno, nic bychom nepoznali, ale včely by byly oslněny a mohly by třeba špatně vidět nektar.
Podobně je to třeba s hlukem pod mořskou hladinou, vytvářeným loděmi, sonary, těžebními zařízeními a podobně. Nám nevadí vůbec nijak, nebo nám i pomáhá, mořským živočichům závislým na akustické komunikaci a orientaci způsobuje takový kravál obrovské problémy.
Odpovědět
Podobně je to třeba s hlukem pod mořskou hladinou, vytvářeným loděmi, sonary, těžebními zařízeními a podobně. Nám nevadí vůbec nijak, nebo nám i pomáhá, mořským živočichům závislým na akustické komunikaci a orientaci způsobuje takový kravál obrovské problémy.
Karel Zvářal
19.2.2026 22:54 Reaguje na PetrU hmyzu je úbytek komplexní problém (více vlivů), podobně jako u změny klimatu to není jen o kysličníku. Přesně jednotlivé vlivy kvantifikovat nejde, působí na každý druh jinak - některým mohou i prospívat.
Stejně tak nevěřím, že u zvonka je příčinou mizení jen bičenka - parazit, se kterým žijí dlouhá tisíciletí. Tam je "něco navíc", nějaké umělé zesílení, opak vakcinace... u mě milovaná Lymeska:-) Tolik p.chřipky také normální. Prostě do luftu jdou věci, se kterými si nikdy neměli hrát v labině...
Odpovědět
Stejně tak nevěřím, že u zvonka je příčinou mizení jen bičenka - parazit, se kterým žijí dlouhá tisíciletí. Tam je "něco navíc", nějaké umělé zesílení, opak vakcinace... u mě milovaná Lymeska:-) Tolik p.chřipky také normální. Prostě do luftu jdou věci, se kterými si nikdy neměli hrát v labině...
PE
Petr Eliáš
20.2.2026 08:31 Reaguje na PetrAch jo. 5G sítě fungují úplně na jiných frekvencích než UV záření. UV záření má asi 500 000 krát víc energie než G sítě. ;)
Jako já vím, že mnohé místní to překvapí, ale příčiny úbytku hmyzu jsou docela dobře známé: 1. Pesticidy, 2. Úbytek stanovišť, 3. Zemědělství, 4. Světelný smog, 5. Změna klimatu .... ;)
Odpovědět
Jako já vím, že mnohé místní to překvapí, ale příčiny úbytku hmyzu jsou docela dobře známé: 1. Pesticidy, 2. Úbytek stanovišť, 3. Zemědělství, 4. Světelný smog, 5. Změna klimatu .... ;)
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2026 07:49ad su
Za úbytek biodiverzity nesporně je změna historických metod zemědělství ve 20 a 21 st.. Tedy ne jen biopaliva, ale i omezování pastvy a i vlk je jedním z důvodů.
Odpovědět
Za úbytek biodiverzity nesporně je změna historických metod zemědělství ve 20 a 21 st.. Tedy ne jen biopaliva, ale i omezování pastvy a i vlk je jedním z důvodů.
Karel Zvářal
19.2.2026 07:58 Reaguje na Slavomil VinklerTo opojení vlkem je něco podobného, jako vyzvedávámí popožárového brouka - jeden druh vítězem nad tisíci poražených... A to je ten zelený debilizmus, který (zřejmě nejen já) z duše nenávidím. Ano, globalizace a specializace - zmizely tisíce a tisíce záhumek a sadů, které mají nahradit megalány a zchemizované 1/2-1/4 kmenové sady. A jak pravil Mozek Veliký - nepotřebujeme tolik pastvin, můžeme je raději zalesnit (vše pro Vlka!-).
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.2.2026 07:53P. Radku, za pravdu žáci od mistra su dostávají pětku. Zpět k vlkům, víte, jak je řeší myslivci a sedláci v západním Německu a Rakousku? Dávno opustili drahou a pomalou praxi zjišťování DNA konkrétního vlka, který strhl ovci. Jakýkoliv vlk, který se objeví blízko pastvin, je vyhodnocen jako škůdce a ... vlci se tam vyskytují jen v lesích na hranici se Slovinskem a ČR, kde mají Eldorádo. su moc dobře ví, jak umírá zvíře ulovené smečkou psů nebo vlků. Na pastvině musí být umírání zvířat zraněných vlky ještě pomalejší než v divočině, ale těmhle lidem je to jedno.
Odpovědět
su
JO
BM
Břetislav Machaček
19.2.2026 10:32 Reaguje na Jarka O.K tomu způsobu eliminace vlků dojde brzo i tu, pokud tu nebude
řízená eliminace některých problémových jedinců a smeček. Traviči
to umí bez rizika odhalení, pokud se tím nechlubí a pokud nejsou náhodou při činu přistiženi. Kamarád bývalý chemik z Bochemie mi
řekl, že účinný jed umí namíchat z běžně dostupných komponentů
každý absolvent chemické průmyslovky a těch jsou v ČR tisíce. Mi
se to příčí, ale zoufalí lidé dělají zoufalé činy při kterých
zahynou i necílová zvířata. Účinné je použití v době rozmnožování
vlků, kdy nepohrdnou čerstvou mršinou bez lovu, při kterém musí
vlčice opustit vlčata. V té době smečka preferuje lov v blízkém
okolí brlohu a nebo čerstvé mršiny u cest, či "ukradené" rysům.
Odpovědět
řízená eliminace některých problémových jedinců a smeček. Traviči
to umí bez rizika odhalení, pokud se tím nechlubí a pokud nejsou náhodou při činu přistiženi. Kamarád bývalý chemik z Bochemie mi
řekl, že účinný jed umí namíchat z běžně dostupných komponentů
každý absolvent chemické průmyslovky a těch jsou v ČR tisíce. Mi
se to příčí, ale zoufalí lidé dělají zoufalé činy při kterých
zahynou i necílová zvířata. Účinné je použití v době rozmnožování
vlků, kdy nepohrdnou čerstvou mršinou bez lovu, při kterém musí
vlčice opustit vlčata. V té době smečka preferuje lov v blízkém
okolí brlohu a nebo čerstvé mršiny u cest, či "ukradené" rysům.
JS
Jarek Schindler
19.2.2026 16:05 Reaguje na Břetislav Machačekjen pro zajímavost. V blízkém okolí brlohu, nory, hnízda neloví ani šelmy a ani dravci.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.2.2026 16:59 Reaguje na Jarek SchindlerAsi jsem se vyjádřil nepřesně, ale taky neloví
desítky kilometrů daleko. Otázkou navíc je, zda
se ještě chovají dle pravidel platných v minulosti. Například liška a jezevec nepohrdne mrtvou slepicí přímo u nory, což vím z vlastní zkušenosti a rovněž jsem viděl orla mořského konzumovat mrtvou kachnu
cca 200 metrů od hnízda na břehu řeky Olše. Ten dokonce přede mnou odletěl na stromy, kde hnízdí a zase se vrátil kachnu dojíst. Víte já už na mnohé poučky dávno nevěřím, protože hlad je prevít a hladové zvíře ztrácí opatrnost i plachost. Mé
známe lovila liška na dvoře s liščaty slepice v
pravé poledne a orel mořský lovil slepice jednomu
chovateli na dvoře, kde na něho štěkal z kotce
pes. Plachost a opatrnost těch totálně chráněných
zvířat už je ta tam.
Odpovědět
desítky kilometrů daleko. Otázkou navíc je, zda
se ještě chovají dle pravidel platných v minulosti. Například liška a jezevec nepohrdne mrtvou slepicí přímo u nory, což vím z vlastní zkušenosti a rovněž jsem viděl orla mořského konzumovat mrtvou kachnu
cca 200 metrů od hnízda na břehu řeky Olše. Ten dokonce přede mnou odletěl na stromy, kde hnízdí a zase se vrátil kachnu dojíst. Víte já už na mnohé poučky dávno nevěřím, protože hlad je prevít a hladové zvíře ztrácí opatrnost i plachost. Mé
známe lovila liška na dvoře s liščaty slepice v
pravé poledne a orel mořský lovil slepice jednomu
chovateli na dvoře, kde na něho štěkal z kotce
pes. Plachost a opatrnost těch totálně chráněných
zvířat už je ta tam.
