Jan Zeman: Ochrana kůrovce v NPŠ podle zákona?

Bojovníci za neregulace kůrovce v Národním parku Šumava argumentují velmi často nesolidně. K jejich základním nepravdám patří, že zásahy proti kůrovci v Národním parku Šumava a zejména v jeho první zóně jsou nezákonné. Co tomu říká zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění?

Zákon č. 114/2011 Sb. o ochraně přírody a krajiny uvádí mimo jiné, že na celém území ČR, tj. včetně území národních parků, je:
v § 2, odst. 2, písm. a ochrana a vytváření územního systému ekologické stability krajiny,
v § 2, odst. 2, písm. f ovlivňování vodního hospodaření v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků a ploch a mokřadů,
v § 4, odst. 2 ochrana významných krajinných prvků (jsou jím mimo jiné lesy),
v § 12 ochrana krajinného rázu.

Pokud dojde k vážnému poškození nebo dokonce zničení lesů, jedno z jakých důvodů, dochází k vážnému porušení výše uvedených odstavců zákona č. 1114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Toto základní zjištění platí pro celé území ČR.

Podle § 15, odst. 2 Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením.

Podle § 2, odst. 1 nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava, “posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí.“

§ 9 citovaného nařízení vlády č. 163/1991 Sb. – péče o les, zní následovně:
„(1) Cílem všech opatření v lesním hospodářství národního parku je dosažení přirozené skladby porostů zcela odpovídající danému stanovišti.
(2) Lesy na území národního parku se vyhlásí za lesy zvláštního určení, 5) pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné. V lesích národního parku se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu zpracovaného v souladu s posláním národního parku (§ 2).
(3) V lesních hospodářských plánech na území 1. zóny se uplatňují jen pěstební a těžební zásahy dohodnuté s orgánem státní ochrany přírody, které zajišťují udržení nebo obnovu samořídících schopností lesního ekosystému, při omezeném využití technických prostředků. Je zakázáno používat pesticidy, průmyslová hnojiva a skladovat chemické přípravky jakéhokoliv druhu s výjimkou mimořádných okolností nepředvídaných škod, kdy je nutno učinit potřebná opatření, 6) a to po předchozím souhlasu orgánu státní ochrany přírody.
(4) V lesích na území 2. a 3. zóny se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu; v zájmu ochrany genofondu se podle potřeby může prodloužit doba obmýtí a délka obnovní doby. Při obnově porostů je nutno zajistit a využívat především přirozenou skladbu dřevin a přirozenou obnovu lesa. Připouští se použití běžné těžební technologie s vyloučením těžkých těžebních strojů.“

Z výše uvedených ani jiných pasáží zákona o ochraně přírody a krajiny a nařízení vlády, kterým se zřizuje Národní park Šumava, nijak nevyplývá bezzásahový režim na území národních parků ani jejich prvních zón. Zda v případě havarijní situace je třeba jednat tak či onak nebo nejednat vůbec, musí dle zákona o ochraně přírody a krajiny posoudit a rozhodnout správa příslušného národního parku, u složitějších případů ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR.

Výše uvedeného jde v případě nepůvodních smrkových stejnověkých monokultur na území Národního parku Šumava dosáhnout nejlépe regulací kůrovce, nikoliv politikou neregulace kůrovce. Neregulace kůrovce vede k likvidaci lesů Národního parku Šumava a k celkové degradaci tamního přírodního prostředí. Navíc s rizikem, že se ani ve vzdálené budoucnosti tam lesy nepodaří obnovit.

Jsou to blokádisté, kteří hrubě porušují zákon o ochraně přírody a krajiny, vzali právo do svých rukou a podle staré osvědčené zásady, kdy zloděj křičí chyťte zloděje, z toho viní správu Národního parku Šumava.

---

reklama

---