A. Mach: Globalizaci ne - do Evropy ano?
Strana zelených se vyslovila zásadním způsobem proti GLOBALIZACI. Co to je a co znamená toto módní slovo pro obyčejného občana České republiky? Co znamená globalizace pro přírodu, ekonomiku i celou zeměkouli? Jsme pro globalizaci, jsme-li také pro vstup do Evropské unie?
V dobách ranného kapitalizmu rozbíjeli dělníci stroje, které jim braly práci. Lidskou práci ale nahrazují stále rozvinutější a stále sofistikovanější technologie a stroje. Proto se s určitými výkyvy postupně a obecně ve světovém měřítku zvyšuje i nezaměstnanost. Zatímco je nyní v Evropě asi 20 mil. nezaměstnaných, počítá se v r. 2020 s až 33% práceschopného obyvatelstva jako nezaměstnanými. Agresivní velkokapitál produkuje na jedné straně stále vyšší a vyšší zisky, vyšší a vyšší koncentraci výroby se stále menším a menším podílem lidské práce. Na straně druhé zvyšuje sociální rozdíly, zvyšuje počet nezaměstnaných, přesouvá výrobu tam, kde je možné snadněji a více vykořisťovat pracovní síly. Vyrábí tak, aby i malé opotřebení výrobků působilo na další odbyt s obrovským množstvím odpadů a spotřeby surovin a energie. Však proto také velkokapitál, který vlastní uhelné doly, ropné vrty, rafinerie, automobilový průmysl i těžbu surovin, spolu s energetickými a rozvodnými firmami ovládá celé vlády i parlamenty a nepřipustí snížení spotřeby.
Aniž si to zatím voliči uvědomují, jsou jejich jedinou nadějí menší politické strany, které vznikly z potřeby nápravy současného stavu. Právě proto jsou ale tyto strany skandalizovány a a odděleny od finančních prostředků a sdělovacích prostředků - tedy od voličů. To je i případ Strany zelených v ČR a jak bylo možné shlédnout v televizi, jsou proti ní nasazeny i takové "ekologické" veličiny jakou je např. pan Patočka. Možná však, že byl jen zneužit.
Výše uvedené negativní jevy jsou také předmětem snahy "zelených" stran v Evropě zavést ekologicko-sociální reformy. Ty, aniž by měly negativní vliv na průměrnou životní úroveň obyvatelstva, působí pozitivně na zvýšení zaměstnanosti snížením vedlejších nákladů na práci a snižují spotřebu energie a surovin tzv. ekologickou (či jinou) daní. Ten, kdo šetří energiemi, získá. Ti, kteří jsou bezohlední a mají na to, budou platit.
A jak je tomu v Evropě? Silná, výše jmenovaná lobby nepřipustí ani v Evropě snížení spotřeby a se vstupem do Evropské Unie bude docíleno další likvidace našich bývalých opor průmyslu a ekonomiky (viz Poldi, hutě, Škoda, ČKD atd.). Některé budou možná zahrnuty do evropských společností, ale častěji půjde o jejich likvidaci, neboť jde především o další odbytiště výrobků velkých zahraničních firem. I lesknoucí se oči neukojených českých spotřebitelů v hypermaketech, autosalonech a velkých obchodních řetězcích jdou globalizaci vstříc a hovoří zcela jasnou řečí.
2. Zdravotní a demokratická rizika v globalizované společnosti
Narůstající bezohledná spotřeba ( odpady jsou také předmětem velkých zisků) má samozřejmě často za následek prohlubování problémů životního prostředí. Např. díky automobilům jsou stále větší části měst nezpůsobilé pro zdravé početí i zdravý život. Postupná, plíživá kontaminace volné krajiny, potravin, vzduchu a vody chemikáliemi, jedy, těžkými kovy, a dalšími škodlivinami z dopravy, z průmyslu, ze spalování neobnovitelných energií činí i dojíždění automobilem za zdravím stále obtížnější. Ftaláty, dioxiny, PCB látky, antibiotika, konzervační, aromatické, barvící, emulgační látky, rezidua chemických postřiků, umělých hnojiv, geneticky upravené potraviny a další součásti dnešních potravin rovněž nepřejí životu a jen díky zdokonalující se lékařské péči je člověk zatím schopen další reprodukce. Přes některé dílčí úspěchy je trvale poškozována rozmanitost rostlinné a živočišné říše a globalizace zde nese značný díl viny. Statistika je hrozivá. Nadnárodní monopoly na celé zeměkouli drancují přírodní bohatství, suroviny, pralesy, přírodu i moře a systematicky posunují svět k prohlubujícím se globálním klimatickým a tektonickým problémům. Navíc vyhrocují svoji nenasytností sociální problémy, přičemž nejvíce budou postiženy ženy, starší i mladé osoby, dlouhodobě nezaměstnaní. EU např. trvale působí na snižování podpor v nezaměstnanosti. Tak se snížil podíl zaměstnavatelů na celkových sociálních fondech v posledních 5-ti letech ze 43% na 39,5%, zatímco pracující se podílejí nyní 23,5% namísto dřívějších 22,5%. Od r.1993, kdy vešla v platnost tzv. Bílá kniha EU začaly členské státy zpřísňovat podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti.
A jak je to s demokracií v EU a účastí širokých vrstev obyvatelstva na správu věcí veřejných? Na nejvyšším stupni řízení EU stojí Evropská komise složená z 20komisařů, dnes řízená bývalým italským premiérem Romanem Prodi s platem cca 350.000 až 500.000 Kč měsíčně (penze činí cca 60% po dobu 6-ti let), Druhou úroveň řízení Komise tvoří kabinety, podřízené členům Komise. Třetí úrovní řízení je 24 generálních ředitelství. Celkově 15.000 zaměstanců.
EU má rovněž svoji Radu ministrů (Rada Evropy), která má výkonné pravomoci, vydává směrnice, nařízení, stanovuje daně. Někdy musí rozhodnout jednomyslně, jindy stačí prostá většina. Ministři z jednotlivých zemí jsou jmenováni, nikoli voleni a pro velké zaneprázdnění jsou často zastupováni Výborem stálých zástupců u EU. Rozhodnutí Výboru je přijato z 90% případů dříve, než se s nimi skuteční ministři vůbec seznámí. Dvakrát za rok se setkávají v Evropské Radě šéfové jednotlivých vlád společně s ministry zahraničních věcí a předsedou Komise Rady Evropy.
Evropský parlament je ´jediný volený orgán, který však nemá pravomoci. Rozhoduje pouze, společně s Radou ministrů o úpravách návrhů, které předkládá Komise, schvaluje rozpočet, dává souhlas s přijetím nových členů a může odvolat Komisi jako celek. Evropských poslanců je 626, zasedají vždy týden v měsíci podle politické, nikoli národní příslušnosti. Vzhledem k nedůstojné roli tohoto shromáždění se voleb do Evropského parlamentu účastní stále méně voličů.
Ke jmenovaným institucím ještě patří Evropský soudní dvůr, Evropská centrální banka, Evropský účetní dvůr, a poradní orgány. Celkem je tu zaměstnáno více než 25.000 lidí. Pozitivně je asi možné hodnotit přizpůsobování jednoznačně horších českých právních norem legislativě EU. Snad přinese méně tunelování, méně korupce, přísnější normy. S ohledem na nízkou cenu pracovních sil je také pravděpodobné, že zpočátku bude do ČR expandovat kapitál, tedy že sem budou přesunuty především ekologicky sporné, energeticky a pracovně náročné technologie (viz např. NEMAK v Plzni).
3. Evropská Unie a životní prostředí
Evropská Unie vznikla z několika evropských institucí v r.1979. Důvodem byly především ekonomické a finanční zájmy velkých společností a vytvoření silného konkurenčního prostředí v Evropě jako reakci na expanzi USA.
Výkonná moc, kterou drží především Komise Evropské Unie a Rada Evropy však je v praxi zásadně ovlivňována zájmy kapitálově nejsilnějších uskupení. Jmenujme alespoň některé: UNICE - Unie podnikatelů evropských zemí, UEAPME - Evropská Unie malých a středních podniků, AMUE - Asociace pro monetární unii Evropy, TABD - Transatlantický obchodní dialog, EuropaBio - biotechnologická lobby, a další. Ještě silnější a doslova rozhodující je ERT - Evropský kulatý stůl, sdružující zástupce světových firem - Total, Danone, Fiat, ÖMV, Philips, Siemens, Renault, Asea Brown Boveri, Nokia, apod.. A odtud je řízena rozhodující část pohybu financí, rozhodující investice, i personální obsazení rozhodujících postů EU. Proto je kladen také hlavní důraz na volnost pohybu zboží a odstranění regionálních a zemských bariér k ochraně místní zaměstnanosti, zásobování, i zemědělské výroby. Proto budou nosným programem evropských vlád společné investice do rozšíření transevropských dálnic a vysokorychlostních železnic. Bez ohledu na skutečné potřeby zemí a obyvatelstva a bez ohledu na potřebu důležitých regionálních staveb. Skutečný byznys se chová bezohledně k surovinovým zdrojům, bezbranné přírodě i snadno vykořisťovatelným pracovním silám. Na tom nezmění nic ani volby do Evropského parlamentu, které se konají každých pět let (naposledy v r.1999). Ten totiž nemá téměř žádná rozhodovací práva. Ve jménu nadnárodního kapitálu a trhu 15-ti zemí a 370 mil. Obyvatel (údaj 1992) proto bude např. realizováno do r.2015 stočtyřicet gigantických investic v transevropské dopravní síti jejichž důsledkem bude nárůst automobilové dopravy o 40% a zvýšení emise skleníkových plynů o 15 až 18%. Enormní spotřebu energie budou mít i vysokorychlostní železnice, které budou přínosem především pro zisky firem Siemens a Asea Brown Boveri. Mnohé představy ekologícky založených Evropanů tak berou za své. Stejně bezohledně se ale chová Evropská Unie k tzv. biotechnologiím, které označil minulý komisař EU Jaques Delors za jednu z nejdůležitějších a nejslibnějších technologií pro udržitelný život v tomto století. Stejným způsobem zastupoval zájmy zisku z tzv. biotechnologií i Jaques Santer. Obrovské riziko, mnohdy ani zatím netušené z genových manipulací odporujících přirozeným procesům v přírodě bude podstoupeno v zájmu enormních zisků nadnárodních monopolů.
Je na každém z nás, jak s informacemi naloží. Člověk se chová na Zemi jako by nebyl přemnožený druh - ale bez ohledu a bez citu pro další generace člověka. Z toho, co jsme zde uvedli vyplývá, že Evropská Une může být přínosem, ale pozor. Pozor na záchranu národní identity, záchranu přírody, surovin a energie, regionálních pravomocí, zaměstnanosti, samostatnosti v zásobování. Pozor na vlastní zkorumpované politiky, kteří mohou naši zemi zaprodat nadnárodním monopolům a dát ji napospas automobilové dopravě, dát ji napospas spotřebě namísto výroby. Jen proto, že oni sami, nebo jejich strana získá. Zkušenosti z našeho i německého zkorumpovaného prostředí varují. Pozor na to, komu dáváte svůj hlas. Pokud se tohle nepodaří, Bůh s Českým národem!
reklama
