https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/nase-puda-je-ve-stavu-kdy-pozira-sama-sebe-rika-ladislav-miko
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Naše půda je ve stavu, kdy požírá sama sebe, říká Ladislav Miko video

6.5.2019 14:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zdravá půda je taková, která biologicky a ekologicky funguje. Podle této definice máme těch opravdu ekologicky zdravých půd v našem zemědělství proklatě málo.
Zdravá půda je taková, která biologicky a ekologicky funguje. Podle této definice máme těch opravdu ekologicky zdravých půd v našem zemědělství proklatě málo.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
Sucha posledních let zaměřila naši pozornost na půdu. Chceme, aby byla úrodná, zadržovala v krajině vodu a přeměňovala odumřelé organismy na živiny, ze kterých vyrostou další rostliny. Bereme jí ale „palivo“, které její činnost umožňuje – organickou hmotu. Z polí odvážíme veškerou úrodu, z lesů těžíme stromy. Do půdy se tak nedostává energie, na jejímž základě funguje. Nahradit organickou hmotu minerálními hnojivy ale vede k závažným důsledkům, upozorňuje biolog Ladislav Miko.
 
Platí teze, že zdravá půda lépe rodí?

Neplatí to stoprocentně. Půda může být neúrodná, a přesto zdravá. A stejně tak může být půda úrodná, ale nezdravá.

Takže nejde o to, jak rodí, ale co rodí. Jde o to, jakou má kvalitu to, co na té půdě vyroste. A tam potom platí, že je velmi těžké vypěstovat zdravé potraviny na nezdravé půdě.

Úrodnost je jiná kategorie než zdravost. Může se to potkat, a nemusí.

A potkávají se úrodnost a zdravost na zemědělské půdě?

Je otázka, jak tu zdravost vydefinujeme. Pro mě je zdravá půda taková, která biologicky a ekologicky funguje. To znamená, že to není jen nosič. Není to hydroponický substrát, ale je to něco, co funguje samo od sebe, tak jak ekosystém fungovat má.

A pokud bychom to pojali podle této definice, tak máme těch opravdu ekologicky zdravých půd v našem zemědělství proklatě málo.

Ne, že by nebyly, ale máme jich málo. Půdy jsou dnes většinou závislé na vstupech od člověka, a nejde jenom o pesticidy, ale jde i o živiny a jejich koloběhy a také o vodu.

My jsme půdní systém do značné míry rozvrátili a vytváříme z něho systém spíše hydroponický než biologický.

Pokud se zdravé potraviny obtížně vypěstují na nezdravé půdě a pokud máme málo ekologicky zdravých půd, co to říká o potravinách, které u nás vypěstujeme? Jsou nezdravé?

Biolog, bývalý český ministr životního prostředí, od začátku roku 2018 vedoucí Zastoupení Evropské komise na Slovensku. Dříve zástupce ředitele komise pro potravinovou bezpečnost v Evropské komisi a ředitel odboru pro ochranu přírodních zdrojů a biodiverzity Evropské komise.
Ladislav Miko působí také jako hostující profesor na antverpské univerzitě, kde přednáší předmět obnovy ekosystémů, a jako docent na České zemědělské Univerzitě v Praze a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Miko je také členem dozorčí rady Univerzity Karlovy a správní rady Nadace Partnerství. Ve vědecké oblasti publikuje v oboru půdní ekologie a půdní zoologie (je expertem na půdní roztoče pancířníky) a je také prezidentem mezinárodního filmového festivalu Ekofilm.
Biolog, bývalý český ministr životního prostředí, od začátku roku 2018 vedoucí Zastoupení Evropské komise na Slovensku. Dříve zástupce ředitele komise pro potravinovou bezpečnost v Evropské komisi a ředitel odboru pro ochranu přírodních zdrojů a biodiverzity Evropské komise. Ladislav Miko působí také jako hostující profesor na antverpské univerzitě, kde přednáší předmět obnovy ekosystémů, a jako docent na České zemědělské Univerzitě v Praze a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Miko je také členem dozorčí rady Univerzity Karlovy a správní rady Nadace Partnerství. Ve vědecké oblasti publikuje v oboru půdní ekologie a půdní zoologie (je expertem na půdní roztoče pancířníky) a je také prezidentem mezinárodního filmového festivalu Ekofilm.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Twitter

Takhle se to říct nedá. Ve skutečnosti je celý systém nastaven tak, aby výsledná kvalita potravin byla podle našich požadavků, a evropské limity pro kvalitu a bezpečnost potravin jsou nejvyšší na světě. Ale to je právě někdy za cenu jiných negativních dopadů na životní prostředí.

Představme si to tak, že zvýšeným dohledem nad produktem přesouváme ty problémy někam vedle – ty dopady nezmizí, jen jsou jinde. No a na potravinách se to třeba projeví tak, že ztrácí v parametrech, které nejsou spojeny s atributem „zdravosti“ – třeba v chuti, vůni nebo konzistenci. Není to nezdravé, ale je to trochu nebo více jiné.

Co znamená mrtvá půda?

Mrtvá půda znamená především to, že je v ní málo života.

Já se speciálně zabývám sice mikroskopickými, ale přece jen viditelnými živáčky v půdě, jako jsou půdní členovci, třeba chvostoskoci nebo roztoči pancířníci, ale také – a především – se musíme bavit o bakteriích a houbách. O tom všem živém, co zabezpečuje půdní procesy, které zajišťují, že půda má nějakou strukturu a dokáže držet živiny i vodu. A to je dneska veliký problém.

My jsme zásadním způsobem narušili koloběh mrtvé organické hmoty. Nevracíme ji do půdy dostatečně, přitom právě ona je zdrojem energie pro život v půdě. Půdní mikroorganismy získávají z mrtvé organické hmoty jednak energii a materiál pro budování vlastního těla, jednak z ní při tom uvolňují živiny, recyklují je. A také mimoděk vytvářejí půdní strukturu. To jsou základní atributy, které musí zdravá půda mít.

A když půdě chybí struktura, živáčkové a živiny z přirozeného koloběhu, tak to všechno musíme nahrazovat našimi vstupy.

Třeba hnojivem?

Třeba hnojivem – nejčastěji minerálním, „průmyslovým“.

To je taková trochu nešťastná zjednodušující představa lidí, že když chci na poli něco vypěstovat, tak musím jen zajistit, aby kytky dostaly svoji výživu. Když rostlinám něco chybí, tak to tam dosypu. Když tam chybí fosfát, dosypu fosfát, když tam chybí dusík, dosypu dusík.

Pro kytky to skutečně stačí. Jenže minerální dusík anebo minerální fosfát neobsahují žádné biochemické energeticky bohaté vazby, takže pro ostatní půdní organismy jsou jako kus kamene. Ony to nejsou schopné využít, nemůžou na základě toho přežívat. Decimujeme tak zdroje energie pro půdní organismy.

Znamená to, že uhynou?

Bakterie, a do značné míry i houby, jsou (díky bohu, jinak bychom tu asi nebyli) setsakramentsky životaschopné. Když se jim nedostává toho, co potřebují, přepnou svůj systém, zapnou jiné geny a začnou energii hledat jinde. Běžně žijí z dostupné čerstvě odumřelé organické hmoty.

Ale když se jim nedostává, tak se z nich vyselektují skupiny, které jsou schopné rozbíjet tu dlouhodobě stabilizovanou půdní organickou hmotu, zjednodušeně zvanou humus, který byl v půdě tisíce let akumulován. Je to boj o energii. A jediné, kde tu energii mohou sehnat, pokud nejsou chemolitotrofní, je, že rozbijí organiku, která je v půdě zakonzervovaná třeba tisíce nebo desetitisíce let.

Takže my tím, že do půdy nasypeme minerální hnojivo, sice nakrmíme kytky, ale nutíme bakterie a houby hledat energetické zdroje jinde. Ony se částečně žerou navzájem a částečně začnou rozkládat tu starou organickou hmotu v půdě a tím postupně až totálně degradovat její strukturu.

Půda jako taková je totiž rovněž zdrojem fosilní energie. Když ji exploatujeme, když zintenzivňujeme hospodaření na ní, abychom toho tam co nejvíc vypěstovali, tak ji není možné považovat za udržitelný zdroj energie.

Pancířníci, půdní roztoči. Živáčci zabezpečují půdní procesy, které zajišťují, že půda má nějakou strukturu a dokáže držet živiny i vodu.
Pancířníci, půdní roztoči. Živáčci zabezpečují půdní procesy, které zajišťují, že půda má nějakou strukturu a dokáže držet živiny i vodu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ladislav Miko / archiv autora

Protože my částečně žereme ten uložený humus, který se tam nahromadil za tisíciletí. Není žádný rozdíl mezi tímto uhlíkem a uhlíkem v rašelině nebo uhlí. Je to fosilní zdroj energie.

Pardon, jak je to s tím, že ubíráme z omezených fosilních humusových zásob...?

Pokud chceme být precizní, tak jsou to subfosilní zásoby. Ale rozhodně to není něco, co se tam točí z každoročně obnovované čerstvé produkce.

To, co se točí, je to, co přijde z odumřelé nadzemní biomasy nebo z kořenů. Zatím v půdě zůstávají alespoň kořeny. Já se jenom děsím momentu, kdy někdo přijde na nápad, že i kořeny bychom mohli využít jako biomasu a spálit.

Ale tahle čerstvá, nebo „čerstvě mrtvá“ organická hmota se za nějakou dobu spotřebuje. A mikrobi, aby přežili, si musí najít jiné zdroje.

A oni umí takzvaný switching, umí zapnout jiný gen, který jim umožňuje využít organické hmoty toho humusu, který v půdě zůstával, protože je dlouhodobě fyzicky a chemicky blokován.

Humus jsou odumřelé organické látky. Pokud mluvíte o subfosilním humusu, znamená to, že to je organická hmota odumřelá před tisíci let, která se nevyužila a zůstala v půdě a její energie je tam stále dostupná?

Abychom byli přesní, humus vzniká z odumřelých organických látek složitými rozkladnými chemickými reakcemi, ale i syntézami, které způsobují, že není lehce rozložitelný, že je určitým způsobem v půdě stabilizovaný. Ale v zásadě je to tak – složité organické molekuly „humusu“ v půdě mohou velmi dlouho přetrvávat, a přitom stále ve svých chemických vazbách mají mnoho sluneční energie naakumulované v procesu dávné fotosyntézy.

To znamená, že hnojiva, která do půdy dodáváme, nejsou bakterie schopny využít, ale rostliny jsou?

Pro bakterie mají hnojiva energetický obsah nula.

Minerální hnojivo už z definice znamená, že tam nejsou organické vazby, které by měly energii, kterou jejich rozštěpením získám. Tam pro bakterie není co štěpit. Pro rostliny jsou zdrojem potřebných látek, jsou „minerální výživou“, jako zdroj energie je nepotřebují. Rostliny si totiž energii dokážou zachytit ze Slunce, protože „umí“ fotosyntézu.

Co se tedy stane, když bakterie a houby rozštěpí tu fosilní zásobu humusu?

Opět si to musíme představit jako proces. Bakterie a houby ji štěpí, aby mohly přežít, ale současně ji zčásti opět vytvářejí, například při rozkladu vlastních mrtvých těl. Je to jako odšpuntovaná vana, do které vtéká z kohoutku mrtvá organická hmota. Když je odtok menší než přítok, humusové látky se akumulují. Když zavřeme kohoutek, začne se vana postupně vypouštět, i kdyby byl odtok jen docela malinkatý.

Vtip je v tom, že humusové látky jsou zásadně důležité pro půdní strukturu. Když je zlikvidujeme – „vypustíme vanu“, struktura půdy se hroutí a půda degraduje na pouhý minerální substrát.

Jak dlouho trvá, než tu zásobu spotřebují?

To se ještě pořádně neví, i když by to pro konkrétní situace jistě šlo spočítat. Každopádně víme jednu věc. Když se systém bortí, začne současně umožňovat působení dalších negativních sil.

Dokud je půdní struktura dobrá, tak je malá míra eroze. Jak se bortí struktura, tak půdu jednodušeji bere vítr a voda. Negativní vlivy se tak násobí. A záleží na tom, jestli jsme na svahu, na rovině, a tak dále.

Humus vzniká z odumřelých organických látek složitými rozkladnými chemickými reakcemi, ale i syntézami, které způsobují, že není lehce rozložitelný, že je určitým způsobem v půdě stabilizovaný. Ale v zásadě mohou složité organické molekuly „humusu“ v půdě velmi dlouho přetrvávat, a přitom mají stále ve svých chemických vazbách mnoho sluneční energie naakumulované v procesu dávné fotosyntézy.
Humus vzniká z odumřelých organických látek složitými rozkladnými chemickými reakcemi, ale i syntézami, které způsobují, že není lehce rozložitelný, že je určitým způsobem v půdě stabilizovaný. Ale v zásadě mohou složité organické molekuly „humusu“ v půdě velmi dlouho přetrvávat, a přitom mají stále ve svých chemických vazbách mnoho sluneční energie naakumulované v procesu dávné fotosyntézy.

Intenzivní zemědělství u nás začalo se združstevňováním v 50. letech 20. století. Mimořádně bohaté půdy na Hané nebo na jižní Moravě mají za 70 let intenzivního hospodaření spotřebovanou zhruba polovinu, někde i více organické hmoty, která tam byla.

Pokud tento trend protáhneme do budoucna, tak si můžeme zjednodušeně říct, že máme zásobu ještě na dalších 50 let. Pak už tam nebude nic.

To je ale jen úvaha. Ono se to ke konci může zrychlit nebo se to naopak v určité fázi zastaví, protože ten proces bude blokovaný něčím jiným.

Využívat tenhle fosilní zdroj taky nedokážou všechny bakterie. Ony se nějak vyselektují. A mohou se vyselektovat tak, že ty, co to umí, se budou množit a celý proces se zrychlí. Anebo ne. To teď prostě dost přesně nevíme.

Takže to není problém posledních několika let?

Ne. To je systémová změna.

A stejně tak nevíme, za jakou dobu se půda může dostat opět do pořádku, když se změní režim zpátky z exploatačního na akumulativní.

Na některých polích to může být za 10–15 let, ale někde to bude trvat 200 let. To je dnes nedostatečně vybádané na to, abychom dokázali říct konkrétní čísla. Ale jsou pokusy a výsledky, které naznačují, že kdyby se hospodaření dělalo principiálně úplně dobře, je otázkou malých desetiletí, než se půda dostane do stavu, který je přijatelný. Nejčastěji se odhaduje, že na obnovu bychom mohli potřebovat zhruba tolik let, jak dlouho trvala degradace a destrukce. Tedy maximálně několik desetiletí. Je ale asi možné cíleně ten proces urychlit. Což mi dává naději, že má smysl se o to snažit.

Realita je taková, že nikdo nepůjde z úplně exploatačního do úplně akumulačního režimu. Ale kdyby se nám v prvním kroku podařilo zastavit to rozbíjení, tak jsme udělali velký krok dopředu.

A pak můžeme přemýšlet, jak akumulovat.

Takže z dlouhodobého hlediska té nejlepší kvality půdy, která se obnovuje, dosáhneme jen přírodními procesy?

Samozřejmě.

Lidská společnost je stále dokonalejší v tom, jak dokáže spoustu věcí buďto imitovat nebo vyrobit, byť to někdy stojí hodně energie. Ale je jedna věc, kterou opravdu neumíme. Neumíme vyrobit půdní strukturu. Půdní struktura je postavená na produktech rozkladů a syntéz v procesu využití mrtvé organické hmoty.

To můžeme jenom simulovat tak, že uděláme ten samý živý systém, který pak strukturu vytvoří, ale sami to někde ve fabrice nevyrobíme. To se nedá.

Znamenalo by to, když to všechno velmi zjednoduším, udělat půdní mikroagregát, kde se organická hmota s organickými slizy, s glejovými minerály a s pískem slepí a drží nějakou energii. Ale především jsou tam vazebná místa, na kterých visí minerální látky, které potřebují rostliny pro výživu, a současně se vytváří porézní struktura, která umožňuje zadržet vodu. A to všechno je ještě skvělým prostředím pro organismy a kořeny rostlin. To vyrobit neumíme.

My můžeme různé věci namíchat, ale tohle je složitý biologický systém, který vzniká jen tehdy, když tam působí všechny síly včetně mikrobů. Pokud jim to nedovolíme, pokud nemají co žrát, anebo je přesměrujeme, že namísto aby lepili, začnou rozbíjet, tak si půdní strukturu zlikvidujeme.

Do té struktury přispíváme ještě dalšími negativními prvky. Jezdíme po půdě těžkými stroji, rozoráváme ji, orbou do ní cpeme kyslík, tudíž zrychlujeme rozklad. To všechno může být v určitých poměrech a v určitých konstelacích pro půdní úrodnost užitečné.

Ale my jsme na mnoha místech v situaci, že je to natolik intenzivní, že už tam vlastně není to palivo, které celý mechanismus pohání, a tím pádem se systém obrátí sám do sebe. Já tomu říkám, že půda začne žrát sama sebe.

Spousta nadějí týkajících se zemědělské půdy – včetně stavů hmyzu a ptáků zemědělské krajiny, se vkládá do nové společné zemědělské politiky EU. Je to oprávněná naděje?

Pomůže nová společná zemědělská politika EU k návratu hmyzu a ptáků do zemědělské krajiny?
Pomůže nová společná zemědělská politika EU k návratu hmyzu a ptáků do zemědělské krajiny?

Naděje se do nové zemědělské politiky zatím vkládaly pokaždé, když se vytvářela ta nová. Pokaždé se říkalo, že to bude revoluční změna. A za celou historii se to významněji posunulo dvakrát.

Jednou to bylo za pana Fischlera, když se jednou provždy řeklo, že nebudeme dotovat produkci. Shodli jsme se, že nám jde o to, aby se lidi starali o krajinu a taky zůstali na venkově, proto jim budeme platit bez ohledu na to, kolik vyprodukují. To byla velká změna.

Jenomže to je dnes přeformátované do podoby, že dostáváte peníze za hektar, což má jiné negativní důsledky. Lidé nemají potřebu o cokoli se na půdě snažit. To také není dobře.

A ta druhá výrazná změna?

A v minulém období byl velmi dobrý návrh greeningu, který obsahoval velkou část toho, o čem se tu bavíme.

Komise předloží návrh, ale pak přijde vyjednávací fáze. A přijdou jednotlivé státy, ministři si sednou kolem stolu a začnou reflektovat požadavky svých struktur. Někdo má velké farmáře, někdo má vinaře, někdo má bramboráře. A každý má nějaký důvod, proč vyřadit některé elementy z té soustavy, která by jako celek mohla fungovat. Ale protože zemědělci ty peníze potřebují a nějak se rozdělit musí, tak se nakonec doberou k nějakému kompromisu. V něm se promítnou věci praktické a užitečné, ale příliš často i zájmy selektivní a skupinové, motivované jen ekonomicky.

A ten minulý kompromis byl, že místo 7 % ploch, které chceme ozelenit (tj. greening), jsme to stáhli na 4 %. Mohli bychom říct: dobře, je to jen pomalejší progres. Ale realita byla taková, že ta 4 % byla plocha, o níž všichni věděli, že to už ve stávajícím systému mají. Že nemusí nic udělat a peníze dostanou. A cokoli, co bylo nad ten rámec, se jako povinnost zrušilo – zůstalo to jenom jako možnost. Jenže ta je pak vůči těm, kteří jí nevyužívají, vlastně nevýhodou, takže se moc nemá šanci uplatnit.

Pokud to uděláme znovu takto, tak naše naděje budou marné. Pokud to uděláme seriózně, tak ty nástroje můžou fungovat.

Systém umožňuje šetrné hospodaření už dnes. V Rakousku si to na národní úrovni nastavili tak, aby to fungovalo. Ale my jsme si to tak sami nastavit nechtěli, protože lobby jsou u nás někde jinde a tlačí na něco jiného.

Naše priorita teď není být ekologičtější, ale dohnat západ. Naše priorita je mít stejné zisky, stejný přístup na trhy. Všechno legitimní věci. Dokud honíme dotacemi tuhle prioritu, tak na ty ostatní nezbývá. Pokud se nám to podaří přenastavit, tak to může mít efekt.

Vidíte vůbec nějakou naději, že se nám podaří kvalitu půdy v České republice zlepšit?

Naděje je v tom, že dokážeme vytvořit dostatečně silný společenský tlak. Že lidi budou od systému vyžadovat, aby to naši zemědělci dělali jinak a lépe.

Sucho je zároveň příležitost i hrozba. Naděje na zlepšení kvality půdy je v tom, že dokážeme vytvořit dostatečně silný společenský tlak. Že lidi budou od systému vyžadovat, aby to naši zemědělci dělali jinak a lépe.
Sucho je zároveň příležitost i hrozba. Naděje na zlepšení kvality půdy je v tom, že dokážeme vytvořit dostatečně silný společenský tlak. Že lidi budou od systému vyžadovat, aby to naši zemědělci dělali jinak a lépe.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ladislav Miko / archiv autora

A nestačí říct: řepka je svinstvo a dejte někoho do basy. O tom to není. Je to o celkovém přístupu. Že budu oceňovat, platit, kupovat věci, podporovat věci od zemědělců, kteří se k půdě dobře chovají. A budu chtít od státu, aby je podporoval taky.

A potom se dá nastavit dotační podpora tak, že ji zemědělci zcela přirozeně začnou sledovat, protože to pro ně bude ekonomicky výhodné.

Já si v zásadě myslím, že téměř každý, kdo trošku čichl k půdě a děla s ní, si uvědomuje, co je dobře a co je špatně. Možná to neví do detailů, ale v zásadě to vnímá.

A v momentě, kdy mu bude umožněno ekonomicky přežívat a dělat to správně, tak na to přejde. O tom jsem přesvědčený.

A myslíte, že tomu napomáhá situace, kdy nás tlačí sucho a hrozba nedostatku vody v krajině?

Myslím si, že je to velká příležitost, ale současně je to i velké hrozba.

Protože to může skončit na tom, že si řekneme, jací jsme technologičtí frajeři, a že to začneme dělat technologickým postupem, takže začneme vymýšlet závlahové systémy, mašiny, které to budou dělat, budeme je řídit ze satelitů, budeme vyrábět nějaké ocelové město, které to taky může vyřešit.

Ale s tím, že rezignujeme na půdu. Pak už to budeme takhle muset dělat pořád.

Já vidím i technologická řešení, nemám to katastroficky nastavené. Ale kam až můžeme jít plošně, v celém rozsahu?

A můžeme to takhle technologicky dělat pořád? Minerální hnojiva jsou závislá na fosforu, jehož minerální zásoby jsou omezené…

Fosfátový peak je další věc. Omezené zásoby fosfátu povedou v určitou chvíli k takovému zvýšení jeho ceny, že budou velké tlaky na rekuperaci fosforu z odpadních vod, kde ho jsou mraky. Začneme ho dolovat z toho, co nám utíká.

Jenom to bude v jiných cenových hladinách. Ale dokážeme ho vracet. Zatím nám utíká do hlubokých sedimentů, do oceánů. Což je docela průšvih, protože kopat ho odtamtud je teda dost drahé.

Jsou nějaké současné trendy, které půdě naopak prospívají?

Paradoxně jsou to některé věci, které jsou vnímány kontroverzně. Moje oblíbená jsou fotovoltaické panely. Reakce na ně bývají pobouřené, ve stylu: ‚Dyť se na to podívejte! Za prvé tady slunce nesvítí, za druhé na těch polích vypadá strašně. Co s tím budeme dělat?!‘ Těch výhrad je milion, i mezi ochranáři.

A já říkám: pro půdu je to blahodárné. Pod panely roste tráva. Nikdo pod nimi neorá, nesype žádné minerální hnojivo. Mrtvá biomasa pod nimi zůstává a zetlí tam. Za dvacet let to budou nejlukrativnější pozemky, protože zde ještě bude úrodná půda.

A když to ještě uděláte tak, že se vyhnete pesticidům, dáte tam plot a jednu ovečku, která vám udrží trávu nízkou, tak ona tam bude točit tu organiku, a je to perfektní systém.

Další věc, kterou lidi nechtějí slyšet: reálná účinnost fotosyntézy z viditelného dopadajícího slunečního světla je 4,5 – 6 %, podle toho, jestli je to C3 nebo C4 rostlina.

Fotovoltaické panely na zemědělské půdě jsou pro půdu paradoxně blahodárné. Pod panely roste tráva. Nikdo pod nimi neorá, nesype žádné minerální hnojivo. Mrtvá biomasa na místě zůstává a zetlí. Za dvacet let to budou nejlukrativnější pozemky, protože pod nimi ještě bude úrodná půda.
Fotovoltaické panely na zemědělské půdě jsou pro půdu paradoxně blahodárné. Pod panely roste tráva. Nikdo pod nimi neorá, nesype žádné minerální hnojivo. Mrtvá biomasa na místě zůstává a zetlí. Za dvacet let to budou nejlukrativnější pozemky, protože pod nimi ještě bude úrodná půda.
Licence | Volné dílo (public domain)

To je energetická účinnost přeměny slunečního záření na cukr?

Ano. A některé fotovoltaické panely už dneska mají účinnost přes 30 %. Takže když budeme srovnávat biomasu a panely, které dám na plochu toho pole, tak i při tom, že tam slunce bude svítit jenom třetinu roku, jsem na tom stejně jako s biomasou. Je nesmysl tvrdit, že biomasa je lepší. Není.

Já osobně jsem přesvědčený, že fotovoltaika nebo přesněji slunce je jediný skutečný velký zdroj do budoucna, který bude fungovat, a ty ostatní budou doplňkové.

Málokdo si připouští, že větrná energie je vlastně druh solární energie. Vítr způsobují odlišné teploty vzdušných mas, jak se různě prohřívají podle toho, kde jsou a nejsou mraky a tlakové výše či jak se ohřívá oceán, a vedou k tomu, že se vzduch pohybuje. Pokud se tedy díváme na zdroj té energie, je to opět Slunce. Trochu jiná je vodní, ale tam máme problémy s bariérami a zadržováním vody, takže tam podle mě moc další energie nenahoníme. Geotermál má asi také nějakou budoucnost tam, kde ho lze využít, a jinak buď jádro, nebo fotovoltaika. Není jiné cesty.

A já tu fotovoltaiku vidím mnohem radši, než jádro.

Může se ochrana klimatu dostat do konfliktu s ochranou biotopů?

Může a už se dostává. Příkladem je využívání biomasy. Biomasa může být za určitých okolností dobrý obnovitelný zdroj. Ale když ten koncept převedeme do praxe a uděláme ho ekonomicky zajímavý, zapomínáme nastavit hranici, kdy už škodí.

A to je tehdy, pokud z polí bereme všechnu nadzemní organickou hmotu, abychom ji využili, a pro samotnou funkci půdy neponecháváme nic. A půda pro svou funkci také potřebuje biomasu, i pro ni je to palivo.

Podívejte se na dnešní Slovensko. Tam se kácí stromy v rezervacích, v národních parcích, a velká část z nich se štěpkuje a dělá se z nich teplo. To je postavené na hlavu, přestože koncept není nesprávný. Ale jeho realizace je tragická. Má to šílené dopady.

Systém umožňuje šetrné hospodaření už dnes. V Rakousku si to na národní úrovni nastavili tak, aby to fungovalo. Ale my jsme si to tak sami nastavit nechtěli, protože lobby jsou u nás někde jinde a tlačí na něco jiného.
Systém umožňuje šetrné hospodaření už dnes. V Rakousku si to na národní úrovni nastavili tak, aby to fungovalo. Ale my jsme si to tak sami nastavit nechtěli, protože lobby jsou u nás někde jinde a tlačí na něco jiného.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ladislav Kucharský / Beleco

Když jsem kdysi byl náměstkem na Ministerstvu životního prostředí ČR, tak se poprvé objevil nápad využívat biomasu. A spoustu lidí přicházelo s projekty, že postaví výtopnu nebo vyhřívaný bazén a podobně. A všechno to bude na biologickou hmotu, bude to rozvíjet ekonomiku, bude to uhlíkově neutrální nebo dokonce pozitivní a tak dále. Lidi s projekty se scházeli u mě. Zeptat se, jestli to mají dobře nebo požádat o podporu.

Tak jsem se ptal: ‚Máte zajištěné, že ta biomasa bude?‘ A odpověď byla: ‚Jasně, tady jsme si zapíchli kružítko okolo města, v dosahu 80 km je tolik a tolik lesů, tolik a tolik odpadů a my z toho potřebujeme jen 40 %. Některé už máme nasmlouvané, je to dlouhodobě velice udržitelný projekt.‘

A všechno to vypadalo báječně. Jenže vtip byl v tom, že u mě se na stole sešlo třeba pět nebo šest takových projektů, které byly ve stejném regionu, o sobě vzájemně nevěděly, a každý z nich o to žádal na jiném stavebním úřadě, takže ani ty úřady o tom navzájem nevěděly. Každý si spočítal svůj projekt, všecko mu logicky a perfektně souhlasilo, jenom v součtu by bylo třeba mít takových regionů pět, aby překrývající se poptávku po biomase uspokojily. A to je riziko, které tu máme.

To je jenom ukázka. Dnes je to možná sofistikovanější, ale dokud nejsme schopni počítat celé materiálové a energetické toky a celé bilance, tak budeme dělat podobné boty pořád a budeme dobré věci zcela pravidelně, byť nechtěně, škodit. Ty věci se musí dělat spolu.

Jak v tomto kontextu vnímáte současné středoškolské hnutí za ochranu klimatu?

Já na to hledím s velkou nadějí a s velkými sympatiemi. Protože ti mladí lidé nám říkají jednu důležitou věc: ‚Nás nezajímá, proč to nejde. Prostě to jít musí. Jinak jdeme do háje.‘ A to je na tom to silné.

To hnutí volá po paradigmatické změně. Ne po nějakých výmluvách. Greta Thunbergová říká: ‚Jste neefektivní. Selhali jste. Nehrajte si tady na klimatickou konferenci, vždyť jste nic pořádného nedosáhli.‘ Štve nás to, některé to uráží – ale je to vlastně tak. Musí se na to jinak.

A oni tady nejsou od toho, aby řekli jak. Ale myslím si, že mají právo říct, že je to blbě.

A zvolil byste pro současné společenské ekologické hnutí nějaký jednotící princip?

Nevím. Ale na těch demonstracích jsem viděl pár velmi zajímavých transparentů. Mě zaujal jeden, kde bylo napsáno: ‚Nechceme spoléhat na Mars‘.

Studenti říkají "Musí se na to jinak." Ale nejsou tady od toho, aby řekli jak. Ale myslím si, že mají právo říct, že je to blbě.
Studenti říkají "Musí se na to jinak." Ale nejsou tady od toho, aby řekli jak. Ale myslím si, že mají právo říct, že je to blbě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zewlak Vrabec / a2larm

To podle mě vyjadřuje úplně všecko. Protože je to přesně o tom, že nejdřív sežereme zeměkouli a potom budeme posílat rakety na Mars a vozit odtamtud suroviny, abychom přežili. Spoléhání na Mars není řešení. To je jenom prodloužení agónie.

Já ještě použiji jeden příměr, který mám moc rád. Velmi zjednodušeně řečeno se chováme jako banda kvasnic v hrnci s mlékem. My jsme v tom mléku, ve kterém je cukr a sůl a je to tam všechno rozkvrdlané jako když děláte kvásek do koláče z kynutého těsta. A my jsme tam hození jako ty kvasnice a žereme to mléko a všechno kolem sebe. A každá jedna kvasnice a všechny kvasnice spolu kolem sebe stále vidíme samé mléko. Všude jsou zdroje.

A ten vtip je v tom, že když si připustíme, že růst populace je v takových podmínkách plus mínus exponenciální, tedy násobný, tak to znamená, že s každým dalším krokem máme dvojnásobnou spotřebu zdrojů kolem sebe. V momentě, kdy jsme poslední krok před smrtí, tak máme kolem sebe ještě polovinu toho mléka. Takže to vypadá, že toho máme ještě strašně moc. Ale je to jen jednou vynásobit, a jsme na tom hrnci. A už tam není nic.

A to je ten další Mars. Nám to nijak moc nepomůže. Nějakou chvíli možná ano, ale pak budeme řešit stejný problém. Čili to opravdu není řešení. Možná si odtamtud budeme vozit nějaké lithium na baterky, proč ne.

Ale musíme najít řešení, aby planetární systém mohl fungovat. A to dlouhodobě, abychom dokázali přežít. To je podle mě ten požadavek, který ti studenti mají. A ten je správný.

Vím samozřejmě, že nerosteme v reálu exponenciálně jako kvasnice, je to složitější. Ale jako model to pomáhá uvědomit si limitovanost zdrojů. Potřebujeme prostě zajistit nejen konzumaci, ale i dolévání do toho hrnce. A taky to, abychom se v něm neuvařili.


reklama

Další informace |

Text vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. .

foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (57)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

6.5.2019 07:30
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2019 07:53
S mnohými názory v článku se dá souhlasit. Pan Miko neříká nic nového, tyto informace se běžně učí na každé vysoké škole zemědělské-nebo se učívaly? Možná, protože dnes se již asi klasická agronomie nevyučuje, ostatně slyšel jsem, že v Praze byla zrušena agronomická fakulta, nevím, co je na tom pravdy. Já osobně mám pořád výhradu k tomu, aby se neustále bičovalo pouze naše zemědělství, protože i jinde v Evropě je to z pohledu intenzifikace stejné a mnohdy podstatně horší. Když jsem před čtyřiceti lety studoval VŠZ, už tehdy nás přednášející informoval o tom, jaké problémy s půdou má Holandsko a okurky z jejich produkce byly běžně pod 15-16 násobnou insekticidní clonou. To jenom na vysvětlenou pro naivy, kteří se domnívají, že jen u nás je všechno špatně.
Co se týká odvozu organické hmoty z půdy, část prodáváme také, ale vysvětlím, proč se tak děje. Tedy za prvé- prodává se pouze část obilné slámy, veškerá řepková, hrachová, jetelová se rozdrtí a jde nazpět do půdy. Taktéž zbytek obilné, ale ta pouze tam, kde jsou následně jařiny. A teď proč : protože naše kapacity nestačí na klasické obdělávání orebnou technologií, používáme pro předseťovou půdu podmítku talířovým nářadím a poté kypření kypřičem na hloubku zhruba 18-20 cm. V této technologii by nadrcená sláma, pokud by se nechala na poli,dělala při následných operacích problém a proto tam, kde je ozim, se prodá. Dělá to zhruba nějakých 40%, 60% se vrací do půdy.
Co se týká celkového přístupu společnosti k zemědělství, politici by museli předstoupit před lidi a říci jim: Fajn, Evropa je bohatá, my chceme zdravé potraviny, ať tedy výnosy se vrátí někam na 40% současného stavu, nepotřebujeme zdaleka takovou produkci, chleba bude stát 150,- máslo 200,- etc., zemědělci dostanou zaplaceno tolik, kolik mají dostat i bez dotace a všichni budou spokojeni. A ještě něco-přes hranice nepřejde ani kilo potravin ze zemí, kde na to kašlou a Amerika, Čína a ostatní nám můžou skočit na hrb. Asi dost utopie, že?
Odpovědět
KD

Karel Dohnal

6.5.2019 13:03 Reaguje na pavel peregrin
Souhlas.
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

7.5.2019 19:54 Reaguje na pavel peregrin
Nesouhlasím. Pracoval jsem na bio farmě a teď, když jsem zase v městské aglomeraci si kupuji bioprodukty. Je to dražší, ale nijak mě to neruinuje. Kromě toho si musíme uvědomit, že běžné potraviny v sobě mají vysoké koncentrace sledovaných nutričních látek (bílkoviny, uhlohydráty), ale malé množství těch nesledovaných. Vitamíny, minerální látky... Tyto vysoce žádoucí látky se jakoby neustále nařeďují (odhaduje se -30 a6 -60%). Z toho, plyne, že člověk do sebe musí vpravit daleko víc jídla, než naši předci, aby uspokojil hlad po těchto elementech. Z toho plyne i nadměrný přísun energie, nadváha a další tzv. civilizační choroby.
Proto vaše úvaha nemůže být dostetečně validní. Jednoznačně je lepší méně jídla, ale kvalitního, byť za vyšší cenu. Sám píšete, že produkce by se snížila cca o 50%-60%. To je vcelku akceptovatelné číslo. V průměru potřebujeme jako občané ČR a vlastně i EU také snížit energetický přísun asi tak na polovinu.
Pokud se týče vašich příkladů, jsou dost mimo. V kvalitě bio si to všechno můžete koupit už teď, ceny jsou vyšší, ale rozhodně to není 3x tolik. Dokonce ne ani 2x.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

7.5.2019 20:05 Reaguje na Petr Hariprasad Hajič
Nelze než se pod to podepsat. Mám ty samé zkušenosti.
Odpovědět
FF

For Fun

10.5.2019 07:59 Reaguje na pavel peregrin
Tak klasická agronomie se učí už jen v Brně. A z tohoto titulu a titulu mé praxe mi dovolte, abych vyvrátil ty nesmysly ohledně rozdrcené slámy. V dnešní době zapravení slámy nepředstavuje problém. Musíte ovšem vědět, jak na to. A vzhledem k nízkým cenám jejího výkupu je mnohem lepší ji na poli nechat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.5.2019 09:55
Pan Miko je politik a měl by tedy být schopen navrhnout nějaké politické řešení! Moc rád bych ho slyšel! Od koho jiného lze smysluplné politické řešení očekávat?
Odpovědět
dm

david matoušek

6.5.2019 10:28 Reaguje na Jiří Svoboda
Souhlas, takových článků jsou tady i jinde mraky, stejně jako na téma sucho, voda, lesy apod. Furt dokola člověk čte to stejné a nic se stejně neděje.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.5.2019 09:43 Reaguje na david matoušek
Ale to je prostě chyba redaktorky, že v rozhovoru nedotlačí zpovídaného ke smysluplným tématům.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2019 10:47 Reaguje na Jiří Svoboda
Jediné možné řešení je uskromnit se . Jenže to žádný z politiků nenavrhne a bez toho, že na to přistoupí rozhodující hráči ve světě, to nepůjde. Tudíž pořád dokola se bude omílat sucho, voda, lesy, jak již psal pán po vámi a nic se dít nebude.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

6.5.2019 10:54
Nedávno jsem si udělal malý pokus. Dvě půdní sondy, jedna v láně řepky, druhá u mě na zahradě.
Rozdíl byl přímo kriminální. V prvním případě jsem se rýčem nedostal hlouběji než 28 cm. Půda silně zhutněná, bez organiky,bez stopy půdního života. Není divu , celkem 33 druhů pesticidů + průmyslová hnojiva hojně místní zemědělskou firmou použitá, včetně Age orange. Pro pamětníky- masově armádou USA užívaným pesticidem během války ve Vietnamu - pro odlesnění džungle a ztížení přesunů Vietkongu.
Amatérsky zkoušená infiltrační schopnost této půdy pro vodu nedosáhla ani 15lt/m2. Mělo by být nejméně 60,lépe 80 lt.

Na druhém vzorku drobovitá struktura půdy , hojně žížal a řada dalších mně neznámých "pišišvorů",podstatně delší hloubka sondy.

Je pouze otázkou času,kdy nám zdevastovaná půda začne kolabovat, a já se ptám:" Co s tím hodláte dělat ?"
Strašení o tom, že organicky obdělávaná půda povede k razantnímu nárůstu cen potravin je báchorkou o Červené punčošce.
Mohla by vést pouze k tomu, že budeme mít zdravé potraviny,ubude řady chorob a krajina začne plnit svoji funkci jako ekosystému nezbytného pro další udržitelný rozvoj společnosti.
Už si přestaňme nalhávat,že to nejde. Je to standardní odraz ekonomických zákonů v kapitalistické společnosti - modlou je pouze a jenom zisk , to ostatní je veteš,které se musíme zbavit.

Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2019 12:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je to logické- na zahradě vám nejezdí těžká technika-to v případě fyzikálních vlastností. Co se týká půdního života a organiky, vizuálně to dost dobře neposoudíte, samozřejmě kromě těch žížal. Pouze organicky obdělávat půdu v ČR je a bude značně problematické- chybí chovy produkující hnůj a kejdu, a navíc i aplikace těchto hnojiv se děje pomocí těžké techniky, takže vyháníte čerta ďáblem. Rozumnější alternativou jsou jeteloviny, které půdě vrací strukturu, zásobují ji organickým dusíkem a velkým množstvím primární organické hmoty, která slouží jako zdroj humusu. Pokud byste opravdu dokázal zamezit dovozu veškerých jiných potravin a nechal to jen na produkci ČR, výnosy plodin dramaticky poklesnou, protože současné odrůdy jsou šlechtěny na intenzitu. A v případě, že se dostanete někam na méně než poloviční produkci, nastane veliká poptávka a s ní zákonitě růst cen, od prvovýrobce až po zpracovatele a v konečném případě i pro zákazníka. Ale na druhou stranu, budeme mít- MOŽNÁ- zdravější potraviny a nebude jich zdaleka tolik. Pořád se hypoteticky bavíme o přísné soběstačnosti ČR. To slůvko MOŽNÁ je na místě, protože škůdcům a chorobám je srdečně jedno, jestli jde o konvenčně či organicky pěstovanou plodinu. V případě obilovin se zde jeví asi nejzávažnější otázka mykotoxinů, které produkují houby rodu Fusarium, a nejen ony, a to jsou karcinogenny non plus ultra a proti nim jsou fungicidy z hlediska zdravotního procházkou růžovým sadem.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

6.5.2019 12:57 Reaguje na pavel peregrin
Pár primátů v EU již máme - největší půdní bloky, největší a nejtěžší mechanismy a největší plochu pronajaté půdy od drobných vlastníků,ráj pro velké zemědělské firmy. Agrofert je skoro monopolním dodavatelem agrochemie a zástupcem Monsanta (osiva).
Vše zastřešeno evropskými dotacemi přes SZIF ČR.
Nostalgicky vzpomínám na podzimy před rokem 89 ,kdy republika smrděla hnojem,který se rozvážel na pole.
Nebavím se o soběstačnosti, bavím se o půdě a zákonu na ochranu ZPF,
§ 1
(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.
(hahahaha)
§ 3
Zásady ochrany zemědělské půdy
(1) Je zakázáno
a) způsobovat znečištění zemědělské půdy překračováním indikačních hodnot. Indikačními hodnotami se rozumí obsahy rizikových látek nebo rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na produkční funkci zemědělské půdy, stanovené prováděcím právním předpisem ( to už se popadám za břicho..)
b) způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího erozního ohrožení stanovené prováděcím právním předpisem; přípustná míra erozního ohrožení se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy ( a to je lepší než Laurel a Hardy i Frigo na mašině)

Jak sám můžete seznat, k čemu mi je kvalitní zákon,když se na něj ,lidově řečeno, sere.
Po 28 letech od r.89 je příroda i krajina,vč. zemědělské půdy v horším stavu. A to si říkáme společnost trvale udržitelného rozvoje.

Běžte teď do Kauflandu,Lidlu nebo Alberta. Cena petržele,kořen, lítá kolem 100 Kč/kg, ale zato máme akci na banány 24Kč/kg.
Již Erasmus Rotterdamský (1509) napsal skvělou satiru na společenské poměry, Chvála bláznovství
Doporučuji alespoň prolistovat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2019 13:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
K paragrafu 1- zásadní a nenahraditelné, nevratné škody nastávají záborem zemědělské půdy-tudíž to je mimo rámec zemědělství
K paragrafu 3-ač se to nezdá, veškeré hnojivé a pesticidní vstupy jsou v souladu s legislativou a protože hrozí ztráta dotací, málokdo si dovolí velké přehmaty. Veškeré pesticidy a jejich použití jsou schválovány UKZUZ, kontrolovány SZIF a SRS, tudíž lege artis. To je třeba mít na paměti. To, že na tyto vstupy je laickou veřejností pohlíženo negativně, je věc druhá, ale s tím nic neuděláme. Oceňuji,že připouštíte, že před r.89 bylo zemědělství v lepším stavu, ale tady by asi tato slova měla být určena politikům a doplněna o "s vaším dopuštěním, pane starosto!"(citát z Rumcajse)
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

6.5.2019 14:19 Reaguje na pavel peregrin
Budete dobrý zemědělec, ale právo vám poněkud uniká. A praxe zemědělců v mém okolí,je kulantně řečeno,povrchní.
Až dojde k tomu,co uvádí p.Miko,z půdy zbude minerální směs na které se už nic nevypěstuje, vypoví se nájemní smlouvy a vlastníkům zbudou oči pro pláč. Veškeré povinnosti zůstanou jim.
Vsadím se o vlastní polobotky, že když vezmu právní předpisy,vytáhnu vás na pole a udělám fyzikálně-chemické rozbory půdy, tak vy sám budete konstatovat, že prováděné hospodaření na půdě odporuje těmto předpisům. Tedy dotace 0 a povinnost uvést půdu do stavu odpovídající standardům. Ale to by se někomu muselo chtít.

Shrnutí informací k podmínkám standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES najdete zde:

http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compliance/dobry-zemedelsky-a-environmentalni-stav/shrnuti-informaci-k-podminkam-standardu.html
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2019 16:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Právník nejsem, to určitě ne, ale žádný právník na světě by mi nedokázal, že na půdě špatně hospodařím.A to z jednoho prostého důvodu- aby to mohl udělat, musel by znát přesný rozbor půdy pronajímané parcely, její fyzikálně-chemický stav, obsah humusu apod.a to nikdo nedělá ani dělat nebude. Nemyslím to nijak výsměšně, ale je to tak.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2019 16:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zapomněl jsem jednu podstatnou věc- musel by znát tento stav PŘEDpronajmutím půdy.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

6.5.2019 17:02 Reaguje na pavel peregrin
No vidíte. Když si půjčíte auto z půjčovny tak si nemůžete dovolit vrátit vrak. Tedy můžete,ale rozdíl musíte podnikateli zaplatit.

Půdu, krytou zákonem na ochranu ZPF můžete totálně zdevastovat, a přesto vlastníkovi jako nájemce nic nedáte, protože vám to nikdo nedokáže.
To hlava nebere, nemyslím to osobně.

Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.5.2019 07:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
Víte, pane Vinklere, ono to celé je taková akademická diskuze. Já chápu vaše argumenty, ale v praxi je to těžko uchopitelné, už jenom z toho důvodu, že málokdo z vlastníků půdy by byl ochoten si takovýto vstupní rozbor zaplatit. A dále- pro to, aby různé subjekty mohly vůbec po komplexních úpravách hospodařit, dochází k výměně a směně pronajatých parcel, protože pronajímáte roztříštěně, již jsem o tom psal. Tudíž i kdyby si pan X nechal udělat rozbor, může mu v konečné verzi na tom hospodařit někdo jiný. Námitka, že já jako původní pronajimatel za to zodpovídám je sice správná, ale v podstatě neuskutečnitelná, protože ve stejné pozici bude i další a další, na koho by se případně obrátil, když by se mnou smlouvu nechtěl uzavřít. To je holá realita.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

6.5.2019 14:29
No můj dědeček byl sedlák a kdyby slyšel dnešní diskuse tak by se křižoval. On hospodařil ekologicky ani o tom nevěděl. Hnůj se vozil samozřejmě na pole a zaoral, močůvka na louku, oralo se po vrstevnici a půda pluhem házela nahoru, nic se nevyhodilo, pomyje šly praseti..... On to dělal proto, aby statek jednou předal synovi v dobrém stavu. To se samozřejmě změnilo, když statek zabralo JZD. Dneska už jsou jeho pole pronajata a podle toho to vypadá. Nájemce půdu vymrská zdegraduje a pak vypoví smlouvu, víc ho nezajímá. Není to totiž jeho. Návrat do soukromých malých farem není možný - nikdo to nepůjde dělat, děti a vnoučata už jsou jinde. Takže to byl výsledek politického rozhodnutí a zničení selského stavu bylo největším "úspěchem" nového socialistického "zemedělství". Ale nikdo za to nemůže!!! J.L.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

6.5.2019 15:11 Reaguje na Jaromír Lukavský
Tak pesimisticky bych to zase neviděl. Nikdo vlastníkovi nebrání smlouvu vypovědět a nabídnout výlučně k organickému hospodaření,popř. agrolesnictví. Takových nadšenců a mladých je dost. Dotace jsou k tomu také.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2019 16:46 Reaguje na Jaromír Lukavský
Pane Lukavský, souhlasím s vámi, ale věřte mi, že normální zemědělci, kterých, jak doufám, je i přes mizérii našeho stavu pořád většina, to dělají stejně jako váš dědeček. Bohužel doba dávno pokročila, teď nemá cenu se přít, jestli k horšímu či lepšímu, ale abyste obstál v konkurenci, tak nezbytná chemizace je nutná. To, že se někdo k půdě chová, s prominutím, jako blb, je věc druhá a s tím samozřejmě nesouhlasím také.
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

7.5.2019 20:05 Reaguje na pavel peregrin
Úplně ignorujete bio produkci. Je i u nás a dělá se to. Samozřejmě, můžete na velkoprodukci zapomenout. Tam se musí postupovat poněkud jinak, ale funguje to stejně dobře.
To, že se u nás velké plochy využívají zcela neúčelně na výrobu bio paliv (odhaduji 30%+) ukazuje, jak obrovské rezervy v zemědělství máme. Trvzení, že dnes je chemizace nutná kvůli konkurenci, u mě neobstojí.
Odpovědět

Lenka Č.

7.5.2019 09:05 Reaguje na Jaromír Lukavský
Máte naprostou pravdu. Moji prarodiče byli zemědělci a hospodařili z dnešního pohledu ekologicky. Jenže pak přišla kolektivizace a půda už se nikdy nevrátila do rukou drobných zemědělců. Beru to jako jeden z největších zločinů komunismu.
Chybí nám láska k půdě, hrdost. Chybí rodové statky, které se předávaly z generace na generaci a každý se snažil, aby ho předal v lepším stavu, než převzal. A s tím vším předával i prastarou a stále fungující moudrost.
Nevěřím tomu, že je nutné přespříliš chemizovat. Nevěřím tomu, že ekologické zemědělství nedokáže uživit (což potvrzují i vědecké studie). A osobně si myslím, že ano, potraviny budou muset být dražší, ovšem co je dražší?
Jak je možné, že někde lze vypěstovat bez chemizace obilniny i tu proradnou řepku a jinde to nejde? Protože bez chemizace potřebuje zemědělec mnohem více znát souvislosti, kdežto chemizace je strašně jednoduchá - postříkám a mám vysmáto. Podzemní voda? Co je mi po tom. Po mě potopa (nebo poušť).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.5.2019 10:00 Reaguje na Lenka Č.
Je vidět, že jste se zemědělstvím nikdy neživila. Myslíte si, že sedláci na západ od nás chemii nepoužívají? Opravdu si to myslíte? Myslíte si, že ekologické zemědělství dokáže uživit deset miliard lidí? A korunujete to tvrzením, že bez chemizace musím znát daleko víc souvislosti? Raději to nebudu komentovat, vaše názory mohou oslovit leda laiky.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

7.5.2019 10:29 Reaguje na pavel peregrin
Lesy, voda, půda , rostliny,živočichové ,konec konců i lidská populace jsou navzájem provázána podstatně více než si dokážete představit.
My přece nevoláme po totální stopce chemii v zemědělství, ale jejímu šetrnému používání,které by nedevastovalo životní prostředí.

Proti tomu stojí chemické koncerny (DuPont,Bayer,Monsanto...), které vydělávají astronomické částky na tom, že upravily osivo tak,aby jim jejich "sračky" neškodily a současně se staly výlučným dodavatelem těchto osiv pro zemědělce.
Od koho pane Peregrine kupujete osivo a agrochemikálie ?

Pan Miko to napsal zcela jasně : po uplynutí potřebného času půda zkolabuje a stane se neplodnou, a to zejména díky totální chemické válce proti půdnímu životu,kterou člověk rozpoutal.

Nejenže si myslím,že šetrné hospodaření může uživit 10mld populace , ale ono bude MUSET.




Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.5.2019 10:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Osivo kupujeme od osivářských firem (Oseva, Selgen apod.), kukuřici nepěstujeme, řepu také ne, tudíž zrovna nás se toto netýká. Samozřejmě určité osivo je upravováno pro technologii clearfield, ale to není zdaleka jen pro to, že by chtěly firmy být výlučnými dodavateli- látka imazamox není patentově chráněná. Co se týká agrochemie, je přece zbytečné se ptát, od koho se nakupuje, protože nakupujete od našich distributorů, kteří agrochemii nakupují od světových firem-a nikdo jiný to nevyrábí.Mohu vás ujistit, že už jenom z pohledu ceny agrochemie si málokdo dovolí jí"plýtvat", tudíž už toto vede k jejímu šetrnému používání, což ovšem laická veřejnost nechápe. Pokud bude MUSET šetrné hospodaření uživit 10 mld populace, tak tato populace se bude MUSET setsakra uskromnit ve své rozežranosti, a teď to nemyslím pouze z hlediska jídla.V tom se určitě shodneme.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

7.5.2019 11:13 Reaguje na pavel peregrin
V tom se určitě shodujeme.

Neshodujeme se ovšem ve výkladu sousloví "šetrné používání".

Ve smyslu ŽP je to používání,které nelikviduje,byť nechtěně, třeba hmyz nebo živočichy vázané k půdě,neohrožuje vodní život nebo veřejné zdraví apod.
Např. naše vesnice má vlastní vodní zdroje a normy pro pesticidy jsou překračovány.
Podotýkám, že selektivní normy pro ten,který přípravek. Žádná norma,která by určovala limit pro kumulaci více druhů pesticidů není i když odborníci bijí na poplach právě pro podezření účinků chemického koktejlu na zdraví člověka.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.5.2019 12:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Takové používání neexistuje, protože přípravky, které by toto splňovaly, nejsou dostatečně účinné .A pokud to nějaký splňuje-jsou i takové-je třeba ho po čase prostřídat i s tím neselektivním, protože hrozí riziko rezistence. Popíšu vám jeden příklad-v rámci greeningu , což byl krok správným směrem, se mohl pěstovat hrách za použití herbicidu a insekticidu.Netrvalo dlouho a hrách na greening můžete pěstovat pouze bez jakéhokoliv vstupu.To vedlo k tomu, že zemědělci hrachy na tento účel nepoužívají, protože i kdybyste vyloučil použití herbicidu a porost ošetřoval převláčením síťovými branami, což možné je, ale vždy záleží , jaký plevel se tam vyskytne- tak narazíte na nepřekonatelnou překážku v podobě mšice kyjatky hrachové. A tu žádným eko-přípravkem typu Rock-efekt neodstraníte. Ta mšice , pokud jste to někdy viděl, je schopna vám porost zcela zdecimovat. Tudíž nezbývá zatím než ta chemická ochrana a tak je to v bleděmodrém i u převážné většiny plodin.
Odpovědět

Lenka Č.

7.5.2019 10:42 Reaguje na pavel peregrin
Nevím, na základě čeho hodnotíte. To, že mám odlišný názor od Vás znamená, že hned víte, čím se živím? Mimochodem, máte pravdu, nepracuji v zemědělství na plný úvazek, pouze si tím přivydělávám (koníček). Chemii nepoužívám a nemám ani dotace. A když nakupuji od jiných zemědělců, znám je osobně a znám i jejich přístup, vybírám si ty, se kterými se názorově shodnu. A neustále se snažím vzdělávat.
A krásně to popsal pan Vinkler v diskusi i pan Miko v článku.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.5.2019 12:26 Reaguje na Lenka Č.
Odhadl jsem to právě na základě vašeho příspěvku. A protože pozoruji, že argumentuji pouze sám, zeptám se vás a ostatně všech přispěvatelů- navrhněte nějakou podzimní alternativu řepky , jakožto vynikající předplodiny, která by splňovala vámi požadovaná kritéria-tedy minimální chemizaci, vytvoření zisku pro zemědělce a mohla se-a to zdůrazňuji-pěstovat plošně bez nebezpečí zahlcení trhu. Jeteloviny vyjímám včetně inkarnátu.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

7.5.2019 14:52 Reaguje na pavel peregrin
Na tenhle tenký led s vámi nepůjdu, nedělám
v zemědělství.
Ostatně si myslím, že pokud bude dobrý stav půdy, bude nám všem jedno co a jak si tam pěstujete.
Jak dosáhnout dobrého stavu půdy ?
To by nebylo vůbec těžké - valnou část dotací bych svázal s podmínkou retenční a infiltrační vodní kapacity půdy jako hlavního kritéria.
/je zajímavé,, že to ještě nikoho nenapadlo/
Je totiž jisté a nezpochybnitelné,že tato vlastnost přímo souvisí s dobrým zdravotním stavem půdního agregátu. (struktura,obsah humusu,pórovitost atd. což logicky znemožňuje dopovat půdu chemií v koňských dávkách )
Např. černozem až 350lt/m2, hnědozemě 160-220 apod.

Každý půdní blok by měl svoji tabulkovou hodnotu a nebylo by celkem co řešit. Splňuješ nebo nesplňuješ.

A jestli bude výnos 30 nebo 70 q/ha je věc zemědělce a jeho dovednosti včetně toho , co si tam pěstuje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.5.2019 15:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
To si představujete jako Hurvínek válku, bez urážky- lehké země samy o sobě nemají retenční schopnost, naopak infiltrační mají až moc dobrou-díky jejich struktuře. U jílovitých je to naopak. Tudíž nastavil byste už na začátku naprosto diskriminační pravidla a dále je otázkou, kdo odborně by byl schopen posuzovat, zda na změny v dané konkrétní půdě měl přímo vliv zemědělec nebo počasí. Proto to ještě nikoho nenapadlo, neboť je to z praktického hlediska nesmysl.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

7.5.2019 15:45 Reaguje na pavel peregrin
Jste vedle jako jedle, kategorizace druhů půd je známa. Taktéž je známo,kde se nalézají,a to velice podrobně.
A naprosto detailně jsou určeny jejich fyzikální parametry.
Stačí se zeptat na VÚMOP Brno.
Asi vás děsí, že existuje rychlá,objektivní a na měření nenáročná metoda.
Důvodem proč se doposud neužívala je to, že fenomén vysychání krajiny lze zasadit do posledních pěti let. /i když první příznaky máme od r.2000/ A tedy po ní nebyla poptávka.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.5.2019 18:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
To jste tedy střelil úplně mimo-samozřejmě, že je známa kategorizace půd, ale vy si asi neuvědomujete, že nemáte možnost vůbec řešit to, co jste navrhl- infiltrační a retenční schopnost půdy ve vztahu k HOSPODAŘENÍ ZEMĚDĚLCE. Ta i logicky vyplývá z dané kategorizace a znovu vám trpělivě vysvětluji, že těžké a lehké půdy jsou předem diskriminovány ve vašem pojetí ať tím, nebo oním. Tudíž jak chcete posuzovat vliv hospodaření na něco, co je předem dáno typem půdy?
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

7.5.2019 18:49 Reaguje na pavel peregrin
Nedávno jsme se shodli, že nájemcům je stav půdy egál . Někdy jsem četl, že i vy většinově hospodaříte na pronajaté půdě.
Máme přece něco jako BPEJ a nevidím problém doplnění o dvě číslice. Ty by přiřadily infiltrační a vodní kapacitu půdy ke konkrétnímu bloku . A pak by se porovnával standard s realitou.

Klidně si pěstujte bavlník nebo ananasy,používejte si agrochemikálie dle úvahy , taktéž zemědělské mechanismy. Do toho vám nikdo mluvit nebude.
Kontrolní orgán bude zajímat kvalita půdy,zejména údaj o retenční a infiltrační schopnosti.
Námitka, že je rozdíl mezi hlinitopísčitou nebo těžkou jílovitou půdou neobstojí. Dají se totiž exaktně číselně popsat a odlišit.

A jsme zpátky u zák. o ochraně ZPF
§ 3

Zásady ochrany zemědělské půdy
(1) Je zakázáno :
d) poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí.

Jak vidíte, i dnes v této věci existuje vymahatelnost práva. Doposud nebyla společenská objednávka, ale už je.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.5.2019 18:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
To se velmi mýlíte, žádná společenská objednávka není-a nebude. Vlastníci jsou rádi, když svoji půdu pronajmou, a teď to nemyslím nijak výsměšně-protože když to neudělají, vztahují se na ně nemalé povinnosti ve vztahu k obdělávání, k zajištění bezplevelnosti etc.- mimochodem, slyšel jste někdy o tom, že vlastníci mají za povinnost starat se např. i o melioračnísoustavy? To pochopitelně po nich nikdo ZATÍM nechce, ale věřte, že kdyby přišlo na lámání chleba, budou vlastníci vždy těmi, kdo bude tahat za kratší konec. A znovu opakuji, že to nemyslím nijak zle, ale taková je tvrdá realita.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.5.2019 07:15 Reaguje na pavel peregrin
Ještě to upřesním- pokud existuje společenská objednávka, tak zatím nevychází od vlastníků půdy, které v 99% zajímá pouze výše nájemného.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.5.2019 08:58 Reaguje na pavel peregrin
Společenská objednávka je protože stav půdy začal být klíčovým pro zadržování vody v krajině. Retenční schopnost je snížena o 1/3 v rámci celé ČR. Tady se bavíme cca o 3 mld m3 deficitní vody.

Snad si nemyslíte, že se budeme koukat na to,jak JE nemají čím chladit, spoustě obcí bude docházet voda a budou odstavovány průmyslové provozy?

MZe ,vláda i parlament k tomu prostě budou donuceny. Jiné řešení neexistuje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.5.2019 09:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
To jistě ne, ale pro tyto případy slouží vodní nádrže, proti jejichž stavbám lidé opět protestují. Takže co vlastně chceme?
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.5.2019 09:48 Reaguje na pavel peregrin
Jako zemědělec budete dobrý, ale schází vám zcela vnímání reality nejen přes vaše lány,ale přes celou krajinu. (§18,19 staveb.zák.)

My chceme zdravou krajinu. To je nejlepší nádrž na vodu.

Co vám pomůže technicky dokonalá stavba přehrady, když kolem bude vyschlá krajina?

Co vám tak do ní nateče ?

Režimy se mohou střídat,tak i vlády.
Problém je v tom, že základní hydrologická rovnice

srážky= výpar+odtok+vsak v území

PLATÍ A PLATIT BUDE.

Znám dva projekty staveb malých vodních nádrží po okolí. Oba jsou postaveny na hlavu. Leitmotivem je pouze 100% dotační krytí a stavební zakázka pro předem vybranou firmu.
Tak i já proti nim protestuji.

Jejich přínos pro krajinu je ZÁPORNÝ.

Jak vidíte, existují i typy staveb,které byť se navenek proklamují jako potřebné, mohou mít zcela negativní dopady na okolí.


Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.5.2019 12:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ta přehrada slouží jako zdroj pitné vody pro obyvatelstvo. A voda v ní bude, i kdyby okolo krajina byla vyschlá, protože přiteče potokem, řekou.I při minimálních průtocích vodohospodáři dokážou přehradu naplnit a vodu udržet, ale hlavně musejí mít KDE tu vodu mít. Z mokřadů se lidé asi těžko napijí, i když samozřejmě nepopírám jejich přínos pro krajinu. Myslím si, že realitu naopak vnímám dost dobře a proto zásadně odmítám různé naivně-nerealistické úvahy a názory-a nemyslím tím zrovna vaše, které nic neřeší. Velkým problémem pro zemědělce a krajinu je hlavně fakt, že srážky jsou úplně jinak rozloženy v čase a množství. Nedá se říci, že by jich podstatně ubylo, ale jestliže vám za půl hodiny spadne 30-50 mm, klidně i za hodinu, v podstatě nic to neudrží a převážná část vody odteče pryč. A na to můžete vzít jed. Tady končí všechny študie a můžete mít retenční a zasakovací schopnost půdy jakoukoliv, můžete tam pěstovat cokoliv, a garantuji vám, že stačí, aby pole mělo i mírný sklon, což má většina, na tom poli třeba vojtěšku, která z pohledu správné praxe je ideální plodinou, a voda pojede jak v toboganu. Takže s prudkostí a nerovnoměrností srážek nejde v podstatě nic dělat, ale o tom se už jaksi nemluví.
Nemyslím si, že bychom se nějak zásadně rozcházeli, ale problém vidím v tom, že vy se na věc díváte teoreticky a já prakticky.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.5.2019 12:34 Reaguje na pavel peregrin
A to je ta mýlka u vás.
Fenomén vysychání krajiny je v ČR podceňován, protože naše ani předešlá generace ho nezažila.
Všichni skuteční odborníci upozorňují,že jediným nástrojem proti suchu je prevence.
Když sucho skutečně udeří a nejsme nachystaní,pak už jsme bez výjimky pasivními diváky.

Teď konkrétně k vám.

Váš problém je v tom, že máte velké polní plochy nerozčleněné přirozenými překážkami -meze,remízky,průlehy,travní pásy apod.

Pokud je navíc pole svažité,je zcela zřejmé ,že energie vody je přímo úměrná :

a) velikost srážek v čase
b) délce volné dráhy a jejímu náklonu
a nepřímo úměrná propustnosti a vodní kapacitě půdy .

K tomu : druh vegetace,příp.vedení řádků

To není teorie ,to je praxe.

Teorie přijde teď, čistě akademicky:
Byla by polní plocha osázená vojtěškou v mírně svažitém terénu schopna zadržet 30-50mm přívalového deště ?

Odpovědi jsou dvě, obě správné,a světe div se, protichůdné.

ANO - pokud bude polní plocha dostatečně malá, zdravá půda s přirozenou zasakovací a jímací schopností a bude navazovat na krajinné prvky absorbující přebytky vody

NE - pokud máte půdu utuženou a velké polní plochy s chybějícími přírodními prvky

Čistě bokem,lesníci udávají jímavost lesa-buk - v dobrém stavu na 70-80mm/hod přívalového deště aniž by došlo k destruktivnímu odtoku.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.5.2019 12:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ti opravdoví odborníci připustí, že situace v podstatě nemá řešení, no a ti tzv. opravdoví si ví se vším rady.
V případě té vojtěšky- příval 50 mm za půl hodiny nezastaví NIC- to je taková raketa, že byste se divil. Prvních deset minut totiž voda plodinu dokonale uválí a zbývajících dvacet už to letí, tam se nemá co zasakovat. A je ÚPLNĚ JEDNO, jestli je pole malé, velké, jestli tam máte remízky čili nic-efekt je stejný. To, co píšete, má význam pouze u trvalejšího deště, kde voda přichází pomalu. Ale jak píšu- v současné době se mění CHARAKTER srážek, nikoliv tak moc jejich četnost.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.5.2019 14:03 Reaguje na pavel peregrin
Odborníkům dochází dech, jimi omílaná mantra, že roční úhrn srážek + - vychází nastejno, se ukazuje jako mylný.
Konkrétně u mě:

dlouhodobý normál 675mm
skutečnost ´18 540mm

Obdobné to bylo i 2015 a 2017.

Stejně tak predikovali,že na jih od ČR bude srážek ubývat, na sever od ČR přibývat.

Mohu vás ubezpečit,že i zde jim to nevyšlo. Ve Skandinávii začínají mít obdobné problémy jako u nás. To samé Poláci.
===============

K 50 mm za půl hodiny -to je fakt extrém - to jste přehnal -
tady by skutečně nepomohla ani svěcená. :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.5.2019 15:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Budete se divit, ale zažil jsem to třikrát-a proto vím, o čem mluvím. Ale ono stačí i polovic, tj. 25mm za půl hodiny-a výsledek je +- stejný, prostě ta půda, ať je jakákoliv, takovou rychlost vody vstřebat nestačí.No a když jsme u těch Poláků a Skandinávců-tam nemají, minimálně v tom druhém případě, problémy s velkými lány polí a přec se i u nich něco děje? Jak je to možné?
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.5.2019 19:28 Reaguje na pavel peregrin
Existuje typ půdy,který je schopen vstřebat i takový objem srážek - mokřady. Rozumí se nenasycený mokřad. Setkal jsem se i údajem 900lt/m2.

K Polsku a Skandinávii,ale i ČR - změnilo se rozestavění tlakových polí nad i kolem kontinentu oproti normální konfiguraci. Obvykle k nám postupovaly fronty od Atlantiku,západní-severozápadní proudění s vydatnými dešti.
Teď se buď nevytvářejí a pokud ano,rozpustí se v oblasti tlakové výše nad centrální Evropou.
Proč? Místo keců o globálním oteplování si myslím, že na vině je hlavně celosvětové odlesňování (pouze za r.2017 ubylo lesů o rozloze Itálie),plus další a další zastavěné plochy+skleníkové plyny.

Pokud mám zdravou půdu obsahuje podstatně více vody než ta "naše" a je schopna podstatně déle odolávat extrémnímu počasí.Ovšem záleží i na druhu vegetace atd.
Problém české versus skandinávské krajiny je zejména ten, že česká není schopna zadržet i to málo ,co ještě sv.Petr pošle dolů.

Navíc máme kostlivce ve skříni=meliorace. Všichni o tom vědí, ale mlčí. Přitom meliorace je technická stavba s jediným cílem-zvýšení povrchového odtoku z území.

Budu zase konkrétní,kolem naší podhorské obce je 7km2 zemědělské půdy a cca 50% z toho pod drenážním odvodněním. Každoroční ztráty dnes nedostatkové vody v řádech statisíců m3/rok.

Takže,když neprší je problém všude, avšak zdravá krajina je schopna extrémním jevům čelit podstatně déle než nemocná.






Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.5.2019 07:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak s tímhle by se už asi v podstatě souhlasit dalo, Ale ještě k těm melioracím- vůbec se nebudu přít, že na mnoha místech byly vybudovány zbytečně a týká se to hlavně některých luk, které se pak převáděly na ornou půdu-to bylo zvěrstvo. Naproti tomu u historicky orných půd mají meliorace v opodstatněných případech svoje místo, protože půda by se časem zamokřila a nešla by obdělávat. Ale meliorace začínají všeobecně dosluhovat a tak třeba u nás, v rámci komplexních úprav, bude hlavník vykopán a voda odváděna otevřeným příkopem, i za cenu rozdělení pole a ztíženého obdělávání.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

10.5.2019 09:04 Reaguje na pavel peregrin
Tak to vám tiše závidím. U nás vlastníci půdy ani neví, že se stali /s novým obč. zákoníkem/ i vlastníky části odvod. soustavy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.5.2019 10:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
No vidíte, a to jsem přesně psal- ale není to vůči nim seriozní- jak by se o to mohli asi tak starat- ale zákon je zákon a opravdu se do budoucna může stát, že to po nich někdo začne požadovat.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

25.5.2019 22:35 Reaguje na pavel peregrin
Pokud budovatel odvodní soustavy nemá písemný souhlas vlastníka ke její stavbě, nemá k ní vlastník pozemku žádné povinnosti, vlastně ho nemusí vůbec zajímat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.6.2019 17:09 Reaguje na Josef Jakubů
Má.Je to zákonem dané.
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

7.5.2019 20:11 Reaguje na pavel peregrin
Zase přeháníte. Deset miliard, tam ještě zdaleka nejsme. Na západě na tom nejsou o nic lépe, někde i hůř, ale opět to není žádný validní argument. Když to někdo dělá špatně, tak ho napodobovat nebudu.
Ale nedávno jme projížděli Rakouskem. Mozaikovitost polí, oproti našim obrovským lánům byla místy výrazná. Jak to obdělávají nevím, ale už i tahle okolnost hodně ke kvalitě půdy a přispěje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.5.2019 19:00 Reaguje na Petr Hariprasad Hajič
Zatím možná ne, ale lidstvo k těm deseti miliardám dospěje velmi rychle to si pište. Co se týká Rakouska, samozřejmě vývoj probíhal odlišně od nás, ale rakouští zemědělci na tom nejsou škodní.
Odpovědět
F

Fero Metam

6.5.2019 19:58
je zajímavé, jak je človek chytrý, vyspelý, rozumný, co všechno dokáže....jen si neuvedomuje, že on vlastne to všechno má z prírody, ona je jeho vzor, inspirace, človek by si mnel uvedomit, že nikdy nebude dokonalejší, jak príroda, a když si myslí-že dokonalý je, zistí, že jeho výmysly se obrátí proti nemu, protože vidí jediné - zisk, príroda je samostatná, človeka nepotrebuje, sme moc vyspelý, a zároveń nedokonalý, nechápeme, co deláme, vyspelostí vše ničíme...máme zlaté voči, a proto nevidíme, neprajeme si videt - co se skutečne má delat. Žádný politik, žádný vedec - prírode nepomúže, to dokáže jen obyčejný človek, který s prírodou spjatý je......naše civilizace už není s prírodou
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

7.5.2019 20:29
Dost dobrý článek. Vystihuje podstatu krize, ve které tzv. vyspělé zemědělství je. Autro se zaměřil jen půdu, ale její degradace, změna půdního složení a způsob obdělávání má dopady i zdravotní a sociální. Stále větší procento lidí má problém s konzumací běžnývh nebo přesněji umělých potravin. Nesnášenlivost, alergie, nadváha ap. Proto se tak začíná dařit prodeji a konzumaci tzv. zdravých potravin. Tj. těch s minimálním zastoupením zbytkových pesticidů, přešlechtěných nebo GMO upravených plodin. Je tedy pěkné, že dokážeme nadměrně zvýšit a zlevnit produkci, ale když to polovina lidstva nebude schopná pozřít, tak k čemu to bude?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.5.2019 14:19
Totálně mimo ekologické zásady! Veškerá organická hmota se musí spálit jako biopalivo! ( obilí, sláma) Hnojit se musí pouze certifikovanými umělými hnojivy! Žádná chlévská mrva! Dobytek se musí zlikvidovat, jelikož kromě mrvy produkuje i metan a maso je nezdravé. Je zjevné, že pan Miko je biolog a ne ekologista!
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist