Jozef Komoň: Informácie, ktoré nesmieme vedieť!
Geneticky modifikované plodiny (GMO) nepredstavujú žiaden pokrok, ale presný opak. Je to len ďalšia fáza seba-záhuby novo nasadenými umelými prostriedkami. Politické sily a poľnohospodárske sektory v Amerike agresívne bojujú proti testovaniu bezpečnosti a nezávadnosti týchto produktov. V rámci globalizácie a obchodu s GMO ide o miliardy až trilióny (tisíce miliárd) dolárov! V skutočnosti sa deje to isté čo v stredoveku, keď bola pri moci katolícka inkvizícia v Španielsku. Odborníci a kvalifikovaní vedci sú aj dnes ubíjaní a umlčiavaní politickou mocou. Proti GMO bojujú v prvom rade nezávislí odborníci, ktorí nepracujú pre vládu. Už teraz je dokázané, že geneticky modifikované plodiny predstavujú vážnu hrozbu, ale pre bežných ľudí je všetko len v rovine teórií. V správach už odznelo, že Slovensko vlani pestovalo 30 hektárov GMO kukurice a dnes je to už 900 hektárov a idú sa pestovať aj GMO zemiaky. Bolo povedané, že ekológovia sú proti tomu, ale o skutočných rizikách nepadlo ani slovo. Tento prístup televízie považujeme za neprofesionálny, alebo zmanipulovaný.
V sedemdesiatych rokoch gigantická firma Monsanto v Amerike pustila do jedla umelé sladidlo, ktoré bolo nervovým jedom, vyvinutým pre bojové účely ako chemická zbraň. Bolo to sladké, tak to pustili do jedla (pripravujem materiál aj o tomto zločine). Keď prišla zelená revolúcia (umelé hnojivá a pesticídy), ktorá mala pomôcť rozvojovým krajinám s úrodou, nič to nevyriešilo, pretože úroda bola tak lacná, že devastovala ekonomiku. V skutočnosti šlo a ide v prvom rade o nespravodlivé rozdeľovanie úrody a nie o nedostatok jedla. Jednotlivci z chudobných štátov predávajú úrodu, ktorá patrí ich vlastnej krajine do zahraničia za viac peňazí kvôli osobnému zisku a ich vlastné štáty preto trpia hladomorom (mimochodom svet produkuje nadbytok jedla pre každého). Zo zelenej revolúcie profitoval niekto iný a rozvojové krajiny sa miestami dostali do ešte horšej situácie ako predtým. Monsanto sa postaralo o vyvinutie DDT, jedného z najzákernejších prostriedkov, insekticídu proti hmyzu. Vtedy nové, umelé prostriedky neboli otestované a ešte dnes sa nevieme zbaviť následkov, ktoré spôsobili a zostali v potravinovom reťazci. Dnes sa Monsanto stalo hlavným monopolom a vývojárom GMO, ktoré zaplavuje svet. 90% GMO produktov, ktoré nám Amerika predáva sú z Monsanta. Už aj dnes sú krajiny a oblasti, kde sa oslabuje ekonomika v dôsledku pestovania GMO plodín. V Rumunsku sa po mnohých rokoch vydal zákaz na pestovanie GMO, čo znamená že zmena je reálna, ale osobné politicko-obchodné záujmy sú silné a príroda sa z týchto genetických zásahov tak skoro nespamätá. Preto je nutné o tom čo najviac rozprávať a presadzovať ekologické poľnohospodárstvo. Farmári s ekologickými poľami majú vo svete už problémy, pretože ich vzácna úroda sa rýchle ničí kontamináciou GMO peľu, čo znamená, že ju už musia označiť ako GMO. Na Slovensku je GMO povolené ako krmivo pre zvieratá, avšak živočíšne produkty z týchto zvierat označené značkou GMO už nebudú. Navyše ministerstvo pôdohospodárstva SR porušuje slovenské aj európske zákony tým, že tají pred verejnosťou kde sa pestuje GMO kukurica. Tvrdí, že je to obchodné tajomstvo, tým pádom nikto nevie kto je ohrozený zdravotne aj finančne. My sa nepotrebujeme stať pokusnými králikmi nejakej americkej firmy, keď máme aj tak prebytok svojej vlastnej geneticky zdravej a chutnejšej úrody v SR. V Amerike je už 65% poľnohospodárstva geneticky narušeného a ročné výdavky na zdravie u Američanov exponenciálne stúpajú.
Ak chceme zmeniť sami seba, najprv si musíme plne uvedomiť vlastné nedostatky. Ak chceme zmeniť to čo sa deje mimo nás, najprv musíme vedieť čo sa vlastne okolo nás deje. Ak si však budeme stále myslieť, že my s tým nič nemôžeme spraviť a že aj naša nepatrná pomoc je tak malá ako sme malí my sami, tak si stále neuvedomujeme vlastné nedostatky. Mahátma Gándhi povedal „be the change you want to see“ – „buď zmenou, ktorú chceš vidieť“. On si nemyslel že je malý, bojoval za mier a aj priniesol tomuto svetu kúsok mieru a posolstva.
Preto by sme mali aspoň hovoriť o spomenutom probléme čo najviac. Sami vieme, že o našich najvážnejších problémoch sa nám rozpráva najťažšie a nikto v okolí ani netuší, že by sme mohli mať aj nejaký problém. Mám pocit, že podobne je to aj s našou najdrahšou matkou živiteľkou, ktorú voláme Zem.
reklama
Online diskuse
O cislech a lidech 2 - 16. 11. 2007 - renéZačnu od zadu: teplárna není modelová, ale skutečná. Pochybuji, že by nějaký kyslík zbýval, zrovna nedávno jsem zaslechl, jak se lidé bavili o tom, že nový pracovník nebyl schopen nahodit kotel, protože mu nikdo neřekl, že přívod vzduchu musí být nad nějakým, poměrně vysokým , limitem. Číslo nebudu uvádět, protože si ho přesně nepamatuji, tehdy jsem tomu nepřikládal důležitost. Pokud Vás to zajímá, pokusím se to zjistit. Co se týká spalin z motorů, nejprve jsem se zabýval automobilovými motory. Co se týká emisí, je to celá škála škodlivin, (podrobnějí informace získáte na eu-portal.net, kde jsou učební texty). Z nich vyplývá, že množství škodlivin kolísá podle rychlosti a zatížení motoru, nejmenší jsou při nejvyšším převodovén stupni a asi 70 km rychlosti. Protože palivo obsahuje i jiné příměsi,neprodukuje jen CO2. Přišlo mi poměrně logické, než počítat různé škodliviny, spočítat množství vzduchu, který motor nasává. Výsledek byl překvapující: motor s obsahem 1 l při 3000 otáčkách za minutu,(obsah u 4 taktu dělit 2) což odpovídá asi 100 km / hod. spotřebuje za hodinu 99 m3 vzduchu. Je to optimální výpočet, letmých 100 km projeté konstantní rychostí (spotřeba ve skutečném provozu bude mnohem vyšší). Pokud uvážíte, že na tuto vzdálenost spotřebujete nějakých 6 litrů paliva, rozhodující je spotřeba vzduchu, tedy kyslíku, zatímco spotřeba fosilního paliva je zanedbatelná. Kyslík je naprosto rozhodujícím prvkem hoření. Mohl bych i připomenou i poměrně vzdálenou havárii Apolla, jehož kabina byla naplněna čistým kyslíkem, což se stalo osudným i 3 kosmonautům. Pokud je kyslíku dostatek, shoří naprosto vše, zatímco jeho nedostatek hoření brání. Z tohoto důvodu pochybuji, že by za leteckým motorem ještě nějaký kyslík zbyl, ale podrobněji jsem se emisemi nezabýval. Nevím, zda by se někde dalo složení emisí za motorem zjistit, také by mě to zajímalo, ale zdá se, že tyto informace, tedy i spotřebě vzduchu se těžko hledají. Možná by se v úvahu měla vzít také výška, protože dusík je lehčí než kyslík. Jak vidíte, problematika je docela široká. |