Vědci nesouhlasí s podobou nové evropské zemědělské politiky. Chtějí větší ochranu půdy a krajiny

Jo jo, nová vlna se starým obsahem (SZP), není co dodat.

Těžko říct, jak toto téma uchopit. Klidně se může stát, že nové požadavky na ekologičtější zemědělství budou schopni zaplatit zase jen ti velcí. Tak jak se stalo v mnoha případech, ti menší skončí a ejhle, kdo je koupí, zase ti velcí a povedete třeba ještě k větší velikosti farem. (na podobném principu získal většinu svých farem Babiš a nadále získává)... dalo by se také říct, že SAPS není tak nešetrný (nebo by nemusel), myslí poměrně na ochranu půdy v tzv ANC (dříve GAEC), bohužel tyto pravidla si nastavovala ČR sama a bohužel, když byli přizváni odborníci (např. z ČZU a Mendelu), kteří navrhovali částečně tento systém, tak po schválení zůstali jen zírat, jak dokázali politici upravit jejich pohled na poměrně zajímavou ochranu půdy, až na současnou zvrácenost.

Je to pořád stejná písnička, ale neustále je třeba připomínat veřejnosti, že dotace jsou vypláceny proto, aby byly potraviny levné- a to v celé Evropě. Mám takový návrh- a co takhle všechny zemědělce převést do státního sektoru, kde bude vše otabulkováno, my budeme brát pravidelnou mzdu bez ohledu na to, zda se urodí či nikoliv, dotace budou zrušeny, prioritou bude bezbřehá ochrana přírody a když zbude čas a chuť, občas se něco pro potěchu zaseje? Všichni budou mít klid a přestanou dohady.
A mimochodem- pan Hruška jako vědec by mohl vědět, že rozhodným zdrojem znečištění spodních vod dusíkatými sloučeninami je mineralizace, nikoliv používání dusíkatých hnojiv, to jen na okraj a mineralizace probíhá vždy a všude a i na půdách hnojených výhradně organicky a v ekologickém režimu.

Problém mineralizace je úzce spojen s půdním sorpčním komplexem, vlivem kontinuálního vnosu pesticidů a soustavným zhutňováním dochází ke změnám v PSK a složení edafonu, které se projevuje mimo jiné právě zvýšeným vyplavováním živin do spodních vod. V důsledku lze tedy říci, že důvodem zvýšeného vyplavování živin je necitlivý způsob hospodaření na půdách. Tento proces je nutno chápat jako kontinuum, jehož projevy se postupem času manifestují stále intenzivněji.

Jde zde hlavně o uvolnění dusíkatých sloučenin z organických vazeb v půdě, drtivá část dusíku je v půdě vázána právě v nich. Je to záležitost bakteriální, probíhá neustále a více se zvyšující se teplotou půdy. To, že je mineralizace hlavním zdrojem znečištění dusíkem, je známo již ze sedmdesátých let minulého století, práce dr. Koláře, dr. Baiera.

O tom právě byl můj přízpěvek, huminové kyseliny jsou jedním ze základních stavebních kamenů PSK. Takže tady máme synergii zvýšené bakteriální aktivity vlivem vyšší průměrné teploty a na straně druhé nedostatečný přísun organických sloučenin potřebných pro správné fungování PSK. Výsledkem bude desertifikace, poněvadž nám v půdě zbyde jen minerální složka (poté co zmizí humus zmizí i edafon).

Ano, ale po každé sklizni se do půdy vracejí posklizňové zbytky, tudíž určitá část primární organické hmoty se každoročně vrací. Není to samozřejmě optimální, ale humus úplně nezmizí, ale sníží se.

Jde o zásadní politické rozhodnutí. Buď chceme levné potraviny pro masy a krajina je na druhém místě.
Anebo chceme zdravou krajinu, ale musíme si být vědomi zvýšení cen u potravin.
Udělat kočkopsa - průmyslové zemědělství se zdravou krajinou prostě nejde udělat. A právě v tomto stádiu se nacházíme.
Z logiky věci plyne, že správným postupem by byla na prvním místě zdravá krajina a následně zdravé potraviny. Ale taky vyšší ceny.

Přitom existuje dobré řešení, dotace vyplácet pouze za podmínky ,že zemědělská půda obhospodařovaná zemědělci je zdravá.
Bez ohledu na velikost ploch, druh a způsob výroby, komerční či organické zemědělství,používání pesticidů apod. To vše by bylo na svobodné vůli zemědělců. Odpadly by stohy papírů a hlášení.
A vydělali bychom všichni.

S prvním odstavcem článku s vámi pane Vinklere souhlasím, v tom druhém se budeme asi tradičně rozcházet. Tu zdravou půdu- a samozřejmě nic proti tomu!- lze udržet pouze za podmínek přísunu organické hmoty a vápnění, což je podmíněno určitou strukturou zemědělství, která zde chybí a aby zde byla, je to zase politické rozhodnutí. Pokud by toto bylo splněno, pak bychom se mohli začít bavit o určitém oceňování půdy ve smyslu vašeho návrhu.

