https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/deset-omylu-splavneni-labe-na-pokracovani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ing. Miroslav Šefara: Deset omylů – splavnění Labe na pokračování

23.7.2003
V poslední době se v médiích opět diskutuje na téma zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí n/L – státní hranice ČR/SRN. Jak to u tak specifických a odborných témat bývá, zaznívají na straně příznivců i odpůrců této investice do vodní dopravní cesty často zkreslené údaje a informace. Rád bych některé omyly v uvedené polemice vysvětlil.
 
Omyl č. 1 –"Investor chce z jednání vyloučit CHKO". Člověk znalý zákona 114 / 92 Sb. o ochraně přírody a krajiny ví, že to prostě není možné a jedná se o mystifikaci. Nehledě na to, že názor a stanovisko CHKO nemůže ze zákona změnit ani vláda, ani MŽP.

Omyl č. 2 – „Dolní tok Labe by přišel o vzácný drobnokvět pobřežní“. Lokality s potvrzeným výskytem tohoto květu jsou dle projektu mimo jakýkoliv vliv jezů a vzdutí, ze 40 km úseku Střekov – Hřensko zůstane v dnešním nezměněném stavu 26 km, zahrnujícím právě nejvzácnější lokality.

Omyl č. 3 – „Nejasnosti panují okolo termínu plavební kanál“. Nikoliv, v odborném prostředí vnitrozemské plavby a vodních cest, stejně jako v oficiálním názvosloví a ve vypracovaném odborném posudku je jasno: plavební kanál je umělá vodní cesta, vystavěná v krajině mimo přírodní vodní cestu. V případě jezu Malé Březno prostě CHKO České středohoří žongluje s tímto odborným termínem neuvěřitelným způsobem a označuje plavebním kanálem technologické zařízení jezu, umožňující lodi překonání vodního díla, které má odborný název plavební komora s horní a dolní rejdou.

Omyl č. 4 –„Zastánci jezů vyšachovali odpůrce z jednání dne 12.června na luxusní lodi Hamburg“. Je to jako rádio Jerevan: nebylo to jednání jedné strany s druhou, ale porada zastánců jezů mezi sebou a s poslanci, jak jezy prosadit. Že se jednalo o koordinaci zastánců jezů, můžou koneckonců dosvědčit i přizvaní zástupci obou CHKO, zástupce MŽP se i přes pozvání nedostavil. Nebylo to na luxusní lodi Hamburg, ale na turistické osobní lodi třídy BIFA německé výroby. Navíc, zřejmě by utrpěla důvěryhodnost takové sešlosti, pokud by byl byť jako pozorovatel pozván člověk, podezírán bývalými kolegy z tunelování ústeckého ekologického sdružení a čelící trestnímu oznámení.

Omyl č. 5 – „Rejdaři zaplatili politikům a úředníkům přesvědčovací výlet po Labi". Žijeme ve svobodné zemi a zastánci jezů řadě těch, kteří neznali detaily záměru, veřejně a transparentně ukázali za nízkého stavu vody, že řeka je už přes sto let v tomto úseku kompletně vydlážděna statisíci tunami těžké dlažby a plánovaná investice je jenom nepatrným zlomkem již provedené tvrdé regulace mezi Ústím a Hřenskem.

Omyl č. 6 – „Proč se státní úřady za státní peníze bijí o prosperitu soukromých firem, to je otázkou“. Tento názor svědčí o nepochopení základní role české vnitrozemské plavby ve vztahu k ekonomickým zájmům České republiky jako vnitrozemského státu. Je to pouze plavba, která je nezávislá na cizích dopravních systémech a samotnou svojí existencí na trhu zajišťuje českému exportu a importu v objemu řádu 8 mil. tun diametrálně lepší tarifní podmínky na cizí železnici. Rejdaři díky každoročnímu nucenému omezování, nebo zastavování plavby pro nedostatek vody v řece živoří a o prosperitě nelze mluvit. To, že je říční plavba úplně zprivatizována, byl jeden z mnoha omylů kupónové privatizace, faktem je, že čeští rejdaři jsou na mizerné dopravní cestě bez nejmenší pomoci státu postaveni proti masivně dotované německé železnici,která si všechny své slevy na tarifech nechává obratem zaplatit ze spolkové pokladny.

Omyl č. 7 – „Otázkou zůstává, zda se jezy vůbec vyplatí“. Původně šestimiliardová investice měla v období let 1999 – 2000 reálnou šanci na profinancování do výše 75 % z evropského fondu ISPA. Bohužel k získání peněz chybělo stavební povolení, které blokují ekologové a tak se tyto peníze z Bruselu prostavěly v Rumunsku na železnicích. Že každý rok odsouvání díky zeleným stavbu prodražuje je skutečností a je minimálně pokrytecké používat tento argument, který si ekologové svojí činností sami vyrábí. Trefně riziko investice popsal Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě z roku 2001,když do zprávy napsal :“ …zvýšení nákladů a prodloužení doby realizace snížilo společensko-ekonomickou návratnost na minimum (dle výpočtů NKÚ kleslo aktualizované IRR na nulu). Rizika dalších, zejména časových komplikací mohou vyplynout ze zákonných postojů míst, která se zabývají problematikou životního prostředí.“ Myslím,že to ani nevyžaduje komentář. NKÚ se bohužel vůbec nezabýval podstatnou ekonomickou záležitostí – rolí plavby jako regulátora cen na dopravním trhu. To tuto zprávu diskvalifikuje a činí ji minimálně nekompletní a zavádějící.

Omyl č. 8 – „Posuzování návratnosti“. Jakkoliv dle několika zcela objektivních metodik vychází návratnost investice do 20 let, kladu otázku, zda je stejně přísný metr používán na další segmenty dopravní infrastruktury České republiky, jako je železniční koridor (odhad 50 mld. Kč v první etapě), nebo dálniční síť ČR. Dopravní infrastruktura je jedním ze základních atributů státního útvaru a dovedeno ad absurdum mohli bychom tedy začít posuzovat návratnost všech základních atributů státu, jako je infrastruktura celního systému, infrastruktura armády, parlamentu a státní správy. Je to zcela určitě v této rovině a NKÚ by měl posuzovat věci vyváženě, např. zhodnotit význam miliardových investic do vodních cest ČR v minulosti a jejich aktivaci, nebo odepsání tím, že plavba kvůli jednomu krátkému úseku skončí.

Omyl č. 9 – „Kontroverzní stavba má zastánce i mezi místními politiky“. Taková informace sugestivně naznačuje, že se jich pár najde. A skutečnost? Stavbu podporují všechny politické strany, všechny dotčené samosprávy a jednomyslným hlasováním i krajské zastupitelstvo. Takže ne někteří, ale všichni oficiální volení zástupci obyvatel kraje a obcí. To jsou statisíce lidí, na rozdíl od ekologů mlčících, protože za ně mluví jejich legální představitelé.

Omyl č. 10 –„Proti stavbě jezů hovoří hlavně peníze„. Opak je pravdou, jak prokazuje marketingová studie, zpracovaná nezávislými odborníky na dopravní trh, v současné době je před dokončením další, zadaná Státním fondem dopravní infrastruktury. Čísla mluví jasně a pokud se ekologové ohání laickými názory o penězích, svědčí to spíše o slabosti argumentace o poškozování přírody. Stovky podobných staveb v celé Evropě a tisíce km vodních cest, ke kterým každý rok přibývají za miliardy eur další, stovky mil. tun zboží ročně po vodě jsou důkazem, že Evropa bez vodní dopravy nemůže existovat, naopak se snaží na vodu dostat co nejvíc zboží, protože zná ekologickou nezávadnost vodní dopravy (viz ekologický audit saského ministerstva živ. prostředí na regulační úpravy středního Labe v SRN z roku 2001, který dopadl skvěle).

Na závěr jenom prostý dotaz: opravdu jsme hloupější než celá západní Evropa a proto dáme zboží do německých vlaků za trojnásobné dovozné a do českých kamionů, zatížených poplatky na evropských dálnicích?
Negativní důsledky takového rozhodnutí budou sklízet generace a to jen proto, že jsme v určitém čase podlehli fetiši a neměli jsme odvahu pojmenovat věci pravými jmény.


reklama

 
Ing. Miroslav Šefara
Autor je člen představenstva ČSPL a.s. Děčín a odborný poradce pro vedení ČSPL a.s.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist