Jiří Drobilič: Co stojí za úspěchy energetického gigantu Čez a jeho vlajkových lodí Dukovan a Temelínu

Pod záminkou vojenské služby , se na jejich výstavbě značně podíleli tisíce nuceně nasazených mladých mužů. V případě elektrárny Dukovany zřídil stát vojenský útvar 5198 Kramolín,který po mnoho let zajišťoval neustálý přísun muklů, na ty nejhorší a nejrizikovější práce . Každý rok si rozebíraly dodavatelské firmy až 600 nových zaměstnanců , směšný plat přeposílaly na velení útvaru, který s těchto prostředků hradil veškerý svůj provoz .Já jsem byl vojenským zaměstnancem Škody Plzeň a pracoval jsem postupně jako ostraha na reaktorovém sále, montér na reaktoru ,na garančních opravách v ochranné zóně čtvrtého bloku a nakonec jako dispečer na betonárce a také laborant zkoušek betonu. Podotýkám , že jsem byl voják základní služby a vyučený zedník . S čistým svědomím tedy mohu prohlásit , že České jaderné reaktory montovali mimo jiné taky vojáci základní služby a tedy zedníci , zemědělci, apod. Můj názor tedy zní, nedivím se Rakušanům, osobně jsem dělal důležité věci při montáži posledního bloku v Dukovanech a nemám s toho dobrý pocit. Vojenský útvar 5198 Kramolín ukončil svou činnost s dostavbou Dukovan a poté se přestěhoval do Temelína , kde vše pokračovalo na novo. Celou tuto netradiční vojenskou službu , jsem spracoval do knižní podoby- Jaderní Baroni- literatura faktu a do dnešního dne jsem nenašel zájemce o její vydání.

---

reklama

---