https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/vysadit-bilion-stromu-hezky-napad-ktery-nema-oporu-v-realite
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vysadit bilion stromů? Hezký nápad, který ale nemá oporu v realitě

21.8.2019 08:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Chceme sázet stromy. Zároveň se každý rok kácí další a další pralesy, kvůli zakládání plantáží olejovým palem a sójových farem / Ilustrační snímek
Chceme sázet stromy. Zároveň se každý rok kácí další a další pralesy, kvůli zakládání plantáží olejovým palem a sójových farem / Ilustrační snímek
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | NASA / Wikimedia Commons
Podle údajů z roku 2015 bychom teď na planetě Zemi napočítali asi 3 biliony stromů. Přidat k nim další, nový bilion se na první pohled jeví jako svůdná cesta k řešení problémů klimatických změn, hnaných emisemi oxidu uhličitého. Jeden bilion stromů by totiž mohl „vymazat“, respektive zafixovat ve své přirůstající biomase posledních pětadvacet let naší emisní produkce. Jenže podle Michaela Barnarda na tom něco nesedí.
 
Už proto, že naše emisní bilance od roku 1760 průběžně narůstá, a následující rok bude zase o něco vyšší. A stromů bude zase o něco míň. Každý rok jich totiž po světě vykácíme kolem 15,3 miliard. To není nic až tak mimořádného, děláme to už nějakých 12 000 let, a za tu dobu jsme vykáceli 46 % lesů na světě. Problém je, že ideální bilion stromů do jedenácti let prostě nestíháme. Jak to?

Splnit tisícinu není pokrok

Třeba novozélandská vláda nedávno přislíbila vysadit jednu miliardu stromů, a začala na plnění tohoto úkolu pracovat. Od přibližně pětatřicáté nejbohatší země světa (a pětasedmdesátou na světě co do rozlohy území státu) to není zase tak zlé. Ale ani dobré. Plní jednu tisícinu globálního závazku.

Kdo zvládne víc? Co třeba Čína, rozlohou třetí největší a penězi druhá nejsilnější na světě? Ta s dost agresivním zápalem vysazuje stromy posledních pětadvacet let. Že jsou to monokultury, které nadělají víc škody, než užitku? Nevadí, 38 miliardami stromů zalesnili už nějakých 510 000 čtverečních kilometrů, tedy území velikostí srovnatelné s Francií. Když ještě chvilku vydrží a dosadí dvě miliardy, splní tím 4 % globálního závazku, požadovaného bilionu stromů. Paráda? Nikoliv.

Hranice Haiti a Dominikánské republiky. Plocha bez stromů patří Haiti. Dominikánská republika má 66. největší HDP na světě. Haiti je v tomto žebříčku na 139. místě. Haiti je velice chudá země kvůli sérii neštěstí zahrnujících korupci, mizerné vůdce a přírodní katastrofy. A na světě je dalších 60 zemí chudších než Haiti.
Hranice Haiti a Dominikánské republiky. Plocha bez stromů patří Haiti. Dominikánská republika má 66. největší HDP na světě. Haiti je v tomto žebříčku na 139. místě. Haiti je velice chudá země kvůli sérii neštěstí zahrnujících korupci, mizerné vůdce a přírodní katastrofy. A na světě je dalších 60 zemí chudších než Haiti.

„Chápete? Druhá nejbohatší země světa byla schopna přiblížit se 4 % požadovaného za skoro třicet let,“ říká Barnard. „To už nevypadá na rychlé a efektivní řešení, které by bylo snadno realizovatelné malými a chudými zeměmi. Navíc v horizontu následujících jedenácti let.

Stačí se podívat třeba na Haiti, zemi, která je neuvěřitelný magnet na přírodní katastrofy, špatné vůdce, korupci. Její HDP ji řadí někam na 139 místo ve světovém pořadí, a pořád je za ní dalších 60 ještě chudších zemí. Jak tady asi splní svůj globální závazek?“

A to už se vůbec nehodí připomínat, že bohaté Spojené státy americké, které vyprodukují víc emisí, než celá evropská osmadvacítka, se na plnění Pařížské dohody a sázení stromků rozhodně podílet nehodlají.

Na místě jsou i další nepříjemné otázky: kdo se postará o to, aby se vysazené stromy skutečně dožily těch padesáti nebo sta let, a splnily tím svou misi vazačů uhlíku? Kdo vlastně bude zalévat těch 350 milionů stromů v Etiopii, hubit jejich škůdce? Jak další lidé poznají, kam a jaké stromy sázet? A jaký má takové počínání význam, když se stejně každý rok kácí další a další pralesy, kvůli zakládání plantáží olejovým palem a sójových farem?

Podle Barnarda se tedy dá předpokládat, že ani s krajním zápalem se do 11 let nedočkáme bilionu nových stromů.

Bilion nezvládneme, tak co jiného?

„Možná zvládneme pár miliard, desetinu požadovaného množství. Jistě, i stovky miliard stromů jsou fajn, mohou nám koupit trochu času. Ale pořád to neřeší příčinu, tedy to, že po celou tu dobu budeme dál vypouštět do ovzduší zvyšující se množství emisí.“

Jaké se tedy nabízí řešení? Podle Barnarda by se vyplatilo místo stromů spíš sázet větrné elektrárny. „Sázet stromy je samozřejmě naprosto v pořádku, ale větrné elektrárny vedou po instalaci k okamžitému snížení produkovaných emisí, které je ve srovnání se stromy v daném regionu osminásobné. Ne, větrné a solární elektrárny nevážou uhlík, ale brání jeho dalšímu vypouštění. Produkují čistou elektřinu, a při jejich odstranění (na konci životnosti) nedochází ke zpětnému uvolnění uhlíku, alespoň ne v tak masivní míře, jako u stromů.“

Podle Barnarda je sice tvrzení, že nejlepší rostlina v boji proti klimatickým změnám má tři listy rotoru turbíny poněkud radikální, ale je prý třeba si uvědomit, že plošné vysazování stromů aktuální problém jednak neřeší, a ani nestihne vyřešit.

„Výsadba bilionu stromů není magickou stříbrnou kulkou, která by za nás vyřešila problém. Chce to rozum a smysluplné řešení. Ideálně stromy i elektrárny.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KZ

Karel Zvářal

21.8.2019 07:57
Nejhorší je stahovat kalhoty před Brodem.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

21.8.2019 13:20 Reaguje na Karel Zvářal
Ještě daleko horší je vymyslet a realizovat plán, který nemá šanci na úspěch. Což je skoro všechno, co se všeobecně vydává za řešení klimatické krize.

Jedinou reálnou možností je masivní nasazení jaderné energetiky. Ovšem to ekologické omezence vůbec nezajímá...
Odpovědět

Jan Škrdla

21.8.2019 21:19 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Ještě horší je spoléhat jen na jedno řešení.
Netvrdím, že využití jaderné energetiky je špatné. Pokud si budeme myslet, že vše spasí, a na ostatní se vykašleme, tak si moc nepomůžeme.
Odpovědět
sv

22.8.2019 00:29 Reaguje na Jan Škrdla
Problém je přesně opačný. Zelení zkoušeli, zkoušejí a budou zkoušet všechno možné i nemožné (a někdy i totální nesmysly) jen aby na nenáviděnou jadernou energetiku mohli i nadále kydat špínu a snažit se o její úplné zrušení. Přičemž srovnání emisí co2 jaderné Francie a oze Německa jasně ukazuje o jako mnoho je v tomto směru Francie úspěšnější, aniž by musela vyhlašovat nějaké připitomělé programy za biliony jako Německo.
Odpovědět

Jan Škrdla

22.8.2019 18:15 Reaguje na
Nevím, jestli jste mě pochopil. Netvrdil jsem, že JE je špatná, ale že na ni nelze spoléhat jako pouze jediné řešení. Mělo by jít spolu se zvyšováním efektivity a snižování energetické náročnosti. Nechci se hádat, ale zřejmě to bude případ té Francie nebo třeba Finska.
Co se týká Německa, trochu podezřívám uhelnou loby, jestli nestála v pozadí protijaderné kampaně (spolu s výrobci větrníků a slunečníků).
Odpovědět
sv

23.8.2019 19:54 Reaguje na Jan Škrdla
To vy jste nepochopil. Zkusím vám to vysvětlit jasně. Nikdo ale opravdu nikdo a nikde nespoléhá jen na jadernou energetiku, a ani to není technicky možné, tedy vaše tvrzení nedává smysl. A ani předřečník netvrdil, že je nutno stavět jen JE a přestat sadit stromy a přestat šetřit fosilními palivy. To opravdu nikdo netvrdí a nepožaduje. A jak výše uvádím, situace je přesně opačná. Výstavba JE byla v západních zemích nesmyslnými předpisy a dotování oze nesmyslů takřka znemožněna.
Odpovědět

Jan Škrdla

23.8.2019 20:03 Reaguje na
No nevím, z druhého odstavce, kde píše, že jedinou možností je nasazení jaderné energetiky (a nic dalšího), to docela dost vyplývá. Jinak se s vámi hádat nebudu.
Odpovědět
sv

24.8.2019 01:00 Reaguje na Jan Škrdla
Vzhledem k tomu, že se všechny ostatní možnosti široce uplatňují a zkoušejí (většinou s tristními výsledky), kdežto jaderná energetika stagnuje nebo se dokonce programově likviduje (aspoň v západních zemích) dává jeho výrok dokonalou logiku. Nikde nepíše "zrušte výsadbu nových lesů", nebo "plýtvejte fosilními palivy", píše pouze, že se má (vzhledem k současnému stavu faktického pokusu zelených o likvidaci jaderné energetiky) masivně investovat do jaderné energetiky, která má, jak píši výše, nejlepší výsledky v omezení emisí CO2.
Odpovědět
MM

Milan Milan

21.8.2019 08:29
Jak říkal můj šéf: "pane kolego, kdo chce hledá způsob, kdo nechce hledá důvod..." a tak prosté to je. Místa na stromy je dost a dost. Ale hloupnutí některých "odborníků" nebere konce. Např. na Šumavě již vsadili na bezzásahové zóny, takže tam si na obnovu zeleně a plnění její přirozené funkce musíme ještě počkat..
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2019 10:25 Reaguje na Milan Milan
Nepochopil jste článek ani smysl bezzásahových zón NP.. stromy nemá smysl sázet pokud je někdo neodepíše z hospodářského výsledku. A to téměř nikdo neudělá.. zase jen někdo udělá kampaň, zasadíme stromy (i právě nepřirozené výsadby jsou další negativum) a pak už ale nikdo neřekne, že je zase vykácí a klidně i nechá použít na třeba energetické využití, takže se uhlík zase vrátí do ovzduší..

Mimochodem bezzásahové zóny jako jedny z mála dokáží přirozeným ukládáním odumřelých stromů ukládat uhlík do půdy (hlavně rašelinné stanoviště). Je jich ale velice málo, protože ziskuchtivý idioti chtějí všude pěstovat (ne nechat růst) a těžit, aby na všem tomto nepřirozeném pojetí lesa vydělali... a reálně důsledky takového počínání je většinové společnosti jedno, protože nerozumí těmto (ani jiným) přírodním procesům..

V tom hlavně tkví problém s tím, proč se na cestu popsanou v článku nedá spolehnout.. člověk chce na všem vydělat... i na řešení krize, kterou sám zavinil svojí neudržitelnou chamtivostí...


Odpovědět
J

Josef Mozek

21.8.2019 11:45 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zvrácenost myšlení některých "ekologů" se stále vyvíjí, už ani nechtějí lesy, přírodu, touží po planetě pokryté "lesy" větrníků a solárních panelů. OMG.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2019 14:26 Reaguje na Josef Mozek
Vy vůbec nevíte o čem je tu řeč, ale děláte obří soudy...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.8.2019 20:45 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Když strom shnije, vyjde to na stejno, jakobyste ho spálili. Do půdy se z něj uloží uhlíku jen nepatrně. Pokud dřevo vytěžíte a na 100 let jej uložíte do konstrukcí (viz např. www.optimalizmus.cz), je CO2 efekt mnohem výhodnější.

Zkuste, prosím, vaše porozumění přírodním procesům kombinovat i s myšlením!
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

22.8.2019 05:47 Reaguje na Jiří Svoboda
Omyl, když dřevo hnije plní spousty užitečných funkcí, kdyby zůstalo na místě na zemi, tak bude fungovat jako houba na srážky a zadrží mnohonásodně více vody než samotná půda (nedejbože přejetá technikou), která je právě pro ujmutí nových sazenic setsakra potřeba, pochopí dítě ze ZŠ.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.8.2019 13:03 Reaguje na Roman z Vysočiny
Ale tady se přece bavíme o CO2!

Navíc na shnilém kmeni sazenice neroste, nýbrž v hlíně kus mimo. Problém můžeme chápat i tak, že ten kmen užral sazenici vodu a tiše si ji, víceméně neužitečně, vypařuje. Ten pohled na problém není tak jednoznačný, jak byste si přál, vy dítě se ZŠ.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2019 10:26
Velice povedený článek!
Odpovědět
J

Josef Mozek

21.8.2019 11:47 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Opravdu "povedený" :) .
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2019 14:25 Reaguje na Josef Mozek
To, že jste ho nepochopil je jen Váš problém...
Odpovědět
TJ

Tomáš Jelínek

21.8.2019 11:25
Dovolil bych si upozornit na jednu drobnost, která se někam z podobných článků vytratila. Tou je, že v současnosti je země geologicky v meziledové době a to zdaleka ještě ne na jejím vrcholu. To znamená, že se země periodicky otepluje a ochlazuje bez ohledu na to, jestli tady nějací lidé jsou a nebo ne. Otázkou je, nakolik lidé přispěli k její akceleraci. Nicméně v poslední době meziledové byla Česká kotlina pokryta stálezeleným vavřínovým lesem a průměrná roční teplota byla dle odhadů o 2-3oC vyšší než je teď. Takže jestli si někdo myslí, že zastaví tento proces tím, že přestane do ovzduší vypouštět CO2 tak je buď hlupák a nebo velký naiva. Nehledě na to, že jakýkoli globální proces má tak nesmírnou setrvačnost, že jeho zastavení nebo zvrácení lze přirovnat asi k tomu, jako by mravenec se rozhodl, že zastaví rozjetý náklaďák.
Odpovědět
J

Josef Mozek

21.8.2019 11:42 Reaguje na Tomáš Jelínek
Ano, všechny dosavadní informace o vývoji klimatu potvrzují tuto teorii.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

21.8.2019 11:46 Reaguje na Tomáš Jelínek
To klimatologové jistě všechno vědí. Ale mimo to je třeba zohlednit antropogenní vliv, kteří jedni bagatelizují, druzí možná dramatizují, takže ta pravda bude asi někde uprostřed. Oni v těch dlouhodobých statistikách a modelech jsou schopni analyzovat vliv člověka, dnes vědci dovedou spočítat i složitější modely, než je klima na Zemi. Všechny ty miliardy tun emisí se musí někde projevit, kdo to nechce pochopit, tak si nalhává do kapsy.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2019 14:27 Reaguje na Karel Zvářal
Tak tak...
Odpovědět
MV

Martina Vránová

21.8.2019 15:08 Reaguje na Karel Zvářal
Tak tak...
Odpovědět
JK

Jan Kropáč

21.8.2019 12:56 Reaguje na Tomáš Jelínek
Jen bych podotkl, že jedeme z kopce dolů (teplotně nahoru)a v současné situaci je dobrá každá brzda! Spoléhat na to, že se to nějak zabrzdí samo je nesmysl.
Klaus také spoléhá, že volná ruka trhu vše vyřeší a jak to dopadá vidíme - zase kácíme.
Takže zasaď rozumně vhodné stromy - prospěje to všem. Čím dříve tím lépe.
Odpovědět
TK

Tomas K

21.8.2019 14:14 Reaguje na Tomáš Jelínek
Tento dlouhodobý proces člověk samozřejmě nijak neovlivní. Je to ale proces, kde změny probíhají opravdu velmi pomalu, v řádech tisíců let. Pokud tedy není příčinou velká událost jako vesmírný impakt, výbuch supervulkánu apod.
Současné změny se ale dějí řádově (o několik řádů) rychleji a jelikož žádná velká událost nyní nenastala, může za ně ze 100% člověk. Nejde jen o zvyšování teplot v důsledku změn poměru plynů v atmosféře, ale i o zvyšování cizorodých látek v prostředí. V podstatě jakákoli nová chemická látka vymyšlená vědci v posledních cca. 200 letech je vůči přírodě nějak nebezpečná, jen to o mnoha látkách dosud nebylo prokázáno. Důsledek je a bude v podstatě podobný, jako po zmíněné velké události, jen o něco pomalejší. Rozvrat ekosystémů a vyhynutí téměř veškerých vyšších forem života. To, že jsme ještě naživu, vděčíme právě té v tomto případě relativně krátkodobé setrvačnosti. Počítám, že zhruba do 30 let bude konec, a nikdo a nic už tomu nezabrání. Nebude co jíst a povraždíme se navzájem, a ti co zbydou zemřou hladem.
Je velice pravděpodobné, že i ostatní civilizace na jiných planetách skončily úplně stejně, tj. se jedná o běžný jev ve vesmíru.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2019 14:30 Reaguje na Tomas K
Tak tak... člověk teprve začíná chápat co svým všudepřítomným zásahem této planetě způsobuje.... ještě se bude lidstvo hodně divit co všechno zapříčinilo...
Odpovědět
ig

