Connie Hedegaardová: Extrémy počasí - nový normál
26.9.2012
Toto léto bylo opět plné zpráv o extrémních projevech počasí nebývalého rozsahu a intenzity. Z těch nejvýraznějších: jeden z nejteplejších roků zaznamenaných ve Spojených státech, rekordně vysoké teploty ve střední a východní Evropě, nejvlhčí léto ve Spojeném království, nejvydatnější deště v severní Indii a na Filipínách a nejhorší sucho ve Spojených státech a východní Africe.
Krátce, klimatické změny a extrémy počasí se netýkají vzdálené budoucnosti. Dříve ojedinělé extrémní projevy počasí se zřejmě stávají novým normálem. Extrémy počasí už nejsou tak extrémní. Vlny veder, záplavy, sucho a požáry představují novou realitu čím dál více se oteplujícího světa.
Nic z toho by nás nemělo překvapovat. Vědci už roky varují, že se naše planeta přehřívá a že se budeme muset vypořádat s drsnějším, proměnlivějším a nepředvídatelnějším počasím.
Narůstá množství důkazů o tom, že oteplování způsobené člověkem žene normální účinky oteplování do extrému. Vlny veder přicházejí častěji a trvají déle. Některé části Evropy sužuje vážný nedostatek vody, zatímco jiné trpí extrémními srážkami, které způsobují záplavy a ničí úrodu.
A ačkoliv ne každý projev extrémního počasí lze přisoudit změně klimatu, vědci dnes jednotlivé projevy počasí přisuzují právě změně klimatu se stále větší jistotou. Vezměme si loňský rekordně teplý listopad ve Spojeném království, druhý nejteplejší v historii. Podle vědců bylo nejméně 60krát pravděpodobnější, že k němu dojde v důsledku klimatické změny než vlivem přirozených výkyvů systémů počasí na Zemi.
Letošní léto zapadá do obecného vzorce a vědci potvrzují, že k horkým létům, jako bylo tohle, bude v příštích letech docházet mnohem častěji.
„Dokonce i pro člověka jako já je těžké uvěřit, že změna klimatu opravdu způsobuje to, čeho jsme se obávali ve svých nejhorších představách,“ prohlásil jeden klimatolog, když satelitní snímky agentury NASA minulý týden ukázaly rekordní úbytek arktického ledu. „Mám-li říct pravdu, začíná mě z toho mrazit.“
Dalším příkladem extrémního počasí je červencové tání grónského ledovce. Podle údajů ze satelitu tálo zhruba 97 % povrchu obrovského ledovce, který pokrývá Grónsko. Odborník z NASA se ptal: „Je to skutečné, nebo se jedná o chybu?“ Bohužel, údaje byly správné.
Všechny tyto zprávy o lámání rekordů odhalují, že globální klimatická krize roste rychleji, než většina vědců očekávala. Ke klimatickým změnám opravdu dochází, a zhoršuje se tak celá řada dalších globálních problémů, čímž se ještě zvyšuje nestabilita v už tak nestabilním světě.
Není však příliš nákladné investovat do nízkouhlíkového světa, jak by se někteří mohli ptát? No ano, něco to stojí. Ale to běžné podnikání také. Bylo by chybou domnívat se, že pokračovat v běžném podnikání nás vyjde levněji. Nevyjde. Naopak je to velmi drahá varianta. Uvedu jediný příklad: Světová banka na začátku měsíce vydala varování před celosvětovým hladomorem poté, co Spojené státy, Rusko a Ukrajinu zasáhla ničivá sucha a vyhnala ceny potravin do rekordní výše. Podle Světové banky na některých trzích v Mosambiku a v Súdánu vzrostla cena kukuřice o 113 % a cena čiroku dokonce o 200 %! To je cena, na kterou se často zapomíná.
Podnikům není třeba říkat, jaké finanční ztráty extrémní počasí způsobuje. Letošní sucho ve Spojených státech zcela zničilo úrodu kukuřice a sojových bobů v hodnotě několika miliard dolarů. Americkým pojišťovnám hrozí letos ztráty ve výši až 20 miliard dolarů, tedy dosud vůbec největší ztráta v zemědělském sektoru. To boji s ekonomickou krizí zrovna nepomáhá.
Je až neuvěřitelné, jak moc jsou někteří lidé připraveni riskovat na úkor budoucích generací. Navzdory faktům a důkazům, jež máme před očima, stále existuje mnoho zájmových skupin, které obhajují nicnedělání nebo pokračování v podnikatelské činnosti stejně jako dosud, případně navrhují zapomenout na klimatickou krizi, dokud nevyřešíme tu ekonomickou.
A zatímco někteří vidí současné finanční bouře jako tvrdou ránu mezinárodní ochraně klimatu, já vnímám inteligentní opatření v oblasti klimatu jako hnací sílu nových příležitostí pro vytváření pracovních míst v Evropě, pro investování do energeticky účinných technologií, pro více inovací a lepší konkurenceschopnost i pro snížení účtů za energie.
Podle mého boj s klimatickou krizí napomáhá, a nikoliv škodí, naší ekonomické bezpečnosti a prosperitě. Obě krize jsou vzájemně propojené a musí být řešeny společně.
reklama
Nic z toho by nás nemělo překvapovat. Vědci už roky varují, že se naše planeta přehřívá a že se budeme muset vypořádat s drsnějším, proměnlivějším a nepředvídatelnějším počasím.
Narůstá množství důkazů o tom, že oteplování způsobené člověkem žene normální účinky oteplování do extrému. Vlny veder přicházejí častěji a trvají déle. Některé části Evropy sužuje vážný nedostatek vody, zatímco jiné trpí extrémními srážkami, které způsobují záplavy a ničí úrodu.
A ačkoliv ne každý projev extrémního počasí lze přisoudit změně klimatu, vědci dnes jednotlivé projevy počasí přisuzují právě změně klimatu se stále větší jistotou. Vezměme si loňský rekordně teplý listopad ve Spojeném království, druhý nejteplejší v historii. Podle vědců bylo nejméně 60krát pravděpodobnější, že k němu dojde v důsledku klimatické změny než vlivem přirozených výkyvů systémů počasí na Zemi.
Letošní léto zapadá do obecného vzorce a vědci potvrzují, že k horkým létům, jako bylo tohle, bude v příštích letech docházet mnohem častěji.
„Dokonce i pro člověka jako já je těžké uvěřit, že změna klimatu opravdu způsobuje to, čeho jsme se obávali ve svých nejhorších představách,“ prohlásil jeden klimatolog, když satelitní snímky agentury NASA minulý týden ukázaly rekordní úbytek arktického ledu. „Mám-li říct pravdu, začíná mě z toho mrazit.“
Dalším příkladem extrémního počasí je červencové tání grónského ledovce. Podle údajů ze satelitu tálo zhruba 97 % povrchu obrovského ledovce, který pokrývá Grónsko. Odborník z NASA se ptal: „Je to skutečné, nebo se jedná o chybu?“ Bohužel, údaje byly správné.
Všechny tyto zprávy o lámání rekordů odhalují, že globální klimatická krize roste rychleji, než většina vědců očekávala. Ke klimatickým změnám opravdu dochází, a zhoršuje se tak celá řada dalších globálních problémů, čímž se ještě zvyšuje nestabilita v už tak nestabilním světě.
Není však příliš nákladné investovat do nízkouhlíkového světa, jak by se někteří mohli ptát? No ano, něco to stojí. Ale to běžné podnikání také. Bylo by chybou domnívat se, že pokračovat v běžném podnikání nás vyjde levněji. Nevyjde. Naopak je to velmi drahá varianta. Uvedu jediný příklad: Světová banka na začátku měsíce vydala varování před celosvětovým hladomorem poté, co Spojené státy, Rusko a Ukrajinu zasáhla ničivá sucha a vyhnala ceny potravin do rekordní výše. Podle Světové banky na některých trzích v Mosambiku a v Súdánu vzrostla cena kukuřice o 113 % a cena čiroku dokonce o 200 %! To je cena, na kterou se často zapomíná.
Podnikům není třeba říkat, jaké finanční ztráty extrémní počasí způsobuje. Letošní sucho ve Spojených státech zcela zničilo úrodu kukuřice a sojových bobů v hodnotě několika miliard dolarů. Americkým pojišťovnám hrozí letos ztráty ve výši až 20 miliard dolarů, tedy dosud vůbec největší ztráta v zemědělském sektoru. To boji s ekonomickou krizí zrovna nepomáhá.
Je až neuvěřitelné, jak moc jsou někteří lidé připraveni riskovat na úkor budoucích generací. Navzdory faktům a důkazům, jež máme před očima, stále existuje mnoho zájmových skupin, které obhajují nicnedělání nebo pokračování v podnikatelské činnosti stejně jako dosud, případně navrhují zapomenout na klimatickou krizi, dokud nevyřešíme tu ekonomickou.
A zatímco někteří vidí současné finanční bouře jako tvrdou ránu mezinárodní ochraně klimatu, já vnímám inteligentní opatření v oblasti klimatu jako hnací sílu nových příležitostí pro vytváření pracovních míst v Evropě, pro investování do energeticky účinných technologií, pro více inovací a lepší konkurenceschopnost i pro snížení účtů za energie.
Podle mého boj s klimatickou krizí napomáhá, a nikoliv škodí, naší ekonomické bezpečnosti a prosperitě. Obě krize jsou vzájemně propojené a musí být řešeny společně.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Ochrana klimatu - 10. 10. 2012 - Jan ŠimůnekMýlíte se, hypotézy není třeba vyvracet, hypotézy je nutno dokázat. Hypotézy je možno sekat na běžícím páse "jako Baťa cvičky". Kdyby se měla každá hypotéza rozebírat a vyvracet, tak by vědci nedělali nic jiného.Důležité je, že klimaalarmisté byli mnohokrát přistiženi při podvodech, falšování výsledků měření, použití neadekvátní statistické metodiky atd. atd. Z tohoto hlediska je třeba se na vše, co klimaalarmisté uvádějí, dívat jako na podvod, pokud nebude v jednotlivých případech přesvědčivě prokázán opak. Mimochodem: 1. CO2 je minoritní plyn se skleníkovým efektem, daleko vyšší dopad mají vodní pára a metan 2. Vztah mezi koncentrací CO2 a skleníkovým efektem jím vyvolaným je v existujících koncentracích téměř ideálně lineární, abychom zvýšili podíl efektu CO2 na skleníkových plynech, museli bychom jeho koncentraci v atmosféře zdvojnásobit. 3. Předchozí vztah platí pro atmosféru, v níž by byl CO2 jako jediný skleníkový plyn. Protože rozsah vlnových délek se "skleníkovým efektem" je omezený a "soupeří" o ně více látek, byl by v reálu dopad zdvojnásobení koncentrace CO2 ještě o něco nižší, přitom některé úseky v tomto pásmu vlnových délek jsou již natolik pokryty, že další látka, která v nich má absorbanci, už nemá efekt žádný nebo skoro žádný. Tedy už se znalostí toho, co se za mých mladých let učilo ve fyzice a chemii na ZDŠ, se dá vaše hypotéza s úspěchem zpochybnit. Vzdělanější z klimaalarmistů zcela jistě vzdělání odpovídající alespoň té fyzice a chemii ze ZDŠ mají, možná i koloťuk, co vede IPCC. Nicméně mají z toho vejvar, takže si sami nasazují klapky na oči. Konec konců, kvůli penězům lidi i vraždí. Ještě pamatuji na jednoho důchodce z naší ulice, kterého zabili doslova kvůli padesátikoruně (byť to na dnešní hodnotu peněz odpovídalo +- pětistovce). Kolem IPCC a globálního oteplismu lítají miliardy a jejich řádové násobky. |
