https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/je-mi-smutno-z-pana-ladislava-pulpana
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jana Konopová: Je mi smutno z pana Ladislava Půlpána

21.10.1999
Je mi smutno z pana Ladislava Půlpána, lesníka, který si naivně myslí, že jde na Šumavě o kůrovce. Bohužel nejde, kůrovec je pouze záminka Ing. Žlábka, kterou zcela povrchně, zato vytrvale opakují média. V parku, který byl do nástupu Ing. Žlábka téměř nedotčený a bez kůrovcové kalamity, jde především a hlavně o dřevo a o peníze za něj. Samozřejmě do kapsy vedení správy (zatím ještě národního) parku. Jedná se přece o příspěvkovou organizaci zřizovanou Ministerstvem životního prostředí, která má svou vlastní "hospodářskou činnost" .
 
Další fakta :

1. za dobu "vládnutí" ing. Žlábka (od 1.8.1994) bylo z Národního parku Šumava ve jménu kůrovce vytěženo za více než 1,5 miliardy Kč dřeva. Naprostá většina byla prodána na západ. 2. poražené kmeny se stahují vrtulníky (v srpnu t.r. nám "zpříjemňovaly" dovolenou tím, že nám kroužily trvale na Šumavě nad hlavou). Odtažení 1 kubíku dřeva vrtulníkem stojí všechny občany této republiky 1400,- Kč. Lesní správa Modrava jen za dva dny vytěžila 330 kubíků dřeva. Krát čtrnáctset korun to dělá bratru téměř půl milionu. Všechno placeno z peněz daňových poplatníků. A to všechno v době, kdy Ministerstvo životního prostředí škemralo o státní peníze na likvidaci škod po povodních na Moravě. 3. při procházkách lesem jsme viděli feromonové návnady, které mají k dispozici pouze lesáci, přilepené na zdravých stromech uvnitř lesa. Nevěřili jsme vlastním očím, že je to vůbec možné. Správa parku vlastním přičiněním schválně rozšiřovala nálety kůrovce do zatím ještě nepostižených lokalit. Souše jsou totiž zužitkovatelné na výrobu dřevařského sortimentu i po 3 - 5 letech. Je toho ještě hodně, co by se dalo napsat, ale naštěstí spoustě lidí už začíná docházet, co se vlastně na Šumavě děje. Také proto se množí stížnosti na Ing. Žlábka a další členy vedení správy parku. Také proto byla i blokáda na Trojmezné. Aby nezvítězila opět lidská hamižnost. Jen média jaksi nereagují.

P.S.

Pro ty, kteří nemají možnost se podívat do Bavorského lesa na německé straně hranice, jsem opsala Informační leták pro české turisty, vydaný v r. 1992 Nationalparkverwaltung Bayerischer Wald . Jen tak, pro porovnání, jaký může být pro změnu civilizovaný pohled na národní bohatství.

AUTENTICKÝ OPIS z letáku :

Přírodní les

Ve střední Evropě roste les přirozeně. Od konce poslední doby ledové, kdy se zde znovu oteplilo, pomalu, avšak vytrvale znovu dobyl celý kontinent při téměř celoplošném rozšíření. Přesto nevypadá všude stejně: v nížinách dominují duby, v pahorkatinách buky a ve středohorách ( jako je Bavorský Les) smíšené lesy z buku, jedle a smrku. Na zvláštních stanovištích k tomu přistupují další lesní společenstva : V Bavorském Lese, v hřebenových polohách, kde zimy jsou zvláště dlouhé, a ve vlhkých mokrých údolích s častými nočními poklesy teplot mohou růst téměř výhradně smrky. A člověk? Přírodní les se vyvinul zcela přirozenou cestou a po tisíciletí vyrůstal člověkem neovlivňován. Lidská časová měřítka v podobě roků či málo desetiletí jsou lesu zcela cizí. Ale stromy samotné ještě neutvoří les - v něm, z něho i s ním žijí mechy, kapradˇorosty, lišejníky, bakterie, houby, trávy, byliny, keře, hmyz, obojživelníci, ptáci a savci. Vyživují se z živoucích rostlin i mrtvého dřeva, žijí kořistnicky nebo konkurují v boji Užitný les : My lidé jsme odkázáni na využití velkého dílu našich lesů : trámy, prkna, desky, papír.... Tím, že lesy využíváme, přerušujeme jejich biorytmus - vyprodukované dřevo je lesu odebíráno. Náš národní park (pozn. - německý) je určen k tomu, aby byly znovu uvedeny v činnost a chráněny přirozené pochody a vývojové tendence v jeho lesích bez usměrňujících lidských zásahů. "Přírodní katastrofy v lese" Z pohledu hospodařícího člověka se jeví bouře, vyvracející stromy a celé lesy, bleskem zažehnuté požáry, záplavy nebo masové rozmnožení hmyzu jako katastrofy. Z pohledu ochrany přírody jsou to ovšem opakovaně se vyskytující přirozené události. Dávají impulsy pro změny a další vývoj živých společenstev. Kde způsobí sníh nebo bouře mezery v lesních porostech, a k zem i se tak dostane více světla, vznikají v tmavých lesních porostech nové porostní struktury - začíná nová, bohatě různorodá fáze vývoje lesa. Mrtvé, trouchnivějící dřevo je životní základnou pro druhově bohatý svět mikroorganismů. Kořenové "talíře" a křížem krážem ležící kmeny nabízejí na nejmenším prostoru světlo a stín, zralou půdu i syrovou zemi - ideální podmínky pro novou generaci lesa. Hmyz, jako např. kůrovci, využívají odumírající stromy. V periodických hromadných výskytech (přemnoženích) způsobují zánik starších stromů ať již jednotlivě či na souvislých plochách. Také stojící, trouchnivějící stromy jsou důležitou součástí přírodního lesa. Tvoří obohacení nabídky životního prostoru a možnost života pro hmyz, houby, ptactvo, vázané na výskyt mrtvého dřeva, jako např. pro brouky, dřevokazné houby a datlovité ptáky. V přírodních lesích se udržuje v rovnováze vznik a rozklad rostlinné hmoty. Mladé stromy se vyvíjejí a dorůstají, staré odumírají a začleňují se znovu do přirozeného koloběhu. Stromy přicházejí a odcházejí - les zůstává. Jiné chápání lesa Mnoho lidí zná jen upravený, vyklizený užitný - hospodářský les. V přírodním lese se mnoha občanům jeví mrtvé, odumřelé stromy jako ošklivost, či přímo "nepřirozenost". Stromy smí být obecně všude káceny a jejich dřevo je využíváno, ale nikoli nevyužito ponecháno přirozenému zániku či dokonce ztrouchnivění. Přirozená smrt v lese ve větším počtu platí spíše za katastrofu. Tento postoj je pochopitelný, neboť až do objevení uhlí, el. proudu a oleje, betonu, hliníku a umělých hmot byla u nás civilizace odkázána na dřevo jako jediný zdroj energie i stavební surovinu. Celá společnost byla tehdy zařízena na využívání dřeva. Tím nám ovšem již po mnoho generací unikaly zkušenosti z působením původní přírody. Porozumění pro zákony v přírodě platící je chabé, potlačené. Snad zde spoluúčinkuje i další pocit - setkávání s odumíráním a smrtí se snažíme co možná nejvíce vyhnout - i ve styku s naším okolním přírodním prostředím. My lidé jsme částí přírody. I na to je příliš často zapomínáno. Musíme v sobě znovu probudit více porozumění pro přirozené procesy. V přírodních krajinách se budou takzvané "katastrofy" objevovat stále znovu. To platí i pro Národní park "Bavorský Les". Bouře budou vyvracet části lesa, sníh bude utlačovat stromy a smrky budou napadány lýkožroutem. Ochrana těchto přirozených vývojových procesů lesa je hlavní úlohou národního parku. My lidé - i když nám to někdy připadá těžké - zde ustupujeme do role pozorovatelů. Les zůstává Postihne-li les vichřice, či způsobí-li kůrovec na větší ploše odumření starých smrků, má mnoho lidí obavy, že les by mohl být zničen navždy. Tyto obavy jsou neopodstatněné. Les je přirozeným vegetačním společenstvem střední Evropy. Opustí-li člověk krajinu, vzniká znovu les. Dokonce i ve velkoměstech se usidlují stromy na zbořeništích starých domů. Les se vrací ! Je-li starý les přirozenými událostmi zničen, nastupuje na jeho místo les mladý, časo rozmanitější a stabilnější než ten dřívější. Stromy a části lesa odumřou - les jako životní společenstvo však zůstává.

Přirozené procesy v národním parku

V letech 1983, 1984, v malém rozsahu v letech 1985 a 1990 byly v národním parku vichřicí vyvráceny jednotlivé stromy, stromové skupiny i menší porosty. Tam, kde již dnes nejsou prováděny lesnické zásahy, zůstává i toto dřevo ležet v lese a přechází do přirozeného koloběhu. Zlomené, vyvrácené či poškozené stromy byly ideálním líhništěm pro lýkožrouta smrkového. Podpořen pro něj neobyčejně příznivě se vyvíjejícími povětrnostními podmínkami, silně se rozmnožil v letech 1986 - 1989 v ležícím polomovém dřevě a následně způsobil zánik i stojících smrků. Tím byl uveden do chodu vývoj lesa, jenž není možno sledovat nikde jinde v celé střední Evropě. Národní park Bavorský Les pokročil uvolněním přírodních sil o krůček blíž svému cíli : Přírodní les bez lidských zásahů a využití - kousek pralesa v Německu.

Celosvětový problém

Zvláštní cílové poslání národního parku - ochrana přirozených vývojových procesů - vyžaduje, aby byly vyloučeny usměrňující lidské zásahy. Bohužel je skutečností, že po celém světě jsou i velké národní parky ovlivňovány tak silně zvenčí, nebo nejsou již schopny plnit svou úlohu dokonalého zachovávání přírodního prostoru, že není možno zcela vyloučit usměrňující zásahy. V afrických národních parcích musí být stavy slonů čas od času redukovány, protože jejich životní prostor přesahuje rozsah národních parků a mimo ně již nejsou trpěni. V lesnatých národních parcích severní Ameriky - přinejmenším v jejich okrajových pásmech - jsou stále potlačovány a hašeny požáry lesa zažehnuté bleskem. V národním parku Bavorský Les jsou oblastech mimo stávající jádrová území ještě těžena malá množství užitkového a palivového dřeva pro místní potřeby. Podél vnějších hranic národního parku je předcházeno možnému rozšíření kůrovce do hraničících soukromých lesů - kůrovcem napadené smrky jsou káceny a jejich kůra, v níž se brouci vyvíjejí, je spalována. Prosíme, mějte proto porozumění, najdete-li při Vašich turistických toulkách národním parkem rozpracované dřevo. V národním parku nejsou konzervovány jen určité ukázky lesa či určité soustavy rostlinných a živočišných druhů, nýbrž dynamika přírody, její vznikání, zanikání, její celá "přirozenost" - i když momentální dojem může být mnohdy odcizující.

Pozn. : "Skládačka" je doplněna osmi barevnými fotografiemi. Čtyři z nich ilustrují vývoj jednoho konkrétního místa od r. 1972 (vznik světliny v lese) až po rok 1991 ( stabilní a druhově bohatší porost).


reklama

Jana Konopová
Autorka je čtenářkou EkoListu
tisknout poslat  twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist