Adin Vyhlídka: Aleje a životní prostředí
3.9.2010
Nezapomenutelně na mně zapůsobila cesta podél Labe v lázních Poděbrady. Jde o asfaltku lemovanou kaštany a ořechy. Podotýkám, je to u řeky ve městě. Slouží pro pěší i cyklisty, zejména chůze je součástí rehabilitace lázeňských pacientů po srdečních příhodách. V neděli odpoledne se po ní promenovalo množství maminek s kočárky. (Postřeh návštěvníka Poděbrad).
Podobně je tomu v Přerově, kde je na vyvýšeném břehu Bečvy, dnes vyasfaltovaný chodník spojený s cyklostezkou a lemovaný velkými javory a břízami, je prakticky celý rok hojně využíván přerovským obyvatelstvem. Samozřejmě, že ten mimořádný zájem o procházky a odpočinek v těchto místech je dán díky velkým vzrostlým stromům, vysazených našimi předky, ve formě alejí. Přerovští radní, ruku v ruce s Povodím Moravy, znovu oprášili záměr tuto oblíbenou alej zničit.
Lipová alej vedoucí k hradu Helfštýn byla v minulých dnech vyhlášena významným krajinným prvkem (VKP). Rozhodl o tom na podnět Arniky městský úřad v Lipníku nad Bečvou. „V aleji roste 83 stromů, jejichž stáří se odhaduje mezi 180 až 200 lety. Alej sama je velmi impozantní, i vzhledem k tomu, že lemuje cestu k hradu. Potřebovala by však komplexní ošetření,“ uvedla Vendula Krčmářová z Arniky.
Samozřejmě město Lipník nad Bečvou má v čele starostu Přikryla a další členy MÚ, kterým osud jejich města a obyvatel není lhostejný. Totéž se nedá říci o vedení přerovské radnice.
Jestliže pracovníci Povodí Moravy v Přerově tvrdí, že stromy „Přerovské aleje“ ohrožují stabilitu ochranného valu mezi řekou Bečvou, rybníkem a tenisovými dvorci a je vhodné tuto alej vykácet, (jak jinak než se souhlasem Odboru životního prostředí MmP), dovolím si tvrdit že je to nesmyslný návrh. Jako příklad mohu uvést alej stoletých stromů lemující cestu mezi Bečvou a náhonem- strhancem, táhnoucí se od mostu u Oseka nad Bečvou směrem k oseckému Jadranu. Stromy nepochybně zpevňují tuto hráz, kde výškový rodíl hladiny mezi Bečvou a náhonem činí nejméně pět metrů. Mimochodem, první záznamy o vzniku náhonu/strhance se datují do patnáctého století, tudíž nějaký ten pátek funguje i s těmi stromy na březích. Navrhoval bych spíše vyhlásit přerovskou alej jako chráněnou.
reklama
Podobně je tomu v Přerově, kde je na vyvýšeném břehu Bečvy, dnes vyasfaltovaný chodník spojený s cyklostezkou a lemovaný velkými javory a břízami, je prakticky celý rok hojně využíván přerovským obyvatelstvem. Samozřejmě, že ten mimořádný zájem o procházky a odpočinek v těchto místech je dán díky velkým vzrostlým stromům, vysazených našimi předky, ve formě alejí. Přerovští radní, ruku v ruce s Povodím Moravy, znovu oprášili záměr tuto oblíbenou alej zničit.
Lipová alej vedoucí k hradu Helfštýn byla v minulých dnech vyhlášena významným krajinným prvkem (VKP). Rozhodl o tom na podnět Arniky městský úřad v Lipníku nad Bečvou. „V aleji roste 83 stromů, jejichž stáří se odhaduje mezi 180 až 200 lety. Alej sama je velmi impozantní, i vzhledem k tomu, že lemuje cestu k hradu. Potřebovala by však komplexní ošetření,“ uvedla Vendula Krčmářová z Arniky.
Samozřejmě město Lipník nad Bečvou má v čele starostu Přikryla a další členy MÚ, kterým osud jejich města a obyvatel není lhostejný. Totéž se nedá říci o vedení přerovské radnice.
Jestliže pracovníci Povodí Moravy v Přerově tvrdí, že stromy „Přerovské aleje“ ohrožují stabilitu ochranného valu mezi řekou Bečvou, rybníkem a tenisovými dvorci a je vhodné tuto alej vykácet, (jak jinak než se souhlasem Odboru životního prostředí MmP), dovolím si tvrdit že je to nesmyslný návrh. Jako příklad mohu uvést alej stoletých stromů lemující cestu mezi Bečvou a náhonem- strhancem, táhnoucí se od mostu u Oseka nad Bečvou směrem k oseckému Jadranu. Stromy nepochybně zpevňují tuto hráz, kde výškový rodíl hladiny mezi Bečvou a náhonem činí nejméně pět metrů. Mimochodem, první záznamy o vzniku náhonu/strhance se datují do patnáctého století, tudíž nějaký ten pátek funguje i s těmi stromy na březích. Navrhoval bych spíše vyhlásit přerovskou alej jako chráněnou.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
