Jakub Kašpar: Česká republika hraje v mezinárodní politice životního prostředí důležitou roli

V pátek 23. května krátce po poledni skončila v ukrajinském hlavním městě Kyjevě jednání Konference EHK OSN „Životní prostředí pro Evropu“. Šlo již o v pořadí páté dějství stejnojmenného celoevropského procesu, v němž hraje Česká republika jednu z velmi důležitých rolí – mimo jiné i proto, že celý proces začal před 12 lety v Dobříši z iniciativy tehdejšího předsedy Federálního výboru pro životní prostředí Josefa Vavrouška. Konference, které v rámci tohoto procesu proběhly, včetně té kyjevské, patří k tomu praktičtějšímu a věcnějšímu, co se na mezinárodním poli v oblasti environmentální politiky děje. Právně závazné dokumenty, přijaté v Kyjevě
Součástí konference byla zvláštní zasedání smluvních stran úmluv EHK OSN, která rozhodla o sjednání nových právně závazných nástrojů: mimořádné zasedání Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (tzv. Aarhuské úmluvy) přijalo Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (tzv. Protokol o PRTR); mimořádné zasedání smluvních stran Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (tzv. Espoo úmluvy) přijalo Protokol o strategickém posuzování životního prostředí (tzv. Protokol o SEA) a společné zvláštní zasedání smluvních stran Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států a Úmluvy o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer přijalo Protokol o občanskoprávní odpovědnosti a náhradě za škodu způsobenou účinky průmyslových havárií přesahujícími hranice států na vody přesahující hranice států (tzv. Protokol o občanskoprávní odpovědnosti).

Všechny jmenované nástroje byly na konferenci otevřeny k podpisu. Protokol o PRTR byl v Kyjevě podepsán 36 státy, včetně České republiky, a Evropským společenstvím. Protokol o SEA podepsalo v Kyjevě 35 států, včetně ČR, a Evropské společenství. Protokol o občanskoprávní odpovědnosti byl v Kyjevě podepsán 22 státy. ČR ani Evropské společenství Protokol v Kyjevě nepodepsalo. Důvodem byl zejména do poslední chvíle ne zcela vyjasněný vztah Protokolu k již několik let připravované směrnici ES o environmentální odpovědnosti a neexistence faktických nástrojů pro pozdější provádění Protokolu v ČR.

Registr úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR) bude nástrojem, který umožní každému občanovi bez administrativních a jakýchkoli dalších problémů nejenom zjistit, čím a kde přesně je životní prostředí v jeho bezprostředním okolí znečišťováno, ale také získat zdarma informaci o tom, kdo je tím “jeho” znečišťovatelem. Česká republika při přípravě protokolu hrála aktivní roli – přípravnému výboru, který na textu protokolu pracoval, předsedal český expert – ing. Karel Bláha, ředitel odboru environmentálních rizik ministerstva životního prostředí (MŽP).

Podobně i Protokol o SEA vznikl do značné míry zásluhou České republiky. Protože jsme to byli právě my, ústy bývalého ministra životního prostředí Miloše Kužvarta, kdo jeho přípravu inicioval na konferenci „Životní prostředí a zdraví“ v Londýně. Podmínky pro využití SEA – strategického hodnocení dopadů na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) – upravuje v českém právním řádu zákon č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, podmínky implementace Espoo úmluvy, kterou rozvíjí kyjevský Protokol o SEA, vytváří zákon č. 100/2001 Sb.

V Kyjevě jsme se také v poslední den konference připojili k tzv. „Karpatské úmluvě“, která by měla přispět k udržitelnému rozvoji celého regionu Karpat, který se rozkládá na území sedmi států – kromě České republiky, také v Maďarsku či v Polsku, ale zejména na Slovensku, Ukrajině a v Rumunsku. Zatím se signatářské země neshodly na sídle sekretariátu úmluvy, ale ve hře jsou dva vážní kandidáti – Rumunsko a Ukrajina. „Já osobně považuji tuto konvenci za velmi přínosnou, i když na českém území leží pouhá tři procenta Karpat,“ řekl při slavnostním ceremoniálu při českém podpisu úmluvy ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Zmínil také skutečnost, že sám z Karpat pochází. „Jsem přesvědčen, že úmluva nakonec prospěje zejména ekologicky šetrné, ale trvalé ekonomické prosperitě obyvatel Karpat ve všech signatářských zemích,“ dodal Ambrozek v Kyjevě.

Role NNO na globální scéně stále roste
Podobně jako v Aarhusu před pěti lety, i v Kyjevě se oficiálního programu konference zúčastnili zástupci nestátních neziskových organizací (NNO). Za české nevládky byli na konferenci přítomní například Zuzana Drhová ze Zeleného kruhu (ta byla součástí oficiální delegace ČR), Ondřej Velek z Nadace Partnerství (který se podílel zejména na přípravě Protokolu o PRTR) či Hana Petříková ze sdružení Člověk a Krkonoše (spolupracovala na přípravě Karpatské úmluvy). Jednotlivých jednání se účastnili ale také Jiří Dlouhý ze Společnosti pro trvale udržitelný život nebo Ian Haverkamp z Greenpeace ČR. Nevládní organizace také uspořádaly kulatý stůl na téma „Integrace environmentální politiky“, který byl integrální součástí oficiálního programu v hlavním jednacím sále, a kterému předsedal profesor Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK v Praze.

Budoucnost: Větší důraz na problémy Východu
Kromě toho Česká republika předávala své know-how i v jiných případech, například se prostřednictvím odboru strategií MŽP významným způsobem podílela na přípravě „Environmentální strategie pro země východní Evropy, Kavkazu a střední Asie“. Vznik Strategie iniciovala Ukrajina a především Gruzie. S výraznou pomocí Evropské komise, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj i některých evropských států (mezi nimiž figurovalo především Nizozemí a Norsko) byly formulovány společné environmentální priority 12 zemí a rámcově i aktivity, které by měly vést k jejich řešení. Dokument umožní nejen lépe využívat omezené finanční a kapacitní zdroje těchto zemí, ale i účinněji zaměřit multilaterální a bilaterální spolupráci, včetně projektů zahraniční pomoci. Jednání o Strategii předznamenalo atmosféru závěrečného bloku Kyjevské konference, které bylo věnováno budoucnosti celého procesu „Životní prostředí pro Evropu“ a vycházelo z dokumentu, na jehož zpracování se odbor strategií MŽP aktivně podílel. V diskusi na toto téma jednoznačně zaznělo, že v nové geopolitické i environmentální situaci, kdy se země střední Evropy a Pobaltské státy s největší pravděpodobností stanou členy Evropské unie a kdy se většina vážných environmentálních problémů na jejich území úspěšně řeší (nebo je v některých případech již vyřešena), je třeba přesunout akcent celého procesu dále na východ. „Budovat kapacity – politické i institucionální, integrovat ohledy na životní prostředí do klíčových hospodářských rozhodnutí, posílit účast veřejnosti na rozhodování, ale také řešit konkrétní ekologické zátěže – to jsou hlavní výzvy, před nimiž východoevropské, kavkazské a středoasijské země nyní stojí,“ říká ministr Libor Ambrozek, který tomuto bodu jednání předsedal. „Na cestě k úspěšnému řešení je třeba jim pomoci, a to je klíčový úkol procesu Životní prostředí pro Evropu a ostatních členských států EHK OSN,“ konstatoval ministr Ambrozek a dodal tři „klíčová hesla“ pro budoucnost celého procesu: „orientace na Východ – implementace – udržitelnost“.

---

reklama

---