Mgr. Jaromír Vegr: Elektromobily? Proč ne? A proč ano?

Povědomí o elektromobilech je pokřivené neinformovaností, nulovou podporou ze strany státních institucí a sdělováním zastaralých informací lidmi, kteří by měli mít relevantní vědomosti, nemají však snahu se vzdělávat, informovat i přijmout podanou ruku.

Emise elektromobilů nejsou místní, mnohdy žádné. Nabíjet lze i z vodních, fotovoltaických či větrných elektráren. Pokud se využívá energie od ČEZu, jsou i v tomto případě emise pod úrovní Toyoty Prius (nejznámější a hodně propagované vozidlo s hybridním pohonem a s velmi nízkou spotřebou). Zplodiny by mohly být ještě podstatně menší, kdyby se výpočty úředníků nezatěžovala emisemi pouze vyrobená elektřina, ale i vyrobené teplo, o které není takový zájem.

Biopaliva lze používat, ale jsou nevhodná ve vozidlech vzhledem k výše vysvětlené malé účinnosti motorů. Topit jimi lze s vyšší účinností. Spalovat zemědělské plodiny jako řepkový olej, obilí přeměněné na líh apod. se zdá jako nevhodné řešení v době, kdy polovina obyvatel planety trpí hladem. Řepka se také musí zasít, ošetřovat, hnojit, sklízet, podobně jako ropa se musí vytěžit, rafinovat, skladovat, dopravovat a prodávat. Během poslední doby jsou jisté zprávy, že Evropská unie přehodnocuje používání biopaliv v dopravě, naši politici to však ještě nezaregistrovali.

Chemické zdroje energie byly dlouho překážkou v dalším rozvoji elektromobilů, i přesto, že jejich akční radius zcela vyhovoval. Díky nasazení paliv ropného původu si lidé zvykli na obrovský a v praxi jen málokdy využitelný akční radius (z výzkumů je zřejmé, že naprostá většina jízd obnáší radius do 100 km denně). Lidé si rádi koupí velkoprostorový vůz, protože"co kdyby se někdy stěhovali" (viz reklama na Fabii) a jezdí pak každý den do práce 20 km sami a vozí s sebou až 2 tuny železa. Menší počet delších jízd v roce lze vykonat jiným vozidlem (k babičce vlakem, na dovolenou letadlem nebo také pěšky či na kole).

Během posledního desetiletí, a to pouze díky telekomunikační technice, se vlastnosti akumulátorů dostaly na takovou úroveň, že elektromobily osazené akumulátory z notebooku (Tesla roadster) dosahují parametrů lepších než nejlepší sportovní vozy (Ferrari, Porsche) a dojezd je až 500 km na jedno nabití. Kdo má však zájem na vývoji a provozování takovýchto jednoduchých, bezúdržbových a ekonomických vozidel? Sobecké a finanční zájmy mocných kruhů, které právě díky drancování přírodního bohatství přišly k obrovským finančním prostředkům, potlačují větší rozšíření elektromobilů. Provozování složitých automobilů s komplikovanými a drahými spalovacími motory je další část velkého byznysu. Spalovací motor se skládá ze stovek precizních součástek, které se musí obměňovat podobně jako výfuky, katalyzátory,olej, filtry a brzdová soustava. Elektromotor má jen několik součástek s prakticky neomezenou životností a ostatní, výše jmenovaná zařízení nepotřebuje vůbec nebo je potřebuje mnohem méně (např. brzdové destičky díky brzdění rekuperací). Údržba takovéhoto vozidla je pak opravdu velice jednoduchá a zvládne ji každý zručný člověk sám.

Elektromobil pro své vlastnosti, jako jsou okamžitá schopnost poskytovat plný výkon, neuvěřitelná akcelerace, možnost rekuperace (nabíjení akumulátorů při brzdění), žádné místní emise, plní ideální požadavky na městský a příměstský provoz. Na větší vzdálenosti jsou zde vlaky, jejichž účinnost je vynikající už vzhledem k nízkému valivému odporu a pohonu již zmíněnou elektřinou. Elektrická síť u nás je velice silná a 100 000 elektromobilů ji zatíží pouze 1%. Zatížení však není to správné slovo, protože elektromobily dokonce stabilizují síť a nabíjejí se v době, kdy je elektřiny přebytek. Teoreticky mohou i dodávat elektřinu do sítě v případě nedostatku při vhodné symbióze s výrobcem elektřiny (zkouší se v USA).

Před 100 lety jezdilo více elektromobilů než dnes. Dnes však nejde o otázku, kdy dosáhne cena ropy 1000 Euro za litr, ale dokdy si budeme moci koupit benzín vůbec. Jistě si armáda uvědomí, že bez ropy se válčit nedá a pouze válka rozděluje ta správná teritoria, určuje kdo má moc a právo, kde se vystřílí staré zbraně a kdy se vyzkoušejí nové.

Jako potomci Křižíka a dalších českých hlav máme předpoklady změnit současnou situaci v pohledu na elektromobily. Není nemožné vyvinout malé, lehké a optimalizované vozidlo , které by uspokojilo potřebu nutné individuální dopravy a začlenit je do běžného života. Je rozumné vyvážet tu nejušlechtilejší energii, kterou lze téměř bezezbytku využít a dovážet ropu, za kterou zaplatíme sousedním zemím i transport přes jejich území a následně jí tu využijeme pouze pětinu? Je rozumné jezdit po našich městech s dvěma tunami oceli obsazenými jednou osobou se studeným motorem, kdy ještě nefunguje katalyzátor, s motorem v nevhodných režimech, kdy jejich účinnost je pouze zlomek účinnosti na silnici a dálnici? Je však třeba všestranné podpory všech složek, které by této podpory měly být schopné. Některé z nich to mají přímo ve stanovách, bohužel podporují, vzhledem k tlaku lobistických skupin, zcela jiné druhy pohonů.

Lze jistě spočítat, kolik energie by se ušetřilo i jaké další pozitivní přínosy by mělo nasazení elektromobilů v globálním či národním měřítku (na zajištění el. energie z fotovoltaických systémů na provoz půl milionu elektromobilů, které denně najezdí 100 km, je potřeba plocha 13 km2. Nemusí to však být plocha někde v Mostecké pánvi, ale přímo v místě spotřeby - na střechách našich domů.

Věřím, že brzy zvítězí zdravý rozum, podaří se změnit zakořeněné názory lidí a že sami lidé přehodnotí své skutečné potřeby a začnou brát ohled na všechny obyvatele naší planety. Již dnes existují elektromobily, které ve všech parametrech překonávají největší legendy mezi sportovními vozy, jen o tom ví málokdo a chybí podpora, osvěta a chuť ze strany těch, kteří by to měli podporovat.