Jitka Marková: Aktivity nestátních neziskových organizací na Šumavě
5.4.2011
V polovině března proniknul na veřejnost zápis z porady nevládních ekologických organizací (NGO) k momentální situaci kolem Národního parku Šumava. Zápis znamená totální mobilizaci ekologických NGO.
Ze zápisu se dovídáme, že bude usilováno o:
Ochranu přírodních procesů (kůrovce)
Nepřijetí Zákona o Národním parku Šumava
Odvolání Stráského (jenž je dva dny ve funkci!)
Žaloby - využívat zákonné prostředky a žalovat. Jednorázově řeší Kjučuková – zajistit právní pomoc
Zapojení lidí ze Správy parku (myšleno do aktivit proti parku)
Schůzky s Tesařem (náměstek ministra životního prostředí)
Ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek považuje za nejdůležitější podání stížností, ale neví na co. Přesto – co nejdříve!
Eva Chvojková se poradí s Mikem na znění mezinárodní výzvy
Honza Dušek zjistí, jak se postupovalo v mezinárodní kampani kolem Tater
Česká ornitologická společnost napíše Klubu českých turistů o chování Stráského
Jako zdroj financí: „rychlé granty“ od Nadace Via
Stupňování tlaku v médiích
Předmětem ochrany zůstává kůrovec, jenž má zajistit rozpad smrkových monokultur. Devastace Šumavy má pokračovat.
Nepřijetí Zákona o Národním parku Šumava by předurčilo trvalý právní chaos. Přijetí Zákona o Národním parku je nutností. Je specifický pro danou lokalitu, má jej každý národní park. Má určit zónaci a vyčlenit území, na němž se mohou rozvíjet jednotlivé obce. Měl by pojmenovat předmět ochrany i způsob ochrany. Vzhledem k tomu, že v tomto volebním období předkládají zákony pouze jednotlivá ministerstva, nemá Hnutí Duha možnost lobovat a ovlivňovat jejich vznik. Hnutí Duha, jihočeská přírodovědecká fakulta a Česká geologická služba – po mnoha letech přicházejí o právo diktovat, jak má vypadat ochrana přírody na Šumavě.
Úloha L. Mika při plánovaném vzniku šumavské divočiny je dlouhodobě známa. Smočil ruce i ve slovenských kauzách, zasloužil se o vznik evropsky významných lokalit a především ptačích oblastí i v dalších postkomunistických zemích. Velké plochy chráněných území brání plnému hospodářskému využití krajiny. Právě ochranářská omezení v postkomunistických zemích zajistí vyspělým členům EU hospodářskou dominanci.
Česká ornitologická společnost bude psát Klubu českých turistů o chování jejich předsedy – Jana Stráského. K tomu se dá dodat jediné: „Nezbedníček žaluje.“ Mravokárci ekologických NGO se cítí povoláni k tomu, aby soudili chování a charakter, měnili dějiny, vládní garnituru, desetitisíce hektarů šumavských smrčin v umělé smetiště a smrkové hřbitovy. Mají k tomu od někoho z nás mandát?
Vlastní aktivity financují prostředky ze státního rozpočtu či EU, ale také prostřednictvím nadací, které jsou z větší či menší části opět dotovány z rozpočtu ministerstev. Výše zmíněné Nadaci Via poskytují dotace: ministerstvo financí, ministerstvo zahraničních věcí. V letech 2005-2009 obdržela Nadace Via cestou ministerstva zahraničních věcí 6 728 000,- Kč. Je to minimální částka ve srovnání s dotacemi pro jiné nadace nebo ve srovnání s výší podpory pro Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Ústřední výkonná rada ČSOP - vedená Liborem Ambrozkem - obdržela v letech 2005 – 2009 od ministerstva životního prostředí přibližně 70 milionů Kč. Další desítky milionů pak putovaly do základních organizací ČSOP. Je nutno zmínit, že členy čestné rady jsou Ladislav Miko, Bedřich Moldan, Petr Dolejský, Svatomír Mlčoch a další.
Hnutí Duha rozhodně nemá žádný mandát k tomu, aby natolik ovlivňovalo ochranu přírody. I lobing HD proti jádru je dotován – a to převážně hornorakouskými institucemi. Hnutí Duha je především celospolečenským parazitem, jenž ochraně přírody rozhodně neprospívá. Právě naopak. Bubnuje na poplach ve chvíli, kdy dění na Šumavě konečně začíná respektovat právo.
reklama
Ze zápisu se dovídáme, že bude usilováno o:
Ochranu přírodních procesů (kůrovce)
Nepřijetí Zákona o Národním parku Šumava
Odvolání Stráského (jenž je dva dny ve funkci!)
Žaloby - využívat zákonné prostředky a žalovat. Jednorázově řeší Kjučuková – zajistit právní pomoc
Zapojení lidí ze Správy parku (myšleno do aktivit proti parku)
Schůzky s Tesařem (náměstek ministra životního prostředí)
Ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek považuje za nejdůležitější podání stížností, ale neví na co. Přesto – co nejdříve!
Eva Chvojková se poradí s Mikem na znění mezinárodní výzvy
Honza Dušek zjistí, jak se postupovalo v mezinárodní kampani kolem Tater
Česká ornitologická společnost napíše Klubu českých turistů o chování Stráského
Jako zdroj financí: „rychlé granty“ od Nadace Via
Stupňování tlaku v médiích
Předmětem ochrany zůstává kůrovec, jenž má zajistit rozpad smrkových monokultur. Devastace Šumavy má pokračovat.
Nepřijetí Zákona o Národním parku Šumava by předurčilo trvalý právní chaos. Přijetí Zákona o Národním parku je nutností. Je specifický pro danou lokalitu, má jej každý národní park. Má určit zónaci a vyčlenit území, na němž se mohou rozvíjet jednotlivé obce. Měl by pojmenovat předmět ochrany i způsob ochrany. Vzhledem k tomu, že v tomto volebním období předkládají zákony pouze jednotlivá ministerstva, nemá Hnutí Duha možnost lobovat a ovlivňovat jejich vznik. Hnutí Duha, jihočeská přírodovědecká fakulta a Česká geologická služba – po mnoha letech přicházejí o právo diktovat, jak má vypadat ochrana přírody na Šumavě.
Úloha L. Mika při plánovaném vzniku šumavské divočiny je dlouhodobě známa. Smočil ruce i ve slovenských kauzách, zasloužil se o vznik evropsky významných lokalit a především ptačích oblastí i v dalších postkomunistických zemích. Velké plochy chráněných území brání plnému hospodářskému využití krajiny. Právě ochranářská omezení v postkomunistických zemích zajistí vyspělým členům EU hospodářskou dominanci.
Česká ornitologická společnost bude psát Klubu českých turistů o chování jejich předsedy – Jana Stráského. K tomu se dá dodat jediné: „Nezbedníček žaluje.“ Mravokárci ekologických NGO se cítí povoláni k tomu, aby soudili chování a charakter, měnili dějiny, vládní garnituru, desetitisíce hektarů šumavských smrčin v umělé smetiště a smrkové hřbitovy. Mají k tomu od někoho z nás mandát?
Vlastní aktivity financují prostředky ze státního rozpočtu či EU, ale také prostřednictvím nadací, které jsou z větší či menší části opět dotovány z rozpočtu ministerstev. Výše zmíněné Nadaci Via poskytují dotace: ministerstvo financí, ministerstvo zahraničních věcí. V letech 2005-2009 obdržela Nadace Via cestou ministerstva zahraničních věcí 6 728 000,- Kč. Je to minimální částka ve srovnání s dotacemi pro jiné nadace nebo ve srovnání s výší podpory pro Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Ústřední výkonná rada ČSOP - vedená Liborem Ambrozkem - obdržela v letech 2005 – 2009 od ministerstva životního prostředí přibližně 70 milionů Kč. Další desítky milionů pak putovaly do základních organizací ČSOP. Je nutno zmínit, že členy čestné rady jsou Ladislav Miko, Bedřich Moldan, Petr Dolejský, Svatomír Mlčoch a další.
Hnutí Duha rozhodně nemá žádný mandát k tomu, aby natolik ovlivňovalo ochranu přírody. I lobing HD proti jádru je dotován – a to převážně hornorakouskými institucemi. Hnutí Duha je především celospolečenským parazitem, jenž ochraně přírody rozhodně neprospívá. Právě naopak. Bubnuje na poplach ve chvíli, kdy dění na Šumavě konečně začíná respektovat právo.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Ochrana prírodných procesov (???) - 5. 4. 2011 - Jozef VojtekOchranou prírodných procesov argumentujú NGO i niektorí angažovaní špecialisti aj v iných štátoch EÚ, napríklad v SR. Takáto argumentácia stojí na vode, pretože:- prírodné procesy by sa v klimatických a ekologických podmienkach strednej Európy v lesoch mohli očakávať,ak by sa za posledných 50 000 rokov nebol vyskytoval na planéte Zem človek rozumný s jeho menej rozumnými zásahmi do biosféry (likvidácia väčšina druhov megafauny, výroba púští nadmernou pastvou alebo odlesnením, znečistenie životného prostredia priemyselnými prevádzkami a podobne). Od oslabených lesov Šumavy (v dôsledku vplyvu človeka, teda vplyvu neprirodzeného)nebolo možné očakávať, že budú mať voči lykožrútovi primeranú odolnosť, - pri striedaní jednotlivých cyklov malého vývojového cyklu lesa v ekologických podmienkach strednej Európy nedochádzalo v tejto poľadovej dobe k prerušeniu kontinuity lesného prostredia a teda ani k dočasnému zániku ekologických podmienok pre jestvovanie pravých lesných druhov organizmov, - veľkoplošný rozpad lesných ekosystémov Šumavy nemá s prirodzenosťou nič spoločné. To je ponáška na iniciálne štádium veľkého vývojového cyklu lesa. Veľký vývojový cyklus lesa sa tu v tejto poľadovej dobe prirodzene nevyskytoval (to by tu museli byť podstatne nižšie teploty a vyššia zamokrenosť pôd). Trvať na bohumilosti ochrany prírodných procesov na Šumave po tom všetkom, čo si ona musela od človeka za posledných 50 000 rokov musela nechať ľúbiť, je niečo podobné, ako keby si slečna vybrala za manžela strážcu háremu (bez mužských pohlavných žliaz) a potom trvala na prirodzenosti svojho manželstva. Na vec sa musí ísť z inej strany. Teda - les bolo na Šumave treba a je treba zachovať - aj za cenu fytosanitárnych zásahov (za cenu extirpácie zhubných nádorov). Pacient by bol býval, možno bez jednej nohy, ale prežil. |
