Adin Vyhlídka: Devastace krajiny, likvidace zemědělské půdy.
25.9.2009 | Adin Vyhlídka |
Doslova drancování a ničení krajiny probíhá za přihlížení úředníků měst a obcí. Jak mohou vyžadovat dodržování zákonů od obyvatelstva, když úředníci městských a obecních úřadů svým konáním sami porušují zákon. Jak je možné, že úřad neví o těžbě materiálu za desítky milionů na svém katastrálním území ? Jak je možné, že úřady dopustí zničení zemědělské půdy, která se tvořila po tisíce, miliony let. Jak je možné, že úřady dopouští nebo dokonce provádí nezodpovědné zásahy ve stávajících zbytcích lužních lesů, lemujících povodí mnoha našich řek.
Každému, kdo trochu přemýšlí, musí být zřejmé, že bez důsledné ochrany krajiny a zemědělské půdy národy nepřežijí. Přírodní procesy a podstata půdy určují dlouhodobou udržitelnost produkce zemědělské půdy. Hranice, které dává příroda, překračuje jen neodpovědný hlupák. Komunistický způsob podnikání na půdě jsou jen jiné formální názvy drancování přírodní podstaty půdy. Magistrát, městský nebo obecní úřad bez zaváhání provede nezákonnou stavbu na pozemku svěřeném do péče jinému subjektu, aniž by byla provedena změna územního plánu, aniž by vydal povolení ke stavbě příslušný stavební úřad. Je přece samozřejmé, že například i k vybudování asfaltové „cyklostezky“ nebo těžbě štěrku na zemědělské půdě patřící soukromému vlastníkovi nebo jinému subjektu, musí dát souhlas obecní nebo městský úřad.
Smutné je, že právě všechny polistopadové vlády a také parlament a senát, dávají požehnání regionálním politikům k tomuto chování, které nemá nic společného se zastupitelskou demokracií a zákonem o obcích. Radní a zastupitelé se k obecnímu majetku chovají tak, jakoby byl v jejich vlastnictví, nerespektují ochranu životního prostředí a ve většině případech převažuje osobní prospěch investorů nebo úředníka. Konkretně z regionu, kde žiji, mám velmi špatné zkušenosti podložené množstvím fotodokumentace.
reklama
Smutné je, že právě všechny polistopadové vlády a také parlament a senát, dávají požehnání regionálním politikům k tomuto chování, které nemá nic společného se zastupitelskou demokracií a zákonem o obcích. Radní a zastupitelé se k obecnímu majetku chovají tak, jakoby byl v jejich vlastnictví, nerespektují ochranu životního prostředí a ve většině případech převažuje osobní prospěch investorů nebo úředníka. Konkretně z regionu, kde žiji, mám velmi špatné zkušenosti podložené množstvím fotodokumentace.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Mávání pistolí není argument. - 5. 10. 2009 - Ivan SommerFafnir se uchyluje pouze k současné neoliberální demagogii o svobodné vůli,že prý ho nikdo nedonutí ke konzumu ani s pistolí u hlavy.Před měsícem jsem byl v malé obci v Pokrkonoší. Malé obchůdky včetně pojízdné prodejny tam zanikly, stejně tak autobusová doprava, pošta a dojíždění lékaře. Bez auta se tam nedá téměř žít. Obyvatelé obvykle vyjedou jednou týdně na velký nákup do supermarketu ve městě. K uchování potravin si museli nakoupit velké mrazáky. Několik zaměstnaných se skládá na benzin a dojíždějí společně do práce jedním autem. Cesta k lékaři a do lékárny znamená pro starší (neřidiči) dohodnout se s někým na převozu autem, většinou při jeho jiné cestě a pak vyčekat odvoz zpět. Nezbytností se stal také mobil, protože jejich nadřízená obec posílá informace prostřednictvím SMS, někteří se léčí mobilem na dálku.Obyvatelům byl vnucen styl života a nákup předmětů, jaké předtím nepotřebovali. Násilí se neprojevuje v podobě fafnirovou pistole, ale projevy nového společenského systému. Z okolních brněnských satelitů se někteří lidé, původně velice nadšení, vracejí zpět do Brna, protože život v je tam obtížnější než si představovali. Opět se bez auta neobejdou, i když sice existuje autobusová doprava, ale za den jednou tam a jednou zpět. Dojít k lékaři nebo nakoupit znamená výpravu na celý den a pro starší důchodce je to značně unavné. Už jich několik na cestě umřelo, aniž k tomu potřebovali fafnirovu pistoli. Nepochybně umřeli zcela dobrovolně, nikdo je k tomu nenutil. Bydlím v oblasti Brna, kde vymizely drobné obchody, místo nich jsou většinou herny. Nakoupit rohlíky znamená dojet do supermarketu a často tam nemají dané zboží jinak než v akci. Mohu si vybrat asi jako Adam, když mu Pán Bůh, přivedl Evu a řekl "Vyber si". Adam si vybral Evu. Existují už vrstvy chudiny, pro které se staly akční ceny nebo výprodej, popřípadě vietnamské stanky, v podstatě prostředkem k přežití. Ukazuje se, že v supermarketech kradou obyčejné potraviny i lidé jako učitelé, úředníci atd. To jen nadobčané fafnirové, krmící se pštrosím masem za 500 Kč/kg nad nimi ohrnují nos. Televize přechází na digitální vysílání a je nutno si dobrovolně povinně koupit příslušný převaděč nebo nový televizor. Kdo nenakoupí, na TV se dívat nebude. Nemyslím, že by fafnir odmítl digitální TV, jistě se připojí k "davu" konzumentů, pistole netřeba. Ekologický přístup je ve skutečnosti nemajetným chudákům vlastní (téma článku), oni se totiž z lidí změnili na živočišný druh přírody, snažící se jen o přežití. Výmluvný je popis o konzumní společnsoti v díle J.Kellera "Až na dno blahobytu." |