Karel Zvářal
19.2.2026 18:23 Reaguje na Břetislav MachačekPřesně tak. Našel jsem peří z puštíka 2Om od hnízdní budky 20m od ní. Asi samka lovila myš, ale naletěla na trčící větev (peří z břicha). Kde je ta čára, co je blízko a co "už může". Nechával jsem moučné červy těsně pod budkou/u ní, 4 druhy ptáků to braly hned, u pátého to zmizelo v čase mé nepřítomnosti. To jsou "poučky" JPP.
Odpovědět
am
20.2.2026 09:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Trávení je neetické, se spoustou collateral damage, ale hlavně - nevýchovné.
Vlk by měl dostat jednu do kožichu jakmile se ukáže u pastviny nebo v blízkosti lidí. Jedině tak se udrží jeho plachost. Jsem pro německo rakouskou praxi, jak píše Jarka O.
Odpovědět
Vlk by měl dostat jednu do kožichu jakmile se ukáže u pastviny nebo v blízkosti lidí. Jedině tak se udrží jeho plachost. Jsem pro německo rakouskou praxi, jak píše Jarka O.
BM
Břetislav Machaček
20.2.2026 10:35 Reaguje naSouhlasím, ale zoufalí lidé konají zoufalé činy, když stát nekoná, tak konají oni i tím neetickým a krutým způsobem. Legálně trávíme myši, potkany a hmyz postřiky i v domácnostech. Potkan necítí tu bolest při otrávení stejnou jako vlk? Kdo určuje
pro které tvory je jed etický a pro které nikoliv?
Víte mi se to nelíbí ani u hlodavců, ale je možné
je likvidovat jinak? Osobně je lovím do sklopců
a následně neeticky utopím. U vlků pokud nesmí ten
chovatel vlka zastřelit, tak to udělá nelegálně
jak umí. Nikoho nenavádím, ale už jsem ty rady mezi
chovateli zaregistroval, pokud nebude stát konat.
Je to opravdu velmi levné a účinné a jedy bývají
velmi těžko dohledatelné, kdo je konkrétně použil.
Odpovědět
pro které tvory je jed etický a pro které nikoliv?
Víte mi se to nelíbí ani u hlodavců, ale je možné
je likvidovat jinak? Osobně je lovím do sklopců
a následně neeticky utopím. U vlků pokud nesmí ten
chovatel vlka zastřelit, tak to udělá nelegálně
jak umí. Nikoho nenavádím, ale už jsem ty rady mezi
chovateli zaregistroval, pokud nebude stát konat.
Je to opravdu velmi levné a účinné a jedy bývají
velmi těžko dohledatelné, kdo je konkrétně použil.
Karel Zvářal
20.2.2026 10:47 Reaguje na Břetislav Machaček1* To spíše naučíte starýho psa/chovatele se bránit, než líného a neschopného gaučáka chápat kontext/důsledky svého nicnedělání. Můžete tyto věci opakovat stokrát, koncepce chovu ("péče") vlka se nedočkáte. Prostě je to "průzkum bojem" a čekání na "porušení zákona". Potom na veřejnost vyklopí sáhodlouhé elaboráty s paragrafy, ale jádro pudla zůstane nedotčeno. Zkrátka je chráněný, a hotovo!
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
20.2.2026 07:47 Reaguje na Jarka O.Jak vypadá poranění telat a ovcí psy známe.O panu SU pochybuji.
Odpovědět
RJ
MK
Ra
Radek
20.2.2026 20:53SU 18.2.2026 22:53
má rekce na váš poznatek jako vzdělance v oboru ochrany přírody , myslivosti , lovu a vlivu vlka na zarůstání bezlesí a květnatých luk , díky bezmezné ochrany vlka v ČR
Odpovědět
má rekce na váš poznatek jako vzdělance v oboru ochrany přírody , myslivosti , lovu a vlivu vlka na zarůstání bezlesí a květnatých luk , díky bezmezné ochrany vlka v ČR
Ra
Radek
20.2.2026 20:55 Reaguje na Radekdohledal jsem fakta která uvádí odborně založené weby
Toto je aspekt, který se v aktivistických narativech často zamlčuje, ale odborné studie na něj jasně upozorňují.
Vlk u nás nevstupuje do „divočiny“, ale do krajiny, jejíž biodiverzita je po staletí závislá na extenzivní pastvě.
Přímý vliv vlka na degradaci bezlesí
Pokud drobný chovatel kvůli tlaku predátora a nedostatečné podpoře (finanční i psychické) přestane pást, dochází k řetězové reakci, která biologickou rozmanitost ničí:
1. Konec disturbance a sukcese
Květnaté louky, pastviny a vřesoviště jsou tzv. blokovaná sukcese. Bez ovcí a koz tyto plochy okamžitě začínají zarůstat náletovými dřevinami (bříza, osika, borovice) a expanzivními druhy (třtina křovištní).
Ztráta druhů: Mizí světlomilné rostliny (orchideje, hořce) a s nimi i na ně vázané druhy hmyzu (modrásci, okáči).
Odborný fakt: V ČR je více ohrožených druhů vázáno na otevřená bezlesí než na uzavřený les. Vlk tak paradoxně nepřímo přispívá k lokálnímu vymírání těchto druhů.
2. Homogenizace krajiny
Pastva vytváří mozaiku – různě vysoký trávník, vydupaná místa (důležitá pro samotářské včely), trus (potrava pro chrobáky).
Vliv vlka: Pokud pastva zanikne, krajina se „slije“ do jednoho hustého křovinatého celku. Zmizí rozmanitost mikrobiotopů.
3. Neúčinnost náhradního managementu
Někdy se tvrdí, že ovce nahradí sekačka. Odborné studie (např. z prostředí CHKO) však potvrzují, že mechanické sečení nikdy nenahradí selektivní pastvu. Ovce nežerou všechno stejně a jejich pohyb po pozemku je nenahraditelný. Navíc sečení v náročných horských terénech je ekonomicky neudržitelné.
Co říkají data a praxe (bez příkras)
Odborné analýzy (např. v rámci monitoringu v CHKO Broumovsko nebo v Krušných horách) ukazují, že:
Náklady na zabezpečení: Pro drobného chovatele s 10 ovcemi jsou náklady na 160 cm vysoký elektrický ohradník s pevnou sítí a údržbu podrostu (aby probíjel) často likvidační z hlediska času i peněz.
Psychologický efekt: Studie o sociálně-ekonomických dopadech (např. v Sasku, které je nám blízké) uvádějí, že klíčovým faktorem není jen finanční ztráta za mrtvou ovci, ale beznaděj chovatele, který najde potrhané kusy. To vede k okamžitému ukončení činnosti.
Vyvážený pohled na ochranu přírody
Ochrana přírody se zde dostává do vlastního vnitřního konfliktu:
Na jedné straně chráníme vrcholového predátora (vlk).
Na druhé straně kvůli němu přicházíme o cenné biotopy (louky), které jsou domovem pro stovky kriticky ohrožených druhů rostlin a bezobratlých.
Závěr vědy: Pokud stát a ochrana přírody nedokážou zajistit takové podmínky, aby pastva zůstala v krajině atraktivní i s vlkem (masivní dotace na lidi – pasáčky, ne jen na pletivo), pak je čistý přínos vlka pro celkovou biodiverzitu české krajiny přinejmenším sporný.
Vlk v našich podmínkách není jen „tvůrce“, ale pro určité typy vzácných stanovišť i nepřímý „likvidátor“.
Odpovědět
Toto je aspekt, který se v aktivistických narativech často zamlčuje, ale odborné studie na něj jasně upozorňují.
Vlk u nás nevstupuje do „divočiny“, ale do krajiny, jejíž biodiverzita je po staletí závislá na extenzivní pastvě.
Přímý vliv vlka na degradaci bezlesí
Pokud drobný chovatel kvůli tlaku predátora a nedostatečné podpoře (finanční i psychické) přestane pást, dochází k řetězové reakci, která biologickou rozmanitost ničí:
1. Konec disturbance a sukcese
Květnaté louky, pastviny a vřesoviště jsou tzv. blokovaná sukcese. Bez ovcí a koz tyto plochy okamžitě začínají zarůstat náletovými dřevinami (bříza, osika, borovice) a expanzivními druhy (třtina křovištní).
Ztráta druhů: Mizí světlomilné rostliny (orchideje, hořce) a s nimi i na ně vázané druhy hmyzu (modrásci, okáči).
Odborný fakt: V ČR je více ohrožených druhů vázáno na otevřená bezlesí než na uzavřený les. Vlk tak paradoxně nepřímo přispívá k lokálnímu vymírání těchto druhů.
2. Homogenizace krajiny
Pastva vytváří mozaiku – různě vysoký trávník, vydupaná místa (důležitá pro samotářské včely), trus (potrava pro chrobáky).
Vliv vlka: Pokud pastva zanikne, krajina se „slije“ do jednoho hustého křovinatého celku. Zmizí rozmanitost mikrobiotopů.
3. Neúčinnost náhradního managementu
Někdy se tvrdí, že ovce nahradí sekačka. Odborné studie (např. z prostředí CHKO) však potvrzují, že mechanické sečení nikdy nenahradí selektivní pastvu. Ovce nežerou všechno stejně a jejich pohyb po pozemku je nenahraditelný. Navíc sečení v náročných horských terénech je ekonomicky neudržitelné.
Co říkají data a praxe (bez příkras)
Odborné analýzy (např. v rámci monitoringu v CHKO Broumovsko nebo v Krušných horách) ukazují, že:
Náklady na zabezpečení: Pro drobného chovatele s 10 ovcemi jsou náklady na 160 cm vysoký elektrický ohradník s pevnou sítí a údržbu podrostu (aby probíjel) často likvidační z hlediska času i peněz.
Psychologický efekt: Studie o sociálně-ekonomických dopadech (např. v Sasku, které je nám blízké) uvádějí, že klíčovým faktorem není jen finanční ztráta za mrtvou ovci, ale beznaděj chovatele, který najde potrhané kusy. To vede k okamžitému ukončení činnosti.
Vyvážený pohled na ochranu přírody
Ochrana přírody se zde dostává do vlastního vnitřního konfliktu:
Na jedné straně chráníme vrcholového predátora (vlk).
Na druhé straně kvůli němu přicházíme o cenné biotopy (louky), které jsou domovem pro stovky kriticky ohrožených druhů rostlin a bezobratlých.
Závěr vědy: Pokud stát a ochrana přírody nedokážou zajistit takové podmínky, aby pastva zůstala v krajině atraktivní i s vlkem (masivní dotace na lidi – pasáčky, ne jen na pletivo), pak je čistý přínos vlka pro celkovou biodiverzitu české krajiny přinejmenším sporný.
Vlk v našich podmínkách není jen „tvůrce“, ale pro určité typy vzácných stanovišť i nepřímý „likvidátor“.
Ra
Radek
20.2.2026 20:57 Reaguje na RadekPokud hledáte data, která potvrzují korelaci mezi šířením vlka a úbytkem pastvy, musíme se podívat na statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) a specializované ekonomické studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).
Tato data ukazují, že zatímco populace vlků v Evropě za posledních 10 let vzrostla o 58 %, stavy ovcí a koz v ČR vykazují setrvalý pokles, který je v oblastech s výskytem vlka umocněn ekonomickou neudržitelností.
Klíčová fakta a zdroje dat:
1. Pokles stavů ovcí v ČR (Data ČSÚ a chovatelských svazů)
Trend: Mezi lety 2020 a 2024 klesly stavy ovcí v ČR o 7 až 10 % ročně.
Důvod: Podle předsedy Krajského sdružení chovatelů (Jan Vejčík, 2024) končí zejména generace čtyřicátníků, kteří už nechtějí snášet kombinaci fyzické náročnosti a tlaku predátorů.
Web ČSÚ (Zemědělství): csu.gov.cz - Hospodářská zvířata
2. Studie ÚZEI – Ekonomické vícenáklady (Přímý dopad na pastvu)
Tato studie z roku 2023 (aktualizovaná 2024) byla podkladem pro novou vyhlášku o náhradách újmy. Potvrzuje, že přítomnost vlka zvyšuje náklady na hektar pastviny o tisíce korun (v roce 2024 byla sazba zvýšena na 5 500 Kč/ha, aby se alespoň částečně zabránilo opouštění luk).
Závěr studie: Náklady na údržbu ohradníků, manipulaci se stády a psychický stres jsou u drobných chovatelů hlavní příčinou ukončení pastvy.
Odkaz na studii (přes Návrat vlků): navratvlku.cz - Studie nákladů na organizaci pastvy
3. Mapa opakovaného výskytu vlka (AOPK ČR)
Pokud srovnáte mapu oblastí, kde stát vyplácí „náhradu újmy za ztížení pastvy“, s mapou lokalit, kde zanikají farmy, uvidíte jasný průnik (zejména Krušné hory a Liberecko).
Interaktivní mapa (aktualizovaná k 1. 2. 2026): portal.nature.cz - Opakovaný výskyt vlka
Proč je to pro biodiverzitu kritické?
Z vědeckého hlediska (studie MENDELU a ÚZEI) vede úbytek pastvy k:
Zarůstání (sukcesi): Louky, které dříve hostily stovky druhů, se mění v neprostupné bureni a křoviny.
Homogenizaci: Zmizí pestrost, kterou vlk (jako lesní druh) nenahradí.
Zániku unikátních druhů: Například 30 % hmyzí fauny v ČR je vázáno na pastvu. Pokud ovce zmizí kvůli vlkovi, vlk tyto druhy „vytlačí“ nepřímo, ale definitivně.
Tip pro vás: Pokud chcete vidět nejstřízlivější kritiku dopadů vlků na venkov, doporučuji sledovat web Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která publikuje příběhy konkrétních hospodářů, kteří museli s pastvou skončit: asz.cz.
Mám vám pomoci najít konkrétní tabulku s počty usmrcených zvířat za poslední rok, aby bylo vidět, zda zabezpečení ohradníky reálně funguje, nebo vlk bariéry překonává?
Odpovědět
Tato data ukazují, že zatímco populace vlků v Evropě za posledních 10 let vzrostla o 58 %, stavy ovcí a koz v ČR vykazují setrvalý pokles, který je v oblastech s výskytem vlka umocněn ekonomickou neudržitelností.
Klíčová fakta a zdroje dat:
1. Pokles stavů ovcí v ČR (Data ČSÚ a chovatelských svazů)
Trend: Mezi lety 2020 a 2024 klesly stavy ovcí v ČR o 7 až 10 % ročně.
Důvod: Podle předsedy Krajského sdružení chovatelů (Jan Vejčík, 2024) končí zejména generace čtyřicátníků, kteří už nechtějí snášet kombinaci fyzické náročnosti a tlaku predátorů.
Web ČSÚ (Zemědělství): csu.gov.cz - Hospodářská zvířata
2. Studie ÚZEI – Ekonomické vícenáklady (Přímý dopad na pastvu)
Tato studie z roku 2023 (aktualizovaná 2024) byla podkladem pro novou vyhlášku o náhradách újmy. Potvrzuje, že přítomnost vlka zvyšuje náklady na hektar pastviny o tisíce korun (v roce 2024 byla sazba zvýšena na 5 500 Kč/ha, aby se alespoň částečně zabránilo opouštění luk).
Závěr studie: Náklady na údržbu ohradníků, manipulaci se stády a psychický stres jsou u drobných chovatelů hlavní příčinou ukončení pastvy.
Odkaz na studii (přes Návrat vlků): navratvlku.cz - Studie nákladů na organizaci pastvy
3. Mapa opakovaného výskytu vlka (AOPK ČR)
Pokud srovnáte mapu oblastí, kde stát vyplácí „náhradu újmy za ztížení pastvy“, s mapou lokalit, kde zanikají farmy, uvidíte jasný průnik (zejména Krušné hory a Liberecko).
Interaktivní mapa (aktualizovaná k 1. 2. 2026): portal.nature.cz - Opakovaný výskyt vlka
Proč je to pro biodiverzitu kritické?
Z vědeckého hlediska (studie MENDELU a ÚZEI) vede úbytek pastvy k:
Zarůstání (sukcesi): Louky, které dříve hostily stovky druhů, se mění v neprostupné bureni a křoviny.
Homogenizaci: Zmizí pestrost, kterou vlk (jako lesní druh) nenahradí.
Zániku unikátních druhů: Například 30 % hmyzí fauny v ČR je vázáno na pastvu. Pokud ovce zmizí kvůli vlkovi, vlk tyto druhy „vytlačí“ nepřímo, ale definitivně.
Tip pro vás: Pokud chcete vidět nejstřízlivější kritiku dopadů vlků na venkov, doporučuji sledovat web Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která publikuje příběhy konkrétních hospodářů, kteří museli s pastvou skončit: asz.cz.
Mám vám pomoci najít konkrétní tabulku s počty usmrcených zvířat za poslední rok, aby bylo vidět, zda zabezpečení ohradníky reálně funguje, nebo vlk bariéry překonává?
Ra
Radek
20.2.2026 20:59 Reaguje na RadekZde jsou konkrétní data, která ilustrují realitu na pastvinách v ČR. Tato čísla pocházejí z hlášení AOPK ČR (proplacené škody) a statistik Sdružení chovatelů ovcí a koz.
Z vědeckého hlediska je důležité sledovat nejen počet mrtvých zvířat, ale i to, zda vlk bariéry překonává – což je klíčový argument pro chovatele, kteří s pastvou končí.
1. Statistika škod a efektivita ohradníků
V posledních letech (2022–2025) data ukazují znepokojivý trend: roste počet útoků na zabezpečená stáda.
Celkové škody: Stát ročně vyplácí na náhradách částky v rozmezí 10–15 milionů Kč.
Překonávání bariér: Podle terénních šetření (např. v oblasti Krušných hor a Broumovska) vlk ve více než 30 % případů překoná i ohradník, který splňuje standardy (výška 120+ cm, elektrický výboj).
Učení (Cultural Transmission): Odborné studie potvrzují, že vlci jsou extrémně inteligentní. Jakmile se jedna generace naučí ohradník podhrabat nebo přeskočit, učí to svá mláďata. Tím se „standardní zabezpečení“ stává neúčinným.
zde nejde vložit tabulka z čísly , ty si dohledejte
Odpovědět
Z vědeckého hlediska je důležité sledovat nejen počet mrtvých zvířat, ale i to, zda vlk bariéry překonává – což je klíčový argument pro chovatele, kteří s pastvou končí.
1. Statistika škod a efektivita ohradníků
V posledních letech (2022–2025) data ukazují znepokojivý trend: roste počet útoků na zabezpečená stáda.
Celkové škody: Stát ročně vyplácí na náhradách částky v rozmezí 10–15 milionů Kč.
Překonávání bariér: Podle terénních šetření (např. v oblasti Krušných hor a Broumovska) vlk ve více než 30 % případů překoná i ohradník, který splňuje standardy (výška 120+ cm, elektrický výboj).
Učení (Cultural Transmission): Odborné studie potvrzují, že vlci jsou extrémně inteligentní. Jakmile se jedna generace naučí ohradník podhrabat nebo přeskočit, učí to svá mláďata. Tím se „standardní zabezpečení“ stává neúčinným.
zde nejde vložit tabulka z čísly , ty si dohledejte
Ra
Radek
20.2.2026 21:00 Reaguje na RadekPředběžná data kombinující hlášení a odhady chovatelských svazů.
3. Proč dochází k opouštění pastvy (Přímý dopad na bio)
Odborná analýza socioekonomických dopadů (např. Vorel et al. 2023) uvádí, že pro chovatele není nejhorší finanční ztráta (tu stát zaplatí), ale:
Demoralizace: Pohled na roztrhané kusy a nutnost utrácet zraněná zvířata.
Zánik genetických linií: Stát zaplatí „jateční hodnotu“, ale ne zaplacenou plemennou hodnotu a roky šlechtění.
Pracovní past: Neustálé zvyšování ohradníků a sekání trávy pod nimi (aby probíjely) bere čas, který drobní farmáři nemají.
Kde najít tato surová data?
Nejlepší je sledovat přímo vládní reporty a statistiky:
Ročenky AOPK ČR: nature.cz (hledejte "Zpráva o stavu druhů").
Portál Ministerstva financí: mfcr.cz (přehledy vyplacených náhrad podle zákona č. 115/2000 Sb.).
Věstník Ministerstva zemědělství: eagri.cz (statistiky o stavech hospodářských zvířat v jednotlivých okresech).
Shrnutí vědeckého pohledu:
Zatímco biologie vlka je fascinující, z pohledu zemědělské a krajinné ekologie je vlk v ČR aktuálně faktorem, který přispívá k degradaci pestrosti luk. Pokud vlk vytlačí drobného chovatele, příroda sice „divočí“, ale ztrácí stovky druhů vázaných na nízký trávník a pravidelnou pastvu.
Odpovědět
3. Proč dochází k opouštění pastvy (Přímý dopad na bio)
Odborná analýza socioekonomických dopadů (např. Vorel et al. 2023) uvádí, že pro chovatele není nejhorší finanční ztráta (tu stát zaplatí), ale:
Demoralizace: Pohled na roztrhané kusy a nutnost utrácet zraněná zvířata.
Zánik genetických linií: Stát zaplatí „jateční hodnotu“, ale ne zaplacenou plemennou hodnotu a roky šlechtění.
Pracovní past: Neustálé zvyšování ohradníků a sekání trávy pod nimi (aby probíjely) bere čas, který drobní farmáři nemají.
Kde najít tato surová data?
Nejlepší je sledovat přímo vládní reporty a statistiky:
Ročenky AOPK ČR: nature.cz (hledejte "Zpráva o stavu druhů").
Portál Ministerstva financí: mfcr.cz (přehledy vyplacených náhrad podle zákona č. 115/2000 Sb.).
Věstník Ministerstva zemědělství: eagri.cz (statistiky o stavech hospodářských zvířat v jednotlivých okresech).
Shrnutí vědeckého pohledu:
Zatímco biologie vlka je fascinující, z pohledu zemědělské a krajinné ekologie je vlk v ČR aktuálně faktorem, který přispívá k degradaci pestrosti luk. Pokud vlk vytlačí drobného chovatele, příroda sice „divočí“, ale ztrácí stovky druhů vázaných na nízký trávník a pravidelnou pastvu.
EB
Emil Bernardy
21.2.2026 15:10Oprava pro pana SU.
"nejsem praktik, já jsem teoretik - jak píšete. Mám mnohem vyšší vzdělání než vy, umím pracovat s daty, umím vyhledat informace, i ty kterými praktici tolik opovrhují, protože jim nerozumím, učím, zkouším."
Odpovědět
"nejsem praktik, já jsem teoretik - jak píšete. Mám mnohem vyšší vzdělání než vy, umím pracovat s daty, umím vyhledat informace, i ty kterými praktici tolik opovrhují, protože jim nerozumím, učím, zkouším."
su
21.2.2026 18:17 Reaguje na Emil Bernardy
A vy jste do školy nechodil a neučil se? Nebo praktik = vrozené vzdělání????
Odpovědět
Ra
Radek
21.2.2026 20:36 Reaguje naNěco k tématu přímého vlivu ochrany vlka na biodiverzitu už nemáte , tak tuto problematiku beru jako že je vám jasná a pochopil jste ji . Tak ji prosím vysvětlujte vašim posluchačům ,při vaší práci a zaměření to bude prospěšné pro celou společnost , děkuji .
Odpovědět
