Edvard Sequens: Odhady energetických firem jsou účelově nafouknuté

Každý český spotřebitel elektrické energie zaplatí v ceně za odebranou kilowatthodinu bezmála 17 haléřů na podporu obnovitelných zdrojů energie – z vody, větru, biomasy a také slunce. To je zhruba pětiprocentní podíl na ceně elektřiny pro domácnosti, případně podnikatelský maloodběr, která je v průměru 4,51 Kč na spotřebovanou kilowatthodinu. Cenu takto vloni spočetl a do cenového rozhodnutí promítl Energetický regulační úřad (ERÚ). Celkem by tak spotřebitelé měli zaplatit 6,9 miliardy Kč formou pevné výkupní ceny a zeleného bonusu.

Největší díl koláče: 2,7 miliardy by měl připadnout právě tolik diskutovaným slunečním elektrárnám. Bude to ale stačit? Není rozvoj fotovoltaických elektráren, který je hnaný vpřed propadem podpory i stopkou pro elektrárny na volné půdě od roku 2011 mnohem bouřlivější? Ukazuje se, že situaci ERÚ opět podcenil. Což je poměrně překvapivé, neboť do konce srpna předchozího roku by měl ze zákona ode všech budoucích provozovatelů zdrojů získat informaci o předběžném množství jimi dodávané zelené elektřiny v roce následujícím. Avšak situace na druhou stranu nebude tak horká, jak ji podávají mnohá média. Vzhledem ke stavu k 1. září 2010: 694 MWp instalovaného výkonu, ke znalostem možností trhu s fotovoltaickými komponenty, rozpracovanosti projektů a se zohledněním silné motivace připojit provozovny do sítě do konce roku 2010, odhadujeme počet instalovaného výkonu 1500 MWp na konci roku 2010 jako horní mez. Pracujeme s ní, byť řada odborníků z oboru fotovoltaiky odhaduje realisticky instalovaný výkon na konci roku 2010 ve výši 1200 MWp.

Jestliže ale ERÚ podcenil vývoj u slunečních elektráren, naopak u ostatních obnovitelných zdrojů jej přecenil. Zmiňme zejména větrnou energetiku, jejíž očekávaný rozvoj by měl být rovněž významnou součástí ohlašovaného navýšení ceny elektřiny pro příští rok. Jestliže však předpoklady ERÚ vycházely z téměř 500 MW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách ke konci roku 2010, bude realita méně než poloviční. Kvalifikované odhady České společnosti pro větrnou energetiku ohlašují jen 215 MW a aktuální grafy připojeného výkonu jim dávají za pravdu. Důvodem jsou komplikace při povolovacím řízení blokující projekty větrných elektráren a rovněž svévole s nepřipojováním ze strany distributorů a ČEPS. Poněkud překvapivě ale příliš nepřibývají ani instalace bioplynových stanic.

Sluneční panely o výkonu 1000 MWp v podmínkách České republiky vyrobí průměrně za rok asi 1 TWh (1 milion kWh) elektřiny. Instalovaný výkon na konci roku 2009: 463 MWp ovšem neznamená, že v daném roce bylo vyrobeno 0,463 TWh elektrické energie. Protože jednotlivé provozovny byly připojovány teprve v průběhu roku a většina pak v jeho závěru, je skutečná výroba elektřiny ze slunečních elektráren za rok 2009 pouhých 88 GWh. Podobný stav nastane i v roce 2010, kdy je roční příspěvek slunečních elektráren odhadnut na nanejvýš 0,5 TWh (pro zmíněných 1500 MWp na Silvestra 2010). Pro rok 2011 počítáme v každém případě, že instalovaný výkon může dále narůst až na 1660 MWp, což je strop daný vládou přijatým Národním akčním plánem pro obnovitelné zdroje energie. Nad tuto hodnotu nebudou fotovoltaické instalace podporovány. Pokud budou nové ceny pro rok 2011 stanoveny dle návrhu ERÚ, stavby fotovoltaických elektráren u nás končí jak na poli, tak na střechách. Své projekty patrně dokončí jen ČEZ, kde do ekonomiky vstupuje jeho vlastní kapitál i možnost zisku povolenek na ušetřené emise. Počítáme také se stagnací čisté spotřeby elektřiny na letošní úrovni, tedy 57 TWh. Bude-li spotřeba vyšší, náklady podpory fotovoltaiky na 1 kWh spotřebované elektřiny se logicky sníží.

Pokud tedy výše zmíněné předpoklady dosadíme do výpočtu (článek jej neumožňuje dopodrobna popisovat, ale zohledňuje různou meziroční úroveň cen) vychází nám, že na jednu spotřebovanou kilowatthodinu zaplatí spotřebitel majitelům slunečních elektráren v příštím roce 26 haléřů, pro všechny obnovitelné zdroje pak nanejvýš 41 haléřů. Vzhledem k tomu, že v konečné ceně elektřiny v roce 2010 se již podpora obnovitelných zdrojů promítá ve výši 0,17 Kč/kWh, nelze hovořit o meziročním růstu ceny o desítky procent kvůli podpoře obnovitelných zdrojů energie, ale u domácností a malých podnikatelů je to o cca 5 %.

V ceně elektřiny se ale může projevit také tzv. korekční faktor. Ten zohledňuje chybu ERÚ při odhadu konkrétních nákladů na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny na daný rok, fakticky jde o doplatek distributorům a ČEPS, kteří povinně vykupují zelenou elektřiny formou vyššího podílu v ceně elektřiny v roce následujícím. ČEZ a E.ON odhadují toto saldo za rok 2010 na 7 mld Kč ovšem při předpokladu instalovaného výkonu ve slunečních (2495 MWp) a větrných elektrárnách (458 MW) v celkové výši 3000 MW na konci roku! Z těchto vysokých čísel se pak odvíjí i analýza poskytnutá českým médiím a politikům o 15 až 30 % zdražení elektřiny pro českého zákazníka v roce 2011. Odhady instalovaných výkonů a následných dopadů do cen jsou tedy ze strany ČEZ a dalších energetických firem účelově výrazně nafouknuté oproti skutečnosti.

Na lži ČEZu ukázal i podklad Ministerstva průmyslu a obchodu připravený pro jednání vlády dne 23. září. Počítá při variantě nárůstu výkonu slunečních elektráren na 1400 MWp (optimistická varianta) případně 1600 MWp (realistická) s dopadem podílu na podporu všech obnovitelných zdrojů do ceny elektřiny ve výši 41 až 48,5 haléřů na jednu kilowatthodinu.

Otázkou je, k čemu mají takto nadhodnocené odhady dopadů ve skutečnosti sloužit. Cena silové elektřiny na evropském i pražském trhu prakticky stagnuje, ale ČEZ potřebuje navýšit své zisky pro plánované investice. Podobně již zvýšení svého podílu na ceně elektřiny nárokuje ČEPS z důvodu nutné rekonstrukce přenosových síti a stavbě nových vedení pro elektřinu z plánovaných velkých zdrojů. Hrozí tedy, že jako již mnohokrát v minulosti, bude zdražení elektřiny neoprávněně svedeno jen na podporu obnovitelných zdrojů.

Řešit reálný problém s neúměrně vysokými cenami podpory za fotovoltaickou elektřinu lze i bez hysterie. Jedním z opatření by mohla být i speciální daň pro elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010, která by jejich podporu uvedla do souladu se zákonem garantovanou 15-letou návratností investic. Stát jako většinový vlastník ČEZu také může odložit spuštění jím plánovaných obřích elektráren až na leden 2011 kdy budou platit nízké výkupní ceny. Ale povídání o možných nástrojích by bylo téma již na samostatný článek.