Kupte si náramek, zachráníte planetu! Malá sonda do byznysu, který stojí na ochotě lidí chránit přírodu

Podnikání, jehož ústřední myšlenou je ochrana přírody, může být výnosné. Lidé jsou čím dál citlivější na problémy životního prostředí a najde se dostatek těch, kdo jsou ochotni koupit si vcelku drahou maličkost, pokud tím pomohou přírodě. Je takové podnikání za hranou slušnosti? Nebo je vše v pořádku? „Koupí náramku uděláte radost nejen sobě, ale i celé naší planetě. Zasadíte strom a zároveň dáte práci lidem z chudých oblastí, kteří si díky výsadbě vašeho stromu vydělají na obživu,“ píše se například na webu firmy Earth Karma.

Ta vznikla před rokem, kdy začala prodávat jednoduché náramky v ceně 350 Kč a zavázala se za každý prodaný kus vysadit strom. Na webu firmy jsme tehdy našli informaci, že peníze na zasazení stromu jsou darovány organizaci One Tree Planted. Ta uvádí, že vysazuje jeden strom za 1 americký dolar. Pokud nemá Earth Karma vyjednané jiné podmínky, pak na vysazení stromu posílala 6,5 % z částky, kterou zaplatíte za náramek. Celý marketing společnosti je založený na myšlence, že nákupem náramku pomáháte přírodě.

Nechme stranou otázku, zda nákupem náramku můžete přírodě nějak smysluplně pomoci. Zkusme se podívat na to, zda je 6,5 % z ceny dost, nebo málo.

Začněme konstatováním, že se nejedná o podvod. Organizace One Tree Planted Ekolistu potvrdila, že od Earth Karmy dostává pravidelné příspěvky, byť jejich výši nám sdělit nemůže.

Podívejme se, co si o podnikání s ochranou přírody myslí lidé, kteří mají s ochranou přírody či fundraisingem nějaké zkušenosti.

Greenwashing? Regulérní marketing?

Klimatická aktivistka Michaela Pixová označuje takové podnikání za greenwashing. Greenwashingem se v tomto případě rozumí zavedení opatření, které má banální význam, ale je nafouknuto reklamou a metodami PR.

„Přiživují se na klimatické krizi, protože z prodeje každého náramku dají 20 Kč na jeden strom organizaci One Tree Planted. Ta inzeruje, že sází jeden strom po jednom dolaru. Earth Karma už na těch náramcích údajně vydělala do vlastní kapsy asi 2 miliony Kč. Za ty peníze mohlo být 15 x víc stromů a nulový odpad v podobě šňůrky s šutrem, kdyby lidé peníze posílali rovnou organizaci vysazující stromy,“ uvedla v červenci loňského roku na svém osobním facebookovém profilu Pixová.

Mnohem smířlivější je předsedkyně Českého centra fundraisungu Jana Ledvinová. „Žádné standardy na to, kolik procent z ceny výrobku se má využít pro to, aby měl ‚charitativní hodnotu‘, nejsou. Firmy si to dělají podle svého a je na zákazníkovi, aby procento posoudil. Je to marketing naprosto relevantní. V podstatě si myslím, že každé procento je dobré,“ okomentovala výši příspěvku Jana Ledvinová.

„Pokud by takové výrobky prodávala neziskovka, byl by asi poměr 93:7 problematický, ale zákony na to nejsou… Nicméně by je asi nikdo nepodporoval. Morální problém by nastal v případě, že by firma lhala a peníze na charitu neposkytovala tak, jak to inzeruje. To by pak byl podvod,“ dodala odbornice na dárcovství Jana Ledvinová.

„Procento z ceny prodávaného produktu, které půjde na ‚konání dobra‘, je pouze morálním závazkem vůči zákazníkovi a partnerům,“ vyjádřila se nám k charitativnímu prodeji Jitka Šolínová z Člověka v tísni. „Je tam však ještě otázka, zda firma bude rovnou deklarovat spolupráci s nějakou neziskovou organizací. V tom případě by bylo na té neziskové organizaci, jak by se k takové akci postavila,“ dodává Jitka Šolínová. Sám Člověk v tísni podobné spolupráce s firmami uzavřené má.

Majitel firmy Earth Karma František Stejskal nám na žádost o komentář v červenci loňského roku odpověděl takto: „Nejdříve je třeba uvést, že nejsme nezisková organizace, ale s. r. o. Vyrábíme originální módní doplňky, ručně v ČR a Rakousku, a za každý náramek skutečně strom zasazen je. Nikde nepíšeme částku, kolik nás vysazení stromu stojí. Je to však mnohem více než 1 dolar, jelikož podporujeme i přednášky o klimatu a akce pro přírodu.“

V září Earth Karma oznámila, že díky tomu, že firma roste a zároveň nachází lepší podmínky pro vysazování stromů, budou od října 2019 za jeden náramek vysazeny stromy tři. Cena náramku se snížila na 320 Kč, což mění poměr příspěvku posílaný na vysazení stromů na téměř 22 % z ceny.

Jak uvádí František Stejskal, rozdíl v přístupu k dobročinnému účelu spočívá v tom, zda je společnost založena za účelem zisku, nebo ne. Neziskové organizace často také prodávají výrobky, ale kromě obecného zaměření na veřejnou prospěšnost se liší i jejich přístup k prodeji zboží.

„V Hnutí DUHA jsme se vždy snažili, aby veškeré náklady nepřesáhly 50 % ceny výrobku. U triček je to velmi těžké. Nejlépe to uděláte u věcí, které mají nějakou přidanou hodnotu, například je vytvořil známý umělec a podobně,“ uvádí Žaneta Gregorová, která vede péči o dárce v Hnutí DUHA.

„U malých věcí, jako jsou právě náramky, je jasné, že jedete na velké množství, protože zákazníci cenu třeba 500 Kč prostě nezaplatí. Ale takto nízký příspěvek je opravdu hodně málo,“ okomentovala Žaneta Gregorová podíl 6,5 % z ceny zasílané firmou Earth Karma na zasazení stromu.

Earth Karma uvádí, že z peněz na prodaných výrobcích zasadili za rok své existence 44 300 stromů. Do září 2019 to podle jejich blogu bylo 10 000 stromů, což odkazuje k tržbě cca 3 500 000. Pokud by se zbylých 34 300 stromů zasadilo od října, kdy společnost uvádí, že za každý náramek vysadí 3 stromy, naznačovala by to tržbu dalších téměř 3 660 000 Kč. Uvedené počty jsou ale pouze odhady. Earth Karma rozšířila sortiment svých výrobků o trička a čepice za různé ceny a s různým procentem z ceny, které jde na výsadbu stromů.

Dárek nebo poukaz?

Dárky pro nás mají ve společnosti velký význam. Vyjadřujeme jimi pouto, přátelství, vděk. Zdá se, že výrobky, které deklarují podporu nějaké smysluplné aktivity, pro nás mají přidanou hodnotu. Současně ale nechceme přijít o samotný předmět. Dárkovým certifikátem se neozdobíte. Proto zřejmě roste obrat společností, které chytrým marketingem dokáží zákazníka přesvědčit, že si má koupit jejich výrobek a ještě ze sebe může mít dobrý pocit.

Prodej zboží je samozřejmě relevantní způsob obživy. Proč tedy upozorňovat na společnosti, které prodejem svých výrobků přispívají na „konání dobra“?

„Náramky běžně stojí peníze. U nás je v ceně i poštovné, samozřejmě z toho musí fungovat celá firma a nevyrábíme nikde v Číně za pár korun. A pokud si koupíte jakýkoliv jiný náramek, za který se žádný strom nezasadí, znamená to, že je to podvod?“ ptá se František Stejskal s Earth Karmy.

Negativní odezva, se kterou se firma využívající marketing ochrany přírody může setkat, poukazuje právě na to, čím se firma odlišila: ve svém marketingu vsadila na spojení s přírodou. „Earth Karma je značka spojená s přírodou. Zakládáme si na originálním designu a chceme se stát ekologicky nejprogresivnější značkou,“ stojí na webu firmy. Nicméně obecné tvrzení, že koupí náramku prospějete celé planetě, je z pohledu ochrany přírody řekněme nadnesené.

Firma vytváří dojem, že v prodeji jde o něco jiného než vydělávání peněz. Někteří zákazníci se proto mohou cítit oklamáni, když zjistí, že jejich příspěvek na ochranu přírody je jen omezený.

Earth Karma ale není na českém trhu jediná, kdo využívá marketingu ochrany přírody. Stejný model náramků pro přírodu využívá na stránkách Zachraň Planetu Jiří Vágner. Prodává náramky na pomoc tygrům, želvám a proti vypalování pralesů. A zřejmě úspěšně. V tuto chvíli si můžete koupit pouze modrý náramek na pomoc želvám za 550 Kč, ostatní jsou vyprodané.

Zájem o náramky na ochranu přírody ale může poukazovat i na jiné důležité momenty. Třeba na potřebu připojit se k ochraně přírody alespoň symbolicky, nákupem náramku. A možná i na dostupnost takového symbolu – koupit si náramek vyžaduje poměrně malou investici ve srovnání se změnou spotřebitelského jednání, které by zřejmě mělo na ochranu přírody větší dopad.

---

reklama

---