https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/trofejni-lov-likviduje-jednotlivce-ale-chrani-cele-uzemi.africka-priroda-doplaci-na-tzv.ceciluv-efekt
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Trofejní lov likviduje jednotlivce, ale chrání celé území. Africká příroda doplácí na tzv. Cecilův efekt

26.2.2021 17:06 | PRAHA (Ekolist.cz)
Lev Cecil v zimbabwském národním parku Hwange se smečkou v listopadu roku 2012.
Lev Cecil v zimbabwském národním parku Hwange se smečkou v listopadu roku 2012.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Názory veřejnosti na trofejní lov se diametrálně rozchází. Momentálně hlasitější většina zabíjení zvířat pro sport či zábavu jednoznačně odsuzuje, zatímco poznámky o případných pozitivech loveckých safari parků se už dnes dohledávají hůře. Za tímto výrazným posunem v donedávna ještě vyvážených vcelku debatách je třeba hledat tzv. Cecilův efekt. Co znamená a jak se odrazil na ochraně přírody?
 

Když v noci 1. července 2015 vystřelil Walter Palmer na průvodci dosledovaného lva Cecila, byla to velmi drahá rána. Ne snad proto, že za možnost skolit lva zaplatil 54 000 dolarů (cca 1,25 milionů korun) nebo proto, že jej lovil lukem. Ne proto, že by tím porušil nějaký zákon: disponoval potřebnými povoleními, řádnou licencí. A dokonce ani ne proto, že by tím nějak popudil místní obyvatele. Ti o existenci tohoto konkrétního lva, stejně jako o stovkách dalších exemplářů určených a chovaných k odlovu platícími střelci, měli vesměs shodné povědomí. Tedy prakticky žádné. Přesto to všechny vyšlo hodně draho. Nejen lví farma Gwayi, národní park Hwange, kde se lovilo, nebo stát Zimbabwe, který potřebná povolení vydal. Účet za lva Cecila totiž platila celá Afrika. A platí dodnes.

Lev, o kterém se Afrika dozvěděla ze Západu

První problémy se vyjevily poté, co americký rekreační lovec zveřejnil snímek lva Cecila na sociálních sítích a zvedla se tím ohromná vlna nevole. Ne v Africe, ale v zámoří. V Evropě, ve Spojených státech amerických, kde jsou lvi se štěstím k vidění jen v zoologických zahradách. Právě tady se nejvýrazněji postavily stovky tisíc lidí za ulovené zvíře, kterému lidé v Zimbabwe nemohli ani přijít na jméno. Dobře to dokládá situace z tiskové konference konané v Harare 29. 7 2015, na níž se ministryně informací Priscy Mupfumira zahraniční novináři snažili doptat patřičné reakce. „Jakého lva?“ odvětila s úplným nepochopením situace. „Máte na mysli nějakou konkrétní šelmu?“ Reakce to ale byla nejspíš upřímná. Skutečně totiž nedávalo smysl, proč by v zemi, která se ještě před deseti lety potýkala s 80 % nezaměstnaností, hyperinflací, porušováním lidských práv, diktaturou a obludnou korupcí, měl být zásadním tématem zahraniční žurnalistiky jakýsi ulovený lev.

Za trofejním lovem si alespoň ti Afričané, kteří na vlastní divoká zvířata lákají devizové lovce z ciziny, dost neochvějně stojí.
Za trofejním lovem si alespoň ti Afričané, kteří na vlastní divoká zvířata lákají devizové lovce z ciziny, dost neochvějně stojí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zimbabwský novinář Kennedy Mavhumashava se k zahraniční mediální bouři rozepsal obšírněji: „Pět britských celostátních deníků, televize Sky News, BBC, CNN, mnoho amerických zpravodajských studií. Ty všechny zařadili lva Cecila do hlavního zpravodajství. Proč ten pláč a dojetí Západu? Určitě to není první úspěšný lov na lva v Africe, ani ne poslední… Dá se bez přehánění říct, že 99,99 % obyvatel Zimbabwe doteď nemělo o tomto zvířeti sebemenší ponětí. Ale naštěstí jsme se teď ze zahraničních zpráv poučili, jaká lví ikona s námi po celou dobu žila.“ Podobných ironizujících textů byly noviny na africkém kontinentě plné, ale v Evropě ani USA se o nich nereferovalo. Což je trochu škoda.

Za trofejním lovem si totiž alespoň ti Afričané, kteří na vlastní divoká zvířata lákají devizové lovce z ciziny, dost neochvějně stojí. Tedy kromě toho, že jej řečí západních sociologů vnímají jako postkoloniální privilegia bílého muže, které jim je upíráno. Jean Kapata, zambijský ministr cestovního ruchu, tehdy velmi trefně poznamenal: „Zdá se, že Západ se víc stará o blahobyt lvů v Zimbabwe než o Afričany samotné.“ A jistou prozíravost nelze upřít ani jeho ministerskému protějšku z Namibie, Pohambu Shifetovi: „Pokud v důsledku takového mezinárodního tlaku dojde k omezení licenčního lovu, bude to konec ochrany přírody v Namibii.“ Protože přesně to se začalo dít.

Cecilův efekt nabírá na síle

Americká on-line petice proti trofejnímu lovu instantně sesbírala přes 400 000 podpisů, hned 1,2 milionu podpisů se sešlo pod výzvou Spravedlnost pro Cecila, o barbarství a krutosti lovců se rozhovořila nejedna celebrita, zpěváci skládali smuteční písně, kondolence za lva Cecila skládal britský premiér Cameron, američtí senátoři a kongresmani. Demonstrovalo se v ulicích za zákaz dovozu loveckých trofejí, proti leteckým společnostem takový transfer safari-suvenýrů umožňujících. A také třeba za to, aby Afričané bezpodmínečně přijali zákaz pro lov lukem. Četné výhrůžky smrtí pro lovce Palmera tu raději zmiňovat nebudeme.

„Na jedné straně nepochybně rekreační lov snižuje počty jednotlivých zvířat v populaci,“ říká profesor Corey Bradshaw. „Ale na druhé straně současně brání tomu, aby se půda nejrůznějších safari parků a rezervací stala půdou zemědělskou, zastavěnou nebo jinak využívanou.
„Na jedné straně nepochybně rekreační lov snižuje počty jednotlivých zvířat v populaci,“ říká profesor Corey Bradshaw. „Ale na druhé straně současně brání tomu, aby se půda nejrůznějších safari parků a rezervací stala půdou zemědělskou, zastavěnou nebo jinak využívanou.

Společenské hnutí pro zákaz trofejního lovu bylo tehdy mimo Afriku velmi silné. Možná ale hnané více emocemi než informacemi. Je například pravdou, že z 16 milionů dolarů, které ročně v Zimbabwe vydělali na trofejních lovcích, šlo k místním komunitám jen 5 %. Nikdo už ale neupozornil na to, že bez trofejního lovu by tedy místní komunity byly o 800 000 dolarů chudší, a to bez další alternativy.

Reakce se nicméně brzy dostavila: dovoz loveckých trofejí zakázalo Holandsko, Francie a v Británii se znovu dostal k projednání. Američané zpřísnili ochranu všech poddruhů lvů, čímž znemožnili americkým občanům případný lov v zahraničí. Německo a Gabon se v OSN zasadily o zpřísnění legislativy lovu, pytláctví a pašování. Botswana na rok stáhla licence na lov lvů a nějaká omezení byla přijata skoro ve všech 107 zemích, které trofejní lov umožňují … vypadalo to jako úspěch. Dá se říct, že zabitý lev Cecil tak v konečném důsledku prospěl světové ochraně přírody víc, než kdyby zůstal naživu.

Dvě tváře téže mince

Jenže tento veskrze potěšující Cecilův efekt se brzy začal obracet. Zahraniční lovci už nestáli o negativní publicitu, jaká byla věnována Američanovi Palmerovi. A tak začali jezdit nejen do Zimbabwe, ale i do celé Afriky, méně. Méně bylo i peněz, zatímco praktických starostí neubývalo. Konkrétně třeba v zimbabwské stanici Bubye Valley, kde byli chováni „lvi na odstřel“, se místní populace šelem rozrostla na 500 jedinců. A 200 z nich muselo být utraceno, jinak by kompletně vylovili všechna ostatní zvířata. Těch 200 utracených lvů se teoreticky mohlo přetavit na devizový zisk (další milion dolarů), ale takhle byli usmrceni zbytečně. Podobná situace byla i v jiných afrických „chovných stanicích“ a safari.

Ještě než se ale dokázala naplno projevit neudržitelnost chovu pro lov bez lovců, přišla pandemie covid-19, která zahraniční turistiku a africkou ekonomiku nadobro zmrazila. Nejsou tu ani turisté bažící po živých zvířatech, ani lovci usilující o jejich skolení. Celá Afrika zůstala na své problémy sama, prve tolik pohoršený Západ o ni a její lvy momentálně zájem nemá.

Ještě než se dokázala naplno projevit neudržitelnost chovu pro lov bez lovců, přišla pandemie covid-19, která zahraniční turistiku a africkou ekonomiku nadobro zmrazila.
Ještě než se dokázala naplno projevit neudržitelnost chovu pro lov bez lovců, přišla pandemie covid-19, která zahraniční turistiku a africkou ekonomiku nadobro zmrazila.

Paradox ochrany: lov chrání celé území

A v tomto současném stavu – krajně neradostném pro lvy, veškerou chráněnou i běžnou faunu afrického kontinentu, včetně jejích lidských obyvatel – se rozhodli finští výzkumníci provést rozsáhlou rešerši (více než tisícovky) studií zaměřených na to, zda a jak rekreační lov ovlivňuje ochranu přírody a blahobyt místních. Závěry jejich práce jsou podstatné už proto, že mohou vést k rozhodnutí o tom, jakou cestou by se Afrika mohla, až se černé mraky přeženou, vydat. Je to skutečně netradiční vhled do problematiky.

„Na jedné straně nepochybně rekreační lov snižuje počty jednotlivých zvířat v populaci,“ říká profesor Corey Bradshaw, spoluautor studie. „Ale na druhé straně současně brání tomu, aby se půda nejrůznějších safari parků a rezervací stala půdou zemědělskou, zastavěnou nebo jinak využívanou. Tudíž úplně bez života. Tyto oblasti, dokud jsou využívány pro trofejní lov, představují vitální přínos pro celé ekosystémy.“ V subsaharské Africe je přitom momentálně trofejnímu lovu vyhrazeno území 1 394 000 kilometrů čtverečních. „Pokud se nebudeme vyloženě soustředit jen na druhy charismatické, trofejní, ale zacílíme pozornost na možná budoucí ohrožení těch obyčejných a necharismatických druhů, uvidíme, že regulovaný lov dává dlouhodobě z hlediska ochrany přírody smysl, jakkoliv paradoxní se to jeví,“ uzavírá Bradshaw.

Když se post-covidový svět dál nechá unášet na vlně Cecilova efektu, třicetina celé rozlohy afrického kontinentu pozbude svůj význam a dosavadní statut ochrany přírodního území, byť lovného teritoria. Což nakonec nebude dobrou zprávou pro nikoho. Výstřel na lva Cecila byl opravdu velmi drahá rána a Afrika by za ni už možná měla přestat platit.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (116)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jirka Černý

26.2.2021 07:28
Dnes je taková móda srdnatě bojovat bez rizika, stačí si všimnout za co vše se bojuje podpisy, peticemi, vyřváváním hesel v davu sympatizantů. Jsou opravdové problémy a opravdové zlo na tomto světě, ale proti tomu se nikdo veřejně stavět nebude protože by se mohl dostat na tenký led nebo co hůř skřížit cestu lidem kteří s ním nebudou bojovat argumenty v internetové diskuzi. Ale někdo kdo něco udělal oficiálně s potřebným povolením to je panečku terč pro ušlápnuté ego.
PS. Nejsem myslivec ani lovec a vycpané trofeje se mi spíš hnusí.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.2.2021 07:37
Je to tak. Ekologistům jde o zelenou revoluci a moc. Nikoliv o ochranu přírody. Stejně jako Leninovi a Stalinovi šlo o moc a nikoliv o blaho a svobodu lidí.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

26.2.2021 08:22
článek v podstatě shrnuje, to co si myslím už dlouho, jde především o ochranu velkého území, kde mohou žít i druhy tzv. netrofejní, ale kriticky ohrožené masivní urbanizací, nárůstem populace atd. Afrika není jen Big 5, a bez přísunu peněz prostě půjde divočina do pr. Trofejní lovce sice mohu považovat za kašpárky, ale jejich peníze jsou nezbytné. Tak to prostě je..
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2021 08:38
Trofejní lov je menší zlo, než bušmít do oka a trávení predátorů pasoucího se dobytka.
Odpovědět
DA

DAG

26.2.2021 08:54
Dneska je prostě problém, že politici jsou připokakaní z jakékoliv trochu mediálně schopné skupinky. Ono to hnutí je o pár lidech a teprve potom se na to nabalují další lidé. Politici přitakají zmedializuje se to a připojí se další spousta lidí.
Kdyby se proti tomu postavili hned od začátku se správnými argumenty, ne s těmi jejich nesmyslnými gesty, tak to utnou v zárodku.
Oni se snaží zavděčit všem, aby měli co největší voličskou základnu. Jenže když se chcetějí zavděčit 5% zelených tak dopadnou tak, že ztratí 15 % normálních lidí. Viz CDU-CSU. Pak přijdou populisti Jonson, Trump, AFD, Okamura a řeknou si. Já mám, díky těmto pokakánkům se svými vyhraněnými názory, možnost urvat 8%. jenže ti naštvaní lidi mu to z protestu hodí a najednou stojí na hraně vládnutí a ještě je za charizmatickou osobnost. A progrestivisté stojí, čumí a drbou se na svých padesáti pohlavích a neví co se stalo.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

27.2.2021 10:26 Reaguje na DAG
Mediálně schopné demagogy o pár lidech bych hledal mezi Piráty a Zelenými.
Majitele flint a traviče orlů mořských mezi KDUČSL a Top09.
Proč tam motáte realisty od Trump, AFD, Okamura nechápu
Odpovědět
DA

DAG

27.2.2021 17:43 Reaguje na Kamil Krabice
No zkuste si to ještě jednou přečíst. Jak článek, tak můj komentář. Je to reakce na co se přihodilo po medializaci lovu a kam bude směřovat nálada a politika pokud se v ní nenajdou silné osobnosti, které se dokáží postavit hrstce mediálních kvákalů. Jinak je fakt, že občas se mám problém jednoduše vyjádřit :))
Odpovědět
Hu

Hunter

26.2.2021 08:56
Celkem věrný popis reality a negativních dopadů na ochranu přírody v Africe, tzv. Cecil efekt. Lev Cecil byl starý 13 let a mimo smečku. Zato díky narůstající populaci lvů jako výsledek této směšné aktivity panelákových ochranářů začali lvi ohrožovat populaci leopardů, hosp. zvířat místních, populace býložravců, došlo k poklesu příjmů, z nichž byla mimo jiné financována protipytlácká opatření (pro nosorožce jistě bezva zpráva). Úbytek lovců, kteří s mimořádným finančním efektem odstraňovali přebytečná zvířata pak v konečném důsledku vede k ne moc kontrolovatelnému růstu lví populace. Opravdu hodně mě pobavilo vyjádření místních ochranářů "že "zvýšit početnost jednoho druhu na úkor druhých se nemůže považovat za úspěch ochrany" a že teda není žádoucí mít co nejvíc lvů :-):-).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2021 09:04 Reaguje na Hunter
Je to přesně tak. Když se napíše bulvární výkřik o pěti řádcích, že zastřelili Cecila, charismatického lva, ale už se účelově vynechají důležité souvislosti a okolnosti, prostý lid nesledující tamní dění je automaticky pohoršen. A na to se právě, ne na seriózní a objektivní popis celkové situace.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2021 09:05 Reaguje na Karel Zvářal
Vypadávají slova... a na to se právě sází, ne...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.2.2021 09:12 Reaguje na Karel Zvářal
Manipulace není o seriózním sdělování faktů. Manipulace je o tom, vybrat z textu to, co potřebuji a další fakta zamlčet. Ostatně, Josef Goebbels by o tom mohl povídat. -)))
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.2.2021 09:10 Reaguje na Hunter
Vloni proběhla tiskem zpráva, že kterási africká země chce zredukovat stav slonů. Pod článkem se strhla hysterická diskuse na téma - co ti chudáci sloníci udělali těm zlým Afričanům,když žerou jenom trávu. Tak jsem tam napsal, že jeden dospělý slon za den sežere asi 150 kilo zeleného a pokud někde projde větší sloní stádo, dokáže přírodu zplundrovat tak, že se z toho vzpamatovává dlouhé roky. Kly vyryté rostliny, nenávratně polámané strom a podobně. Což zejména v současné době, kdy Afrika leckde bojuje se suchem, je problém. Pak už bylo v diskusi ticho.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2021 09:18 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Sloni ničí domorodcům úrodu, a pokud je odloven "problémový" jedinec či menší skupina, zbytek stáda se stává útočnějším a zabíjí cíleně lidi. Kamera s autem ujede před takovým monstrem, ale neozbrojený domorodec je rozdupán. A nikdo jim poškozenou úrodu nehradí, proto je lepší odlovit celou rodinu, neb ti zbylí lumpačí víc, než původní celá rodina.
Odpovědět
Hu

Hunter

26.2.2021 09:23 Reaguje na Karel Zvářal
Slonů je jak nasráno v dnešní Africe, kde narůstající populace obsazuje další a další protory. Najít nějaký vyvážený kompromis není zrovna jednoduché. A sloni jsou schopni opravdu zničit kde co.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2021 09:28 Reaguje na Hunter
Ještě než byla žurnalistika a masmedia, živili se domorodci lovem slonů běžně (tak jako andrtálci lovem mamutů) a nikoho to netankovalo. V době, kdy kočičky, pejsci aj. mají větší luxus, než většina lidstva, se problémy divokých přemnožených zvířat se zabývá celý "vyspělý" svět. A často s kontrproduktivním efektem.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

26.2.2021 11:45 Reaguje na Karel Zvářal
Hm...to asi ne....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2021 17:08 Reaguje na běžný uživatel
Aha!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.2.2021 09:30 Reaguje na Hunter
Ono je to možná způsobeno i tím, že v sušších oblastech jsou pro dobytek vybudována napajedla. Sloni pak nemusí putovat daleko za vodou a dokáží, stejně jako naši nepřizpůsobiví, vybydlet celé oblasti. Navíc tím, že mají zabezpečenu vodu, nedochází u nich k tak velké úmrtnosti a důsledkem je stav, který popisujete. Na druhé straně je fakt, že geometricky narůstajícím počtem obyvatel Afriky se velikost území, vhodného pro slony, dramaticky zmenšuje.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.2.2021 12:54 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
„... v sušších oblastech jsou pro dobytek vybudována napajedla. Sloni pak nemusí putovat daleko za vodou a dokáží, stejně jako naši nepřizpůsobiví, vybydlet celé oblasti.“

Velikost území vhodného pro divoká zvířata se zmenšuje jak kvůli rostoucímu počtu lidí, tak kvůli rostoucímu počtu hospodářských zvířat. Ta potřebují hodně vody, které je omezené množství,“ a kvůli rostoucím počtům dobytku přestala být tato voda pro divoké kopytníky dostupná.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

27.2.2021 11:35 Reaguje na Majka Kletečková
Problémem je , že nějaká UN..organizace vybuduje studnu. A kolem studny se usadí nomádi a místo , aby putovali a sem tam něco uzobli , tak vyplundrují krajinu na míle daleko. Navíc je bohatství měřeno počtem dobytka a koz, ne potřebou k obživě. Takže stáda rostou a z krajiny je poušť - UN organizace vidí chudobu a (po zaplacené výpalného ozbrojencům)jim jako pomůže a to celé jen graduje. Uloveného slona zkonzumuje vesnice , lovec zaplatí a odveze si trofej(zde už slonovinu nelze). To drží ty vesnice nad vodou, ne pomoc UN tlupy
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

26.2.2021 09:50 Reaguje na Hunter
slonů je jak nasráno ?? to je nějaká měrná jednotka ?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.2.2021 09:56 Reaguje na Robert Jirman
Není to samozřejmě jednotka SI, ale její velikost a význam nejsnáze pochopíte návštěvou inkriminovaných oblastí.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

26.2.2021 10:17 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
navštívil jsem mnoho NP v Africe, ale tento jev nijak nepozoruji. I místní rangers říkají, že stavy jsou početně nízké. Ale třeba ta situace je jinde v Africe lepší, než jsem byl já
Odpovědět
DA

DAG

26.2.2021 10:26 Reaguje na Robert Jirman
Byl jste lovit slony? I vy lumpe;)))
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.2.2021 10:10 Reaguje na Robert Jirman
Stejná měrná jednotka jako u nás, spárkatá je přemnožená. Jediný rozdíl je v tom, že zatímco slon přímo ohrožuje tamní obyvatelstvo na životě u nás spárkatá dělá člověku pouze ekonomickou škodu a ta s hradí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.2.2021 10:12 Reaguje na Jarek Schindler
Mezi spárkatou patří i divočáci a ti už lidi začínají ohrožovat. Naposledy loni v prosinci na okraji Prahy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.2.2021 15:19 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tak proč si je tam tahají. Kolik těch případů bylo?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.2.2021 10:20 Reaguje na Jarek Schindler
Pro informaci: minimální stav= umožňující přežití, normovaný stav= zaručující přežití druhu. Takže naše " přemnožené" stavy jsou cca na úrovni zaručující přežití. Proto také nepůsobí žádné přírodní samoredukující procesy, ale zvěř se neustále snaží " doplnit" stav. Úživnost prostředí je asi 10x vyšší. Stavy se snižují kvůli "ekonomice"! Přečtěte si něco od DUHY. Vždy se jedná o zisk L.Č.R, provozovatelů OZE a spol. Nikdy o ochranu přírody.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.2.2021 10:35 Reaguje na Michal Ukropec
Zkuste říct majiteli lesa, že nemá hledět na ekonomiku. On z pozemku platí daň, platí další péči o ten les. Je logické, že chce tyto náklady nějakým způsobem zhodnotit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.2.2021 15:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Majitele lesa uživí supermarket. Zkuste říci majiteli políčka někde v Africe, že mu jeho jedinou potravu rozdupal ohrožený slon a že tedy musí počkat na další úrodu. Snad mu ji sloni zase nezlikvidují. Ten domorodec si do toho obchodu stěží zajde ale je logické že se chce také najíst.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.2.2021 08:56 Reaguje na Jarek Schindler
Kolem Arabuko sokoke forest jsem viděl plot.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.2.2021 08:54 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A od toho tady máme ekologismus. V zájmu ochrany lesa provedeme genocidu zvěře.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.2.2021 15:37 Reaguje na Michal Ukropec
Myslím si, že jsem toho četl až moc. U nás jde o to, že ta zvěř tu úživnost prostředí není schopna využít. Ale o to v tomto případě nejde. Jde o pokrytectví různých ekologů.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.2.2021 09:02 Reaguje na Jarek Schindler
Problém je jinde. Lesy jsou přehuštěné, bez podrostu. Najít laťák 1x1 km ( 100 ha) kde nebude stéblo trávy, jediné borůvčí, jen suché jehličí, není problém. Když tam v rámci Saské metody vykácíte a vysadíte 1 ha sazenic, jeden ks srnčího to za zimu zničí. Proto emeritní poradce L.Č.R Jan Metzl propaguje vyhlazení veškeré zvěře ve volnosti.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.2.2021 10:25 Reaguje na Jarek Schindler
Srovnávat slony s naší spárkatou? Jako vážně? Jediné místo, kde je slonů trochu víc je Botswana a to jen kvůli tomu, že nemohli dlouhou dobu migrovat do Angoly, což se dnes mění. Evidentně nechápete, kolik prostoru tam furt je. Jihovýchodní Angola je téměř neobydlená a přitom krásně zelená a pro slony i jiná zvířata perfektní.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.2.2021 17:29 Reaguje na Slovan
A proč ne? U nás žijí nějaká zvířata která chtějí různí podivní ochranáři regulovat na množství rovnající nějakému minimu. Důvodem mají být ekonomické škody. V Africe žijí jiná zvířata která dělají zase škody místním. No a ty škody nejsou pro ty místní dá se říci pouze ekonomické. No a to přesto, že například v té Botswaně žije jen 3,5 lidí na km2. Jinak Botswana 581730 km2 a 130 tisíc slonů. Když budete počítat tak jeden slon 4 t. a u nás průměrná váha zvěře 50 kg tak vychází že jeden slon je asi ekvivalentem 80 kusů zvěře u nás. U nás jsou jarní kmenové stavy uváděny ( rok 2019) uváděny ve výši 442375 kusů spárkaté zvěře což by bylo asi 5,61 ks na km2. V Botswaně při přepočtu na naši zvěř vychází 10,400 tisíc kusů což je 18 ks na km2. No a u nás počítám všechnu spárkatou zvěř v Botswaně jen slony. Samozřejmě prostor tam je jen prostě neustále výrazně ubývá.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

26.2.2021 18:48 Reaguje na Jarek Schindler
Bože to jsou počty..... nechcete to přepočítat ještě na myši??
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.2.2021 05:26 Reaguje na běžný uživatel
Na myši opravdu ne. No ale můžu doložit různé studie kde se jedná o opravdu přemnoženou zvěř v počtech pro různé eko.... dost fantastických. Najdou se tam potom i čísla která jsou na hony vzdálená představě eko o přemnožení a přesto jsou presentována jako stavy nenarušujíci prostředí. No a jinak proč "bóoooože"? I u nás při stanovování nějakých normovaných, či ještě lépe řečeno maximálních stavů se různé druhy zvěře přepočítávají dle velikosti. Já toto beru jako jasný příklad ekolží o přezvěření u nás a potřebě ochrany zvěře všude jinde na světě.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

1.3.2021 08:32 Reaguje na Jarek Schindler
Kdysi dávno v 80 tých letech to bylo asi 3-5 kg myší na ha.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.2.2021 08:09 Reaguje na Jarek Schindler
Je to tak, je to účelové používání dvojího metru, podle toho, jak se "nám" to hodí. Když máme podle eko lesy v tak hrozném stavu, určitě nezaškodí, když z nich spárkatá vytvoří lesostep, podobně jako sloni z buše savanu. Navíc jak chtějí dosáhnout zvýšení stavů šelem, když se razantně sníží stavy její kořisti??-) Prostě blábol za blábolem.
Odpovědět
Sl

Slovan

27.2.2021 12:02 Reaguje na Jarek Schindler
Víte. Pokud byste si přečetl odkaz který sem dával pod diskuzí s Hunterem a podrobně si to prostudoval, zjistil byste, že zrovna v Botswaně to území vhodné pro slony extrémně vzrostlo - z 81 500 km2 v roce 1995 na 228 000 km2 v roce 2015.
Srovnávat, kolik je zvířat na km2 je blbost. Jedná se o úplně jiné biotopy, jiné možné problémy i řešení apod., takže srovnáváte jablka a hrušky. Stojím si za tím, že Botswaně pomůže znovuobnovení migračních tras do Angoly.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.2.2021 20:54 Reaguje na Slovan
Srovnávat kolik zvířat......I u nás jsou snad rozdílné biotopy, podstatně jiná úživnost a to nejen s ohledem na měnící se nadmoř. výšku a další. Přesto a nic jiného neslyším je zvěř bez ohledu na předchozí u nás údajně všude přemnožena. Je to opravdu tak? Doma chcete pomalu vše "vymlátit" a afričany budete poučovat jak si mají chránit svoje zvířata? To jsou ty jablka a hrušky.
Odpovědět
Sl

Slovan

28.2.2021 14:18 Reaguje na Jarek Schindler
Srovnáváte něco co srovnávat nelze. Toť můj názor. O našich stavech zvěře, zda jí je moc nebo ne, se můžeme bavit v jiné diskuzi. To téma je zde několikrát do roka. Ale krajina v Africe unese úplně v pohodě mnohem více slonů a další zvěře. To je prostě realita. Můžeme se bavit o lokálních problémech v Botswaně, ale pokud se bavíme o celé Africe, slonů je málo a o přemnoženosti nemůže být řeč.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

4.3.2021 23:34 Reaguje na Slovan
Mnohem víc slonů by Afrika unesla na úkor pastvin pro dobytek. Takže Afričany přestěhujeme do Evropy, aby v Africe bylo víc místa pro slony?
Odpovědět
DA

DAG

26.2.2021 10:24 Reaguje na Robert Jirman
Taky si to neumím představit. Mě to musí přepočítat na fotbalové hřiště :)))
Odpovědět
Hu

Hunter

26.2.2021 11:30 Reaguje na Robert Jirman
To je naprosto přesná měrná jednotka, kdy pro další slony už není prostě místo. Z více důvodů, ubývající místa, kde by nedocházelo ke konfliktům, negativní působení při navýšení populační hustoty, postupující civilizace atd. Zimbabwe tuším před nějakým časem nabízela slony v hojném počtu, nikdo o ně neměl zájem. Proč myslíte, že tady utratili bez jakéhokoliv užitku 200 lvů? Proč si je nevzal ten Slovanem toik vychvalovaný African Parks? Protože o ně nikdo nestojí a Asiaté o vývat ze lvích kostí taky ne. A cestovní kanceláře, s kterými navštívíte NP v Africe vám tu pravou Afriku neukazují, to je jen taková potěmkiáda, hlavně aby se nic nestalo. Všechny země, které zakázaly poplatkové lovy, o většinu divokých zvířat přišly.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2021 11:36 Reaguje na Hunter
To říkám pořád, Medvědí (green) služba.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

26.2.2021 11:57 Reaguje na Hunter
Je vidět že jste znalec(nejen vlků)...tleskám....
Odpovědět
bu

běžný uživatel

26.2.2021 11:58 Reaguje na běžný uživatel
Jsem od nynějška šťastý, že existuje Hunterova měrná jednotak "jak nasráno", která je nejpřesnější nasvětě...myslím, že to doporučímě vědcům...
Odpovědět
Hu

Hunter

26.2.2021 12:05 Reaguje na běžný uživatel
No poplatkovým lovem se částečně živím a v Africe jsem strávil dost času, ale ne s cestovní kanceláří.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

26.2.2021 12:40 Reaguje na Hunter
Mě bylo hned jasné že jste lovec....proti lovu vybraných druhů zvířat nic nemám...ale to, že někam jezdíte lovit a vydíte "dva" slony na malé ploše, nemůžete usuzovat na to, že počty slonů rostou - pokud ale máte údaje, že je to tak, tak sem s nimi.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

26.2.2021 12:42 Reaguje na běžný uživatel
pardon...správně má být "vidíte"...
Odpovědět
bu

běžný uživatel

26.2.2021 11:44 Reaguje na Hunter
Hm...to asi ne....
Odpovědět
bu

běžný uživatel

26.2.2021 11:51 Reaguje na Hunter
Opravdu???? A kolik tedy těch slonů v Africe třeba za posledních 10-20 let přibylo (když je jich jak nasráno)???? Jistě nás fundovaně poučíte...
Odpovědět
Hu

Hunter

26.2.2021 12:08 Reaguje na běžný uživatel
Že jste to vy, tak vyhrabu v počítači třeba elephant management plan a najdu nějaká čísla pro Botswanu, třeba to pak pro vás bude uchopitelnější. Nesmíte tolik věřit těm dojemným cinknutým přírodovědným filmům.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

26.2.2021 12:40 Reaguje na Hunter
Tak hledejte, hledejte.....
Odpovědět
bu

běžný uživatel

26.2.2021 12:41 Reaguje na běžný uživatel
Jo...a já nemyslím jen Botswanu, ale celou Afriku...vy taky povídáte že V AFRICE je slonů jak nasráno...ne v Botswaně...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.2.2021 12:59 Reaguje na běžný uživatel
Víte, ono to není jenom o slonech, ale i o obyvatelích Afriky. Afrika v roce 1900 měla nějakých 130 miliónů obyvatel. V roce 2020 to bylo asi jedna a čtvrt miliardy. Takže za 120 let počet obyvatel tohoto kontinentu narostl prakticky desetinásobně. Tvrdá realita je v tom, že současně s tím stejně nenarostla efektivita práce. Ta zůstala pořád někde v tom roce 1900. No a tito lidé ale potřebují někde bydlet a někde pěstovat plodiny pro svoji obživu. Takže obsazují další a další území, která dříve obývala zvěř. Jenže v řadě míst to území vybydlí (stejně jako naši nepřizpůsobiví) a pak jdou obsadit další pozemky. Na těch opuštěných chybí rostinstvo, chybí stromy, jsou vymlácena zvířata a leckde je půda zbavena ornice a je tam pouze jalové podloží. Tak se v Africe rozšiřují pouště, ohřívá se planeta, celosvětově mizí ledovce a stoupá hladina moří. A pokud se ta situace nezmění, za pár desítek let Afričané svůj světadíl vybydlí a pak bude následovat velký exodus. A hádejte, který kontinent je první na ráně? A pokud si naše vysokoprevoschoditěľstvo z Brusele není schopno poradit s pár desítkami tisíc migrantů ročně, jak zabrání masové migraci, až se sem pohrnou desítky miliónů migrantů za rok?
Odpovědět
Hu

Hunter

26.2.2021 15:49 Reaguje na běžný uživatel
Tak abychom si to nějak shrnuli. Pokud se budeme bavit o době někdy kolem 1900 a dříve, tak samozřejmě byla populace slonů mnohem vyšší než dnes, ale z té doby existují jen celkem nepřesné odhady, které se dost rozcházejí, nehledě na to, že v té době byla lidská populace minimální a jednalo se o dobu kolonizace Afriky a dnes už je zbytečné se tím zabývat, ale samozřejmě pokud budete chtít srovnávat minulost s dnešními stavy, tak jistě, došlo ke značnému poklesu početních stavů. Nicméně smysl má hodnotit situaci v posledních letech a zejména s ohledem na nárůst lokální populace v jednotlivých zemích, výměru vhodných biotopů a vývoj početních stavů populace slonů. Domluvíme se taky tak, že nebudeme pro tyto účely rozlišovat mezi Loxodonta africana (bush elephant) a Loxodonta cyclotis (forest elephant) a budeme se o tom bavit taky v souvislosti s podmínkami jednotlivých zemí.
Keňa - 130 tis. km2 (22%) vhodného území, populace 46 mil. lidí, průměrný růst populace 24%, populace slonů 19 tis. v 1995, ve 2015 necelých 23 tis.
Tanzania - 389tis. km2 (cca 50%) vhodného území, pokles oproti roku 1995 (425 tis.km2), průměrný nárůst populace cca 28%, ve 2015 53 mil. obyvatel, populace slonů 85 tis.v 1995, pak prudký nárůst do 2007 (136 tis.), pak prudký pokles do 2015 (50 tis.) - jako důvod poklesu populace slonů se udává pronikavý nárust populace.
Uganda - skoro nestojí za řeč, vhodná výměra 17tis. km2, 7%, 39mil obyvetel, průměrný růst populace 30%, slonů 1,3 tis., nárust početních stavů na 5tis. ve 2015.
Malawi - vhodná výměra 7,8tis. km2, 7%, populace 17mil. obyvatel, prům. růst 27%, populace slonů 1,6 tis. v 1995, ve 2015 1,3 tis., sloni jen na malých omezených územích vzhledem k denzitě populace obyvatel, celková rozloha 118tis. km2.
Jižní Afrika - 30tis. km2 vhodných území (3%rozlohy), v podstatě Kruger, 55 mil. obyvatel, prům. nárůst populace 13%, od roku 1995 (10 tis.slonů) nárůst na 19tis. ve 2015.
Namibie - 164tis. km2 (20%), obyvatel 2,5 mil. nárůst populace 18%, populace slonů 9tis. v 1995, 23tis. ve 2015.
Mozambik - velmi chudá země, 320tis. km2 (pokles z 425tis.km2 v roce 1995), populace 28mil., průměrný nárůst 25%,populace slonů 800 v 1995, do 2013 prudký nárůst na 20tis., pak prudký pokles na 10tis. ve 2015.
Botswana - 228tis. km2, podařilo se jim pronikavě zvýšit výměru vhodných území z původních 81tis. km2 v roce 1995, 2,3 ml. obyvatel, průměrný růst 17%, populace slonů 71tis. v 1995, pronikavý nárůst na 130tis. v 2015, dneska nevědí co s nima.
Zimbabwe - 81tis. km2, 20%, 16 mil. obyvatel, průměrný růst 17%, slonů 68tis. v 1995, nárůst na 83tis. ve 2015.
Zambie - 170tis. km2, 23%, populace 17mil. obyvatel, růst 27%, slonů 26tis. v 1995, ve 2015 22tis.
Když se na ty čísla podíváte, tak vidíte několik věcí. V zemích, kde je slušná výměra vhodných biotopů a relativně nízká hustota obyvatel, tak populace slonů roste. V ostatních zemích dochází k nárustu počtu obyvatel, snižování výměry, na kterých se tlačí neodpovídající počty slonů se všemi negativními důsledky včetně poklesu biodiverzity v těchto lokalitách. To je to, že slonů je dneska jak nasráno. A bude to horší, pokud se nějakým způsobem nestane zázrak, který by omezil v Africe porodnost (a ten zázrak si nedovedu představit) a z toho vyplývající další exploataci vhodných biotopů.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.2.2021 16:28 Reaguje na Hunter
Dotaz - zdroj těch čísel?
Odpovědět
Sl

Slovan

26.2.2021 16:47 Reaguje na Slovan
Už jsem našel.

Pro ostatní, aby mohli řádně prostudovat:
https://www.safaribookings.com/blog/africas-decreasing-elephant-population
Odpovědět
Hu

Hunter

26.2.2021 17:20 Reaguje na Slovan
Ohledně počtu slonů a jejich negativního vlivu při snižování výměry vhodných biotopů najdete publikovaných údajů spoustu, je to celkem známá věc. Stejně tak nesdílím vaše nadšení pro to, že se sloni budou stěhovat do Angoly.

https://africageographic.com/stories/research-too-many-elephants-botswana/

https://static1.squarespace.com/static/59f67f86d74cff2410980eb1/t/5abf6a45aa4a998a3b5ef24a/1522494046827/ZIMBABWE-ELEPHANT-MANAGEMENT-PLAN-APPROVED-FINAL-1.pdf
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

26.2.2021 18:05 Reaguje na Hunter
Už v 80 letech byl v myslím Živě publikován článek o jedné menší rezervaci, kde byl udržována populace slonů na počtu 190-200 kusů po několik desítek roků. Když ten počet byl dosažen, tak se jeden, dva odstřelili. Potom tam připutovalo stádo 20 slonů, kteří tam byli vytlačeni lidskou činností. Tak začali dlouhé diskuze, co dál. Je rozdíl odstřelit jednoho-dva nebo dvacet. Tak se diskutovalo, rozhodovalo a najednou zjistili, že těch pouhých dvacet zvrátilo poměry v ty rezervaci a začalo docházet k neúměrnému poškozování porostu a hrozilo, že to postupně povede k vymizení celé řady druhů.Tak museli přistoupit k odstřelu ale už nemohli odstřelit těch 20 ale daleko víc, aby snížili populaci na nějakých 160 kusů, aby se vegetace mohla začít obnovovat.Ostatně celý článek je o rozdílném pohledu místních lidí, kteří tam žijí a západní společností ovlivněnou ekomagory. Zajímavé tam je zmíńka o odstřelu 200 lvů a taky, proč k němu došlo. Doufám ,že to budou číst ekomagoři a panelákový ochránci, co tvrdí, že se predátor na nějakém území nemůže přemnožit. V naších podmínkách by jsme mohli místo lvů dosadit-kormorány, vydry, volavky nebo vlky. Petrův Zdar
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.2.2021 18:15 Reaguje na Jan Knap
Ekomagoři to nečtou. Nemají na to čas. Právě shánějí olověné broky, aby je nacpali do volete další chcíplé labutě, protože oni bojují na více frontách.
Odpovědět
Sl

Slovan

27.2.2021 01:09 Reaguje na Jan Knap
Jistě uznáte, že je rozdíl mezi oplocenou rezervací, jakou je i Bubye Valley Conservancy (byť je relativně velká) a místem bez prostorového omezení. Každý chápe, že na omezené ploše nemůže žít neomezené množství jakýchkoli zvířat. Víte na co sem ale upřímně hodně zvědav do budoucna? Zda tento problém nastane i v Akageře, která je také oplocena - jenže trofejní lov se tam nepraktikuje. Nechci nijak spekulovat, ale ročně tam do té doby byla kvóta na 12-13 lvů a teď najednou museli utratit 200 kusů za jeden rok? Není to trošku divný?
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

27.2.2021 10:57 Reaguje na Slovan
Podle mě je v podstatě jedno, jestli je rezervace oplocená nebo se kolem ni rozprostírají zemědělsky využívané pozemky. Naopak ve druhém případě je konflikt daleko pravděpodobnější. Nejvíce se mě líbí, že obyvatelé západních států se snaží poroučet místním obyvatelům, jak mají žít a samy mají máslo na hlavě. Například bizonů je sice na světě něco kolem 500 000 ale ve volné přírodě-rezervacích a td. jich žije pouze něco kolem 30 000 a když vystrčí hlavu z rezervace-národního parku, tak je čeká kulka. A pokus o návrat bizona do volné přírody v Kanadě začal až v roce 2017.Připadá mě to stejné, jako když se obyvatelé měst snaží určovat obyvatelům vesnic, jak mají žít a jak se mají chovat, aby si měšt´áci mohli jezdit do vesnic odpočinout do přírody. Petrův Zdar
Odpovědět
Sl

Slovan

26.2.2021 18:26 Reaguje na Hunter
No, asi se tu nikdo nebude hádat o tom, že příliš mnoho slonů na malé ploše způsobí problémy. Ovšem každý biotop dokáže uživit jiné množství zvířat, to je také důležité dodat. Tuto věc řeší, když už, tak Botswana - jenže tamnější slony lze tak trochu nazvat uprchlíky právě z Angoly. V momentě, kdy se obnoví migrační trasy do jihovýchodní Angoly se reálně může snížit i počet slonů v Botswaně. Vy sice píšete, že se v Tanzanii snížila plocha vhodných ploch od roku 1995 o tolik a tolik, ale už nezmíníte, že je ta plocha od roku 2007 vlastně stejná a nesnižuje se. V Keni se od roku 2007 zvětšila o 23 000 km2 atd. Mnohé země jako Tanzanie nebo Mozambik zavedli od té doby (2015) tvrdá proti-pytlácká opatření a ty populace se díky tomu opět zvyšují. V Ruaha nebo Niassa je to krásně vidět. Obrovská území a dnes téměř bez pytláctví. Očekávám, že hlavně populace v Tanzanii, Mozambiku a Angole porostou, protože je tam spousta volného a neobsazeného prostoru spolu s přísnou ochranou.
Odpovědět
Hu

Hunter

26.2.2021 18:54 Reaguje na Slovan
Angola je kapitola sama pro sebe. Po tom hladomoru ve 2016 a nestabilní politické situaci asi těžko očekávat, že místní budou nadšeni ze slonů, nehledě na to, že pokud se tam zase nebude válčit, tak samozřejmě dojde k nárustu populace a tím ke stejným problémům, ubývání biotopů, konfliktním situacím atd. Ano, pytláctví (myslím takové to organizované, které má nejtvrdší dopady) se podařilo snížit, ale k tomu potřebujete finanční zdroje a v tomto směru je celkem jedno, jestli ty finance získáte z jakési safariekoturistiky nebo poplatkového lovu. Protože jakmile ty finanční zdroje nebudou, tak z těch game scoutů se stanou pytláci. Ale to nic nemění na tom, že sloni jsou problém jakmile ty početní stavy dosáhnou nějakého maxima, které je biotop schopen tolerovat, aniž by došlo k nevratným změnám. A to, že si myslíte, že by sloni mohli přejít do Angoly není vůbec důležité, podstatné je, jestli si to myslí sloni a ti si to asi nemyslí. Pokud si pamatuji, tak válka skončila 2002? Nechce se mi to teď hledat, ale řekl bych, že času už měli dost a nikde nic, Botswana stále řeší problém. A pokud ho nevyřeší, tak bude muset přistoupit k redukci.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.2.2021 22:39 Reaguje na Hunter
V Angole je právě konečně klid. Momentálně je ta oblast, kam by sloni měli migrovat, odminovává. Paměť slona je dlouhá stejně jako jeho život, proto si myslím, že to trvá déle, nicméně už se migrující sloni začínají objevovat. Jestli to dokáže 100% vyřešit problémy Botswany však ukáže budoucnost.
Problém s přelidněností nepodceňuji, ale řešit to nyní nebudu - jen napíšu, že třeba Rwanda mi dává určitou naději, že i s vyšší hustotou populace to půjde. No a stále věřím ve zvrat podobný tomu v Brazílii. Uvidíme.
Ano, je tam spousta problémů, ale myslím, že to vidíte příliš černě. Já se snažím být pozitivní a současná situace zatím neznamenala ani rušení chráněných území, ani náznak toho, že by africké státy něco hodlali měnit v mnoha případech přísnou ochranu. Po covidu (tento rok?) se vrátí jak turisté, tak lovci a to oni moc dobře vědí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.2.2021 06:01 Reaguje na Hunter
Mě na problémů slonů zaráží ještě jedna věc a to likvidace zabavených sloních klů. Považuji to za naprosto kontraproduktívní řešení pytláctví a řekl bych, že to tomu pytláctví spíše nahrává. Poptávka po slonovině v některých oblastech světa prostě je a bude. Pokud zabavenou slonovinu spálím tak v první řadě zvednu její cenu na černém trhu a ohrozím žijící slony protože cena je taková, že se přes riziko prostě pytlačit vyplatí. Pokud bych ji ale prodal tak částečně pokryji poptávku a snížím cenu slonoviny a to na cenu kdy již riziko z postihu převyšuje možný zisk. Navíc získám peníze které mohu použít právě k ochraně těch slonů. Peníze na provoz rezervací, strážní služby, na kompenzace za zničenou úrodu atd. Tedy tam kde se peníze nedostávají. Spálení ničemu nepomůže a je to jen nesmyslné gesto.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

26.2.2021 19:21 Reaguje na Hunter
Zdroj jste vybral dobrý - ale s pojmem "nasráno" stejně nesouhlasím. Vypovídá to o tom, že slony nemáte rád....
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.2.2021 20:09 Reaguje na běžný uživatel
Já mám slony rád a přes to s termínem "nasráno" souhlasím. Celkem přesně vypovídá o situaci. Jiné termíny se mi tak vypovídající nezdají. -)))
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2021 20:28 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tipnul jsem si a nemýlil jsem se:-) Kdysi jsem jednodušším chlapům složitě (a spisovně) vysvětloval jednoduchý problém, a dostalo se mi reakce, že mluvím "jako nějaká panička". Tím je prostě zkráceně řečeno, že početnost slonů je mnohde na hraně únosnosti (úživnosti) prostředí. Přínos slonů je v tom, že vytváří z buše savanu, avšak ouha, ze savany také polo/poušť!-( Žel, ta Afrika je na spoustě míst tak vybydlená a antropogenní, že pro lidi, kterých je též jak nasetých, je soužití s pleničem jejich políček velmi těžké. Proto buďme rádi za současný stav slonů a přejme si, aby tu k-strategii si domorodci osvojili co nejdříve.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.2.2021 20:52 Reaguje na Karel Zvářal
Já jsem taky jednodušší, i když chlapec už asi neee. Proto se mi Hunterův termín líbí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2021 21:01 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jinak jednoznačný souhlas a pochvala s 12,59 a 18,05. Ten "konflikt zájmů" tu prostě je. A chlapec opravdu nejste, natož jednodušší, proto s tím pojmem nemáte problém. Bylo třeba Huntera shodit, když se pochlapil jasnou statitistikou (jako nepovolaný profesor-)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

1.3.2021 08:40 Reaguje na běžný uživatel
V Tsavu pokud se nemýlím, se podařilo navýšit stavy slonů z cca 7-8 tisíc na 12-13 za cca 25 let. Veškerá zvěř je ale většinou ve vlhčích oblastech. V suchých je to pomalu zvěřeprosté.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

26.2.2021 09:24
Koukám co je tady odborníků na trofejový lov - podívali jste se někdo vůbec na tu původní vědeckou studii?? Stačí si kliknout na aktivní jméno pana profesora.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2021 09:30 Reaguje na běžný uživatel
Ten pan profesor nečerpá z jiných zdrojů než běžní uživatelé.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

26.2.2021 11:52 Reaguje na Karel Zvářal
Pan profesor čerpá z vědeckých studií. Čerpáte také z vědeckých studií???
Odpovědět
Hu

Hunter

26.2.2021 12:21 Reaguje na běžný uživatel
Chcete nějaké uvést?
Odpovědět
bu

běžný uživatel

26.2.2021 18:46 Reaguje na Hunter
Nepotřebuji, stačí, když se podívám do té práce pana profesora.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.2.2021 09:53 Reaguje na běžný uživatel
Přesně tak. To ale udělá minimum lidí. Nějaké studium... tsss, to zde nemůžete od převážně myslivců očekávat.

