Soukromník chce obnovit zanedbaný mokřad v Žižíně, říká mu Malá Amazonie

Když se muž vrátil po letech z Peru, napadlo ho, že by mohl zanikající místo zachránit. "Na mokřadu jsem jako malý kluk v zimě bruslil. Už tehdy upadal, můj táta se ho s lidmi z vesnice snažil prohloubit," řekl Tlapák.
V 60. letech myslivci u mokřadu vysázeli topoly jako větrolam a později měly sloužit na výrobu papíru, už je nikdo nepokácel a spadané listí dusí a ničí vodní plochu.
"Když se mokřad obnoví, zaplní se zvířaty. Nic jiného v okolí není. Teď tu žijí vážky, žebratka bahenní nebo klínatka rohatá. Pokud zvládneme napojit přítok potoka, mohly by se v mokřadu třít ryby," řekl Tlapák.
O koupi 6000 metrů čtverečních od státu usiloval šest let, to se mu nakonec povedlo před dvěma lety. Pozemky v aukci vydražil. "Je to napůl smeťák, je to tady zavezené nepořádkem. Dělali jsme bagrem sondy," řekl Tlapák.
Tlapák by rád pozemek rozšířil ještě o část, která patří Povodí Labe, což je okolo 1500 metrů čtverečních. Jedná s nimi o prodeji. Teď pracuje na projektu a doufá, že bude možné získat na obnovu přírodní oblasti dotace.
Část pozemků v lokalitě patří městu, je to 4000 metrů čtverečních. Radnice je ochotná se do projektu zapojit a na svém majetku udělat čtyři menší tůně a oblast vyčistit od náletů.
"Je to místo, které trpí povodněmi. Chrudimka se tam loni v září hodně vylila v okolních polích a lukách. Musela být uzavřená silnice. Soustava tůní by mohla pomoci vodu ze záplav pojmout," řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO).
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
vaber
21.7.2025 07:59Mokřad nemůže být zanedbaný ,jen lidé ho zničili, jak mnoho jiných míst v přírodě.
Slavomil Vinkler
21.7.2025 11:07 Reaguje na vaberSlavomil Vinkler
21.7.2025 11:02Jednak není vhodné do mokřadu introdukovat ryby, druhak pokud je mokřad soukromý majetek jednotlivce, tak existuje nebezpečí zastavění - nejspíše od jeho dědiců.
Slavomil Vinkler
21.7.2025 11:04Honza Honza
21.7.2025 11:56Já jenom mám radost a potěšení, že takový :D nejsem.
Ve středověku podobné diskuze také existovaly, podobné jako Kopáček-Pokorný, ještě rozsáhlejší, nikoli jen 200 příspěvků na téma kůrovec, ale dokonce i končící upálením, jako v případě J. Husa- údajně spor o to, aby církev se chovala řádně, nekradla, vůbec na Koncilu nebyl: šlo např o nesmyslné otázky, jak to udělat, aby duše lépe odešla z mrtvého těla a jestli je lepší přijímání pod obojí.
Místo toho, jak to udělat, aby les správně prospíval, aby mokřad fungoval, jelikož naše příroda nemá možnost po přirozeném zániku stávajícího mokřadu zřídit nový, jak píše p. Vinkler, musíme si pomoci sami- ev. tam poslat nějaké buvoly, jestli je to vůbec reálně. Jinak o mokřady přijdeme.
pavel peregrin
21.7.2025 15:47 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
21.7.2025 16:47 Reaguje na pavel peregrinBavit se stále na téma- zasahovat v nezásahu, uměle vést přírodu, aby nebyla umělá, vyžaduje: 1. pochopení, že tento paradox je platný a nehádat se o něm, 2. naopak diskutovat racionálně o tom, jaký postup je nejvhodnější.
Slavomil Vinkler
21.7.2025 18:32 Reaguje na Honza HonzaJaroslav Pokorný
21.7.2025 23:36 Reaguje na Honza HonzaOtázka je, jak ta Husova VŠ byla kvalitní. Ony se tam probíraly podobné "vysoce odborné" otázky jako jsou ty substanciace a remanace.
Jaroslav Pobeha
25.7.2025 12:03 Reaguje na Jaroslav PokornýDaniel Fiala
24.7.2025 17:40Když jsem se vrátil, byl jsem jediný, kdo považoval výpravu za neúspěšnou, přestože se mi nesmírně líbila. Byla to pro rodinu velká událost (ten návrat) a pro mne první zcela samostatná výprava "za nosem". Žižínem totiž, když se jelo na kole z druhé strany, "začínaly" Pardubice. A dole v zatáčce bylo poslední místo, kde šlo zahlédnou odraz vodní hladiny. Takže dnes se tomu říká malá Amazonie.
Vážená pane Tlapáku,
zkušenost Vás dávno naučila, že si musíte dávat pozor na lidi, kteří nerozumí přírodním zákonitostem, a proto mohou tvrdit: "Je to místo, které trpí povodněmi."
Kdyby to místo "netrpělo" povodněmi, nikdy by nevzniklo. A naopak, od doby, co "netrpí" (tak často) povodněmi (Seš, Křižanovice, Práčov a přibude Kutřín), tak zaniká/zazemňuje se.
Kdyby se kdysi "naši moudří předkové" nerozhodli zničit Chrudimku (od Štětína do Pardubiček) a na jejím místě vykopat napřímený a zahloubený kanál, byla by hladina podzemní vody o poznání výš a po přirozeném a pravidelném rozlivu by ještě dlouho odtékala směrem do koryta řeky - čímž by odnášela i přirozeně ukládanou biomasu listí a větví a oddalovala by tak přirozené zazemnění, které, jak bylo za socialismu běžné, bylo urychleno zavážkou odpady a nepotřebným "materiálem". Téměř organizovaný osud stovek tůní v Polabí ještě zcela nedávno (obávám se, že vás při archeologickém průzkumu bagrem čekají "světové" nálezy).
Jestli jednou chytíte vodu, tak se svezte po řece, třeba kousek po Novohradce a uvidíte hned a přesně, kde ten vykopaný kanál začíná. Pod mostem silnice k Mněticům. A pak mrkněte do břehů. Ty šutry vás praští do očí. Takovou zkázu si řeka přirozeně meandrující v hlinitých usazeninách sama nevyrobí.
Byla by to ale jedna z nejhezčích revitalizací. Kdokoli (kdo nemá v hlavě peněženku nebo pravítko), kdo se jednou projde lukami za Nemošicemi, pochopí hned, že ta rovná dlouhá džuzna tam není sama od sebe. ŘEKU by to chtělo! A pár odvážných jako jste Vy (poptejte se na Povodí v HK).
S úctou DF