Jitka Marková: Aktivity nestátních neziskových organizací na Šumavě
5.4.2011
V polovině března proniknul na veřejnost zápis z porady nevládních ekologických organizací (NGO) k momentální situaci kolem Národního parku Šumava. Zápis znamená totální mobilizaci ekologických NGO.
Ze zápisu se dovídáme, že bude usilováno o:
Ochranu přírodních procesů (kůrovce)
Nepřijetí Zákona o Národním parku Šumava
Odvolání Stráského (jenž je dva dny ve funkci!)
Žaloby - využívat zákonné prostředky a žalovat. Jednorázově řeší Kjučuková – zajistit právní pomoc
Zapojení lidí ze Správy parku (myšleno do aktivit proti parku)
Schůzky s Tesařem (náměstek ministra životního prostředí)
Ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek považuje za nejdůležitější podání stížností, ale neví na co. Přesto – co nejdříve!
Eva Chvojková se poradí s Mikem na znění mezinárodní výzvy
Honza Dušek zjistí, jak se postupovalo v mezinárodní kampani kolem Tater
Česká ornitologická společnost napíše Klubu českých turistů o chování Stráského
Jako zdroj financí: „rychlé granty“ od Nadace Via
Stupňování tlaku v médiích
Předmětem ochrany zůstává kůrovec, jenž má zajistit rozpad smrkových monokultur. Devastace Šumavy má pokračovat.
Nepřijetí Zákona o Národním parku Šumava by předurčilo trvalý právní chaos. Přijetí Zákona o Národním parku je nutností. Je specifický pro danou lokalitu, má jej každý národní park. Má určit zónaci a vyčlenit území, na němž se mohou rozvíjet jednotlivé obce. Měl by pojmenovat předmět ochrany i způsob ochrany. Vzhledem k tomu, že v tomto volebním období předkládají zákony pouze jednotlivá ministerstva, nemá Hnutí Duha možnost lobovat a ovlivňovat jejich vznik. Hnutí Duha, jihočeská přírodovědecká fakulta a Česká geologická služba – po mnoha letech přicházejí o právo diktovat, jak má vypadat ochrana přírody na Šumavě.
Úloha L. Mika při plánovaném vzniku šumavské divočiny je dlouhodobě známa. Smočil ruce i ve slovenských kauzách, zasloužil se o vznik evropsky významných lokalit a především ptačích oblastí i v dalších postkomunistických zemích. Velké plochy chráněných území brání plnému hospodářskému využití krajiny. Právě ochranářská omezení v postkomunistických zemích zajistí vyspělým členům EU hospodářskou dominanci.
Česká ornitologická společnost bude psát Klubu českých turistů o chování jejich předsedy – Jana Stráského. K tomu se dá dodat jediné: „Nezbedníček žaluje.“ Mravokárci ekologických NGO se cítí povoláni k tomu, aby soudili chování a charakter, měnili dějiny, vládní garnituru, desetitisíce hektarů šumavských smrčin v umělé smetiště a smrkové hřbitovy. Mají k tomu od někoho z nás mandát?
Vlastní aktivity financují prostředky ze státního rozpočtu či EU, ale také prostřednictvím nadací, které jsou z větší či menší části opět dotovány z rozpočtu ministerstev. Výše zmíněné Nadaci Via poskytují dotace: ministerstvo financí, ministerstvo zahraničních věcí. V letech 2005-2009 obdržela Nadace Via cestou ministerstva zahraničních věcí 6 728 000,- Kč. Je to minimální částka ve srovnání s dotacemi pro jiné nadace nebo ve srovnání s výší podpory pro Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Ústřední výkonná rada ČSOP - vedená Liborem Ambrozkem - obdržela v letech 2005 – 2009 od ministerstva životního prostředí přibližně 70 milionů Kč. Další desítky milionů pak putovaly do základních organizací ČSOP. Je nutno zmínit, že členy čestné rady jsou Ladislav Miko, Bedřich Moldan, Petr Dolejský, Svatomír Mlčoch a další.
Hnutí Duha rozhodně nemá žádný mandát k tomu, aby natolik ovlivňovalo ochranu přírody. I lobing HD proti jádru je dotován – a to převážně hornorakouskými institucemi. Hnutí Duha je především celospolečenským parazitem, jenž ochraně přírody rozhodně neprospívá. Právě naopak. Bubnuje na poplach ve chvíli, kdy dění na Šumavě konečně začíná respektovat právo.
reklama
Ze zápisu se dovídáme, že bude usilováno o:
Ochranu přírodních procesů (kůrovce)
Nepřijetí Zákona o Národním parku Šumava
Odvolání Stráského (jenž je dva dny ve funkci!)
Žaloby - využívat zákonné prostředky a žalovat. Jednorázově řeší Kjučuková – zajistit právní pomoc
Zapojení lidí ze Správy parku (myšleno do aktivit proti parku)
Schůzky s Tesařem (náměstek ministra životního prostředí)
Ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek považuje za nejdůležitější podání stížností, ale neví na co. Přesto – co nejdříve!
Eva Chvojková se poradí s Mikem na znění mezinárodní výzvy
Honza Dušek zjistí, jak se postupovalo v mezinárodní kampani kolem Tater
Česká ornitologická společnost napíše Klubu českých turistů o chování Stráského
Jako zdroj financí: „rychlé granty“ od Nadace Via
Stupňování tlaku v médiích
Předmětem ochrany zůstává kůrovec, jenž má zajistit rozpad smrkových monokultur. Devastace Šumavy má pokračovat.
Nepřijetí Zákona o Národním parku Šumava by předurčilo trvalý právní chaos. Přijetí Zákona o Národním parku je nutností. Je specifický pro danou lokalitu, má jej každý národní park. Má určit zónaci a vyčlenit území, na němž se mohou rozvíjet jednotlivé obce. Měl by pojmenovat předmět ochrany i způsob ochrany. Vzhledem k tomu, že v tomto volebním období předkládají zákony pouze jednotlivá ministerstva, nemá Hnutí Duha možnost lobovat a ovlivňovat jejich vznik. Hnutí Duha, jihočeská přírodovědecká fakulta a Česká geologická služba – po mnoha letech přicházejí o právo diktovat, jak má vypadat ochrana přírody na Šumavě.
Úloha L. Mika při plánovaném vzniku šumavské divočiny je dlouhodobě známa. Smočil ruce i ve slovenských kauzách, zasloužil se o vznik evropsky významných lokalit a především ptačích oblastí i v dalších postkomunistických zemích. Velké plochy chráněných území brání plnému hospodářskému využití krajiny. Právě ochranářská omezení v postkomunistických zemích zajistí vyspělým členům EU hospodářskou dominanci.
Česká ornitologická společnost bude psát Klubu českých turistů o chování jejich předsedy – Jana Stráského. K tomu se dá dodat jediné: „Nezbedníček žaluje.“ Mravokárci ekologických NGO se cítí povoláni k tomu, aby soudili chování a charakter, měnili dějiny, vládní garnituru, desetitisíce hektarů šumavských smrčin v umělé smetiště a smrkové hřbitovy. Mají k tomu od někoho z nás mandát?
Vlastní aktivity financují prostředky ze státního rozpočtu či EU, ale také prostřednictvím nadací, které jsou z větší či menší části opět dotovány z rozpočtu ministerstev. Výše zmíněné Nadaci Via poskytují dotace: ministerstvo financí, ministerstvo zahraničních věcí. V letech 2005-2009 obdržela Nadace Via cestou ministerstva zahraničních věcí 6 728 000,- Kč. Je to minimální částka ve srovnání s dotacemi pro jiné nadace nebo ve srovnání s výší podpory pro Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Ústřední výkonná rada ČSOP - vedená Liborem Ambrozkem - obdržela v letech 2005 – 2009 od ministerstva životního prostředí přibližně 70 milionů Kč. Další desítky milionů pak putovaly do základních organizací ČSOP. Je nutno zmínit, že členy čestné rady jsou Ladislav Miko, Bedřich Moldan, Petr Dolejský, Svatomír Mlčoch a další.
Hnutí Duha rozhodně nemá žádný mandát k tomu, aby natolik ovlivňovalo ochranu přírody. I lobing HD proti jádru je dotován – a to převážně hornorakouskými institucemi. Hnutí Duha je především celospolečenským parazitem, jenž ochraně přírody rozhodně neprospívá. Právě naopak. Bubnuje na poplach ve chvíli, kdy dění na Šumavě konečně začíná respektovat právo.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Ochrana prírodných procesov (???) - 6. 4. 2011 - Martin JančaVelký vývonjový cyklus lesa je v horské smrčině zcela přirozená věc. Dokazují to habitusy stromů v pralesích jako Boubín a Žofín. Tzv. chůdovité kořeny zde vznikaly tak, že semenáč vyrosl na spadlém kmeni, který se pod ním po té rozpadl. Jediný smrk má schopnost vyklíčit na mrtvém dřevě. je to adaptace na přírodní katastrofu typu kůrovce nebbo vichřice, kdy starý porost kompletně odumře a popadá. Pokud mluvíme o adaptaci na něco, tak to něco už nemůžeme považovat za disturbanci/katastrofu pro daný druh, kde adaptace vznikla. Jde o podmínku prostředí, která se v tomto případě přirozeně periodicky opakuje, až na to, že tato perioda je pro naše pochopení příliš dlouhá. Ale ne tak v porovnání s délkou života smrku.Koneckonců už je to v těch porostech dobře vidět. Vyrůstají samovolně nové stromky na Březníku, na Plahým a porostou stejně vitlně i na nedávno sežraných Pramenech Vltavi. Na ponechaných a sežraných lokalitách je patrná samovolná obnova. Na těch vykácených se zalesňuje uměle a méně úzpěšně. A i když se povede ho vypěstovat, vysázený les už z tím přírodním má pramálo společného. Odolný proti další vlně kůrovce za sto let nebude. Souhlasím s tím, že příroda vlivem člověka dostává pořádně zabrat, ale vodit ji za ručičku na Šumavě ještě nemusíme. Je logické všimnout si rozdílů mezi dnešním stavem přírody a tím stavem, před lidskými zásahy, ale úplně stejně si můžete všímat znaků společných. A to že je zrovna v módě všímat si rozdílů, neznamená, že je to jediný zdroj informací pro posuzování, stavu přírodních procesů. Můžu stejně tak argumentovat, že zde žijí vetšinou stenmé druhy, jako dřív, taky jsou zde podobná společenstva, jsou sestavená z druhů, které jsou spolu v koevoluci v dlouhém evolučním čase a mají tedy společné koadaptace. Myslím že by ten vícet byl dlouhý. Přírodní procesy na Šumavě fungují, a co znich jen za 20 let vzejde si můžete ověřit na Bavorské straně Šumavy. A neupozorňujte mne, prosím, opět na rozdíly, tentokrát třeba geomorfologické mezi naší a Bavorskou Šumavou. Člověk (ne)rozumný žije a ovlivňuje dlouhodobě obě strany a v Bavorsku přírodní procesy fungují (když se nechají fungovat). A jestli vás zkutečně trápí různá geomorfologie obou Šumav, porovnávejte jen několik desítek metrů od sebe vzdálené lokality ponechané na bavorské straně a vykácené (a opět osázené) na straně naší. Musíte pak dojít ke stejnému závěru. Ale souhlasím s vámi v tom, že jsme v pozici, kdy si vybíráme ze dvou špatných variant tu lepší. Akorát to pro mne není ta varianta fytosanitárních zásahů, kdy se mám snažit zachránit původní porosty ale v zbědovaném stavu. Použiji-li váš příměr já, byla by to zpíš záchrana starce bez končetin/pacienta. Raději dám volný průběh přirozeným procesům, což by v příměru asi znamenalo starce hodit přes palubu a zachránit jeeho vitální děti. |