Faktem je, že tyto “Game reserves” území skutečně chrání velkou plochu před rozvojem např. zemědělství. To jim nikdo vzít nemůže. Otázka je však jiná. Fakt to nejde jinak? Dnes se v Africe velmi silně rozvíjí pro bohatou klientelu tzv. “Luxury lodge”, kde noc stojí tisíce dolarů. Ty chatky jsou parádně zabudovány do krajiny. Příklad: pokud budete mít chatku pro 10 lidí, kde noc bude stát 1500 dolarů (což jsou reálné ceny), pak za rok, při plném obsazení (což tato místa mají) vyděláte cca. 5 500 000 dolarů + navazující služby, protože tito lidé tam samozřejmě nebudou mít problém nechat další peníze (i v místních vesnicích). V Africe jsou ty přírodní rezervace neporovnatelně větší než u nás, takže není problém vybudovat třeba 3-4 takovéto luxusní chatky na rezervaci. Nesmíme samozřejmě zapomenout ani na klasické safari. Osobně vidím, že ochrana v Africe jde postupně tímto směrem - začalo to v těch známějších parcích a postupně se to přesouvá dál. V Tanzánie se více než polovina Selous game reserve změnila na národní park prostě proto, že finance z trofejního lovu nebyli dostatečné (spolu s dalšími 5 game reserves). Trofejní lov nezanikne, to je nereálné, nezanikl ani u nás, ale bude mít mnohem menší vliv než dnes. Pro lovce by však bylo dobré, aby se nefotili se srdci mrtvých zvířat apod. jinak ten tlak společnosti celkem logicky ještě zesílí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2021 09:57 Reaguje na Slovan
Ať se klidně fotí, ale nemají to posílat mediím. Ovšem význam trofejních safari bude narůstat, vzhledem k populačnímu boomu.
Odpovědět
DA

DAG

26.2.2021 10:38 Reaguje na Slovan
Myslím, že obě věci by měli jít souběžně. Populace v Africe roste a bude potřeba víc peněz, aby přírodu neničili. Tedy pokud na to budou mentálně mít.
Nevím proč pomlouváte myslivce, protože myslivost a lov v Africe je velký rozdíl. Nicméně Africký lov se začíná spíše blížit myslivosti. Péčí o zvěř a odlovem určitých druhů a věkových skupin. Myslím, že to ukazuje, že 1000ci letý vývoj myslivosti a její smysl je správný. Samozřejmě se můžeme bavit jestli dostatečně reaguje na celospolečenskou poptávku. To je ovšem téma, které je tady probíráno víc než často :))
Co se týče studií, tak bych si počkal na zmiňovanou Finskou.
A jestliže shazujete studii a jméno autora, tak věřte, že pro druhou polovinu lidí bude stejně směšná studie od ekologistů. Obávám se, že pro je důležité spíš jestli je to ozdrojované a má to formu než metodika. Ale třeba se pletu
Odpovědět
Sl

Slovan

26.2.2021 11:09 Reaguje na DAG
Víte, já určitě nejsem člověk odsuzující myslivost jako takovou a myslivce jako takové. I zde na ekolistu jsem několikrát napsal, že jsou mezi vámi skvělý lidé. Osobně si myslím, že ač spolu třeba my dva v některých věcech nesouhlasíme, nemáme potřebu je navzájem urážet. Vím, že jste sám myslivec - ale dá se s Vámi normálně diskutovat. V tom jste, alespoň zde, v menšině. Příště ale budu muset více popsat skupinu, kterou mám namysli, abych nechtěně neurazil i ty, na které to ani myšleno nebylo :-)

Ten vývoj je někde vidět více, jinde méně. Stojím si za tím, že pro přírodu Afriky bude nejlepší se zaměřit na rozvoj ekoturistiky, kde budou luxusní lodges přímo v rezervacích (pro bohatou klientelu) s kombinací klasického safari i rozvojem např. domácího cestovního ruchu. Základ je, aby dostatek prostředků šlo místním komunitám, které ze samotné ochrany musí profitovat. Praxe ukazuje, že to takhle může skvěle fungovat.
Jinak autora rozhodně neshazuju, pouze se snažím poukázat na to, že větší finance lze získat i jinak. Ale znovu opakuji, že trofejní lov určitě nezanikne. Ne teď, ani za 10,20 let. Však je to dodnes i u nás...
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

26.2.2021 11:51 Reaguje na Slovan
… a to já zase nemůžu těm střelcům a trofejním lovcům přijít na jméno. Vnitřně mi je to jejich rekreační počínání nepříjemné, nelíbí se mi. Ale tak nějak chápu, že to je prostě jedna z funkčních cest, jak tu přírodu Afriky poměrně velkoplošně chránit. Takže to zkousnu. Vy jste o pár řádku diskuze výš uváděl i čísla, já jsem vyhrabal to, že trofejní lovci nechali v JAR za rok 2018 250 milionů dolarů, a dalších 341 milionů „vygenerovali“ pro jihoafrickou ekonomiku svou přítomností (to bude nějaký ten přidružený servis, restaurace, zavazadla, přeprava). Jasně, ta JAR staví na trofejních lovcích mnohem víc, než Zimbabwe, ale ten přínos bych ani tam nenazval nezanedbatelným. Jsou to peníze, které místní buď mají, nebo ne. A ještě s covidem: klasické koukání na zvířátka v rámci cestovního ruchu je možná fajn (a generuje opravdu řádově víc), ale momentálně je masová turistika pro Afriku mrtvá. Teď tam fakt nepojedou ty desetitisíce výletníků, a bude se jim hodit každý platící lovec.
Odpovědět
Hu

Hunter

26.2.2021 12:04 Reaguje na Radomír Dohnal
Pane Dohnal, momentálně nejezdí ani poplatkoví lovci, v tomhle je na tom teď turistika a lovy nastejno. Jinak v podstatě všechny africké země udávají větší příjmy z poplatkových lovů per capita i celkově. A přínos pro místní populaci z toho je v každém případě, nejen finanční, v řadě smluv na game reserve máte třeba povinnost postavit pro místní školu, zvěřina končí u nich, řešit PAC atd.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.2.2021 12:24 Reaguje na Radomír Dohnal
Zdravím pane Dohnale. Myslím, že se více méně shodneme. Já osobně to nikdy podporovat nebudu, nikdy se tohoto nebudu účastnit, ale svět ideální bohužel není (a v Africe už vůbec ne) a ti lovci by do ochrany jinak, bohužel, neinvestovali. Základem je tedy udržet ta místa v přirozeném stavu, nezničená lidmi i za ceny regulovaného lovu a věřit, že se posuneme v budoucnu tak daleko, abychom dokázali vše ochránit tak, jak si myslím, že by to mělo být - tedy bez trofejního lovu. Pouze jsem se snažil poukázat na to, že jsou zde i alternativy, které dokáží mít i ještě větší zisk než onen trofejní lov. Ještě bych podotkl, že v JAR se uloví (snad si pamatuji dobře) nějakých 85% všech trofejí v Africe. Takže srovnání JAR se zbytkem Afriky není úplně ideální.

African parks ukazují cestu. To je koncept, který bych v budoucnu rád viděl mnohem více i jinde. Tam je budoucnost.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.2.2021 12:44 Reaguje na Slovan
Jestli to nebude tím, že v JAR se trofejní lov poměrně přesně eviduje. Pokud by čísla uváděná ostatními státy pravdivá, pak v JAR by zvířena mizela rychlým tempem, zatímco v ostatních státech by počty velkých trofejních jedinců narůstaly geometrickou řadou. Nebo to bude tak, že celá řada ostatních států bud trofejní lov nepřiznává, nebo tam zabíjejí zvířata sice ne pro trofeje, ale z jiných účelů - lov pro maso, lov pro slonovinu, rohovinu a podobně.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.2.2021 16:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ne, jen je v JAR velká množství farem, tedy hodně zvířat a trofejí.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

5.3.2021 00:01 Reaguje na Slovan
V JAR už je to úplná ulítlost. Když je lvíče malé, tak si ho tam turisté hladí, pak ho pár let v ohradě krmí masem hospodářských zvířat a když vyroste, tak si ho někdo za tučný poplatek odstřelí a odveze si z něj trofej.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.2.2021 17:54 Reaguje na Slovan
Jak moc bude muset být ta eko turistika masová a kdy se dojde na to, že ta masovost poškozuje tamní přírodu víc než ten trofejová lov?
Odpovědět
DA

DAG

27.2.2021 09:26 Reaguje na Radomír Dohnal
Pane Slovane a pane Dohnale. Sice chápu váš postoj, ale osobně si myslím, že je to jen nějaký vnitřní nastavení každého člověka. Dříve byli takoví lidé považování tak trochu za blázny, protože zvířata byli brání jako nižší tvorové a sloužící člověku. S vývojem lidstva se to obrací a lidé kteří zabíjí zvířata jsou špatní. Podle mě je to jen vývoj západní civilizace vedoucí k jejímu zániku.
Nicméně já se naučil nikoho neodsuzovat, protože až když člověk jakoukoliv činnost pozná zevnitř, tak ji může soudit.
Odsuzujeme těžaře ropy, ale jezdíme všichni, odsuzujeme těžbu uhlí a chceme ji zlikvidovat, ale večer si rozsvítíme všichni.
Navíc trofejový lov má oproti turistice i obrovskou výhodu. Tou je právě množství peněz na jednoho člověka. Je pro přírodu rozhozhodně lepší jeden lovec než davy rozežraných a rozmazlených západních turistů. Ti musí přiletět, musí bydlet a jíst a odhodit tuny odpadků. Je na to Afrika připravena?
Samozřejmě pro lidi je lepší turismus. Je potřeba více pracovní síly a peníze se rozprostřou mezí více lidí.
Lov i turismus má svoji dlouhou tradici. Mě jako myslivce afrika vůbec neláká a neutratil bych jedinou korunu za poplatkový lov. Je to proti mým zásadám, ale nikdy bych si ani na chvíli nepomyslel, že dobře vedený poplatkový lov je cokoliv špatného a nikdy bych poplatkové lovce za to nesoudil.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.2.2021 09:56 Reaguje na DAG
Přesně tak, poplatkový lov je ten nejryzejší management (tj. trofejové = starší neperspektivní kusy odlovit). To místní pytlačící okaři jsou mnohem větší hrozbou pro budoucnost afr. zvěře.
Odpovědět
Sl

Slovan

27.2.2021 11:11 Reaguje na DAG
Jak jsem již napsal, svět bohužel ideální není a v Africe už vůbec ne. Nejdůležitější věcí je momentálně zachovat co nejvíce území v přirozeném stavu a do budoucna ta místa změnit v čistě chráněné oblasti. Již dnes existují lepší koncepty ochrany, ze kterého těží nejenom samotná zvěř a krajina, ale také i více místní obyvatelé žijící u těch rezervací, což je extrémně důležité.
Jde jen o to, aby se to aplikovalo více, pak může nastat útlum trofejního lovu bez negativních následků, protože tohle funguje i v místech, kde bych tomu já sám asi nevěřil, pokud by to dnes velice úspěšně nefungovalo - Chinko v CAR nebo Garamba v DRC. To je prostě až neuvěřitelná změna oproti stavu z před pár lety.

No uvidíme, budoucnost ukáže :-)
Odpovědět
DA

DAG

27.2.2021 20:02 Reaguje na Slovan
Samozřejmě je to možné, že něco může být lepší a efektivnější než peníze z lovu. Jen nechápu, proč by měl legální rozumný lov skončit.
Vy na to prostě nahlížíte jako na nutné zlo a já jako na naprosto normální činnost.
Jinak Vás samozřejmě chápu. Lidstvo se změkčuje a dává zvířatům lidské vlastnosti. Takže zabití zvířete prostě vadí. Vadí jim, když vidí to celé zvíře. Jak už je to balíček masa, tak je to jedno.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.2.2021 08:14 Reaguje na Radomír Dohnal
Pokud chcete i v té Africe mít dnes stabilní a současně ekologicky hodnotnou divokou krajinu včetně zvěře, většinou se to dnes už bez regulací odstřelem neobejde. Dříve krajina v Africe určitým způsobem byla stabilní, ale tehdy třeba sloni pravidelně putovali tisíce kilometrů daleko, velká africká býložravá zvířata sezónně za potravou stovky kilometrů daleko. Tehdy to fungovalo automaticky tak, že podstatně dříve, než byla potrava v jednom místě úplně vypasen a rostlinný silně poškozen, zvířata poslechla instinkt a migrovala jinde. Dnes to už na většině tamějších parků a jinak chráněných území nejde, protože jsou příliš malá a mimo ně je klasická africká infrastruktura, produkční pole a plantáže nebo dokonce městské osídlení. Kde prostě už pro divoká zvířata není místo. Ty zvířata se dnes prostě musí trvale udržet na mnohem menší ploše, než dříve žili hlavně velcí býložravci vytvářející velká stáda. Bez umělé regulace by tam docházelo k výrazným oscilacím, na jedné straně k přemnožení býložravců a tím k vypasení a zničení jejich zdrojů potravy a následně potom k přírodou vyvolané silné redukci jejich stavu úhyny z nedostatku potravy a nakažlivými nemocemi či parazity snadno šířenými v populaci zvířat oslabených hladem a žízní. A následně zase návrat do původníhob stavu, postupné zotavení rostlinného krytu následované zase z nějakého výrazného minima postupné zotavování počtu býložravců. Populační křivka predátorů by s určitým odstupem sledovala křivku býložravců.
Přirozeně už jeden jediný takový cyklus může velmi poškodit diverzitu rostlinstva, zvláště v podmínkách afrického nedostatku vody a velice rychle by mohla nastat i ztráta zvířecí diverzity.
Proto je mnohem výhodnější či je to dokonce nutná podmínka pro udržování onoho výhodného přírodního stavu udržovat stav veškeré zvěře odstřely na takové úrovni, aby k této oscilaci nikdy nedošlo. V afrických realitách nedostatku potravy je dost možná i nutná podmínka, odstřely produkovat maso pro okolní obyvatele, aby se omezilo pytlačení či nedošlo nějakým lidovým hlasováním, třeba ve volbách, k zrušení chráněné oblasti, odvezení či vybití zvěře a rozparcelování té plochy na produkční políčka.
Odpovědět
Sl

Slovan

28.2.2021 14:04 Reaguje na Radim Polášek
Ta krajina v Africe dokáže “unést”, alespoň v drtivé většině, mnohonásobně více zvěře než je jich tam nyní. Není potřeba žádná regulace, na mnoha místech (např. Ruaha a okolí) funguje migrace zvěře hezky i dnes. Ochránci přírody vědí o důležitosti migračních koridorů a že jsou pro samotnou ochranu důležité - proto dnes máme např. koridory mezi Selous - Niassa apod.
I dnes jsou oblasti, které jsou minimálně osídleny a dokonce i minimálně prozkoumány. Jsou veliké i odlehlé. To je úplně jiný svět než ten, který známe od nás.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

5.3.2021 00:04 Reaguje na Slovan
U nás by taky krajina unesla daleko víc zvěře, kdybychom pro ní vytvořili podmínky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.3.2021 06:34 Reaguje na Jaroslav Štemberk
U nás ta krajina unese podstatně víc zvěře i bez tvorby nějakých dalších speciálních podmínek. No pokud by se opravdu pro zvěř vytvořili podmínky jako je například klid a umožnilo se zvěři v klidu absolvovat potřebné pastevní periody tak by to šlo i za podstatně nižších škod. O přemnoženosti a například o nedodržování normovaných stavů mluví hlavně ti co o těch normách nic nevědí. Například divočáci jsou u nás normováni pouze na ploše 705 tisíc ha. Přitom vhodné podmínky se pro ně najdou na ploše podstatně větší. Jelení zvěř je normována pouze na ploše 643 tisíc ha. Tedy ani ne na 10% rozlohy ČR. No a tak by sedalo pokračovat ještě hodně dlouho.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.2.2021 18:07 Reaguje na Slovan
Problém je v tom, že u nás se snaží různí eko a jak je vidět i vy, degradovat myslivost pouze na ten trofejový lov.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2021 04:40 Reaguje na Slovan
Případný rozvoj tzv. masové ekoturistiky by pro ochranu přírody Afriky představoval armagedon a v konečném důsledku ji jenom poškodil. V Namibii si spočítali, že jeden poplatkový lovec přinese do země stejný objem finančních prostředků jako 2000 těchto tzv. ekoturistů. Případný rozvoj ekoturisty si vyžádá budování souvisjící infrastruktury, silnic, elektrických vedení, spotřebu vody, tuny a tuny odpadků a další nikdy neklesající seznam požadavků turistů, kteří tzv. budou pozorovat zvěř. Pokud by tohle měla být budoucnost, tak potěš koště a je bezva způsob, jak přírodu Afriky zničit.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

28.2.2021 10:56 Reaguje na Hunter
Nojo, ale to ekoteroristi nevidí. Pro ně je prioritou, aby se nestřílela ta nevinná zvířátka. Že při ekoturistice trpí příroda víc než při poplatkovém odstřelu, to nechtějí vidět, protože to do jejich ideologie nezapadá.A ještě bych zmínil, při ekoturistice bude daleko větší tzv. uhlíková stopa, kterou se ekoteroristé pořád ohánějí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.3.2021 06:40 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Omyl pane Šeděnka. Pro různé ochranáře je prioritou aby se střílela zvěř kterou určí a kde určí. To že jedni by nejraději vystříleli tedy kromě predátorů a několika jejich zájmových druhů vše okolo a druzí by nechali nejraději vše přírodě je potom jen ukázka jak veliký rozpor může být jen v samotném pojmu ochrana přírody či ochrana zvířat.
Odpovědět
Sl

Slovan

28.2.2021 13:00 Reaguje na Hunter
Nechce se mi popravdě dohledávat, zda ty čísla sedí, jak jsou ty údaje staré nebo jakého turistu máte na mysli, ale ten z luxury lodge (bohatá klientela) to určitě nebude. Pokud zmiňujete Namibii, já mohu reagovat Tanzanií a tím, že hlavním důvodem změny několika Game reserve na národní parky bylo, že se jim více vyplatí zaměřit se na ekoturistiku než na trofejní lov. Rozvoj masové turistiky v Africe moc nehrozí. Dodnes nelze za masový turismus (jak ho známe např. od nás) považovat ani Serengeti/Masai Mara nebo Kruger. Pletete si ekoturistiku s klasickým turismem. U luxury lodge, které by měli zajistit finance od bohaté klientely, žádné podobné problémy nejsou. Vy jste člověk, který loví a (alespoň dle vašich slov) se tímto i částečně živí, takže vaši podporu pro onu reálnou alternativu nečekám. Já dokážu uznat, že v současné době má trofejní lov některé výhody a že by jeho zákaz byl nyní kontraproduktivní. To ovšem neznamená, že nechci, aby se jeho vliv snížil a nahradila ho ona alternativa, která je mi mnohem bližší. Navíc, pokud ta alternativa reálně funguje v praxi! Všimněte si, že nikde nepíšu o tom, že tyto oblasti (Game reserve) zmizí a budou “přeměněny” všechny - jen se sníží jejich počet.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2021 19:41 Reaguje na Slovan
Tak potom, co si ekofanatici na záklaě cecil efektu vymohli zákaz dovozu trofejí do usa, tak samozřejmě zájem o trofejové lovy opadnul. Prosím o uvedení věrohodného zdroje, podle kterého došlo v Tanzanii k přeměně game reserve na NP z důvodu lepší finanční profitability.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.3.2021 00:13 Reaguje na Hunter
"Tourists come here and kill our lions, but we don't benefit a lot from these wildlife hunting activities," Magufuli, prezident Tanzánie.

Zdroj: https://www.reuters.com/article/us-tanzania-conservation/tanzania-to-shut-part-of-wildlife-preserve-to-big-game-hunters-idUSKCN1UL2G8

Dostatečný důkaz?
Teď mi můžete poslat zdroj na vámi zmiňovanou Namibii.


Odpovědět
Hu

Hunter

1.3.2021 06:35 Reaguje na Slovan
To je ale jen takové nicneříkající politické prohlášení pana prezidenta, jenže je taky potřeba vědět, co je za tím. Tanzania byla vždy drahá, ale oblíbená destinace pro trofejní lovce, jenže v důsledku nezvládnutelného organizovaného pytláctví došlo k poklesu početních stavů trofejové zvěře, vydávalo se čím dál míň licencí a nikdo si za těžký peníze nepronajme game reserve, kde není co lovit. Logicky tedy došlo k poklesu příjmů z poplatkových lovů. Tanzanie byla vždy navíc proslulá vysokou mírou korupce včetně kšeftování s licencemi a smlouvami na pronájem, vedoucí až do nejvyšších míst (což mimochodem vedlo i k pádu několika ministrů). Takže prohlášení pana prezidenta není žádný "pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí", ale obyčejná z nouze ctnost, protože za této situaci jim nikdo nebyl ochoten dát peníze za nic a nevěděli co s tím. Navíc Tanzania investovala do protipytláckých opatření snad nejnižší částky ze všech subsaharských zemí a výsledky jsou vidět. Takže prohlášení pana Magufuli “Nobody can teach us about conservation.” je poněkud úsměvné. Co tam budou těm turistům za pár let ukazovat? Paviány? A je třeba důrazně rozlišovat mezi trvale udržitelným trofejním lovem a profesionálním komerčním pytláctvím.
Údaje o Namibii týkající se country revenue pochází od Namibia Ministry of Enviroment and Tourism.
Odpovědět
Sl

Slovan

2.3.2021 11:19 Reaguje na Hunter
Omlouvám se za pozdní reakci, bohužel nebyl čas.

Tohle je z mého pohledu jen "okecávání", protože Tanzanie, byť měla problémy s pytláctvím, tak:
1) Vždy měla velké počty kusů oblíbených loveckých zvířat - buvolů, slonů, různých druhů antilop, hrochů apod. Navíc v Selous GR. I v době největší krize v zemi žilo 2x víc slonů než v Namibii a ty přeměněné GR rozhodně nepatří k těm, kde by zvěř žila v nějak malých počtech. V případě Selous je to fér - nadpoloviční část bude NP bez lovu, zbytek zůstane GR.
2) Po zavedení přísné ochrany se pytláctví podařilo velice zredukovat v posledních pár letech a čísla např. slonů se v celé zemi opět zvyšují (neb chce to jen politickou vůli a chtít to řešit). Pokud byste tedy měl pravdu, mohla Tanzanie počkat na opětovný nárůst zájmu ze strany lovců, který by logicky musel přijít - místo toho se rozhodla přeměnit 5 GR na národní parky a jednu částečně. Dodávám však, že i přesto má Tanzanie stále početně více GR než NP a do budoucna je důležité, aby se všechny tyto oblasti i nadále podařilo chránit.


Jen bych dodal, že obě formy ochrany mohou koexistovat a dělat to, co je asi nejdůležitější - chránit ta místa před negativními lidskými vlivy. Jako příklad mohu uvést dvě oblasti v Mosambiku - Gorongosa NP, jakožto příklad správně vedeného území bez lovu a Zambezi delta jakožto příklad správně vedeného území lovci a kam se vlastně i díky nim vrátilo dost zvěře (pokud se nepletu, jedná se oblast o rozloze kolem 10 000 km2). Mnohem sympatičtější je mi ale samozřejmě první příklad.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.3.2021 07:50 Reaguje na Slovan
1) Tanzanie měla hlavně vždy silné trofeje, ale je potřeba se podívat na pokles počtů lovené zvěře
2) jistě, nějaké parciální úspěchy byly, hlavně asi na úrovni rozvinutého komerčního pytláctví, na úrovni bushmeat/biltong zrovna nic moc, nehledě na korupci, kdy se dopadení během 2-4 týdnů vrací.
Asi se určitě shodneme na tom, že podstatné je ty oblasti zachovat a uchránit před přeměnou na osídlenou půdu, což do budoucna bude vzhledem k demografickému vývoji velký problém. A pokud se Tanzanie chce vydat cestou masového turismu (což jistě chce, protože goverment potřebuje prachy a safariturismus je jednou z cest, jak se k nim dostat), tak z těch NP budou lunaparky včetně všech negativních vlivů overtourism. Navíc stále existují obrovské potencionální trhy, dosud tímto druhem turistiky nedotčené, a to je Indie a Čína. Až si toho někdo všimne a začne s tím něco dělat, tak armagedon pro Afriku a dosud relativně nedotčená území. Čína už nyní v Africe investuje v řadě oblastí, takže se to nabízí jako další logický vývoj nejen v Tanzanii.
Jinak samozřejmě objektivně není žádný problém, aby obě formy ochrany koexistovaly.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

26.2.2021 15:53 Reaguje na Slovan
Se zájmem si čtu zajímavý článek i diskuzi. Měl bych jednu faktickou poznámku. Vydělat nerovná se utržit. Pokud utržíte (např. tržby 5 500 000) je třeba vzít v potaz náklady nezbytně vynaložené na získání tržeb (údržba, mzdy zaměstnanců, odpisy budov a techniky, ceny zahrnutých služeb, daně a poplatky)... rozdíl mezi tržbami a náklady tvoří "výdělek" neboli zisk.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

27.2.2021 12:33
Proč se všechno točí kolem střílení lvů, slonů apod. potažmo na farmách. Vždyť u nás jsou třeba bažantnice a odchovny kachen s odlovy a celé rybářství není o ničem jiném - odchovat plůdek , rybu vypustit a za rok a déle ji ulovit klidně i několikrát ( asi ji háček nebolí ? ). Pokud by nebylo rybaření , tak se nikdo nebude starat o čistu vodních toků a nádrží. Prostě máme snahu vyvyšovat jiná zvířata v našem potravním řetězci nad jiná nebo dokonce nad rostliny etc. ( roubování a vznik chimér ekotlupě nevadí, GMO zase jo)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.2.2021 08:46
JJ, kde vstoupí noha zeleného poblázněného aktivisty, tam sto let tráva neporoste.
Ti lidi absolutně nechápou, že pro místní afričany není divoká zvěř nějaká plyšová hračka či nějaká vzdálená ekologická hračka, jako třeba pro panelákové městské pražské ochranáře vlk na Broumovsku. Že to je jejich bezprostřední živobytí, které jim přináší příjem a živí je a jejich rodiny. Vesničan bydlící na Šumavě uvnitř NP si může dovolit každý den jezdit 10 - 30 kilometrů do města pod Šumavou za prací a živobytím, protzože je jako středoevropan na to dost bohatý, ale afričan u chráněného území si to dovolit nemůže, ten musí mít tu obživu u svého baráku či chatrče. A když tu obživu z chráněného území mít nebude, bu´d tam půjde pytlačit nebo se bude zasazovat o to, aby bylo chráněné území zrušeno, zvěř vybita nebo odvezena a územírozparcelováno na pole či pastviny. Z nich už afričan nějakou obživu má.
Odpovědět

Jirka Černý

3.3.2021 17:43
Pustil jsem si pár Yutubek s lovem lvů a docela zajímavé, jsou tam i borci s kladkovým lukem, to bych se asi pos...
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

5.3.2021 00:18 Reaguje na Jirka Černý
Nevím, to je věc pohledu. Český myslivec by na lov s lukem nikdy nešel a ani by ve svém revíru takový lov nedovolil, jinde to ale mnozí považují za etičtější způsob lovu než palnou zbraň a lov lukem celosvětově získává na oblibě.
Odpovědět
Hu

Hunter

5.3.2021 10:41 Reaguje na Jirka Černý
Lukašípem se dá ulovit všechno, ale ty bowhunters vždycky jistí 1-3 střelci se zbraněmi odpovídajícího výkonu. Když jdou věci špatně, tak lukašípem ten útok nikdo nezastaví. Ale jestli chcete vidět opravdovou odvahu, tak si na YT přehrajte nějaké staré černobílé filmy jak dříve lovili lvy Masajové :-).
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist