Alena Kováčová: Jednání v Bonně - nová klimatická dohoda ve víru diskusí
18.6.2009
Více jak 4000 vládních představitelů, reprezentantů podnikatelských, pracovních, environmentálních a dalších občanských společností a organizací z celého světa se sešlo 2.–12. června 2009 v bývalém hlavním městě Německa, v Bonně, na zasedáních, kde se jednalo o globálních otázkách klimatické změny a nové klimatické dohodě, která bude podrobněji projednána na konferenci Společnosti národů o klimatické změně v prosinci tohoto roku v Copenhagenu (UN climate change conference, COP15). Delegáti ze 182 krajin diskutovali o klíčovém textu, který by mohli nabídnout jako podklad pro rozhodující klimatické jednání v Copenhagenu.
Jak informovalo cop15.dk, jednání Společnosti národu v Boně je v šach-matu. Bohaté země stále nepřišly se žádnými konkrétními závazky k redukci emisí skleníkových plynů, jak slibovaly předložit před pár měsíci. Dokonce nebyly ani schopny domluvit se na úrovni podpory nezbytné pro pomoc chudým zemím trpícím nepříznivými dopady změny klimatu. “Tohle dostává rozvojové státy do zablokované pozice. Nerady by zveřejňovaly své hledisko a názory před koncem konference v Copenhagenu v prosinci, a pokud se tak skutečně stane, bude pak velmi obtížné pro konferenci dosáhnout nějaké dohody,” tvrdí Dam Christensen, koordinátor pro 22 dánských nevladních organizací ve Skupině 92, a pokračuje: “Faktem je, že se v podstatě nic neděje, zejména kvůli neochotě Japonska a Kanady uvést nějaká čísla. Chtějí, aby se rozvojové státy zavázaly k snížení emisí jako první.” Rozvinuté země, které se usnesly na razantnějším postupu proti klimatické změně, nebudou již déle akceptovat svět, kde je povoleno ekonomickým účastníkům být “černými pasažery” (free-riders) v případě emisí CO2. Úspěch zde závisí na každém národě.
Skupina G-77 sestavající s rozvojových zemí jako Čína, Indie, Brazílie, Bangladéš, Uganda, Tobago atd., zastává názor, že rozvojové státy by neměly mít žádné měřitelné závazky a měly by jen hrát roli v transferu technologií a jiných opatření zajišténých rozvinutými státy.
Čínská zpráva
Čína jako největší světový emitor CO2 se staví stranou a nechystá se podniknout nějaké akce ohledně klimatické změny. I když odmítla akceptovat závazné emisní cíle, prezentovala své snahy snížit energetickou intenzitu o 20% do roku 2010, zvýšit svůj podíl obnovitelné energie v primární zásobě energie na 15% do 2020 a zpřísnit standardy pro emise z aut.
“Dnešní emise Číny a rozvojového světa jsou zítřejsí historickou odpovědností,” tvrdí americký vyjednavatel.
Také velvyslanec Todd Stern, speciální vyslanec Spojených Států pro klimatickou změnu řekl, že i když všechny země světa kromě Číny sníží své emise o 80% do roku 2050, emise této krajiny za předpokladu “business-as-usual” (tedy stav bez jakýchkoliv opatření) by samotné byly tak veliké, že bychom nebyli schopni zabránit zvýšení koncentrace CO2 na 540ppm a teplotnímu nárustu 2,7°C, což je daleko od stavu považovaného mnoha vědci za bezpečný.
Čínsko-americké partnerství
Spojené státy projevily zájem o spolupráci s Čínou na problematice klimatické změny. Todd Stern uvedl, že “vize, kterou máme, se týká čisté energie a klimatického dvojstranného partnerství s Čínou.” Čína jako první největší producent emisí CO2 a USA jako druhý společně představují 40% všech globálních uhlíkových emisí.
Mexický nárh
Mexiko v Bonnu navrhlo zvýšení adaptačních fondů pro klimatickou změnu.Návrh obsahuje speciální vzorec pro výpočet příspěvku, založeného na výši HDP jednotlivých zemí,jejich emisí skleníkových plynů a velikosti popilace.Objem fondů je stále předmětem diskuze. Jedna zpráva navrhla $10 miliard ročně, jiná uvádí až $100 miliard za rok na pomoc rozvojovým státům při přechodě od fosilních paliv ke zdrojům čisté energie.
Prohlášení Japonska
Japonsko oznámilo tisku svůj neuvěřitelně nízký emisní cíl – 15-procentní snížení z úrovně roku 2005, což je ekvivalentní 8% se základem v roku 1990. Yvo de Boer, výkonný tajemník pro klimatické jednání, reagoval na toto sdělení komentářem: “Po prvé za dva a půl roku v této práci jsem prostě nevěděl, co říct.”
“Copenhangská klimatická smlouva” (“Copenhagen Climate Treaty“)
Tento 160-stránkový dokument sepsaný klimatickými experty z předních nevládních organizací byl distribuován vyjednavatelům ze 192 států. Tohle je poprvé v historii, co koalice občansko-právních skupin podnikla takovýto krok. Podle Kima Karstensena z WWF (World Wildlife Fund) International, je to “doposud nejsouvislejší právní dokument, který ukazuje vyvážené a věrohodné řešení založené na spravodlivosti a vědě.”
Dohoda popisuje způsob, jakým je možné předejít katastrofickým dopadům klimatické změny, pokup teplotní růst globálně nepřekročí 2°C. Předložila také globalní “čepici” (global cap) pro emise a podrobně vysvětluje, jak průmyslové a rozvojové země mohou přispět k bezpečnosti naší planety a jejich obyvatelů (na základě jejich opatření a zodpovědnosti) a jak mohou být ti nejchudší a nejvíc zranitelní ochráněni a kompenzováni. Zásadním bodem tohoto dokumentu je adaptace obsažena v tzv. Adaptačním rámcem (Adaptation Action Framework), který obsahuje granty, pojištění a kompenzaci pro ty nejzranitelnější země.
Online zdroje
1.Baugh, B.: Tough Negotiations on Climate Change in Bonn, AFL-CIO Now Blog News (dostupne online: http://blog.aflcio.org/2009/06/10/tough-negotiations-on-climate-change-in-bonn/, posledni pristup: 12.6.2009)
2.Bom, M.: Slow – or no- motion in Bonn negotiation, COP15 View News, June 8, 2009 (dostupne online: http://en.cop15.dk/news/view+news?newsid=1448, posledni pristup: 12.6.2009)
3.Friends of the Earth international: Japan – 8 percent???, blog article, June 11, 2009 (dostupne online: http://www.foei.org/en/blog, posledni pristup: 12.6.2009)
4.Sustainable Business: Climate Treaty Negotiations Resume in Bonn, SustainableBusiness.com News, June 6, 2009 (dostupne online: http://www.sustainablebusiness.com/index.cfm/go/news.display/ id/18320, posledni pristup: 12.6.2009)
5.Zabarenko, D.: U.S. Envoy Sees Climate Partnership With China, Reuters, June 4, 2009 (dostupne online: http://planetark.org/wen/53236, posledni pristup: 12.6.2009)
6.WWF International (World Wildlife Fund): NGO’s write benchmark Copenhagen Climate Treaty, June 8, 2009 (dostupne online: http://panda.org/what_we_do/footprint/climate_deal/news/?166141/NGOs-write-benchmark-Copenhagen-climate-treaty, posledni pristup: 12.6.2009)
reklama
Skupina G-77 sestavající s rozvojových zemí jako Čína, Indie, Brazílie, Bangladéš, Uganda, Tobago atd., zastává názor, že rozvojové státy by neměly mít žádné měřitelné závazky a měly by jen hrát roli v transferu technologií a jiných opatření zajišténých rozvinutými státy.
Čínská zpráva
Čína jako největší světový emitor CO2 se staví stranou a nechystá se podniknout nějaké akce ohledně klimatické změny. I když odmítla akceptovat závazné emisní cíle, prezentovala své snahy snížit energetickou intenzitu o 20% do roku 2010, zvýšit svůj podíl obnovitelné energie v primární zásobě energie na 15% do 2020 a zpřísnit standardy pro emise z aut.
“Dnešní emise Číny a rozvojového světa jsou zítřejsí historickou odpovědností,” tvrdí americký vyjednavatel.
Také velvyslanec Todd Stern, speciální vyslanec Spojených Států pro klimatickou změnu řekl, že i když všechny země světa kromě Číny sníží své emise o 80% do roku 2050, emise této krajiny za předpokladu “business-as-usual” (tedy stav bez jakýchkoliv opatření) by samotné byly tak veliké, že bychom nebyli schopni zabránit zvýšení koncentrace CO2 na 540ppm a teplotnímu nárustu 2,7°C, což je daleko od stavu považovaného mnoha vědci za bezpečný.
Čínsko-americké partnerství
Spojené státy projevily zájem o spolupráci s Čínou na problematice klimatické změny. Todd Stern uvedl, že “vize, kterou máme, se týká čisté energie a klimatického dvojstranného partnerství s Čínou.” Čína jako první největší producent emisí CO2 a USA jako druhý společně představují 40% všech globálních uhlíkových emisí.
Mexický nárh
Mexiko v Bonnu navrhlo zvýšení adaptačních fondů pro klimatickou změnu.Návrh obsahuje speciální vzorec pro výpočet příspěvku, založeného na výši HDP jednotlivých zemí,jejich emisí skleníkových plynů a velikosti popilace.Objem fondů je stále předmětem diskuze. Jedna zpráva navrhla $10 miliard ročně, jiná uvádí až $100 miliard za rok na pomoc rozvojovým státům při přechodě od fosilních paliv ke zdrojům čisté energie.
Prohlášení Japonska
Japonsko oznámilo tisku svůj neuvěřitelně nízký emisní cíl – 15-procentní snížení z úrovně roku 2005, což je ekvivalentní 8% se základem v roku 1990. Yvo de Boer, výkonný tajemník pro klimatické jednání, reagoval na toto sdělení komentářem: “Po prvé za dva a půl roku v této práci jsem prostě nevěděl, co říct.”
“Copenhangská klimatická smlouva” (“Copenhagen Climate Treaty“)
Tento 160-stránkový dokument sepsaný klimatickými experty z předních nevládních organizací byl distribuován vyjednavatelům ze 192 států. Tohle je poprvé v historii, co koalice občansko-právních skupin podnikla takovýto krok. Podle Kima Karstensena z WWF (World Wildlife Fund) International, je to “doposud nejsouvislejší právní dokument, který ukazuje vyvážené a věrohodné řešení založené na spravodlivosti a vědě.”
Dohoda popisuje způsob, jakým je možné předejít katastrofickým dopadům klimatické změny, pokup teplotní růst globálně nepřekročí 2°C. Předložila také globalní “čepici” (global cap) pro emise a podrobně vysvětluje, jak průmyslové a rozvojové země mohou přispět k bezpečnosti naší planety a jejich obyvatelů (na základě jejich opatření a zodpovědnosti) a jak mohou být ti nejchudší a nejvíc zranitelní ochráněni a kompenzováni. Zásadním bodem tohoto dokumentu je adaptace obsažena v tzv. Adaptačním rámcem (Adaptation Action Framework), který obsahuje granty, pojištění a kompenzaci pro ty nejzranitelnější země.
Online zdroje
1.Baugh, B.: Tough Negotiations on Climate Change in Bonn, AFL-CIO Now Blog News (dostupne online: http://blog.aflcio.org/2009/06/10/tough-negotiations-on-climate-change-in-bonn/, posledni pristup: 12.6.2009)
2.Bom, M.: Slow – or no- motion in Bonn negotiation, COP15 View News, June 8, 2009 (dostupne online: http://en.cop15.dk/news/view+news?newsid=1448, posledni pristup: 12.6.2009)
3.Friends of the Earth international: Japan – 8 percent???, blog article, June 11, 2009 (dostupne online: http://www.foei.org/en/blog, posledni pristup: 12.6.2009)
4.Sustainable Business: Climate Treaty Negotiations Resume in Bonn, SustainableBusiness.com News, June 6, 2009 (dostupne online: http://www.sustainablebusiness.com/index.cfm/go/news.display/ id/18320, posledni pristup: 12.6.2009)
5.Zabarenko, D.: U.S. Envoy Sees Climate Partnership With China, Reuters, June 4, 2009 (dostupne online: http://planetark.org/wen/53236, posledni pristup: 12.6.2009)
6.WWF International (World Wildlife Fund): NGO’s write benchmark Copenhagen Climate Treaty, June 8, 2009 (dostupne online: http://panda.org/what_we_do/footprint/climate_deal/news/?166141/NGOs-write-benchmark-Copenhagen-climate-treaty, posledni pristup: 12.6.2009)
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Je udivující snaha - 23. 6. 2009 - Jiří SvobodaPokud mne přesvědčíte, že 500 či 600 ppm CO2 v atmosféře nebude mít žádné vážné následky, zklidním se a nebudu chtít zdaňovat uhlík. |
