Jiří Mánek: Ze Šumavy se stává politický problém
3.8.2011
Na šumavské Modravě jsme svědky politizace a nepřiměřené medializace sporu o péči o marginální plochu lesa, o který Správa NP a CHKO Šumava pod vedením ředitele Stráského pečuje. Nechci dále prohlubovat diskusi v rovině politické, protože to nám nepřísluší, pojďme se bavit pouze v rovině odborné. Chci apelovat na všechny, kteří dávají přednost nezpochybnitelným faktům před ošidnými pocity, na každého, kdo se neuzavírá do vlastního ideologického světa a kdo Šumavu nechápe jen jako nástroj vlastního politického prospěchu.
Fakta jsou především o datech a bez čísel to nejde. Pokusím se každopádně jejich počet omezit na nejnutnější minimum. Zaznít však musejí, protože jsou podstatná:
Správa NP a CHKO Šumava spravuje celkem 48.000 hektarů státního lesa. Území Na Ztraceném zabírá jen 280 hektarů, což představuje pouhé půlprocento z celkové rozlohy lesa, o které správa pečuje. Jinými slovy není spor v péči o 99,5% plochy lesa, který spravujeme.
26 procent z rozlohy lesa, které spravujeme, leží v bezzásahovém pásmu. Na těchto plochách neudělujeme žádné výjimky, je to striktně bezzásahové pásmo. Na rozdíl od předchozího vedení, které si potají udělovalo výjimek stovky, je plocha námi respektovaného a chráněného bezzásahového lesa o 4% větší, než tomu bylo loni.
Lokalita na Ztraceném není první zóna, jedná se převážně o zónu druhou, podle zákonné a platné zonace NP Šumava. První zóna zaujímá jen pětinu z rozlohy celé plochy. K tomu víc než tři čtvrtiny území tvoří kulturní hospodářský les, kdy část se sázela už za existence národního parku. Nejedná se o prales, jak to hnutí Duha podsouvá veřejnosti. Často také slýcháme, že se jedná o rašeliniště z komplexu Modravských slatí. I to je úmyslná dezinformace. Rašelinná smrčina (nikoli rašeliniště) z celé plochy zaujímá pouze 13%. Dominují kyselá suchá stanoviště 180 ha, tj. 64% plochy.
Lokalita byla plných 16 let od vzniku NP Šumava v zásahovém režimu. A teprve v roce 2007 ji tehdejší ministr životního prostředí účelově a bez ohledu na povahu porostů přeřadil do režimu bezzásahového.
Důležité jsou proporce. Kvalifikovaným odhadem je Na Ztraceném celkem asi 130.000 stromů. K asanaci je vyznačeno přibližně pět tisíc napadených smrků. Asanace probíhá dvojím způsobem – jednak se kácí motorovou, jednak se odkorňuje nastojato. Poměr mezi kácením a odkorňováním na stojato je 4:1. Převedeno na stromy je to 2000 ku 880. Zatím se daří asanovat – zdůrazňuji UŽ MRTVÉ STROMY - podle plánu. Počítáme, že hlavní část zpracování kůrovce zvládneme do konce tohoto týdne, tak jak jsme si naplánovali. Už dnes můžeme tvrdit, že zásah proti kůrovci je efektivní a úspěšný, zachránili jsme přibližně 100 hektarů lesa, který by – pokud bychom nezasahovali - odumřel.
Pokud jde o zákonnost našich zásahů. Rozsah těžeb v této lokalitě je takový, že nepotřebujeme výjimky ze základních ochranných podmínek NP dle §16 ZOPK, to nám také potvrdila ČIŽP jako orgán proti jehož rozhodnutí již není odvolání, tedy orgán v tomto směru nejvyšší instance. Snažíme se minimalizovat rozsah ploch, které by bylo možné nazvat holinou a to právě kombinací metody kácení s metodou loupání nastojato.
Při zásazích proti kůrovci postupujeme v souladu s celou řadou dalších předpisů – mimo jiné podle rozhodnutí MŽP z roku 2007, dále podle §22 ZOPK kdy se proti škůdcům smí zasahovat se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody. Veškeré těžby jsou schvalovány protokolárně, protokol vypracovává pracovník oddělení ochrany přírody a podepisují ho 3 náměstci, včetně státní správy a ředitel NP. Jde o kompetentní rozhodnutí, jež nečiní pouze jeden člověk. A také o rozhodnutí, na němž závisí, zda rozsáhlé plochy šumavských smrčin dostanou šanci přežít nebo ne.
Naturové hodnocení podle §45i nepotřebujeme, protože se nejedná o koncepci ani o záměr jak je definován v §45h ZOPK. Jedná se o běžné managementové opatření.
Pokud jde o současné spory, nepovažujeme je již za spory odborné, ale politické a ideologické. My jsme přesvědčeni, že jednáme v souladu se zákonem.
Zelený les je biotopem a domovem mnoha živočichů. Jeho náhlým a velkoplošným rozpadem dochází k zásadním a nepřirozeným změnám životního prostředí mnoha druhů. Naše záměry jsou motivovány výhradně zájmem ochrany přírody.
Práce v lokalitě na Ztraceném jsou finančně nákladné a vzhledem k tomu, že na všech podmáčených stanovištích zůstává veškerá hmota k zetlení, navíc loupeme nastojato, proto jsou práce prodělečné, nejsme motivovaní jakýmkoli ziskem.
reklama
Správa NP a CHKO Šumava spravuje celkem 48.000 hektarů státního lesa. Území Na Ztraceném zabírá jen 280 hektarů, což představuje pouhé půlprocento z celkové rozlohy lesa, o které správa pečuje. Jinými slovy není spor v péči o 99,5% plochy lesa, který spravujeme.
26 procent z rozlohy lesa, které spravujeme, leží v bezzásahovém pásmu. Na těchto plochách neudělujeme žádné výjimky, je to striktně bezzásahové pásmo. Na rozdíl od předchozího vedení, které si potají udělovalo výjimek stovky, je plocha námi respektovaného a chráněného bezzásahového lesa o 4% větší, než tomu bylo loni.
Lokalita na Ztraceném není první zóna, jedná se převážně o zónu druhou, podle zákonné a platné zonace NP Šumava. První zóna zaujímá jen pětinu z rozlohy celé plochy. K tomu víc než tři čtvrtiny území tvoří kulturní hospodářský les, kdy část se sázela už za existence národního parku. Nejedná se o prales, jak to hnutí Duha podsouvá veřejnosti. Často také slýcháme, že se jedná o rašeliniště z komplexu Modravských slatí. I to je úmyslná dezinformace. Rašelinná smrčina (nikoli rašeliniště) z celé plochy zaujímá pouze 13%. Dominují kyselá suchá stanoviště 180 ha, tj. 64% plochy.
Lokalita byla plných 16 let od vzniku NP Šumava v zásahovém režimu. A teprve v roce 2007 ji tehdejší ministr životního prostředí účelově a bez ohledu na povahu porostů přeřadil do režimu bezzásahového.
Důležité jsou proporce. Kvalifikovaným odhadem je Na Ztraceném celkem asi 130.000 stromů. K asanaci je vyznačeno přibližně pět tisíc napadených smrků. Asanace probíhá dvojím způsobem – jednak se kácí motorovou, jednak se odkorňuje nastojato. Poměr mezi kácením a odkorňováním na stojato je 4:1. Převedeno na stromy je to 2000 ku 880. Zatím se daří asanovat – zdůrazňuji UŽ MRTVÉ STROMY - podle plánu. Počítáme, že hlavní část zpracování kůrovce zvládneme do konce tohoto týdne, tak jak jsme si naplánovali. Už dnes můžeme tvrdit, že zásah proti kůrovci je efektivní a úspěšný, zachránili jsme přibližně 100 hektarů lesa, který by – pokud bychom nezasahovali - odumřel.
Pokud jde o zákonnost našich zásahů. Rozsah těžeb v této lokalitě je takový, že nepotřebujeme výjimky ze základních ochranných podmínek NP dle §16 ZOPK, to nám také potvrdila ČIŽP jako orgán proti jehož rozhodnutí již není odvolání, tedy orgán v tomto směru nejvyšší instance. Snažíme se minimalizovat rozsah ploch, které by bylo možné nazvat holinou a to právě kombinací metody kácení s metodou loupání nastojato.
Při zásazích proti kůrovci postupujeme v souladu s celou řadou dalších předpisů – mimo jiné podle rozhodnutí MŽP z roku 2007, dále podle §22 ZOPK kdy se proti škůdcům smí zasahovat se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody. Veškeré těžby jsou schvalovány protokolárně, protokol vypracovává pracovník oddělení ochrany přírody a podepisují ho 3 náměstci, včetně státní správy a ředitel NP. Jde o kompetentní rozhodnutí, jež nečiní pouze jeden člověk. A také o rozhodnutí, na němž závisí, zda rozsáhlé plochy šumavských smrčin dostanou šanci přežít nebo ne.
Naturové hodnocení podle §45i nepotřebujeme, protože se nejedná o koncepci ani o záměr jak je definován v §45h ZOPK. Jedná se o běžné managementové opatření.
Pokud jde o současné spory, nepovažujeme je již za spory odborné, ale politické a ideologické. My jsme přesvědčeni, že jednáme v souladu se zákonem.
Zelený les je biotopem a domovem mnoha živočichů. Jeho náhlým a velkoplošným rozpadem dochází k zásadním a nepřirozeným změnám životního prostředí mnoha druhů. Naše záměry jsou motivovány výhradně zájmem ochrany přírody.
Práce v lokalitě na Ztraceném jsou finančně nákladné a vzhledem k tomu, že na všech podmáčených stanovištích zůstává veškerá hmota k zetlení, navíc loupeme nastojato, proto jsou práce prodělečné, nejsme motivovaní jakýmkoli ziskem.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Umíte číst? - 4. 8. 2011 - Jitka MarkováVy asi vůbec neznáte Šumavu, a to ani 3 km za Modravou. O lokalitě, které se tuhle jednou říká Ptačí potok a tuhle podruhé Na Ztraceném se mluví i píše zástupně Greene. Tak čtěte pořádně a nepište o něčem , co neznáte. Nebo se na to někoho zeptejte.Ale ono by to bylo hezké, kdyby aktivisti viseli Na Ztraceném a dřevaři káceli na Ptačím potoce - jenom si to nějak neumím představit. |