21.8.2019 14:31 Reaguje na Tomas K
Neměl být ten konec už za 12 let? Kdyby se aspoň všichni doomsayeři synchronizovali, takhle budu žít v hrozné nejistotě.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

21.8.2019 14:52 Reaguje na
Na té konferenci, kde naše hrdinka nechala ze sálu vyhodit novináře, zaznělo, že máme ještě 11 let na záchranu (asi na obrat k lepšímu). Je mi záhadou, jak k té cifře došel/i (a kdo vlastně). Souhlas, že z velké části je dění kolem GO obchod se strachem (snad mě nazažaluje-), takže to oponentům nahrává věci zesměšńovat a bagatelizovat. Něčeho takového bych se v ofi zdrojích snažil vyvarovat.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

21.8.2019 20:00 Reaguje na Tomáš Jelínek
Máte pravdu, ale unikla Vám podstata věci.

Klimatologové už ví, že současný růst průměrné teploty není způsoben přírodními procesy, ale růstem obsahu antropogenního CO2 v atmosféře.

A problém je tedy v tom, že ty čistě přírodní výkyvy klimatu, tak jste je popsal, člověk výrazně zhoršuje...
Odpovědět

Milan Štrupl

21.8.2019 16:31
Mám ještě levnější nápad - snižme světovou populaci na úroveň druhé poloviny 20.století, tedy na 3-5miliard lidí a je po problému s globálním oteplováním, emisemi, kácením a devastací přírody. My Evropané jsme přesně to udělali a naše populace jsou už 100let stabilní a NEZVYŠUJEME emise - každoročně je UŽ 25LET SNIŽUJEME!!
Odpovědět
JF

Jana Franková

24.8.2019 00:06 Reaguje na Milan Štrupl
Je to morbidní a hnusné, ale nad tímhle jsem už taky uvažovala, že je nás už tady asi moc a nějaké snížení světové populace by nejspíš prospělo.. Nejsem žádný bůh a snad ani psychopat, ale doba, kdy nás ve škole učili, že je na Zemi necelých 6 mld lidí je dávno pryč.. Teď je nás tolik, že spotřebujeme více všeho, než obnovíme.. Bohužel jak tenhle svůj názor někde řeknu, tak je mi vyčteno, že jsem horší než Hitler.. Ale při hlubším zamyšlení na tom něco je.. :/
Odpovědět
JM

Jan Mátl

21.8.2019 18:31
Byznys článek lobující za větrné elektrárny? Zvažoval/zvažuje Barnard také klimatické dopady větrných elekráren bez ohledu na to, že v ČR nám teda moc nefouká, čí doporučením je vykácet stromy a mít raději planiny živící elektrárny? Stromy snad mají i jiný ekologicky přínos než jen absorbování CO2...
Odpovědět
Ji

Jirka

21.8.2019 19:02
Tři listy rotoru je sice hezká vize, ale je otázkou, co odebírání energie větru dělá celkově s počasím. Zatím nemáme sebemenší tušení, jaký vliv má kdejaký prd na to, jestli k nám přijde vedro z Afriky a na jak dlouho. Napadlo někoho, že toto narušování proudění vzduchu může mít na počasí vliv? Mluvím o počasí, ne o globálním klimatu, i když to bude spolu nějak souviset.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2019 19:28 Reaguje na Jirka
Určitě napadlo, uvažuje se o změně proudění díky větrníkům na pobřeží Německa apod., ale to se nehodí do krámu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.8.2019 20:33
Pokud bilion navíc vysazených a zmohutněných stromů zachrání planetu, zachrání planetu i to, pokud v obnovujících se lesích vytěžíme bilion stromů, místo abychom je nechali shnít nebo je spálili, a použijeme je v trvalých konstrukcích.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.8.2019 21:13 Reaguje na Jiří Svoboda
Jsme opět u toho. Klimatický přínos stromů nespočívá jen v akumulaci uhlíku. Vegetace jako taková ochlazuje povrch, jednak pohlcováním slunečního záření (a jeho následným využitím pro fotosyntézu a transpiraci), a také transpirací (odpařováním vody).

Takže v první řadě by se mělo zastavit odlesňování, vykácené plochy by se měly obnovit (ať už přirozenou obnovou nebo výsadbou), pak by bylo na čase zvýšit plochu lesů a ty klidně udržitelně využívat.

Jen na okraj, pokud se dřevo spálí v kamnech místo fosilních paliv, tak to má také pozitivní přínos. Samozřejmě vše má své limity, nelze jít dlouhodobě přes přírůst.
Odpovědět
JM

Jan Mátl

22.8.2019 11:02 Reaguje na Jan Škrdla
Přesně, článek se zabýva jen CO2, zbytek je autorovi putna...
Já osobně budu mít radějí více lesů a divokou přírodu, než holé planiny s větrníky...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.8.2019 13:22 Reaguje na Jan Škrdla
S vašimi názory v zásadě nemám problém. Jen houšť trvale využívaných lesů!

Jen trochu pochybuji o vaší představě, jak lze pohlcováním slunečního záření ochlazovat povrch. Z hlediska ochlazování povrchu je ideální bílá barva, která maximum slunečního záření odrazí do kosmu a navíc se v noci chová jako černý tepelný zářič (bílá barva je v oblasti tepelného záření černá). S tím vodním režimem to také s vámi asi může být nekonečná diskuse, pokud chcete vidět jen to, co se vám hodí.

Mimochodem mám takovou teorii, že vzrostlé lesy schnou proto, že si v posledních letech ssáním kořeny a odparem korunou výrazně snížily spodní vodu a teď již kořeny nesahají dost hluboko (nestačily tak rychle dorůst). Proto je tak náhlá změna klimatu pro stromy velmi nebezpečná.
Odpovědět

Jan Škrdla

22.8.2019 18:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Co se týká budov, bílá barva střešní krytiny asi bude nejvýhodnější řešení v poměru cena/výkon. Akorát dost lidí s tím má problém a preferuje klasickou cihlovou barvu nebo dokonce černou.

Zároveň dodávám, že žádná střešní krytina nemůže konkurovat vegetaci, doporučuji následující:
http://www.czp.cuni.cz/stuz/besedy/b_1012/Pokorny.pdf

Zejména obrázky od stran 8 (náměstí v Třeboni) do 14 (tepelná mapa severních Čech).

Vrostlé stromy odsávají vodu, ale záleží na druhu. Některé mají vysoký odběr vody a hodí se tam, kde jí je dost a jiné umí s vodou hospodařit. Také jsou druhy, které díky architektuře korunu dokáží vodu z koruny stáhnou ke kmeni a zasáknout (např. buk). Naopak takový smrk zachytí v koruně velké množství vody, které odpaří a nepustí je ke kořenům (proto se hodí do oblastí bohatých na srážky, jinde má problém).

Co se týká adaptace, tak jsou druhy které klimatickou změnu moc nezvládají, třeba smrk nebo borovice, někde také dub letní.
Naopak taková lípa je schopná v průběhu suchého léta shodit listí a na jaře opět vyrašit.
Jinak docela dobře klimatickou změnu snáší třeba javor babyka nebo mléč. Pak tady máme druhy, které jsou na sucho zvyklé (třeba jeřáb břek, nebo moruše).
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

22.8.2019 06:02
Zredukovat les na lapač CO2 je nebetyčná drzost, za kterou by bylo potřeba lidem nafackovat, les má přece mnohem více důležitějších funkcí, hlavně je to nepřekonatelná klimatizace a zásobník a nasavač dešťových srážek v rámci malého vodného cyklu, pracujícího na principu biotické pumpy. Hypotetické úvahy o budoucím vázání CO2 jsou směšné, mrkněte na aktuální likvidační požáry na Sibiři, a Amazonii, mnohem zajímavější z tohoto pohledu je vázání CO2 v zuhelnatělé biomase do půdy, třeba pomocí výkonných retortních pecí, a ještě tím navíc můžete půdu při přidání dalších přísad trvale zúrodnit a zamezit erozi, turbíny vám zúrodní kulový.
Odpovědět
JM

Jan Mátl

22.8.2019 11:02 Reaguje na Roman z Vysočiny
Přesně, článek se zabýva jen CO2, zbytek je autorovi putna...
Já osobně budu mít radějí více lesů a divokou přírodu, než holé planiny s větrníky...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.8.2019 13:30 Reaguje na Roman z Vysočiny
Jak jsem psal panu Škrdlovi kousek nahoře, to všechno může být OK, pokud takový "rozhazovačný" lesní režim, jak popisujete, nepovede k výraznénu snížení spodní vody a stromy uschnou.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist