Jaromír Vegr a Václav Procházka: Ukázka jedné z drsnějších kampaní proti elektromobilům

„10 důvodů, proč Češi ohrnují nos nad elektromobily“ – Jan Čech, 2.5. 2012, publikováno na tn.cz

Každá automobilka se snaží nabídnout hybridy nebo ještě lépe elektromobily. Chtějí vypadat „zeleně“. My však říkáme – v současné podobě a za současných podmínek vaše elektromobily NECHCEME.

Také vás už dlouho štve, jaká optimistická kampaň se kolem elektromobilů rozbujela? Média se usmívají na automobilky, které hovoří o tom, jak ekologicky a s nulovými emisemi elektromobily jezdí. Jak strašně jsou čisté, výhodné, dokonalé. Jenže je tu také názor je opačný. Tady máte naše důvody, proč prostě elektromobily nemusíme.

10 důvodů proč máme rádi elektromobily. Pohled těch, kteří elektromobilem již jezdí.

Také jste nervózní z toho, kdy bude možnost u nás oficiálně koupit nový elektromobil? Zatím tato možnost není a jsou k mání pouze ojetá starší vozidla.

Přesto jezdíme elektricky přes 30 let a proč je CHCEME, čtěte zde.

1) Většina lidí nemá možnost si elektromobil nabít. Dokážete si představit, že vytáhnete prodlužovačku z okna v sedmém patře paneláku, abyste za rohem mohli nabít svoje auto? My ne. Většina parkovišť a parkovacích míst v republice žádná nabíjecí místa nemá a nikdy mít nebude. Představa, že si bude majitel jezdit do obchoďáku, kam vlastně ani nechtěl jet, nabít auto a čekat čtyři hodiny, než se mu nabije, je zcela zcestná.

Většina lidí má možnost si elektromobil nabít. Dokážete si představit, jak do sedmého patra paneláku vede potrubí, na jehož konci je kohoutek, ze kterého teče benzín? My ne. Většina parkovišť v naší republice také nemá žádné čerpací stanice a asi nikdy mít nebude. Je ale možné a nanejvýš pravděpodobné, že na nich budou k dispozici zásuvky na nabíjení. Nabít lze v případě potřeby z běžné třífazové zásuvky již dnes na 100 km za hodinu.

2) Elektromobil NENÍ bezemisní! Tu elektřinu musí stejně někdo někde vyrobit. Elektromobil je LOKÁLNĚ bezemisní. Takže až se v Praze budou řidiči elektromobilů usmívat, jak strašně jezdí ekologicky, měl by jim někdo z Chomutovska dát pořádnou facku, protože tamní elektrárny prostě tu elektriku vyrobit musí a jim to o to víc čadí do oken.

Elektromobil může být zcela bezemisní! Na venkově není problém elektřinu vyrobit na vlastní střeše tak, jak to děláme my. V zácpě v Legerově všem klape a čoudí motor, který zbytečně běží naprázdno, nám nikoli.

Elektromobily navíc zčásti využívají energii jadernou, která má ve srovnání s jakýmkoliv spalováním fosilních paliv zcela nepatrné ekologické dopady (ani extrémní zemětřesení v Japonsku minulý rok na tom mnoho nezměnilo, kromě havárie staré a již v době svého vzniku problematické elektrárny Fukušima došlo mj. k požáru ropné rafinérie – 200 obětí na místě a obrovské množství karcinogenů uniklých do ovzduší). I když se může stát, že přijde někdo afektovaný třeba z Chomutova a bude chtít rozdávat facky, protože „jaderné elektrárny nám tady berou práci“. ČR vyváží zhruba 20 % vyrobené elektřiny, zatímco ropa tvoří bezkonkurenčně největší položku dovozu. Není tedy nijak přehnané konstatování, že vyvážíme elektřinu, abychom dovezli ropu, a tak si vlastně zbytečně ničíme životní prostředí dvakrát. Tak komu by vlastně ten naštvaný Chomutovák měl dát facku?

3) Na předchozí bod navazuje studie Německého institutu pro aplikovanou technologii Öko Institut e.V., která říká, že elektromobily nejsou z pohledu CO2 ekologické. Jsou maximálně neutrální.

Vezměte si příklad: uhelná elektrárna vyprodukuje 1000 g/kWh CO2, elektrárna na plyn 377 g/kWh, jaderná 27 g/kWh a větrná 24 g/kWh. Odhaduje se, že i v roce 2030 bude 75 % výroby elektřiny produkováno z uhlí, obnovitelné zdroje by se v úhrnu mohly dostat na 20 %. Tou dobou by po Německu mohlo jezdit 6 milionů elektromobilů, tedy zhruba 14 % celého vozového parku. Podle propočtů ale tato auta vytvoří jen 8 % kilometrového výkonu – elektromobil totiž ročně ujede o 40 % menší vzdálenost. I tento malý podíl elektromobilů znamená navýšení spotřeby elektřiny o 11 TWh (11 miliard kWh).

Nahradíme-li 4 000 000 osobních automobilů elektromobily, vyprodukujeme při energetickém mixu ČEZu pouze 2 000 000 tun CO2 namísto současných 10 000 000 tun CO2. Ve skutečnosti to bude podstatně méně, protože podle metodiky výpočtu je zatížena CO2 pouze vyrobená elektřina, nikoli však vyrobené teplo. Spotřebovaná elektřina přitom bude činit pouze 6 % současné naší roční výroby elektrické energie.

V žádném případě toto množství neohrozí naši spotřebu, není potřeba stavět další elektrárny a navíc to umožní podstatně zvýšit stabilitu sítě. Čísla, že i v roce 2030 bude 75 % elektrické energie v ČR z uhelných elektráren, jsou vrcholně podezřelá - reálná jsou za předpokladu, že se postaví další uhelné elektrárny a žádné jiné významné zdroje.

Kvůli předpokládanému energetickému mixu se v roce 2030 v souvislosti s dobíjením elektromobilů vypustí do ovzduší 5,2 milionu tun CO2. To představuje 6 % emisí v automobilové dopravě (srov. 14 % vozového parku bude jezdit na elektřinu a elektromobily ujedou 8 % všech kilometrů). U automobilů s konvenčními motory ale studie předpokládá v daném období snížení emisí CO2 o 25 %. Přínos elektromobilů by v takovém případě byl nulový.

Snížení měrných emisí automobilů se spalovacími motory o 25 % do roku 2030 je nereálné, pokud nedojde k zásadnímu snížení spotřeby omezením velikosti a výkonu.

Ještě si myslíte, že přínos elektromobilů by byl nulový?

4) Jak se vyrábí akumulátory? Tak především si musíme uvědomit, že záporná elektroda každého akumulátoru typu Ni-Mh je složená z niklu, kobaltu, manganu, hliníku a vzácných kovů - lanthanu, ceru, neodymu, praseodymu. Jejich těžba, čištění a zpracování patří k těm nejnáročnějším. Už dnes se bouří ekologové v Japonsku, kde se většina akumulátorů pro hybridy a elektromobily vyrábí, že jejich výroba zcela zničí ekologii Japonska. A to nemluvíme o kladné elektrodě a elektrolytu.

Jak se dnes vyrábějí akumulátory pro elektromobily doopravdy? Záporná elektroda je tvořena měděnou folií, kladná hliníkovou. Tyto materiály lze bezproblémově plně recyklovat. Tyto fólie jsou pokryty tenkou vrstvou uhlíku a solemi lithia, což jsou levné, naprosto neškodné a dostupné suroviny.

Elektrolyt tvoří estery. Až bude výroba těchto akumulátorů masová, budou velmi levné.

Formulace „...zničí ekologii Japonska“ působí dojmem, že pan Čech o „ekologii“ (možná myslel spíše životní prostředí) neví vůbec nic.

5) Řeči od odjezdu jsou vždy jen teoretické. Pokud se vám nelíbí, že tabulkové hodnoty spotřeby vašeho auta se liší od reálných, tak radši ani neuvažujte o elektromobilu. Hodnota například 120 km dojezdu na plné nabití je v případě ustálené jízdy, bez zapnuté ventilace, rádia a s ideální teplotou. Stačí zapnout větrání, několikrát zastavit a rozjíždět se a hned klesá dojezd na 70 km. Zapnout klimatizaci se rovná elektrické sebevraždě.

Dojezdy elektromobilů jsou dány potřebou. Není problém osadit vozidlo bateriemi o kapacitě na několik set km. Praxe však ukáže, že dojezd 100 km ve většině případů bohatě postačí. Zásuvky jsou prakticky všude a dobít lze i velmi rychle, pokud je to opravdu potřeba.

Rádio má zanedbatelný vliv na spotřebu - tvrzení pana Čecha je opět přehnané. Časté rozjíždění a brzdění nemá díky rekuperaci na spotřebu takový vliv jako u spalovacího motoru.

6) Bude tedy zapotřebí stále auto dobíjet, aby nezůstalo stát bez „šťávy“ uprostřed města. Odběr energie bude výrazně kolísat v průběhu dne, stejně tak bude kolísat i výkon větrných a solárních elektráren. Bohužel tyto elektrárny nepracují v noci a v zimě. Takže nejdůležitější část dne na dobíjení a čtvrt roku bude nutné pokrýt z ostatních zdrojů.

Bude tedy nutné elektromobil dobíjet, abychom nezůstali bez energie stejně tak, jako musíme tankovat čmoudy. Nabíjet však lze v případě přebytku elektřiny v síti nejen v noci, ale i ve dne. Automobil dvacet dvě hodiny stojí v dosahu zásuvky a pouze dvě hodiny jezdí. Smart grid umožní i čerpat energii z vozidla v případě možnosti a potřeby.

Co je lepší? „Násilně“ vykupovat elektřinu z nestálých zdrojů (ostatně větrné elektrárny mohou pracovat i v noci nebo v zimě, pokud o tom pan Čech neví), jako se to dělá v současnosti, nebo ji využívat pro vlastní potřebu (nejen k dopravě) pomocí akumulátorů elektromobilu?

7) Jak dlouho vydrží akumulátory? Vezměme si lehký příklad – z jednoho konce Prahy na druhý je to cca 20 km. Dojezd vozu 120 km je, jak jsme si už řekli, pouze teoretický. Vzhledem k tomu, že v Praze jsou samé semafory, kolony a zácpy, tak se auto nepojede ideálními podmínkami. Berme tedy, že se dojezd sníží na 80 km. Zapnete ventilaci nebo topení a spadne na 60 km. Na cestu do práce a z práce to stačí. Jenže se může stát, že se někde zaseknete, pojedete nakoupit, vyzvednout po cestě dítě ze školy... Takže pro jistotu auto nabijete v práci (pokud budete mít k tomu možnost) i doma. Za jeden pracovní den tak bude auto nabíjeno dvakrát. Automobilky hovoří o životnosti 1500 nabíjecích cyklů. Rok má 252 pracovních dnů. Kdyby každý den bylo auto provozováno, jednoduchým propočtem nám vyjde, že za tři roky je po akumulátorech. Ale opět jde o pouze o teoretickou hodnotu.

Jaká je životnost dnešních akumulátorů? Elektromobily nejsou pro trubky, ale pro inteligentní lidi, kteří se dovedou přizpůsobit možnostem těchto vozidel. Jestliže máme elektromobil s kapacitou na 120 km a využíváme dojezd cca 100 km, je životnost zhruba 3000 cyklů. Pokud snížíme vybití na 80km, životnost bude 5000 cyklů, tedy 400 tisíc km.

8) Co s nimi? Bohužel dnes se zatím takticky mlčí o tom, co s akumulátory dál. Evropa chce postavit speciální továrny na jejich ekologickou likvidaci či další využití. Jenže žádná taková ještě není. Elektromobily se začaly prodávat loni. Příští rok by tak měly být továrny hotové. Nejsou. Takže ta hromada těžkých a vzácných kovů skončí na skládce.

Tím „těžkým“ kovem myslí pan Čech lithium - nejlehčí ze všech kovů?

V akumulátorech není lithium kovové, ale ve formě fosforečnanu LiFePO4, který se vyskytuje i v přírodě jako neškodný a nijak zvlášť vzácný nerost trifylin (viz např. databázi mindat.org). Mnohem škodlivější je např. kovový hliník nebo slitiny hořčíku – obojí ve velkém používané v automobilech se spalovacím motorem – i když jde ve srovnání s lithiem o běžné prvky. O škodlivosti benzínu, nafty, motorového nebo převodového oleje nemluvě - jeden litr dokáže znehodnotit až miliardy litrů vody.

Životnost akumulátorů ve vozidlech se považuje za ukončenou, pokud klesne jejich kapacita pod 80 %. I poté je však můžeme a doufám, že budeme nadále používat například jako zdroj pro rychlonabíjecí stanice, které nabíjí tyto akumulátory v době převisu poptávky či malým příkonem. Z nich pak nabijeme ty ve vozidlech během čtvrt hodiny. Jak je vidno, najezdíme několik set tisíc km a pak ještě budeme tyto akumulátory řadu let využívat jinak mimo vozidla, než se zužitkují jako druhotné suroviny. „Hromada těžkých a vzácných kovů“ není nic než výmysl.

9) Cena akumulátorů je stále extrémně vysoká. Říká se, že postupně klesne, až se jich bude vyrábět větší množství. Jenže proti tomu stojí stále rostoucí ceny použitých kovů a tenčící se zásoby těch vzácných. Sada akumulátorů za 70 000 korun tak nebude ničím výjimečným. A to se promítne i na ceně elektromobilů.

Cena akumulátorů stále klesá a bude klesat. Vzpomeňme, co stál hloupý a velký mobilní telefon před deseti lety.

Jen zásoby lithia v ČR stačí na miliony vozidel, vzhledem k dosud nízkým cenám zatím nejsou zdejší suroviny s lithiem využívány. Pokud by došlo k nárůstu cen, vyplatí se získávat lithium z těchto i mnoha dalších dosud nevyužívaných zdrojů, což by samo o sobě zabránilo drastickému růstu cen na velmi dlouhou dobu.

Mezi skutečně vzácné kovy ovšem patří platinoidy jako např. palladium, používané v katalyzátorech spalovacích automobilů.

10) Co dělat s ojetým automobilem? Myslíte, že lidé si koupí ojetý elektromobil? Po tom, co jsme tady všechno napsali? Nikdo z naší redakce by to neudělal. Vy ano?

Zatím se tu prodávají pouze a jenom ojeté elektromobily a jejich cena je stálá po dobu deseti let. Poptávka svědčí o stálém zájmu. Věřím, že se ještě zvýší po tom, co jsme tady napsali. Koupili byste si jej také? Všichni majitelé elektromobilů to již udělali.

Určitě se ptáte, co tedy máme dělat, abychom se neudusili a nevyčerpali zásoby ropy do dvou let. Ale to je další dlouhé povídání, a to si necháme na další zajímavý článek.

Kde je ten slibovaný článek?

Nejsme si jisti, jestli pan Čech projevil jen naprostou neinformovanost a neschopnost vybočit ze stereotypů, na které je zvyklý, nebo jestli svým článkem sledoval nějaký další záměr. Nemáme ale žádnou povinnost mu sahat do svědomí. Několik pisatelů nemůže pokrok zastavit. Více na www.elektromobily-os.cz.