Jan Zeman: Je nutné prolamovat územní limity těžby uhlí?
Tabulka č. 1 : Hrubá výroba elektřiny v ČR
Rok | Celkem | Parní vč.spal. | Jaderná el. | Vodní el. | Přečerpávací el. | Větrné el. | Biomasa |
1970 | 35 008 | 33 300 | - | 1 708 | - | - | - |
1975 | 45 908 | 44 004 | - | 1 814 | - | - | - |
1980 | 52 656 | 50 257 | - | 2 399 | - | - | - |
1985 | 58 120 | 54 052 | 2 397 | 1 671 | - | - | - |
1986 | 60 606 | 52 591 | 6 149 | 1 876 | - | - | - |
1987 | 62 197 | 49 031 | 10 701 | 2 465 | - | - | - |
1988 | 64 335 | 50 420 | 11 816 | 2 099 | - | - | - |
1989 | 65 132 | 51 071 | 12 418 | 1 643 | - | - | - |
1990 | 62 559 | 48 529 | 12 585 | 1 445 | - | - | - |
1991 | 60 528 | 47 139 | 12 132 | 1 319 | - | - | - |
1992 | 59 293 | 45 405 | 12 250 | 1 638 | - | - | - |
1993 | 58 882 | 44 659 | 12 627 | 1 598 | - | - | - |
1994 | 58 705 | 43 952 | 12 977 | 1 776 | - | - | - |
1995 | 60 847 | 46 343 | 12 230 | 2 274 | - | - | - |
1996 | 64 257 | 49 604 | 12 850 | 2 403 | - | - | - |
1997 | 64 598 | 50 024 | 12 494 | 2 080 | - | 2,969 | 344 |
1998 | 65 112 | 50 050 | 13 178 | 1 884 | - | 0,561 | 428 |
1999 | 64 692 | 49 120 | 13 357 | 2 215 | 534,889 | 0,414 | 528 |
2000 | 73 446 | 57 563 | 13 590 | 2 313 | 555,3 | 0,407 | 382 |
2001 | 74 647 | 57 431 | 14 749 | 2 467,4 | 413 | 0,2 | 381 |
2002 | 76 348 | 54 762 | 18 738 | 2 845,5 | 353 | 1,6 | 367 |
2003 | 83 227 | 55 557 | 25 872 | 1 794 | 408,3 | 3,9 | 373 |
2004 | 84 332 | 55 343 | 26 325 | 2 563 | 543,4 | 10 | 565 |
2005 | 82 578 | 54 801 | 24 728 | 3 027 | 643 | 24 | 560 |
2006 | 84 361 | 55 007 | 26 046,5 | 3 257 | 703 | 49 | 731,1 |
2007 | 88 198 | 59 201,1 | 26 172,1 | 2 523,7 | 431,5 | 125 | 968,1 |
2008 | 83 518 | 54 331,5 | 25 015,3 | 2 376,3 | 349,8 | 244,7 | 1167,0 |
2009 | 82 250 | 51 682,6 | 27 207,8 | 2 982,7 | 550 | 288,1 | - |
Zdroj: ERÚ. (Elektřina z fotovoltaiky není až do roku 2008 statisticky podchytitelná. Biomasa dle MPO. Rok 2009 předběžné údaje.)
Tvrzení o nutnosti neustálého značného růstu výroby a spotřeby elektřiny v ČR i jinde na takovém základě je ale bez rozsáhlého rozboru zjevně neprůkazné.
Musíme prolomit územní limity těžby?
„Tak nám chtějí odrovnat elektro-energetickou bezpečnost a přivodit kolaps v zásobování elektřinou. Situace je tak vážná, že musíme prolomit územní limity a zbourat obce Horní Jířetín a Černčice.“ (je v první etapě a kde co dalšího uvidíme později - JZ). Tak nějak argumentuje lobby Mostecké uhelné a.s. a jí zlobbovaní politici v tažení proti dvěma pokojným obcím poblíž Mostu, jež se sám v minulosti stal obětí povrchové těžby uhlí.
Inteligentní čtenář správně tuší, že nejde o naši elektro-energetickou bezpečnost, jak nám někteří se slzami v očích líčí, ale o sprostý, špinavý kšeft Mostecké uhelné a hrubou nekompetentnost některých ministrů současné, údajně nestranické vlády a podle jejich pokynů pracujících úředníků. Platí to i v případě, že vynechám tragické dopady na životní prostředí nejen severočeské Podkrušnohorské pánve. Proč?
Energetická a v jejím rámci elektro-energetická krize ČR opravdu hrozí. Ne ale proto, že platí územní limity těžby uhlí, ale protože se v ČR dlouhodobě nemobilizují úspory paliv a energie, takže spotřeba uhlí a dalších paliv je neúměrně vysoká. Je jistě jednodušší zdůvodňovat, proč úspory paliv a energie nemohou hrát větší roli, než je aktivně vyhledávat a prosazovat. Není samozřejmě podstatné, zda se odmítači úspor schovávají za jejich údajnou technickou nemožnost (to snad nemyslí vážně), ekonomickou nevýhodnost (solidní analýzy to nepotvrzují, byť ne všechna technicky realizovatelná opatření na úspory paliv a energie jsou ekonomicky efektivní a doporučitelná), za společenský mechanismus (ať už plán před rokem 1989 nebo trh po roce 1989), Evropskou unii (i když řada jejich směrnic je víc než problematická, zůstává otázka, proč je zástupci ČR odsouhlasili a odsouhlasují a v praxi jsou někdy papežštější než papež) či za stávající ekonomickou krizi. Konečně, ekonomický a společenský mechanismus si společnost volí více méně dobrovolně. Neměl by být problém odstranit ty prvky ekonomického a společenského mechanismu, které brzdí úspory paliv a energie. Srovnej Zeman (2009).
V rámci diskuse o územních limitech těžby se často argumentuje rozdělením deficitu energie na elektřinu a teplo s tím, že kritický bude zejména nedostatek elektřiny. Souhlasím, že ČR má mnohem větší možnosti šetřit teplo ve srovnání s elektřinou (viz Zeman 2007). Proto se na tento údajně hrozící kritický nedostatek elektřiny zaměřím.
Nezávisle na územních limitech těžby elektro energetice ČR hrozí:
1) Velké blackouty elektrizační soustavy v důsledku vysoké konjuktury v zásadě neregulovatelných větrných elektráren českých i zejména zahraničních, mocně mnoha způsoby podporovaných coby obnovitelný zdroj energie (OZE).
2) Vysoké zdražení elektřiny při stávající podpoře výroby OZE z nových zdrojů. Aktuální to je nejvíc v důsledku obrovského boomu fotovoltaických elektráren, jejichž výroba se v posledních letech zásadně zlevnila, takže jejich instalace se za daných výkupních cen stala doslova zlatým dolem investorů. Minimálním opatřením je zásadně zvýšit minimální procento možného snížení výkupních cen elektřiny z nových OZE, např. z 5 % na 25 % s tím, že se zachová návratnost investic do nových OZE v časovém horizontu 15 let.
3) Přijetím problematického mechanismu trhu s elektřinou jako jednu ze špatně vyjednaných podmínek vstupu ČR do EU se elektro-energetika ČR stala fakticky složkou elektro-energetiky zemí EU, která může elektro energetiku svým diletantství přinejmenším destabilizovat a také tak úspěšně činí. Nejde jen o hrozbu blackoutů z konjuktury v zásadě neregulovatelných větrných elektráren, viz boj 1), ale o destabilizaci obecně. Velké cenové zvraty odrazují investory od investic do nových elektráren. Zásadní problém je ve skutečnosti, že trh s elektřinou stimuluje spekulace s elektřinou. Podle logiky spekulací s elektřinou by se elektřina měla ve vodičích pohybovat i protisměrně, což zákony fyziky vylučují. Náklady na regulaci elektrizační soustavy tak rostou a hrozba blackoutů také.
4) Energetiku a zvláště pak elektrizační soustavu destabilizuje i obchod s povolenkami na emise CO2. Protože jejich ceny prudce kolísají, rozkmitávají i ceny elektřiny vyrobené z fosilních paliv a tím i elektrizační soustavu. Mechanismus je podobný mechanismu trhu s elektřinou s tím rozdílem, že je dosti absurdně nastaven. Možná se jeho autoři vzhlédli v Císařových nových šatech. Jisté je, že mnohem efektivnější je přijetí přiměřeně vysoké daně z emisí CO2, která by podnikům dala jistotu, což silně kolísající a často i spekulačně kolísající ceny emisních povolenek nemohou dát. Ta ale prý není politicky průchodné, alespoň to před časem na Fóru Hospodářských novin tvrdil tehdejší ministr životního prostředí M. Bursík.
5) Jen malé, resp. nevýznamné škody hrozí od trhu ze zemním plynem, protože je ČR odkázána prakticky výlučně na dovoz a má jen 2 dodavatele zemního plynu.
Dlouhodobě se zjevně ve velkém plýtvá s elektřinou.
1) Rozsáhlé ztráty energie i elektřiny v důsledku rozsáhlého užívání elektřiny k vytápění, které má zdaleka nejvyšší komplexní energetickou náročnost. Toto plýtvání silně dlouhodobě podporují chybné tarify cen elektřiny podnikatelskému maloodběru a domácnostem (viz Zeman 2008). Zde lze podle mých starších rozborů ušetřit asi 1 000 MWe elektrárenského výkonu potřebného v zimní energetické špičce, resp. v topné sezóně (viz Zeman 2007).
2) Rozsáhlým aktivním sladem zahraničního obchodu s elektřinou od roku 2000, viz tabulka č. 2.
Tabulka č. 2 – Bilance výroby a spotřeby elektřiny v ČR v GWh
Rok | Hrubá výroba | Čistá výroba | Saldo zahr. výměn | Hrubá spotřeba | Konečná spotřeba | Saldo/čistá výroba |
1986 | 60 606 | 56 212 | -1 819 | 58 787 | 50 079 | 0,032 |
1987 | 62 197 | 57 705 | -1 340 | 60 857 | 51 821 | 0,023 |
1987 | 62 197 | 57 705 | -1 340 | 60 857 | 51 821 | 0,023 |
1988 | 64 335 | 59 822 | -2 817 | 61 518 | 52 477 | 0,047 |
1989 | 65 132 | 60 566 | -2 783 | 62 349 | 53 271 | 0,046 |
1990 | 62 559 | 58 112 | -692 | 61 866 | 53 024 | 0,012 |
1991 | 60 528 | 56 375 | -2 530 | 57 998 | 49 708 | 0,049 |
1992 | 59 293 | 55 370 | -3 036 | 56 257 | 48 148 | 0,055 |
1993 | 58 882 | 54 976 | -2 104 | 56 778 | 47 765 | 0,038 |
1994 | 58 705 | 54 853 | -445 | 58 260 | 49 312 | 0,008 |
1995 | 60 847 | 56 880 | 418 | 61 265 | 52 155 | -0,007 |
1996 | 64 257 | 59 899 | -3 | 64 254 | 54 146 | 0 |
1997 | 64 598 | 59 956 | -1 188 | 63 410 | 53 163 | 0,02 |
1998 | 65 112 | 60 264 | -2 461 | 62 651 | 52 196 | 0,041 |
1999 | 64 692 | 59 474 | -3 277 | 61 092 | 50 855 | 0,055 |
2000 | 73 446 | 67 741 | -10 017 | 63 450 | 52 292 | 0,148 |
2001 | 74 647 | 68 780 | -9 539 | 65 108 | 53 775 | 0,139 |
2002 | 76 348 | 70 304 | -11 387 | 64 872 | 53 581 | 0,162 |
2003 | 83 227 | 76 633 | -16 213 | 66 992 | 54 781 | 0,212 |
2004 | 84 332 | 77 919 | -15 717 | 68 616 | 56 388 | 0,202 |
2005 | 82 578 | 76 192 | -12 634 | 69 945 | 57 664 | 0,166 |
2006 | 84 361 | 77 884 | -12 631 | 71 730 | 59 421 | 0,162 |
2007 | 88 198 | 81 413 | -11 469 | 72 045 | 59 753 | 0,141 |
2008 | 83 518 | 77 085 | - 16 153 | 72 049 | 60 478 | 0,21 |
2009 | 82 250 | 75 990 | -13 644 | 68 606 | 57 112 | 0,178 |
Zdroj: ERÚ + vlastní dopočet saldo/čistá výroba.
Tabulka č. 2 ukazuje od roku 2000 velmi silně aktivní bilanci zahraničního obchodu ČR s elektřinou. V tomto období se vyváží přibližně objem výroby jaderné elektrárny Temelín, resp. 18 % čisté výroby elektřiny. Není povinností ČR zachraňovat ještě podstatně horší výsledky energetických politik řady zemí EU masovým vývozem elektřiny, který vážně poškozuje životní prostředí ČR a přispívá též k relativně velmi vysokým emisím ČR. Je však třeba počítat, že pokud bude uplatňován trh s elektřinou, rostoucí deficit elektřiny v Evropě bude významně zvyšovat ceny s elektřinou a tím i nepřímo stimulovat úspory elektřiny.
Možný růst spotřeby elektřiny hrozí zejména z:
1) Konjuktury elektro energeticky náročné klimatizace. Nekvalitní projektování a stavění nových budov i rekonstruování stávajících budov je naprosto nepřijatelné, leč šlendrián je zde na denním pořádku a kontroly bývají jen formální, pokud vůbec jsou.
2) Konjuktura elektromobilů. Značné zdokonalení technických parametrů elektromobilů z nich začíná dělat komerčně zajímavý výrobek. Dojde-li k jejich většímu rozšíření, dojde i k citelnému zvýšení spotřeby elektřiny elektromobily.
3) Pokračujícího tažební části ekologů proti jaderným elektrárnám. Role jaderné energie na zdrojové straně elektro energetické bilance ČR je nesporně výrazná. Za stávajících cen se nezdá pravděpodobné další zvyšování elektrického vytápění.
Stávající ekonomická krize přinejmenším krátkodobě významně snižuje spotřebu paliv a energie včetně elektřiny a prodlužuje tak životnost zásob uhlí v ČR. Při stávající neoliberální ekonomické politice se ale může stát, že krize bude dlouhodobá a postavení ČR se bude významně zhoršovat. Pro bilanci elektřiny ČR to ale může znamenat ulehčení, ale jen za podmínky, že nebudeme ve velkém elektřinu vyvážet. Trh s elektřinou takovou možnost ale zásadně limituje až vylučuje.
Rozvoj techniky, resp. elektrotechniky směřuje jednoznačně k vývoji, výrobě a zavádění stále úspornějších spotřebičů elektřiny. Lze konstatovat, že zde ani určité další rozšiřování užívání spotřebičů elektrické energie nepovede k růstu spotřeby elektřiny, snad s výjimkou velmi vysoké a velmi nepravděpodobné mohutné konjuktury průmyslové výroby. Je ale mnoho signálů, že tato krize potrvá dlouho, že se z ní ČR při neoliberálních konceptech řešení jen tak nedostane, stejně tak EU.
Manévr s výrobou elektřiny v paroplynových elektrárnách
Vím, že po tragické krizi v dodávkách zemního plynu v lednu 2009, kterou vyvolal i za pomoci ČR nainstalovaný prozápadní prezident Ukrajiny Juščenko, není příliš slušné mluvit o možnostech stavět paroplynové elektrárny na zemní plyn a zvyšovat tak závislost ČR na dovozech zemního plynu z Ruska. Juščenko ale nedávno drtivě prohrál prezidentské volby na Ukrajině a tím mu je znemožněno více škodit Ukrajině, Evropě i světu. Mám za to, že se politické riziko závislosti ČR na dodávkách ropy a plynu z Ruska a jeho tranzitu přes Ukrajinu zbytečně dramatizuje. Nemá tím být ale řečeno, že závislost na jednom dodavateli významné suroviny je věc neškodná či dokonce dobrá. Kdyby nic jiného, vysoké zdražování ropy a zemního plynu může nastat nezávisle na politických sympatiích a antipatiích.
Skutečností zůstává, že možnost stavby paroplynových elektráren na zemní plyn je možnou odpovědí těm, kteří přísně oddělují výrobu a spotřebu elektřiny od výroby a spotřeby tepla a kteří dlouhodobě odmítají razantní úspory paliv a energie v ČR jako nereálné. Totiž, pokud dosáhneme razantních úspor tepla, např. k vytápění, uvolníme nemálo paliv pro výrobu elektřiny při stejných nebo nižších zdrojích paliv a energie.
Z mých jistě nedokonalých rozborů plyne, že hlavní rezerva ve spotřebě energií se nalézá ve vytápění budov (asi 40 % konečné spotřeby energie v ČR) a v konjuktuře aut a letadel (dosáhla asi 23 % konečné spotřeby energie). V prvním případě je nadějí program Zelená úsporám (i po loňském letním rozšíření má stále značné rezervy ve využití), v druhém případě je velkým nebezpečím pokračující špatná proautomobilová dopravní politika ČR a proletecká politika světového společenství. Pokud zde nedojde k významnému pokroku, zbude na vysokou závislost na dovozu ropy a zemního plynu z Ruska jen neúčinné zaříkávání.
Uhlí je cenná surovina pro chemický průmysl
Neznám učebnici, která by tuto skutečnost zpochybňovala, leč to nemění nic na společenské praxi nejen v ČR, kdy se rozhodující část těženého uhlí prohání kotli a komíny elektráren a tepláren a pro chemický průmysl se tak beznadějně ztrácí, zač nás naši potomci nejspíš proklejí. I to by měli respektovat všichni ti, kdo žádají prolomit územní limity těžby uhlí a odtěžit v zájmu údajné energetické bezpečnosti Jířetín.
Dá zaměstnanost?
Prolomení územních limitů těžby uhlí prý zachrání zaměstnanost v regionu. Přestože na těžbě uhlí na Mostecku závisí několik tisíc pracovních míst, je to hodně odvážné tvrzení. Problém je ve skutečnosti, že dlouhodobý stav ekologické katastrofy regionu významně stimuluje celkově neutěšené poměry v Severočeském Podkrušnohoří. Kraj měl v celém poválečném období velmi špatné životní prostředí a velmi vysokou úroveň sociálně patologických jevů – sebevražednosti, rozvodovosti, potratovosti, úmrtnosti a nemocnosti. Po roce 1989 se dostal do čela neutěšené štafety nezaměstnanosti, vytváření sociálně vyloučených ghett, narkomanie, pravicového extremismu ad. Okres Most měl 15 let nezaměstnanost v ČR absolutně nejvyšší, následován sousedními, též pánevními okresy Chomutov a Teplice. Je pravda, že v důsledku současné ekonomické krize se před ně dostalo několik moravských okresů. Je pravda též, že intenzivní povrchová těžba uhlí tvrdě odrazuje potenciální investory, zvláště pak ty nabízející zajímavější práci. Odrazuje je jistě i skutečnost, že severočeská Podkrušnohorská pánev má dlouhodobě nejnižší průměr vzdělanosti a kvalifikace. Je to bludný kruh. Nízká nabídka vzdělaných a kvalifikovaných pracovníků, nízká nabídka pracovních míst pro vzdělané a kvalifikované pracovníky, nízký zájem investorů, nabízející taková pracovní místa, nízký zájem občanů usilovat o vysokou vzdělanost a kvalifikaci. Jisté je, že snaha prolomit územní limity těžby znamená nejen podstatné zhoršení životního prostředí a veřejného zdraví v regionu, ale také významné podvázání možnosti jeho rozvoje. Zde v prvé řadě na Mostecku. Můžeme se dohadovat, zda se prolomením územních limitů těžby víc pracovních míst zachrání nebo ztratí.
Literatura:
Zeman, J.: K návrhu aktualizace Státní energetické koncepce ČR, Energetika 11/2009
Zeman, J.: Deformace cen paliv a energie v ČR v l. 1993-2006, Energetika 6/2008
Zeman, J.: Perspektiva energetiky je především v úsporách, Energetika 7/2007
reklama
Autor je zaměstnán v České informační agentuře životního prostředí jako environmentální ekonom.
Online diskuse
Utlumíme, zahladíme - 15. 2. 2010 - SoňaNeberte nám konzum viz:http://www.advojka.cz/archiv/2010/2/utlumime-tezbu-anebo-ekology |