Naďa Johanisová: Je šrotovné podporující nákup nových automobilů celkově spíš přínosem, nebo zátěží pro životní prostředí?
Šrotovné, když mimoverbálně sděluje občanům: kupujte nová auta a vyhazujte stará, abyste odvrátili krizi, vlastně říká: Nic vážného se neděje, můžeme pokračovat tak, jak jsme zvyklí. Ekonomika se jen trošku zakuckala, ale když jí pomůžeme, bude zase brzy na nohou. Jak zčásti ilustruje např. film Příběh věcí (na YouTube zde) ve skutečnosti je problém složitější.
Rostoucí spotřeba není řešením, ale příčinou jedné z významných dimenzí současné krize - té ekologické. Skutečnost, že současný ekonomický systém je nastaven na trvalý růst výroby a spotřeby (růst HDP není nic jiného), a ekologie a ekonomie jdou tak přímo proti sobě, je možná nejvážnější problém naší doby. Systém, v němž jsme uvízli jako moucha v pavučině, náš tlačí ke stále větší spotřebě stále levnějšího zboží, přičemž náklady na jeho výrobu platí lidé a příroda v jiném místě nebo čase – v budoucnosti.
Dlouhodobým řešením není víc nakupovat, a už vůbec ne nakupovat více aut. Řešením je pojmenovat skutečné příčiny krize, která bohužel není pouhým zakuckáním, a hledat na ně léky. Jednou z důležitých příčin je bankovní systém, který se v éře neoliberální víry ve volný trh, včetně volného trhu finančního, vymkl kontrole. Řešením může být pevnější regulace finančních trhů, včetně regulace tzv.daňových rájů, znárodnění některých finančních ústavů, jak se to již děje např. v Británii, ale také třeba podpora komunitních měn či zdanění spekulativních transakcí (tzv. Tobinova daň). Měli bychom se také ptát, jak i u nás nastartovat nový fenomén - etické bankovnictví, které má explicitní cíl podporovat projekty s „přidanou hodnotu“ pro lidi či přírodu.
Spíše nežli o šrotovném bychom navíc měli zahájit celonárodní diskusi o „hladkém přístání“. Jak se vymanit z imperativu nekonečného a neudržitelného ekonomického růstu, než změníme celou planetu v jedno velké šrotoviště? To je otázka, kterou by se měly zabývat naše nejlepší ekonomické mozky. Šrotovné je fíkový list, který tyto hlubší problémy zakrývá.
Psáno pro server Ekolist.cz, 23.5.2009
reklama
Autorka přednáší environmentální ekonomii na katedře environmentálních studií FSS MU
Online diskuse
Chybí bilance. - 29. 7. 2009 - Ivan SommerPůvodním vzděláním jsem technik a jako takový postrádám u šrotovného vstupní a výstupní bilance materiálu, financí, pracovní síly atd., tj.charakteristiku životního cyklu "life cycle". Tak totiž začínají všechny seriózní projekty či záměry, které pak nelze zamlžit záplavou slov, jak politikové s oblibou činí.Kdyby se pokusil předložit bez bilancí nějakou práci student snad už druhého ročníku techniky, neuspěl by.Poměrně nedávno jsem mi dostal do rukou projekt uhelné teplárny, doprovázený velkou chválou, jak málo znečišťuje prostředí. Automaticky jsem si ověřil bilance a shledal s překvapením, že teplárna pro 30 000 obyvatel spotřebuje asi 5 kg uhlí denně, což byl zjevný nesmysl, ketrého si nikdo nevšiml od firma až po ministerstvo. Závada vznikla tak, že při přepisování textu někdo oddělil tisíce tečkou, což není u nás zvykem a následně se o několik řádů snížila spořeba paliva. Překvapilo mě však nejvíce, že auor rozptylové studie vlivu na ovzduší vycházel z nesprávného údaje o spotřebě paliva a nezarazily ho fantasticky nízké hodnoty emisí. Bez řádných bilancií se jistě mnoho o šrotovném namluví, ale položená otázak o jeho výhodnosti je vlastně exaktně nezodpověditelná. |