Stačilo by nevybírat na potraviny DPH.
A počítat s tím, že i tak budou dražší. Nedotovat nikoho, případně jen údržbu krajiny a ne produkci, případně pokutovat za vyšší chemizaci a poškozování půdy.
Zrušit podporu biopaliv, které se chemizují více, než potravinářské plodiny.

Všechny dotace jsou pouhým dotovaným byznisem největších firem, které na tom vydělávají těžké prachy. Tak, jako podpora obnovitelných zdrojů, např. obřích větrných monster na výrobu elektřiny, tak i podpora gigantických lánů scelené zemědělské půdy. Nicméně řešení zrušení dotací by nemuselo být ani nutné, kdyby se prostě na dané katastry udělal jednoduchý projekt rozčlenění zeleně s tím, že dotace budou nadále probíhat bez odečtu osazených ploch i na osázená stromořadí. Řešení tedy velice jednoduché, ale problém je zcela jistě zemědělská lobby a práce politiků v její prospěch - tedy v neprospěch potřeb české přírody. No a ten projekt? Vyorat po určité vzdálenosti (25-50m)rozčleňovací pruhy a navýšené části osázet stromy a keři s tím, že vlastník musí o výsadbu pečovat, aby dosáhl na původní dotaci.

To co píšete zní sympaticky, akorát ty rozčleňovací pruhy (chápu to něco jako průlehy k zasakování vody) mají opodstatnění na svazích. Na rovině by stačily větrolamy a klidně dál od sebe. Ideální by bylo vysadit dřeviny kolem stávajících cest, i těch co jsou jen v katastru.

Má to ale zásadní háček, ve většině případů neplatí vlastník = hopodařící zemědělec. Vlastník půdy často bydlí mimo okres nebo i mimo kraj, a zemědělec si půdu propachtovává. Stromy a keře není kam vysadit.

Do jisté míry je řešením zodovědné provedení komplexních pozemkových úprav. Pokud se zpackají, tak se na nějakou dobu přibouchnou dveře rozumnému řešení.

Moje obec má po pozemkových úpravách a souhlasím s tím, že když se zpackají, je pozdě. U nás, v bývalých sudetech, byla každá druhá cesta obce. Po pozemkových úpravách vše zaniklo a vše se řeší pár páteřními cestami. Pokud by jsme se vrátili nazpět, bylo by osázení každé druhé cesty naprostá brnkačka. Bohužel...
Jinak k tomu "háčku" odpovídám níže - i na pronajmuté orné půdě lze pěstovat energetické dřeviny (např. topoly, nic na les nepřevádět a plně využívat dotací.

Je potřeba vzít v potaz, že se změnil způsob hospodaření. Místo sedláků tady máme nástupce bývalých JZD, místo koní máme těžkou mechanizaci. Práce v zemědělství netáhne, ale buďme rádi za každého "drobného" hospodáře.
Druhá věc jsou parametry polních cest, zejména jejich šířka. Zastávám názor, že je lepší mít 10 km cest širokých alespoň 7 m (kdy můžete na jedné straně pohodlně vysázet alej), než 14 km cest širokých 5 m, kde je výdadba stromů trochu problém (také kvůli novému občanskému zákoníku). Užší cesty jsou pro výsadbu nepoužitelné, aniž by nevznikl konflikt.

S pěstováním energetických dřevin na pronajaté půdě to taky nebu jednoduché. Pozemky jsou propachtované s většinou 5-10 letou výpovědní lhůtou. Je lepší když je v krajině vymezena kostra ekologické stability (tvořená převážně obecní a státní půdou), na kterou navazují snadno identifikovatelné a zpřístupněné soukromé pozemky.

Tomuto říkáte jednoduché řešení? Dovoluji si říct, že to je velice komplikované řešení. Muselo by se použít nástroje pozemkových úprav s tím, že než by se vyřešila alespoň pětina orné půdy trvalo by to nejméně 20 let.

Nemyslím si. Už dnes platí, že např. při výsadbách rychle rostoucích dřevin se půda stále eviduje jako orná a je to minimálně na 30 let. Dotace na to fungují a nic se na les nepřevádí - proč by to nešlo tedy namísto hektarových celků dát do stromořadí a využívat ornou stejně? Po tomto období by měly být dřeviny(např. topoly)nakonec odstraněny půdními frézami a dojít ke změně využití orné - no tak by se stromořadí dalo zase o kus dál - vše je jenom o chuti a vůli s tím něco udělat.

Tomu se říká agrolesnictví a na to začíná dost výzkumů vyvolané MZe, aby věděli jestli to mají dotovat. Dále všechny pásy, které se dají posouvat již existují. Souhlasím, že se nic nemění z orné půdy a to je ten problém, pokuod se to nevyjme z orné půdy, nemá k tomu nikdo chut něco takového dělat... pokud mluvíte o trvalých zásazích, tak tam by to nefungovalo a musí být přeměna z orné půdy na jinou a to chce pozemkové úpravy a ty by trvaly jak jsem již říkal.

Není mi jasné, proč se zemědělci mají cpát do ochrany krajiny. Zemědělci v první řadě produkují potraviny. tak je nechme produkovat potraviny.
Pokud chceme dobrou krajinu, ať stát těch 5 - 10 % rozlohy krajiny, nebo jinde 30 - 60 % rozlohy krajiny, ( kde před 60 - 80 lety to byla takzvaná "kostra krajiny"),potom se to rozoralo a jinak zničilo, prostě vykoupí a na té půdě kostru krajiny obnoví.
Tak to přece bylo i když se to dělalo opačným směrem, když za socialismu odvodňovalo prameniště, bažiny a vlhká území, zatrubňovaly se potůčky, regulovaly a betonovaly potoky a řeky, plošně meliorovaly pole atd. To všechno tehdy platil a z velké části organizoval stát. Obnovu zpátky do původního stavu bude muset dělat taky stát.
Nechme tedy zemědělce na svých polích, ať si tam dělají co umí a kostra krajiny ať se obnovuje bez zemědělců. Koneckonců kostra krajiny nebude pro zemědělce, s výjimkou toho, že bude stabilizovat krajinu včetně těch polí. Kostra krajiny bude pro "obyčejné nezemědělské" lidi, aby mohli tou krajinou projít, aby tam mohli vidět krásnou přírodu, vzácné biotopy, zvěř a ptáky... Prostě aby se tam mohli rekreovat.
A místo zemědělců ať tam pracují třeba nezaměstnaní. Stejně, pokud se Průmysl 4.0 pořádně rozjede,bude spousta lidí, kteří budou chtít pracovat, ale na práci v průmyslových podnicích s robot a automaty nebudou mít dostatečně vysoké IQ a tím dostatečně vysoké schopnosti.

Souhlasím, ale jak vysvětlit měštákům, že po nějakou dobu nepotečou prostředky do městských rozpočtů, nýbrž do obnovy krajiny? Ti budou kvičet jak prokopnutí a poběží volit toho, kdo jim slíbí opak

Pane Polasek (pripadne dalsi prakticti zemedelci v CR), rad bych se zeptal na Vas nazor na nasledujici:

Oddelit v krajine casti s 1) produkcni zemedelskou a 2) krajinnou/enviromentalni/biodiverzitni roli (sit propojenou biokoridory). V pomeru ktery je vec nazoru/spolecenskeho konsenzu, nicmene za mne - 1) minimalizovat a 2) maximalizovat.
Minimalizace ciste produkcni plochy znamena ze pro uziveni populace a udrzeni socialniho smiru je treba high tech reseni ve smyslu bud Nizozemske infrastruktury nebo US high tech farmy s maximalni automatizaci a managementem ve smyslu napriklad Nutrien AG Solutions platformy. Vedle technologie to (obzvlast v pripade skleniku) predpoklada dostatek energie (a me jine clanky ukazuji kde vidim jeji dlouhodobe udrzitelny a dostatecne silny zdroj - atom).

Historicky zemedelstvi v Evrope krajinu spoluvytvarelo a suplovalo nektere prirozene ekosystemy ale je silna otazka jestli to proste neni minulost, uz kvuli absenci dostatecneho mnozstvi lidi ochotnych takto fungovat. Navic, pokud se v tvrde efektivite (...hodne biomasy kterou jsou lide ochotni snist) nic nevyrovna US farme s drony a autonomnimi stroji, tak je to stejne budoucnost. Muj dojem z ruznych US zprav je ze v zasade je to tak vykonny system ze zdaleka "nejede na maximum" i na soucasne jejich plose.

Dodam ze casti 1) by nemely negativne ovlivnovat okoli, takze minimalne nutnost dostatecne regulace chemizace.

Ano máte pravdu AG Solutions platforma opravdu funguje v podobě minimalizace, až notillu. Nevím jak jste myslel maximum, ale na maximální výnos určitě jedou. Dále u tohoto systému opravdu nevím, proč by měl být tak lepší než náš, nehledě na to, že jejich systém není proveditelný v Evropě, kvůli zákazům EU. Protože ta jejich AG platforma, která jede minimalizaci má vysoké zatížení chemií. Herbicidy zvlášť, glyfosát nejméně dvakrát aplikovaný, fungicidy také, protože při nezapravení poskliznových zbytků je mnohonásobně více chorob a při jejich krátkých osevních postupech, tedy kukuřice,kukuřice, soja, kukuřice, soja, vojtěška a pak nanovo je velký výskyt škůdců. A to nemluvím vůbec o tom, že aby jim to nějak fungovalo, musí používat GMO.
Nakonec navazuji na váš poslední odstavec. Chápu to správně, že chcete vysoce efektivní minimalizaci bez chemie? Tomu se říká v podstatě ekologické zemědělství. To funguje v dolních rakousech. Jedou tam notill bez chemie. Avšak když se podíváte na jejich výnosy, aby uživili zemi potravinami, tak pravda to není, takový systém je a musí být silně dotován státem, takže nápad krásný, ale nefunguje. Ale pro přírodu je to určitě perfektní.

Dekuji za odpoved (budu rad i za dalsi) i kdyz jak ji vidim, tak se mi asi nezadarilo dobre zformulovat otazku.

Tedy, pisete "chcete vysoce efektivní minimalizaci bez chemie" - nikoli, chapu ze je to realne trade-off.
Dotaz smeruje na maximalne efektivni zemedelstvi na minimalni plose.
Benefit pro prirodou je ze ostatni (a doufam nejen "zbytek" ale "vetsina") plochy by mela primarne/pouze ekosystemovou funkci.

Nizozemi je malinky kus zeme a je to druhy nejvetsi exporter agro produktu na svete (mereno cenou, ne vahou nebo nebo kj).
https://www.wur.nl/en/newsarticle/Dutch-export-of-agricultural-products-exceeds-90-billion-in-2018.htm
hezky shrnuto v https://www.nationalgeographic.com/magazine/2017/09/holland-agriculture-sustainable-farming/

Ze ten (idealne maly v relaci k celku) kus zeme bude biologicky poust - ano. A prijde mi to vyrazne lepsi situace nez varianta mit na obrovske plose take skoro biologicky poust.

Principialne jsou dve cesty
a) mit ohleduplne, mene devastujici zemedelstvi ktere se ucastni na tvorbe krajiny a udrzovani ruznych ekosystemu
b) high tech super intenzivni system na velmi omezene plose
S tim ze jsou to krajni varianty ale zjevne se nam kolektivne bohuzel spis dari mit devastujici zemedelstvi na velke plose.

GMO - jako kazda technologie zalezi kdo s ni co dela. Jsem vyrazne pro za podminky dostatecne regulace ktera predejde situacim typu Monsanto & terminator genu (https://www.theguardian.com/science/1999/oct/05/gm.food1).

Posledni odstavec je k tomu aby vliv onech "obetovanych" kusu zeme na okoli byl minimalni.

Jen pro zajimavost - fascinujici a smutny je pribeh Solazyme (https://www.solazyme.com/).
Ta technologie mela blizko tomu aby prislusne rasy tvorily libovolny rezetec mastne kyseliny podle zadani zakaznika (https://patents.google.com/patent/US9551017B2/en). I u high cost paliv se to bohuzel nevyplacelo, zkouseji prezit na specials pro lidi - https://biofuels-news.com/news/solazyme-abandons-algal-biofuels-refocuses-on-food/

Omlouvám se, špatně jsem vás pochopil, dost často ty příspěvky čtu v rychlosti v práci, tak se stane.
Asi bych souhlasil s tím, že by bylo vhodné maximální zemědělství na minimální ploše, jenže to neznamená, že ze 4 mil ha to bude 1 mil ha, u nás by bylo realizovatelné vytvořit ze 4 mil ha orné tak 3 mil ha orné půdy při té maximalizaci. Ale znamenalo by to, že by se muselo vytvořit spoustu závlah, musely by se vrátit přípravky na bázi neonikotinoidů, azolů a podobně, mořidla a jiné (dokonce si troufám říci, že kdyby se nezrušili mořidla a podobné přípravky v posledních pěti letech, tak by chemizace české orné půdy byla ještě asi o 0,3 kg/ha nižší než je teď, 1,6 kg/ha což je asi druhá nejnižší v celé EU).
K otázce mít ohleduplné zemědělství se vyjádřím asi tak, že nebýt EU a našich zákonodárců, tak bychom ho tu stále měli. Ani ted není bůhvíjak neohleduplné, chemizace se rok od roku snižuje a kdyby nerušili účinné látky, tak je ještě menší. Kdyby zůstalo silné zatížení ŽV z dob komunismu, bylo by dost i hnoje. Stačilo by poté doplnit takový systém asi nějakým typem agrolesnictví a podporou meziplodin. Z agrolesnictví bych měl představu, že by se rychlerostoucí dřeviny spalovaly pomocí pyrolýzy (navíc elektřina) a vyrobený biochar by se míchal s hnojem, následně by se to zapravilo a vysela se meziplodina. Takové pole věřte nevěřte by bylo biologicky aktivnější než kterékoliv pole jakéhokoliv ekologicky pěstujícího zemědělce.
V Nizozemí to vypadá jako idylka, dle statistik je to největší exportér měřeno cenou a to je ten problém, to neznamená, že využívá menší kus orné půdy k výrobkům. Problém Nizozemí spočívá v tom, že úplně každý podnik má silnou živočišnou, která je extrémně podporována státními dotacemi. Tzn., že vyváží velké množství živočišné produkce (finálního produktu s přidanou hodnotou, dokonce už vyváží i hnůj, protože ho nemají kam vyaplikovat z důvodu nitrátové směrnice) a takhle to vypadá, že to dělají skvěle, bohužel to tak není.
Moc nerozumím tomu, proč by terminator gene měl být špatný, ano možná by po dobu nějakých 15 let, kdyby na něj byl patent dělal problémy v monopolnosti takové věci, ale na druhou stranu by to zamezilo křížení jedinců, což vadí všem zeleným v EU, že budou vznikat nové odolnější GMO druhy.

Kdyz to shrnu, Vas odhad je pro soucasnou situaci v CR "nikoli 4->1 ale 4->3"
netusim kolik je dosazitelne, ale tohle by bylo hodne smutne a pevne doufam ze je technologicky mozne vyrazne lepe. Rozumim ze tomu nerozumim a neco ciste extrapolovat, treba dosavadni (a fascinujici) narust vynosu je iluze. Snazim se alespon principialne najit jak by co mohlo dlouhodobe fungovat. Vcetne kvalitativniho prechodu k tvorbe vyznamne casti pozivatelne hmoty odlisnym zpusobem - proto pripomenuti Solazymu (u nich mastne kyseliny v bioreaktoru ale je to obecne). Stejne tak - hmyz, snad nejsem sam kdo si mysli ze toto je strava budoucnosti. Mimochodem, to ze kreveta je delikatesa zato cvrcek ne je ukazka jak ciste kulturne je toto vnimani vytvorene.

Vzato napriklad na hmyzu (ke kteremu mam velmi blizko) - tak pokles jak mnozstvi jedincu tak zmensovani arealu druhu je dechberouci. A navic dle ruznych studii (ostatne castecne i osobni zkusenosti) je to skrze "rozvinuty" svet a nevypada to ze by byl prilis velky rozdil treba Nemecko vs CR. Takze prestoze mne otazka velmi zajima, tak zadny dobry vhled nemam a nejspis to je proste synergie vice faktoru. Ze ale vyznamny dil "viny" ma zemedelstvi a zpusob jak zachazi s krajinou mi prijde jiste.

Netvrdim ze Nizozemi je idyla, rikam ze i kdyby to uzemi byl jeden velky sklenik bez stopy jineho zivota nez tech nekolik organismu jejichz biomasu pak konzumujeme tak mi to prijde jako dobre ve chvili kdy to umozni mnohonasobne vetsi plose byt v "prirozenem" stavu. Nehlede na to ze cast toho "prirozeneho" muze byt "klasicke" ciste organicke zemedelstvi dotvarejici krajinu a bohatost ekosystemu. Dokonce je to do nejake miry nutne v situaci kdy v krajine nejsou opravdu velci herbivori (viz pribeh Milovicke lesostepi a Ceska Krajina).

Terminator gen - dilem ta sekvence utece, dilem mate socialni a systemovy dopad koncentrace kontroly klicove casti do rukou nekolika hracu. Oboje je obrovske tema, druhe je samozrejme vec nazoru ale muj osobni nazor na self regulaci korporatniho prostredi je ze je blizke nule (vse stoji na regulacni a spolecenskem protitlaku). Predstavte si dostatecnou clonu korporatnich pravniku, patentu a vysledek typu https://arstechnica.com/science/2015/12/senate-committee-fumes-over-drug-price-hikes-mocks-turings-shkreli/ - a to ne na leku ale osivu.
Ad "utece" - pridam perlicku ze i v nasem genomu je prekvapive hodne cizich sekvenci (a tim nemyslim "blizkou" interakci s Denisovany a Neandrtalci), tim myslim ruzne nasbirane sekvence povetsinou diky retrovirum za celou evoluci - treba https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4262678/

Děkuji za velice rozumnou odpověď.

S tím odhadem je to opravdu jen odhad, teoreticky bych mohl říct i ze 4 na 2, ale to by se muselo z každé řeky co máme vytvořit závlahové sítě, kdy se výnos pšenice pak zvýší z 6 tun na 12 tun ku příkladu. A to si myslím, že je nerealizovatelné.

S tím Nizozemím jsem chtěl jen říct, že se ta efektivita jen tváří jako efektivita. Ve skutečnosti jejich zemědělství ničí krajinu dokonce více než to naše (vyaplikované množství chemi), jediným jejich bonusem je navrácený hnůj.

Chtěl bych se zeptat, jak je to třeba s moukou z hmyzu? Dle mého je to lepší varianta, protože lidé by si to tolik s hmyzem nespojovali. A podotázka jestli efektivita vykrmení hmyzu pšenicí a vykrmení skotu, jestli není konverze krmiva a výživová hodnota u hmyzu lepší než právě u toho skotu? Já mám dojem, že ano a souhlasím s vámi, že by v tomto mohla býti budoucnost.

Ten bioreaktor je bohužel s našimi technologiemi slepá větev. Najděte si článek na osel.cz , kde právě tento bioreaktor rozebírali. A zjištění bylo takové , že ve skutečnosti nejenže je to na energetické vstupy náročnější, ale nedokáží dodržet ve větším množství hygienické standardy, v podstatě se dá říct, že v ČR by se to nemohlo ani prodávat.

S tím genem máte nejspíš pravdu. K tomuto tématu se raději nebudu již vyjadřovat, protože si myslím, že nemám dostatech vědních poznatků k tomu, abych mu rozumněl. Jediné co mohu momentálně dodat, že se již nemusí plivat na firmu Monsanto, nýbrž na ještě větší kolos firmu Bayer, která tuto firmu koupila.

Debata postupne driftuje dale od soucasneho zemedelstvi. Soucasna kombinace je pro biodiverzitu devastujici.
Kdyz vratim otazku na zacatek - Vy / dalsi prakticti zemedelci zde - co byste prosim navrhli jako rekneme tri aktualne realizovatelne zmeny aby bylo zemedelstvi v CR vice kompatibilni s rozmanitosti krajiny a biodivezity v ni?
Predstavte si ze naslouchaji nasi vrcholni politici a dle rady ucini - co by to bylo?
Implictni predpoklad je ze se vubec shodujeme na podkladovem moralnim postoji ze je to zadouci (jak jsem od jednoho slysel, je predse jedno ze nejaky druh vymre a ze puda je pisek prolevany umelym hnojivem).

Mouka z hmyzu - ano, zrovna rozemleti cvrci nebo larvy potemniku jsou asi obecne nejprijatelnejsi forma. Osobne beru za nestastne kdyz na nejake entomofagicke prehlidce je hmyz neco jako koreni. Ne, ma to byt zaklad.
Navic ona je to chutove neutralni hmota, takze to opravdu muze byt ta hlavni hmota co dlouhodobe prijimame (a to se neda rict o vetsine potravin, jinak jsou to treba brambory). Nutricne jsou rozemleti cvrci (priklad, skoro jakykoli hmyz) bohati asi jako proteinovy pripravek pro sportovce se spoustou pridanych vitaminu = pokud neco je ultimatni superfood, tak tohle k nemu ma blizko (vedle malych morskych ryb a jater bilozravcu). Bohuzel zatim i cena je podobna jako ony proteinove pripravky (firem je spousta, proste keywords "wholesale cricket flour"), to je ale funkce skaly (scale).
Na druhou stranu - https://www.alibaba.com/showroom/cricket-flour.html - takze pokud nekdo vlozi duveru do cinskeho producenta, tak jsme u velkoprodeje na skoro normalni cene savciho masa.

A konverze krmiva na hmotu? Nu, hmyz muzete snist cely a ma extremne efektivni metabolismus. Prehled https://en.wikipedia.org/wiki/Feed_conversion_ratio#Insects a linkovane clanky. Tez od FAO - http://www.fao.org/3/i3253e/i3253e05.pdf - strana 2 (60), a to myslim ze jejich "This means that crickets are twice as efficient in converting feed to meat as chicken, at least four times more efficient than pigs, and 12 times more efficient than cattle" to jeste dost podcenuje.

Bioreaktor - je to obecne slovo, takze nevim co myslite. Pokud http://www.osel.cz/10940-ekologicke-supermaso-pripravene-bunecnym-zemedelstvim.html, coz je o umelem pestovani savcich svalovych bunek, tak za mne to nevidim jako prilis nadejnou cestu a vicemene s kritickym clankem souhlasim. "Zprovoznit" to asi jde ale... proc? Takova larva potemnika :-)
Co jsem psal byly rasy (diakritika - algae) a jist jejich hmotu mi prijde daleko nadejnejsi. Plus mi prijde realne mit nadesignovanou takovou ze bude produkovat +- ekvivalent celkove vyzivy potrebne pro cloveka (neco jako https://mojemana.cz/ akorat jako rasa). Coz samozrejme predpoklada do kultury prislusne prvky pridat, slouceniny uz ten organismus udela sam. Ostatne, co jineho na kolonii na Marsu, ze :-)
A nebo proste "enhanced" co uz mame https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/news/meals_ready_to_eat

Solazyme puvodne mely byt biopaliva (realna dodavka pro US Army - https://www.prnewswire.com/news-releases/solazyme-delivers-100-algal-derived-renewable-jet-fuel-to-us-navy-98721799.html), to byla doba kdy WTI (US ropa) byla ke 100 USD za barel. Pak nastala doba US shale, aktualne duel mezi Putinem a MSB a ropa je opet super levna. Osobne vetsine biopaliv preji fatalni krach protoze je to enviromentalne jeden z nejdestruktivnejsich napadu co lidstvo za posledni dobu melo. Z supermajors se vice algal fuel zabyva Exxon (https://corporate.exxonmobil.com/Research-and-innovation/Advanced-biofuels/Advanced-biofuels-and-algae-research#algaeForBiofuelsProduction) i kdyz ten plan 10k barelu je neco pod pul procenta jeho denni produkce, navic bych rekl ze i oil supermajors uz maji jine problemy ze tento.

Bayer neni zrovna stastny ze Monsanto prevzal (https://www.reuters.com/article/us-bayer-chairman/bayer-chairman-quits-as-roundup-settlement-talks-progress-idUSKCN20K16K).
Nejak se mi vynoruje IGFarben. Taky to byl velky koncern delajici kde co... (a zbezny google check ukazuje ze nejsem jediny koho to napada - https://www.counterpunch.org/2016/09/16/the-ghost-of-ig-farben-can-monsanto-reform-bayer/)

Aktuálně realizovatelné, nevím jestli budou souhlasit i moji kolegové, protože jsem přeci jen mladšího vydání, ale za mne.
1) Podpora agrolesnictví, kdy by se pomocí pásů rychlerostoucích dřevin rozpolcovali např. největší pozemky, následně by se štěpka spalovala v pyrolizních kotlích (+sláma obilná) pří výrobě energií a biouhlu.
2) Omezit saps a přesunout peníze do ŽV, tedy mnohonásobně vyšší podpora živočišné výroby, tím by se snížilo záporné saldo ČR v zemědělství (musel by ale stát asi zařídit vyšší odbyt). Stlalo by se biouhlem. Tzn z bodu 1 by se využil biouhel a byl by vlastně ,, zkompostován,, s chlévskou mrvou.
3) Vyšší podpora meziplodin, tak aby vlastně byl kompletně zaplacen nákup osiva a jejich vysetí.

Představa je asi taková, že by se biouhel smíchaný s mrvou vyaplikoval hned po sklizni a následně proběhlo zapravení mělkou podmítkou, kdy by ten podmítač uměl právě rovnou vyset tu meziplodinu (takový stroj by měl být podporován v programu PRV, v PRV by se dala podporovat i minimalizace né ve smyslu No till, ale ve smyslu, orební těleso sloučené s půdním pěchem, tzn. o jeden až dva přejezdy techniky méně a dá se set přímo do hrubé brázdy, celkově tři až čtyři přejezdy, aplikace biouhlu, podmítka, orba, setí, přestala by existovat předsetová příprava a válení). Meziplodina bez omezení doby, kdy na poli musí být, aby mohlo být praktikováno i před ozimy, když by to někdo chtěl.
Těmito třemi body by se docílilo přirozenějšímu rozdělení mezi hony na menší hony. Dále by se čistilo pole více od patogenů, když by se sláma spalovala v pyrolizních kotlích (snížení zatížení fungicidy a insekticidy), ale navracel by se extrémně stabilní uhlík do půdy, což by podporovalo zadržování vody v krajině a meziplodiny by vykompenzovaly úbytek organické hmoty ze slámy a myslím si, že kořeny rostlin dodávají lepší organickou hmotu, než rozkládající se sláma.
Tzn. byla by větší zádržnost půd pro vodu, vyšší organická hmota (a to jak rychle rozložitelná tak pomalu rozložitelná), po aplikaci biouhlu by určitě vymizelo spoustu oblastí zranitelných dusičnany, tedy by se vyčistila více voda (bez nitrátů) a jako bonus by zemědělci měli stabilizovanou výrobu elektřiny a stálý měsíční zisk z elektřiny. Mohli by si tak dovolit například to precizní zemědělství (opět podpora moderních postřikovačů, kdy například podporou vzduchu se omezuje úlet a může se snížit množství postřikové jíchy a navíc zmenšit kapky postřiku, což by vedlo k menšímu dávkování aplikované chemie, pokud by se toto zavedlo, troufám si tvrdit, že by se chemizace zemědělství dala snížilt odhadem z 1,6 kg až na 1 kg účinných látek).

Moje představa zemědělství je asi takováto. Zemědělský rok bych rozdělil na dvě části. Poškozovací a podporovací, které by měly být vyváženy. V tom smyslu, že když pěstuji nějakou plodinu, měl bych chtít nejvyšší výnos/nejvyšší zisk samozřejmě v rámci integrované ochrany. Druhá půlka by měla být po sklizni a měla by podporovat půdu v takovém rozmezí, aby vyrovnala to poškození. Proto ten biouhel, meziplodina a menší chemizace. Pokud bychom došly až sem, myslím si, že by již nebylo nutné zakazovat účinné látky pesticidů, neboť by takto ozdravená půda sama efektivně je dokázala degradovat.

Dekuji za komplexni odpoved!
Prubezne si nactu k mnoha castem kterym mam dojem ze nerozumim dostatecne.

K "poškozovací a podporovací" - vyborne, cim vice bude zrejme ze nas horizont starosti a pece ma byt delsi, rekneme deset tisic let (glacial/interglacial a zcela jiny rezim klimatu) a ne 1 rok (bonus manazera v agro korporatu) a tedy ze vyrazne vice potrebujeme realnou a fungujici "podporovaci", tim lepe. Jinak - slysim ze to na papire je, jenomze vysledky takove nejsou.

Agrolesnictvi a pasy skrz pozemky - pridal bych prani aby to nebyl jenom pas plantazoveho rychleho drivi ale hlavne aby na okrajich byly pruhy s necim jako mez / stran / polni cesta - protoze takoveto prechody velice chybi. Obdobne, proste polni (neasfaltovane) cesty a okolo pasy s roztrousenymi keri/stromy v nich, takze prirozene biokoridory. Idealne s ruzne starymi stromy, vcetne starych rozpadajich se. Kdyz tato komunikacni sit propoji ohniska biodiverzity, od rezervaci po mista typu zminene Milovicke lesostepi - budeme na tom nezmerne lepe.
Vykrik do tmy - take se v takove krajine bude dat chodit pesky. Zkuste si dnes pesky dojit treba z Prahy do Brna (nemluvim o tom ze je to daleko, mluvim o tom ze je to neprostupne, a pro zvirata nase krajina je plna prekazek).

Zivocisna vyroba - chapu ze je to jen podmnozina, ale jak udelat to aby nevypadaly treba pastviny jako ohoblovana pustina (s nizsimi jednotkami druhu treba motylu) ale jako, opet si pujcim priklad Milovicke lesostepi (s vyssimi desitkami druhu)? Ano, je to uplne neco jineho (cil produkce hmoty vs cil biodiverzita a fungujici ekosystem) ale treba se da alespon priblizit.

Jeste jeden vykrik - nemusi to skoncit jenom jako nazor v clanku/diskuzi na Ekolistu. Mam obdobnou primou zkusenost s reakcemi, souvislostmi, nasledky mych clanku.

A samozrejme - dalsi nazory a vstupy jsou tez vitane!

Tak ono těch pastvin již moc není. Ode mne to bylo cíleno spíš na skot, který je již v kravínech. Mělo by se asi rozšířit více povědomí o dotačních titulech na louky (louky vlhkomilné nehnojené a tak podobně se ty tituly jmenují), kdy můžete kosit jen v určitých termínech, minimálně jednou, maximálně dvakrát ročně a vždy necháváme pruh asi 10 % nepokosených pro motýly a všelijakou havěť, osobně mohu říci, že je to kompromis mezi ekologií a zemědělstvím, který dle mého pohledu funguje, neboť to již praktikujeme skoro 10 let a sledované druhy se tam stále vyskytují více méně ve stejných počtech.

S těmi mezemi a stráněmi je to složitější, žádný majitel pozemku (většina půdy propachtovaná) vám prostě něudělá ze své orné půdy mez či cestu. Nevím jak v jiných krajích, ale u nás na jižní Moravě je poměrně dost větrolamů, dle mého jich je i tak málo, ale mohlo by se podporovat nějaké navázání právě těch rychlerostoucích dřevin k napojení na tyto větrolamy, aby fungovaly jako síť kryjící zvěř a diverzitu. Na vysočině je zase více lesíků, možná že by šly propojit, jak u nás ty větrolamy.

K té poškozovací a podporovací části. Značka ideál by byla, kdyby samozřejmě trvaly v jednom roce stejně dlouho, aby se to kompenzovalo, což bohužel u ozimů například nejde. Ale zase pro jařiny se to dá natáhnout.

K tomu, že na papíře je již dost podpor ohledně ochrany krajiny. To by jste se dokonce divil, kolik toho je již vymyšleného. Ale upřímně jako zemědělec z praxe vám řeknu, že to prostě dělat nebudu a to z důvodu, jak je to vymyšlené. Pokud chcete dělat nějaké opatření, jste vázán minimálně dobou 5 let a už to je problém, nikdo se nechce vázat na takovou dobu, pokud si nejste jistý, že to můžete 100% dodržet (nedodržíte, nedostanete zaplaceno = ztráta, dal jste výdaj navíc). Dále je to vázáno spoustou úřednické práce a papírování. Dále to je vymyšlené tak, že to byl problém například s meziplodinami kdysi. Byla na ně slušná podpora, ale musel jste mít porost meziplodiny do nějakého data, například řeknu konec února. Vylučovalo to vcelku meziplodiny před ozimy ( i když tam byly jiné data). Navíc u nás na jižní Moravě na konci února již potřebujeme dělat přípravy před jařiny. Pokud někdo zjistil, že ten porost tam není, nedostal jste zaplaceno a bylo jedno, že ten porost tam byl třeba do půlky února. Podle mě by se na meziplodiny mělo pohlížet v úřednických očích jinak. Ano zkontrolovat jestli byla vyseta, popřípadě jestli vzešla, ale například před jařiny bych vůbec žádné další omezení dokdy nedával. Moje představa je taková, že třeba v listopadu by se dala taková meziplodina již pokosit a nechat rozložit na poli do jara, půda se aspon trochu obnaží a prohřeje a jde lépe zpracovat, ale zachovává se i přes to přínos meziplodiny.

Ještě k té podpoře živočišné výroba, viděl bych tam ještě třeba dvoustupnovou podporu. 1 stupen krmení jen kukuřičnou siláží menší dotace. 2 stupen krmení více směskami a podobně vyšší podpora, podpořila by se šíře osevních postupů, to by byl velký plus jak pro zemědělce, tak pro přírodu.

Nakonec dodám, že pokud by český stát a nejen český stát, ale všichni lidé od zelených, přes levici po pravici opravdu chtěl velice rychle zlepšit stav českých polí, je tu velice jednoduché řešení. Zrušit všechny železné krávy (BPS).
A ještě přestat nadávat na řepku.