https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/vycistene-odpadni-vody-nejsou-pro-male-toky-problem.dokud-neprijde-sucho-rika-hydrobiolog-fuksa
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vyčištěné odpadní vody nejsou pro malé toky problém. Dokud nepřijde sucho, říká hydrobiolog Fuksa

1.10.2019 01:50 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ať je vody dost, nebo sucho, odpadních vody vypouštíme zhruba stále stejně. Pro malé toky to ale může být problém. Ilustrační snímek.
Ať je vody dost, nebo sucho, odpadních vody vypouštíme zhruba stále stejně. Pro malé toky to ale může být problém. Ilustrační snímek.
Foto | Phoenix CZE / Wikimedia Commons
Jestli se Česko může něčím řadit mezi vyspělé evropské země, pak je to nakládání s odpadními vodami. Přes 80 procent obyvatelstva má své domy a byty napojeny kanalizací na čistírnu odpadních vod. Díky nim se zpátky do přírody dostává odpadní voda vyčištěná. Vypouští se do vodních toků a zdá se, že to funguje skvěle. „Na malých tocích ale nastanou vážné problémy v okamžiku, kdy přijde dlouhodobé sucho a vody teče málo,“ říká hydrobiolog Josef K. Fuksa z Výzkumném ústavu vodohospodářského.
 

Proč je to problém? „Protože odpadních vod produkujeme konzistentně skoro stále to samé množství. Ať je jakékoliv počasí či roční doba, stále se sprchujeme či splachujeme více méně stejně,“ říká Fuksa.

Labe si díky své mohutnosti s vyčištěnými odpadními vodami poradí i v době sucha, Vltava je přes léto nadlepšována Orlíkem, takže v Praze je stále hezký výhled na zpěněné jezy.

„Ale malé řeky a potoky v létě dost často mají vody málo nebo dokonce zcela vyschnou,“ říká Fuksa. A pustit do takového vodního toku standardně vyčištěnou odpadní vodu je pro přírodu rána. Druhá.

První ránou je samotné sucho.

V době sucha na některých tocích klesne celkový průtok, klesne i postupová rychlost vody. Někdy může dojít i k tomu, že místo řeky zůstane jen soustava tůní, které jsou vzájemně propojené malou stružkou.

Voda v tůních slouží všemu vodnímu životu jako útočiště, jenže voda se přes den časem v tůních nadměrně zahřeje a nemá dostatek kyslíku. A mělké tůně jsou pak prostřený stůl pro racky, čápy a další predátory.

Sucho tedy samo o sobě stačí, aby řada vodních organizmů ztratila svůj biotop.

A chtělo by říci, že v takovém okamžiku musí být pro tok požehnání, když se do něj vrátí vyčištěná voda z čistírny odpadních vod. Není tomu tak. Standardně vyčištěná odpadní voda totiž stále obsahuje hodně živin a látek, které čistírny odpadních vod nezachytí. „A taková voda má pak schopnost úplně zničit potoční či říční ekosystém, protože se prostě dostatečně nenaředí s tekoucí vodou,“ říká Josef K. Fuksa.

„A velmi často je to tak, že do malého toku teče voda z relativně velkého sídla,“ říká Fuksa. „Velká města nemusí být nutně na velkých řekách.“ To platilo ve středověku, když se města zakládala, v moderní době vznikala města i na tocích malých.

Praha vypouští své odpadní vody do Vltavy, problém to ale není, protože řeka je i v době sucha dotována zásobou vody z Orlíka. Odra ale svůj Orlík nemá. A tak ostravská ústřední čistírna odpadních vod vypouští vyčištěnou vodu do relativně malé Odry. Patnácti tisícový Rakovník vypouští vyčištěné vody do Rakovnického potoka.

A i když čistírna odpadních vod plní všechny předepsané limity, za dlouhodobého sucha a nedostatku vody vodní toky znečišťuje a může v něm zničit život. Jaká by mohla být opatření? Podle Fuksy by mimo jiné pomohlo, kdyby se v době sucha odpadní vody čistily důkladněji, aby se nasadilo doplňkové čištění. K tomu je třeba zpracovat registr poměrů výkonů čistíren a charakteristik toků, do kterých vypouštějí (což zní složitě, ale podle Fuksy to není nic těžkého) a použít jej pro stanovení priorit pomoci čistírnám.

A pak také systémově zajistit, aby se voda vyčerpaná z toku do toku zase vracela.

Voda, která teče korytem, patří státu – je to veřejný statek, chráněný vodním zákonem. „Jakmile ale někdo získá povolení k jejímu čerpání a dostane ji do trubek, tak je jeho,“ popisuje Fuksa.

Cena kubíku povrchové vody z řeky nebo nádrže je dnes 5-6 Kč. Když z ní vodárenská společnost udělá pitnou a přivede nám ji před dům a po použití kanalizací odvede do čistírny, zaplatíme dnes za kubík „směšných“ 80-90 Kč.

„A pak s ní může dělat skoro, co chce. Třeba ji prodat na zavlažování golfového hřiště, odkud se voda do koryta nikdy nevrátí, protože se vypaří a spadne až kdesi daleko,“ říká Fuksa.

Text vznikl na základě příspěvku Josefa K. Fuksy na konferenci Klimatická změna a její bezpečnostní dopady, kterou pořádala Policejní akademie ČR a Národní univerzita veřejné služby.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Katka Pazderů

1.10.2019 05:13
je to celkem jednoduché, to řešení. Stačí pouštět odpadní vody přes povrchové vrstvy. a zasakovat, ať už v kořenové čistírně, nebo jen tak na louce či v mokřadu. A rostliny se postarají o využití živin. A fosfáty by se daly u velkých čistíren koncentrovat a vyvážet na pole. Jen tam nesmí být těžké kovy, což je ale problém našich domácností a všelijakých barviček používaných ve výrobcích, co pak končí v toaletách. Proč musí být papír barevnější, nebo bělejší než ten přírodní. Nemusí. Ale musí to lidé chtít změnit. Pak se změní i technologie.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.10.2019 20:26 Reaguje na Katka Pazderů
Opatrně, je to podstatně složitější. Například vyvážet z čistírny cokoli na pole je skoro nemožné kvůli riziku bakteriálního znečištění a také kvůli široké škále dalších škodlivin. Musí už na to být celkem složité technologie - a ty nejsou úplně zadarmo.
Proč je všechno barevné a voní a proč je spousta věcí úplně zbytečných, ale přesto jsou v obchodech? Protože to lidé kupují a bez vůně a barvy neprodáte nic. Přesvědčit významné procento lidí ke změně se zatím nikde na světě nepovedlo a s centrálním zákazem nelze počítat, protože to žádný z politiků na sebe nevezme...
K tomu je další široká škála škodlivin z domácí chemie a tak.
Moje vize řešení? Zahrnout do ceny všech výrobků i jejich bezpečnou likvidaci na čistírně. Načinčané věci budou zřetelně dražší, což uvolní prostor i pro ekologičtější výrobky. Jak je tohle ale reálné?
Odpovědět
RP

Roman Papík

2.10.2019 17:57
Skvělý názor Katky. Proč nepereme s Jelenem, proč je v každém WC barevná koule, která zabíjí bakterie(i v čovce). Proč tolik fosfátů? A v neposlední řadě : proč tolik hormonální antikoncepce? Ta zneplodňuje celé toky. Otázek je mnohem více, řešení jsou v tomto případě snadná...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.10.2019 20:27 Reaguje na Roman Papík
No, já řešení zas tak snadná nevidím...
Odpovědět
Ji

Jirka

5.10.2019 20:48 Reaguje na Roman Papík
Proč nepereme s jelenem? Proč už neuvidíte klasické bavlněné plenky? Proč, proč, proč - protože ženské už nejsou to, co byly naše matky a babičky, které neměly automatické pračky, myčky nádobí a další vymoženosti a přesto všechno zvládly.
Ohledně fosfátů - to je nejmenší problém, v pracích prášcích prakticky nejsou a nějaký fosfor musí ve vodě zůstat, protože funguje jako hnojivo a podporuje růst vodních rostlin, kterými se živí ryby a další vodní živočichové a v řekách jsou důležité. Švýcaři se snažili být papežtější než papež, z vlastní iniciativy si snížili limity na fospor na polovinu a najednou v Bodamském jezeře zjistili, že jaksi chybí ryby... Mimochodem na fosfor jsou limity a každá slušná ČOV má chemické hospodářství na jeho dodržování. Problém je spíš antikoncepce.

Řešením je mít za každou ČOVkou nějaký rybník, kde by se lidé nesměli koupat. Různé rákosy a další vodní rostliny dokáží zlikvidovat formaldehyd a další svinstva včetně hormonální antikoncepce. Jenže pokaždé to není možné z důvodu nedostatku místa (Praha má čističku na ostrově a žádný rybník se tam už nevejde. Navíc Praha by musela mít aspoň Rožmberk...). Myslím si, že domovní ČOV by měly tvořit s novým přítokem vody do budovy jakýsi uzavřený systém, kdy se vyčištěná voda desinfikuje a znovu použije jako užitková na splachování a zavlažování, tam se ani nemusí desinfikovat. Ovšem to je možné jen tam, kde má dům dvojitý rozvod vody a majitel není houvedo.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.10.2019 20:33
Dr. Fuksa pojal ten vliv odpadních vod na vodní toky za sucha ještě velmi jemně a mírně. Přál bych vám vidět, co se stane za sucha, kdy teče v korytě málo vody, po městském dešti. Ze zpevněných ploch se dešťovka nahrne do kanalizace. Tam vypláchne všechny usazeniny a spolu se srajdami, co jsou v kanalizaci aktuálně přítomné, většinu té smrduté a infekční směsi "odlehčí" rovnou do řeky. V řece či potoce pak teče několik hodin ukrutná odpadní voda, včetně vlhčených ubrousků, vložek, toaleťáku... Jo a prezervativů už moc vidět není - aspoň během našich pozorování, kdy se snažíme tahle zvěrstva zdokumentovat.
Aha a ještě, kdo je za to zodpovědný? Města a obce, co zcela hloupě hospodaří se svou srážkovou vodou. Místo aby se ji snažili zadržet a využít, nechávají ji tupě nahrnout do kanalizace...
Jinak plný souhlas se vším, co je v článku uvedeno.
Odpovědět
D

