Miroslav Šuta: Dioxiny ve Spolaně - co Pavel Činčera neuvedl a v čem se mýlí

Pavel Činčera mne v reakci na kritický dopis ministru Ambrozkovi obvinil z údajného uvedení “zavádějících” informací (https://ekolist.cz/zprava.shtml?x=146050). Z níže uvedených skutečností však zřetelně vyplývá, že neúplné či nepravdivé týkající se sanace dioxinového zamření ve Spolaně má právě Pavel Činčera: 1) Řídící výbor Globálního environmentálního fondu (GEF) spravovaného Světovou bankou rozhodl o podpoře projektu likvidace nebezpečných odpadů z Chemka Strážské pomocí nespalovací destrukční technologie GPCR sumou 10 milionů dolarů. Celkové náklady na sanaci jsou odhadovány na více než 20 milionů dolarů. Zbývající částka bude financována státem, soukromým kapitálem, programy OSN (UNDP a UNIDO) a nevládními organizacemi.

Je samozřejmě na vládě Slovenska, zda tuto velkorysou nabídku přijme. Podle posledních informací ze Slovenska možnost realizace projektu vázne na ekonomických problémech chemičky ve Strážském. Přitom nadnárodní firma SITA a její vlastník SUEZ vyvíjejí značně aktivity, aby došlo ke změně technologie v jejich prospěch.

Tiskovou zprávu GEF a k tomu náležící dokument mohu zájemcům poskytnout. Byly mnou ostatně autorovi nabízeny v době, kdy svůj článek pro EKOLIST připravoval.

Více tisková zpráva Greenpeace ze 4. 6.2003 (Technologie doporučená OSN a Světovou bankou podle českých úřadů “neexistuje”, FNM i MŽP blufovali o miliardové zakázce na sanaci Spolany“ - http://www.greenpeace.cz/release/03/030604.htm

2) Kromě Činčerou zmiňovaného zařízení v Kwinana (Západní Austrálie), získala technologie GPCR licenci pro destrukci odpadu obsahujícího PCB a dioxiny v Japonsku. Stejná technologie úspěšně likvidovala podobný odpad firmy General Motors v Ontariu v Kanadě, pilotní zařízení bylo povoleno a úspěšně pracovalo také v Bay City (Michigan, USA). GPCR bylo velmi dobře také hodnoceno v rámci US Army Chemical Weapons Demilitarization Program (program americké armády pro destrukci chemických zbraní hromadného ničení). Všechny tyto informace obsahuje nabídka firmy ELI Eco Logic Inc., s kterou měl možnost se seznámit jak ministr Ambrozek, tak Pavel Čnčera. Leží totiž na MŽP a mám k dispozici její kopii.

3) Pavel Činčera patrně pozapomněl uvést, že firma SITA Bohemia nemá žádné zkušenost s technologií BCD. Natož s likvidací více než 30 000 tun údajně znečištěných materiálů ve Spolaně. Takovou zkušenost nemá ani technologie BCD, alespoň je to oficiálně sdělováno jako důvod, proč bylo v Neratovicích vybudováno pilotní zařízení pro pokusnou likvidaci jedné tuny odpadů.

Navíc experti Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR opakovaně zpochybnili, zda je skutečně třeba likvidovat takové množství údajně kontaminovaného materiálu. Podle jejich názoru by bylo levnější a efektivnější dekontaminaci nepodrobovat tisíce tun betonu výrobních hal Spolany, ale selektivně odstraněnou omítku, kterou dioxiny do zdiva dále prakticky neprostupují. Zájem přesvědčit se, zda tito experti měli pravdu neprojevil nikdo (ani ministr Ambrozek), ačkoli by tento postup patrně byl o stovky milionů levnější. Ostatně sama Spolana ho koncem 90. let použila při likvidaci prvního z „dioxinových baráků“.

---

reklama

---