Jiří Maštera: Připomínky k článku HN ze dne 9. 6. 2011 "U dálnic bude víc hluku a méně bariér. Hlavní hygienik v tichosti zvýšil hluk"
13.6.2011
V listopadu 2010 vstoupil v platnost Metodický návod Ministerstva zdravotnictví ze dne 1.11.2010 pro hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb.
V listopadu 2010 vstoupil v platnost Metodický návod Ministerstva zdravotnictví ze dne 1.11.2010 pro hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb.
V článcích popsaný stav vznikl tím, že si Hlavní hygienik ČR a jeho odborníci přes akustiku zřejmě zcela neuvědomili rozdíl mezi celkovou (výslednou) hodnotou hluku včetně odrazů, které působí na lidi jsoucí před fasádou budovy a volným akustickým polem, jehož velikost získáme po odečtení korekce - 3 dB v případě, že máme měřící mikrofon ve vzdálenosti 0,5 m až 2 m před fasádou budovy, nebo po odečtení korekce - 6 dB v případě, když máme měřící mikrofon připevněný přímo na fasádě budovy.
Po odečtení korekce - 3 dB, nebo - 6 dB totiž nezměříme velikost hluku, v níž se pohybují lidé, ale pouze hodnotu volného akustického pole, které se používá k dalším hlukovým výpočtům.
Odbornou diskuzi k tomuto tématu chtěla naše skupina otevřít na semináři Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny, což mělo proběhnout nyní v měsíci červnu 2011.
Z důvodu obtíží při projednávání zdravotnických reforem byl termín projednávání změn v hlukové legislativě posunut na začátek září 2011. Vzhledem k oddálení projednávání bych proto chtěl takto veřejně požádat Hlavního hygienika ČR, aby zvážil, zda by mohl nesprávně zpracovaný Metodický návod Ministerstva zdravotnictví ze dne 1.11.2010 nechat přepracovat ještě před jednáním na Výboru pro zdravotnictví tak, aby neobsahoval pouze údaje o volném akustickém poli, ale aby obsahoval celkovou (výslednou) hodnotu hluku včetně odrazů, a to v místech, kde jsou hlukem zatěžováni lidé.
---
Při vyhodnocování hluku 3 dB odečíst, či nikoliv?
V listopadu loňského roku Hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít, Ph. D. uvedl do praxe tzv. Metodický návod Ministerstva zdravotnictví pro hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ze dne 1.11.2010, který vychází z platné normy ze srpna 2009 ČSN ISO 1996-1 a ČSN ISO 1996-2 „Akustika – Popis, měření a posuzování hluku prostředí – Část 2: Určování hladin hluku prostředí“.
Nově se při určování velikosti hluku vychází z tzv. referenční podmínky polohy měřícího mikrofonu v tzv. volném akustickém poli.
Volné akustické pole existuje tam, kde je pouze odraz od zemského povrchu a kde jsou vyloučeny všechny odrazy od jakékoliv budovy za měřícím mikrofonem. V tomto případě se při výpočtu hluku nepoužívá žádná korekce a naměřený údaj udává přímo hodnoty hluku ve volném akustickém poli.
Pokud měříme ve vzdálenosti 0,5 až 2 m před odrazivým povrchem – tam pro získání velikosti volného akustického pole musíme použít korekci - 3 dB.
Pokud měříme mikrofonem připevněným přímo na fasádě budovy – tam pro získání velikosti volného akustického pole musíme použít korekci - 6 dB.
Při vyhodnocování je nutno tyto korekce od naměřeného údaje odečíst, abychom dostali úroveň volného akustického pole.
V praxi však nezjišťujeme velikost volného akustického pole, ale skutečné imisní hladiny hluku, které se odlišují od volného akustického pole tím, že obsahují i složky hluku odraženého, kterým se lidé jsoucí před fasádou budovy vyhnout nemohou. Proto bude nutno pro hygienické účely do výsledku kromě energie hluku dopadajícího (jak určuje Metodický návod), zahrnout ještě i energii hluku odraženého - což dosavadní Metodický návod Ministerstva zdravotnictví naopak vylučuje.
Komplexní (výslednou) úroveň akustického tlaku před fasádou budovy vyžadují i navrhovatelé stavebních protihlukových úprav, protože potřebují vědět, s jak velkým výsledným náporem hluku musejí počítat.
Současný Metodický návod však složku odraženou odečítá hodnotou - 3 dB nebo - 6 dB (podle toho, zda měříme před odrazivým povrchem, nebo zda máme měřící mikrofon upevněný přímo na fasádě budovy), čímž vzniká úroveň volného akustického pole bez energie hluku odraženého.
Z výše uvedeného je patrno, že měření hluku dle Metodického návodu Ministerstva zdravotnictví ze dne 1.11.2010, podle kterého mají být od výsledku změřeného před fasádou budovy odečítány 3 dB, lze označit za předpis, který výsledek ochuzuje o energii hluku odraženého, který neodpovídá reálné skutečnosti, jíž jsou obyvatelé před fasádou budovy vystaveni.
Tím vzniká výsledek účelově podhodnocený, který je upraven ve prospěch betonových lobbistů a v neprospěch obyvatelstva. Jde o výpočetní operaci předepsanou Hlavním hygienikem ČR s cílem snížit výsledky měření hluku tak, aby investor stavby nemusel budovat ta protihluková opatření, která by bez odečtení 3 dB hlukový limit nesplňovala.
Proti takovým cíleným úpravám předpisu pro měření a vyhodnocování hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v neprospěch obyvatelstva se musí společnost bránit.
Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že Metodický návod Ministerstva zdravotnictví ze dne 1.11.2010 je nesprávný a bude nutno jej přepracovat. Od změřených údajů před fasádou budovy se žádné 3 dB odečítat nesmějí, neboť nejde o to znát velikost hluku ve volném akustickém poli, ale celkovou (výslednou) hodnotu hluku včetně odrazů, a to v místech, kde jsou hlukem zatěžováni lidé.
Jiří Maštera a kolektiv spolupracovníků
reklama
V článcích popsaný stav vznikl tím, že si Hlavní hygienik ČR a jeho odborníci přes akustiku zřejmě zcela neuvědomili rozdíl mezi celkovou (výslednou) hodnotou hluku včetně odrazů, které působí na lidi jsoucí před fasádou budovy a volným akustickým polem, jehož velikost získáme po odečtení korekce - 3 dB v případě, že máme měřící mikrofon ve vzdálenosti 0,5 m až 2 m před fasádou budovy, nebo po odečtení korekce - 6 dB v případě, když máme měřící mikrofon připevněný přímo na fasádě budovy.
Po odečtení korekce - 3 dB, nebo - 6 dB totiž nezměříme velikost hluku, v níž se pohybují lidé, ale pouze hodnotu volného akustického pole, které se používá k dalším hlukovým výpočtům.
Odbornou diskuzi k tomuto tématu chtěla naše skupina otevřít na semináři Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny, což mělo proběhnout nyní v měsíci červnu 2011.
Z důvodu obtíží při projednávání zdravotnických reforem byl termín projednávání změn v hlukové legislativě posunut na začátek září 2011. Vzhledem k oddálení projednávání bych proto chtěl takto veřejně požádat Hlavního hygienika ČR, aby zvážil, zda by mohl nesprávně zpracovaný Metodický návod Ministerstva zdravotnictví ze dne 1.11.2010 nechat přepracovat ještě před jednáním na Výboru pro zdravotnictví tak, aby neobsahoval pouze údaje o volném akustickém poli, ale aby obsahoval celkovou (výslednou) hodnotu hluku včetně odrazů, a to v místech, kde jsou hlukem zatěžováni lidé.
---
Při vyhodnocování hluku 3 dB odečíst, či nikoliv?
V listopadu loňského roku Hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít, Ph. D. uvedl do praxe tzv. Metodický návod Ministerstva zdravotnictví pro hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ze dne 1.11.2010, který vychází z platné normy ze srpna 2009 ČSN ISO 1996-1 a ČSN ISO 1996-2 „Akustika – Popis, měření a posuzování hluku prostředí – Část 2: Určování hladin hluku prostředí“.
Nově se při určování velikosti hluku vychází z tzv. referenční podmínky polohy měřícího mikrofonu v tzv. volném akustickém poli.
Volné akustické pole existuje tam, kde je pouze odraz od zemského povrchu a kde jsou vyloučeny všechny odrazy od jakékoliv budovy za měřícím mikrofonem. V tomto případě se při výpočtu hluku nepoužívá žádná korekce a naměřený údaj udává přímo hodnoty hluku ve volném akustickém poli.
Pokud měříme ve vzdálenosti 0,5 až 2 m před odrazivým povrchem – tam pro získání velikosti volného akustického pole musíme použít korekci - 3 dB.
Pokud měříme mikrofonem připevněným přímo na fasádě budovy – tam pro získání velikosti volného akustického pole musíme použít korekci - 6 dB.
Při vyhodnocování je nutno tyto korekce od naměřeného údaje odečíst, abychom dostali úroveň volného akustického pole.
V praxi však nezjišťujeme velikost volného akustického pole, ale skutečné imisní hladiny hluku, které se odlišují od volného akustického pole tím, že obsahují i složky hluku odraženého, kterým se lidé jsoucí před fasádou budovy vyhnout nemohou. Proto bude nutno pro hygienické účely do výsledku kromě energie hluku dopadajícího (jak určuje Metodický návod), zahrnout ještě i energii hluku odraženého - což dosavadní Metodický návod Ministerstva zdravotnictví naopak vylučuje.
Komplexní (výslednou) úroveň akustického tlaku před fasádou budovy vyžadují i navrhovatelé stavebních protihlukových úprav, protože potřebují vědět, s jak velkým výsledným náporem hluku musejí počítat.
Současný Metodický návod však složku odraženou odečítá hodnotou - 3 dB nebo - 6 dB (podle toho, zda měříme před odrazivým povrchem, nebo zda máme měřící mikrofon upevněný přímo na fasádě budovy), čímž vzniká úroveň volného akustického pole bez energie hluku odraženého.
Z výše uvedeného je patrno, že měření hluku dle Metodického návodu Ministerstva zdravotnictví ze dne 1.11.2010, podle kterého mají být od výsledku změřeného před fasádou budovy odečítány 3 dB, lze označit za předpis, který výsledek ochuzuje o energii hluku odraženého, který neodpovídá reálné skutečnosti, jíž jsou obyvatelé před fasádou budovy vystaveni.
Tím vzniká výsledek účelově podhodnocený, který je upraven ve prospěch betonových lobbistů a v neprospěch obyvatelstva. Jde o výpočetní operaci předepsanou Hlavním hygienikem ČR s cílem snížit výsledky měření hluku tak, aby investor stavby nemusel budovat ta protihluková opatření, která by bez odečtení 3 dB hlukový limit nesplňovala.
Proti takovým cíleným úpravám předpisu pro měření a vyhodnocování hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v neprospěch obyvatelstva se musí společnost bránit.
Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že Metodický návod Ministerstva zdravotnictví ze dne 1.11.2010 je nesprávný a bude nutno jej přepracovat. Od změřených údajů před fasádou budovy se žádné 3 dB odečítat nesmějí, neboť nejde o to znát velikost hluku ve volném akustickém poli, ale celkovou (výslednou) hodnotu hluku včetně odrazů, a to v místech, kde jsou hlukem zatěžováni lidé.
Jiří Maštera a kolektiv spolupracovníků
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
