Radek Svítil: Čím se zabývá člen představenstva ČSPL a. s.
Na druhou stranu ing. Šefara velmi kategoricky tvrdí věci, o jejichž správnosti by se dalo s úspěchem pochybovat. Zřejmě nejpodstatnější rozdíl mezi jeho argumenty a skutečností je otázka, zda by "Schlingova novela" usnadnila případnou výstavbu kanálu D-O-L. Přiznám se, že mi není na první pohled jasné, že "rozvoj" neznamená výstavbu nové vodní cesty. Podívejme se tedy, jak si tento pojem vykládali překladatelé návrhu zákona o vnitrozemské plavbě.
Při pohledu do "Vládního návrhu zásad zákona o vnitrozemské plavbě" najdeme mj. následující větu: "Odůvodnění: Nově oproti dosavadní právní úpravě se stanovuje působnost plavebního úřadu (v tomto případě jde o ministerstvo dopravy) v oblasti péče a rozvoj (budování) vodních cest."
Jak tedy vidno, autoři zákona v tomto případě naopak rozvoj chápali jako budování vodních cest (ostatně i ing. Šefarou zmiňovaná smlouva AGN hovoří o budování vodních cest v rámci programů rozvoje infrastruktury).
Pokud jde o "soukromé iniciativy pana Kubce", je třeba podotknout, že o výstavbu kanálu D-O-L usiluje sdružení, jehož členy jsou (dle ing. Kubce) i Spolková země Dolní Rakousko, Spolková země Vídeň, Západopomořanské vojvodství a Dolnoslezské vojvodství. Ani v tomto případě není ing. Šefara zřejmě správně informován (pokud vyloučíme možnost, že jde ze strany ing. Kubce o grandiózní mystifikaci).
Konečně tvrzení, že ČR se nezavázala usilovat o výstavbu průplavu D-O-L, je přinejmenším velmi problematické. Podrobnější rozbor této otázky může čtenář nalézt v článku D-O-L: průplav zahalený tajemstvím .
reklama