Daniel Křenek

2.10.2019 22:49
vážení já vás ještě doplním o pár mých zkušeností
1) spousta kanaliační sítě v našich městech je zastaralá a nekapacitní s odhlehčovacími komorami. Pro nezasvědcené: v jednotné kanalizaci tečou jak splaškové odpadní vody tak srážkové příp. jiné balastní vody. Když pořádně zaprší, tak začnou tyto odlehčovací komory přepouštět přebytečnou vodu se vším co obsahuje do vodních toků. Přepouští je proto, aby nedocházelo k zahlcení čistíren. Pak jsou tu ještě "havárie na odlehčovacích komorách a netěsnosti potrubí" i když neprší, ale to je zas jiná kapitola.
2) do toků se dostává voda ze všech povrchů takže z polí do nich jdou pesticidy a půda, kterou voda sebere, ze zpevněných ploch úkapy z vozidel, nejrůznější prach, posyp a v zimě také posypové soli a těžké kovy, které se uvolní z provozu na komunikacích.
3) Řada zejména malých obcí nemá vůbec vyřešenou starou zástavbu,takže mnoho domů vypouští odpady přes nefunkční septiky nebo lidé vezmou v noci či za deště čerpadlo a vyčerpají odpadní vodu z žump do příkopů, deštové kanalizace nebo přímo do vodního toku. Dokonce jsme řešili případy, kdy fekální vozy místo aby odpadní vodu odvezly na čistírnu tak ji vypustily do potoka nebo údolnice či dešťové kanalizace a skončila v toku.
4) Zapomeňte na to, že certifikované čistírny čistí kvalitně a vždy. Je to jen v případech, kdy se o ně majitelé starají jak mají. Mnozí si postaví dům povolí čistírnu a pak už nic neřeší. Pak se nestačime divit, když nám donesou rozbory nebo jedu řešit příčinu vytráveného toku a zjistím, že to bylo z certifikované čistírny kterou jsme nedávno povolovali.
5) vůbec nikdo neví co všechno je uloženo na skládkách kolem drobných vodních toků. Mám prochozených přes 200 km vodních toků a našel jsem stovky skládek. Jen mohu říci, že se mi mnohdy dělalo zle co na nich bylo uloženo.
Když si projdete ve více urbanizované krajině vodní toky, nestačíte se divit v jakém jsou stavu a co do nich teče. Já se divím, že v nich ještě něco žije.
Negativa, která jsem popsal nejsou zdaleka všechna. Ochrana vodních toků není vůbec jednoduchý problém, ale naopak velmi složitý a mnohdy téměř nerálný. Vodní toky jsme si zdevastovali regulacemi a teď je devastujeme znečištěním jen trochu jiného složení než v minulosti.
No a zajímalo by mě jak se léčiva, hormonální látky, mikroplasty, nejrůznější kosmetické a čístící prostředky, které čistírny dostatečně nezachytí chovají v podzemních vodách. O podzemní vody se bojím mnohem více. Ty když zaneřádíme tak je jen tak nevyčistíme. Že jsou mnohde už zanřáděné je smutný fakt. Pamatujte na to ,že dnes už neexistuje čistá voda, ale jen voda málo analyzovaná.
Odpovědět
PB

Peter Banas

5.10.2019 14:35 Reaguje na Daniel Křenek
Málo analyzovaná voda.
Fakt hustý.
Domovní čističky není možné udržet ve vybalncovaném stavu.
Když vezme v úvahu výstabu satelitu a každý z domků by měl mít svou čističku v součtu to bude stát balík a bude to k ničemu.
U staré zástavby místo pokutování by měl hlavní roli hrát obecní úřad, který zabezpečí že žádná domácnost nebude vypouštět nic do přírody.
Ten byť jediný nezodpovědný občan tam za čas nebude, ale ta jeho zátěž bude trápit generace občanů v budoucnu kdy jindy než dnes dokud to není tak nákladné?
Jelikož v průběhu času se vše zdražuje a odkladem takovýchto investic získávají ony investice na hodnotě.
Šetření vodou nepomůže jelikož ji to jen zdražuje náklady na distribuci rostou stejně jako náklady na upravit šetřením vodou docílíme jediného efektu že se voda zdraží.
Za ty samé peníze bez omezování máme více vody.
Právě toto by mělo být významné v okamžiku povolování nových staveb povolení vydat pouze v okamžiku a v místě kde je dostatek vody a překlad tohoto dostatku je i v dlouhodobém horizontu. Jinde zakázat výstabu i průmyslové hospodaření a podobné.


Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist