Michal Štingl: Ekoaudit podporuje devastaci Chráněné krajinné oblasti a pan Sommer lže

V minulém čísle Ekolistu se objevila obhajoba zástupce firmy Ekoaudit pana Sommera své vlastní dokumentace EIA na Velkolom Čertovy schody. Tento pán zde zuřivě hájil záměr těžaře navýšit těžbu v CHKO Český kras. V té době ještě nevěděl, že Agentura ochrany přírody a krajiny navrhne dokumentaci Ekoauditu přepracovat jako nedostatečnou a vyjádří nesouhlas s navýšením těžby. Podle našeho práva je zpracovatel dokumentace vlivů na životní prostředí placen investorem, z čehož pochopitelně vznikají určité vazby. Úporná snaha s níž hájí Ekoaudit v dokumentaci či ústy pana Sommera značné navýšení těžby uvnitř Chráněné krajinné oblasti Český kras, je však skutečně pozoruhodná. Vyslovenou lží je výčet různých institucí, které daly k dokumentaci EIA údajně "souhlasné stanovisko".

Uvedené subjekty totiž daly jen méně kritické připomínky, než třeba odborníci z Univerzity Karlovy nebo Agentury ochrany přírody (viz www.ceskykras.cz/eia), přinejlepším neměly námitek. Těžko posoudit, zda to považovaly v danou chvíli za strategicky vhodnější, nebo k danému problému prostě neměly co říct. Faktem zůstává, že odborníci, občané a obecní samospráva, se k materiálu vyjádřily velmi kriticky až odmítavě.

Plánované navýšení těžby je zhruba o dvě třetiny oproti současnému stavu. Díky rozdělení lomu do dvou částí a tím dvěma různým povolením k těžbě, může však být navýšení i několikanásobně vyšší. Zde je potřeba říci, že koněpruské ložisko je unikát a zdejší vápence patří k nejlepším a nejvzácnějším na světě. Paradoxně však jsou a podle záměru těžaře i budou využívány pro účely nehospodárné (zejména stavebnictví a odsíření elektráren), tedy tam kde by bylo možné použít vápence o nižší kvalitě a z méně přírodovědně cenné lokality. Korálový tes, který zde jako zázrakem vznikal před čtyřmi sty miliony let a který již nikdo a nic nemůže vrátit, je podle pana Sommra třeba vytěžit co nejrychleji. V civilizovaných zemích západní Evropy se takto kvalitní vápence zpravidla využívají ve velmi malých objemech pro farmaceutický, sklářský či chemický průmysl.

Pan Sommer tvrdí, že dotěžením jedné z částí velkolomu dojde ke zmenšení roztěženého lomu. Ano, samozřejmě, ale kde bere pan Sommer jistotu, že potom nedojde k roztěžení lomu na východní části? Pochopitelně dojde, protože firmy které s vápencem obchodují již budou mít zajištěné kontrakty a zčista jasna nesníží objem těžby jen proto, že jedna část ložiska je již pryč.

Sliby se slibují, blázni se radují. Až bude dotěžena západní část velkolomu, bude těžba normálně pokračovat ve východní části o stejném, možná větším objemu. Půjde o klasický případ lomu putujícího krajinou po svém dobývacím prostoru. V tomto případě je dobývací prostor dlouhý čtyři kilometry a zhruba polovina se nachází ve velmi cenných II. zónách chráněné oblasti. O odpis zásob ve druhých zónách usilují všechny okolní obce i ministerstvo životního prostředí, těžař se ovšem za pomoci skulin v horním zákoně zmenšení dobývacího prostoru vyhýbá.

---

reklama

---